Wo Ẹnyaharo Evaọ Ọghẹnẹ Ọgọ Ẹkwoma Aro Oro Kele Oriruo Pọl
“Mẹ họre uvi ohọre na no, mẹ dhẹ ogbohrẹ na no, mẹ yọrọ orọwọ na no.”—2 TIM. 4:7.
1, 2. Inwene vẹ Sọl ohwo Tasọs na o ru evaọ uzuazọ riẹ, kọ obọdẹ iruo vẹ o ru?
Ọ JỌ ọzae nọ ọ riobe yọ ọ jẹ jowọ kpata kpata. Rekọ, o je ‘kielele ẹgwọlọ iwo eva riẹ.’ (Ẹf. 2:3) O dhesẹ oma riẹ uwhremu na inọ ọ jọ ohwo nọ o je ‘zu eme họ, ohwo ọwọsuọ, jẹ ta emeẹsọ.’ (1 Tim. 1:13) Ohwo nọ ma be ta na họ Sọl obọ Tasọs na.
2 Nọ oke o be nyaharo na, Sọl o te ru inwene ilogbo evaọ uzuazọ riẹ. O kurẹriẹ no eware iyoma nọ o je ru, ọ tẹ jẹ daoma ‘gwọlọ ewoma amọfa siọ orọ omariẹ ba.’ (1 Kọr. 10:33) Ọ tẹ roma kpotọ je dhesẹ uyoyou kẹ enọ o je kpokpo vẹre. (Se Ahwo 1 Tẹsalonika 2:7, 8.) O kere nọ: A “rọ omẹ mu oruiruo, . . . dede nọ mẹ họ ọnọ ọ mae kawo udevie erezi kpobi na, mẹ a rehọ aruoriwo ọnana kẹ, re mẹ vuẹ ovuẹ efe odidi Kristi na.”—Ẹf. 3:7, 8.
3. Ẹvẹ ebe nọ Pọl o kere gbe ikuigbe odibọgba riẹ nọ ma re se i re ro fi obọ họ k’omai?
3 Sọl, ọnọ a riẹ re wọhọ Pọl o wo ẹnyaharo ologbo evaọ ukoko Ileleikristi na. (Iruẹru Ikọ Na 13:9) Obọdẹ edhere jọ nọ ma sai ro wo ẹnyaharo evaọ ukoko na họ ebe nọ Pọl o kere evaọ Ebaibol na gbe ikuigbe odibọgba riẹ nọ ma re se, kẹsena ma vẹ rọ aro kele oriruo ẹrọwọ riẹ. (Se Ahwo 1 Kọrint 11:1; Ahwo Hibru 13:7.) Joma rri oghẹrẹ nọ onana o sae rọ kẹ omai ọwhọ nọ ma re ro ru uwuhrẹ omobọ mai kẹse kẹse, you amọfa, je ru nọ ma gbe rri oma mai rro hrọ họ.
Epanọ Pọl Ọ Roma kẹ Uwuhrẹ Te
4, 5. Ẹvẹ uwuhrẹ omobọ ohwo u ro fi obọ họ kẹ Pọl?
4 Wọhọ ohwo Farisi nọ a jọ “awọ Gamaliẹl, wuhrẹ wọhọ epanọ oruwha uzi esẹ [rai] orọ,” Pọl ọ riẹ eware jọ evaọ Ikereakere na vẹre. (Iruẹru Ikọ Na 22:1-3; Fil. 3:4-6) Nọ ọ nwane họ-ame no, o te “kpo bọ Arebia,” ẹsejọhọ nọ o jọ udhude Siria hayo oria ofọfọ jọ nọ ohwo ọ rẹ sae jọ roro evaọ ẹkwotọ ahwo Arab. (Gal. 1:17) O sae jọnọ Pọl ọ gwọlọ roro kpahe ikereakere nọ i dhesẹ inọ Jesu họ Mesaya na. Ofariẹ, Pọl ọ gwọlọ ruẹrẹ oma kpahe kẹ iruo nọ e rrọ otọ kẹe na. (Se Iruẹru Ikọ Na 9:15, 16, 20, 22.) Pọl ọ romatotọ roro kpahe eware abọ-ẹzi.
5 Eriariẹ gbe otoriẹ Ikereakere na nọ Pọl o wo ẹkwoma uwuhrẹ omobọ riẹ u fi obọ họ kẹe wuhrẹ amọfa ziezi kpahe Ọghẹnẹ. Wọhọ oriruo, evaọ uwou-egagọ ode nọ o jọ Antiọk obọ Pisidia, o tẹ kawo Pọl ọ ta ẹme no eria isoi ze evaọ Ikereakere Hibru na ro dhesẹ inọ Jesu họ Mesaya na. Pọl ọ tẹ jẹ ta ẹme te ikereakere efuafo na unuẹse buobu. Ẹmeọta riẹ kpahe Ebaibol na i muẹro je vẹ te epanọ “ahwo Ju buobu avọ egbaegagọ [nọ] ikurẹriẹ a tẹ nya lele Pọl avọ Banabas” re o gbe wuhrẹ ai. (Iruẹru 13:14-44) Nọ ikpe buobu e vrẹ no, nọ ahwo Ju jọ nọ e jọ obọ Rom a nya bru ei ze oria nọ o wo họ, Pọl o te ru Ikereakere na vẹ kẹ ae, “se [isẹri] uvie Ọghẹnẹ, jẹ ta ẹme Jesu ruọ ae oma no evaọ uzi Mosis gbe eruẹaro na ze.”—Iruẹru Ikọ Na 28:17, 22, 23.
6. Eme o fi obọ họ kẹ Pọl dikihẹ ga okenọ ọ rẹriẹ ova ku edawọ?
6 Okenọ Pọl ọ rẹriẹ ovao ku edawọ, ọ gbẹ jẹ kiẹ Ikereakere na, ẹme Ọghẹnẹ ọ tẹ jẹ kẹe ẹgba. (Hib. 4:12) Nọ a fi ei họ uwou-odi eva obọ Rom be hẹrẹ ẹdẹ nọ a ti kpei, Pọl ọ ta kẹ Timoti re ọ rehọ “ebe na” gbe “eviẹ erao nọ a kere eme họ na” sei. (2 Tim. 4:13) O wọhọ nọ enana yọ abọjọ Ikereakere Hibru na nọ Pọl ọ jẹ hai ro wuhrẹ omariẹ. Eriariẹ Ikereakere na nọ Pọl ọ jẹ daoma wo ẹkwoma uwuhrẹ Ebaibol kẹse kẹse u fi obọ họ kẹe dikihẹ ga.
7. Fodẹ irere nọ whọ rẹ sai wo no uwuhrẹ Ebaibol ikẹse kẹse ze.
7 Uwuhrẹ Ebaibol ikẹse kẹse avọ eroro didi fiki uvi ẹjiroro jọ, u ti fi obọ họ k’omai wo ẹnyaharo evaọ ukoko na. (Hib. 5:12-14) Bi dhesẹ epanọ Ẹme Ọghẹnẹ ọ rẹ kẹ erere te, ọso-ilezi na ọ so nọ: “Ujaje nọ u no unu ra ze, u woma kẹ omẹ vi idu idọlọ-oro, gbe ewẹe idọlọ-efuafo. Ujaje ra u ru omẹ wareghẹ vi ewegrẹ mẹ, keme mẹ avọ iẹ a gbẹrọ kẹse kẹse. Me si awọ mẹ kpobi no edhere oyoma, re mẹ ruẹse koko eme ra.” (Ol. 119:72, 98, 101) Kọ who wo omaa orọ uwuhrẹ Ebaibol omobọ ra nọ who re ru kẹse kẹse? Kọ whọ be rọ ẹkwoma isase Ebaibol ikẹse kẹse gbe eroro kpahe eware nọ who bi se rọ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ewha-iruo nọ whọ rẹ sai wo ẹdẹfa evaọ egagọ Ọghẹnẹ?
Sọl O Wuhrẹ Epanọ O re ro You Ahwo
8. Ẹvẹ Sọl o ru enọ e jọ egagọ ahwo Ju hu?
8 Taure o te ti zihe ruọ Oleleikristi, Sọl o wo ajọwha kẹ egagọ nọ ọ jọ, rekọ o you ahwo nọ a rrọ egagọ ahwo Ju hu tere he. (Iruẹru Ikọ Na 26:4, 5) O je fi-uzou okenọ ahwo Ju jọ a jẹ rehọ itho fi Stivin kpe. Oware yena nọ Pọl ọ ruẹ na o kẹ riẹ udu gbe aruọwha, ẹsejọhọ o roro nọ Stivin o fo uwhu. (Iruẹru Ikọ Na 6:8-14; 7:54–8:1) Ebaibol e ta kpahe iẹe nọ: “Sọl kọ [ukoko na] o muhọ ẹraha, ruọ evaọ kuwou kuwou, o si ezae avọ eyae na ototọ o ve fi ai họ eva uwou-odi.” (Iruẹru Ikọ Na 8:3) O tube ‘kpokpo ai ruọ ewho erara.’—Iruẹru Ikọ Na 26:11.
9. Eme ọ via kẹ Sọl nọ o lẹliẹ e riẹ nwene oghẹrẹ nọ o je yeri kugbe ahwo?
9 Okenọ Sọl o je kpohọ obọ Damaskọs re o kpokpo Ileleikristi nọ e jọ obei, Jesu Ọnowo na ọ tẹ roma via kẹe. Elo igbunu Ọmọ Ọghẹnẹ nọ o lo mu Sọl u tu rie aro je ru ei gwọlọ obufihọ amọfa. Nọ Jihova ọ rehọ Ananias rovie aro Sọl no, uruemu nọ o wo kpahe ahwo u te nwene riẹriẹriẹ. (Iruẹru Ikọ Na 9:1-30) Nọ o zihe ruọ olele Kristi no, ọ tẹ jẹ daoma gaga re o yeri kugbe ahwo kpobi wọhọ epanọ Jesu o ru. Onana u dhesẹ nọ ọ rẹ siọ ozighi ba, o ve “lele ahwo kpobi ria dhedhẹ.”—Se Ahwo Rom 12:17-21.
10, 11. Ẹvẹ Pọl o ro dhesẹ uvi uyoyou kẹ ahwo?
10 Re o lele ahwo rria dhedhẹ ọvo u te kẹ Pọl ho. Ọ gwọlọ nnọ o re dhesẹ uvi uyoyou kẹ ae, yọ odibọgba Ileleikristi na u rovie uvẹ kẹe nọ o re ro ru onana. Ọ jọ erẹ usiuwoma ota ọsosuọ riẹ whowho emamọ usi na evaọ obọ Esia Minor. Ghele ukpokpoma ogaga nọ u te Pọl avọ egbẹnya riẹ, a fi obọ họ kẹ ahwo omaurokpotọ zihe ruọ Ileleikristi. A wariẹ zihe kpohọ Listra gbe Aikoniọm, dede nọ ahwo ọwọsuọ nọ e jọ ikpewho yena a je ti kpe Pọl no.—Iruẹru Ikọ Na 13:1-3; 14:1-7, 19-23.
11 Uwhremu na, Pọl avọ egbẹnya riẹ a tẹ jẹ gwọlọ ahwo evezi evaọ okpẹwho Filipai nọ a re se Masidonia. Lidia, aye orẹwho ofa nọ ọ jọ egagọ ahwo Ju, ọ gaviezọ kẹ emamọ usi na o te zihe ruọ Oleleikristi. Enọ i je su ẹwho na a rehọ ekpọ fa Pọl avọ Saelas kẹsena a te fi ai họ uwou-odi. Ghele na, Pọl ọ ta usiuwoma kẹ oletu ekarọ na, tei te uviuwou riẹ a te zihe ruọ idibo Jihova nọ e họ-ame.—Iruẹru Ikọ Na 16:11-34.
12. Eme ọ lẹliẹ Sọl nọ ọ jọ eva gaga na zihe ruọ ukọ oyoyou ọrọ Jesu Kristi?
12 Fikieme Sọl nọ o je kpokpo ahwo vẹre o ro kurẹriẹ ziọ egagọ ahwo nọ o je kpokpo? Eme ọ lẹliẹ ọzae ọgeva yena zihe ruọ ukọ nọ ọ jọ yoyou, tubẹ gwọlọ nọ o re si obọ no uzuazọ riẹ re amọfa a sae riẹ uzẹme na kpahe Ọghẹnẹ gbe Kristi? Pọl ọ ta nọ: Ọghẹnẹ o “se omẹ fiki aruoriwo riẹ, o were riẹ eva nọ o re dhesẹ Ọmọ riẹ via kẹ omẹ.” (Gal. 1:15, 16) Pọl o kere se Timoti nọ: “Mẹ rehọ fiki onana mi ohrọ, re Jesu Kristi ọ jọ eva oma mẹ ọnọ ọ rọ aro erahaizi na, dhesẹ akothiho riẹ nọ ọgbunu, re ojọ oriruo kẹ otu nọ ọ rẹ te rọwo iẹe fiki uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ.” (1 Tim. 1:16) Jihova ọ rọ vrẹ Pọl, yọ aruoriwo gbe ohrọ nana u duobọte ei jẹ wọe dhesẹ uyoyou kẹ amọfa ẹkwoma usiuwoma na nọ ọ ta kẹ ae.
13. Eme ọ rẹ wọ omai dhesẹ uyoyou kẹ amọfa, kọ ẹvẹ ma sai ro ru onana?
13 Jihova ọ be rọ izieraha gbe ethobọ mai rọ vrẹ omai re. (Ol. 103:8-14) Ọso-ilezi na ọ nọ inọ: “O ỌNOWO, otẹrọnọ, who roro imuemu mai, . . . ono ọ rẹ sai dikihẹ?” (Ol. 130:3) Ababọ ohrọriọ Ọghẹnẹ, mai ohwo ọvo ọ rẹ sae reawere uvẹ-ọghọ egagọ Riẹ hẹ, yọ ma sai wo ẹruore uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ gbe he. Aruoriwo nọ Ọghẹnẹ o dhesẹ k’omai no ọ rro gaga. Fikiere, wọhọ Pọl, joma dhesẹ uyoyou kẹ amọfa ẹkwoma usiuwoma na nọ ma rẹ ta kẹ ae gbe Ebaibol na nọ ma re ro wuhrẹ ai, ma vẹ jẹ bọ ibe eg’Ọghẹnẹ mai ga.—Se Iruẹru Ikọ Na 14:21-23.
14. Ẹvẹ ma sai ro fiba oke nọ ma be rọ ta usiuwoma?
14 Oriruo Jesu o duobọte Pọl udu gaga, yọ ọ jẹ daoma wo ẹnyaharo evaọ ewhowho emamọ usi na. Edhere jọ nọ Ọmọ Ọghẹnẹ o ro dhesẹ uyoyou kẹ ahwo họ ẹkwoma ewhowho emamọ usi na. Jesu ọ ta nọ: “Ivuẹvu na i ghine bu, rekọ iruiruo e rẹ kakao. Fikiere wha lẹ Olori ivuẹvu na re o vi iruiruo kpobọ ivuẹvu riẹ.” (Mat. 9:35-38) Otẹrọnọ Pọl ọ lẹ Olori ivuẹvu na re o vi iruiruo efa ze, u muẹro inọ o ru lele olẹ yena ẹkwoma ajọwha nọ o je ro ru iruo na. Kọ ẹvẹ whẹ omara? Whọ be daoma re who wo ẹnyaharo evaọ ona nọ whọ be rọ ta usiuwoma? Hayo be daoma epanọ who re ro fiba oke nọ whọ be rọ ta usiuwoma na, ẹsejọhọ be gwọlọ uvẹ nọ who re ro ru ọkobaro oke-kpobi? Joma dhesẹ uvi uyoyou kẹ ahwo ẹkwoma obọ nọ ma re fihọ kẹ ae re a “kru ẹme uzuazọ na ga.”—Fil. 2:16.
Oghẹrẹ nọ Pọl O Rri Oma Riẹ
15. Ẹvẹ Pọl o rri omariẹ kugbe ibe Ileleikristi riẹ?
15 Wọhọ ọgbodibo nọ ọ be rọ aro kele Kristi, Pọl o fi emamọ oriruo hotọ k’omai evaọ edhere ọfa re. Dede nọ Pọl o wo uvẹ-ọghọ ulogbo evaọ ukoko Ileleikristi na, o vuhumu inọ orọnikọ epanọ ọ daoma te gbe epanọ ọ riobe te jabọ nọ o ro wo eghale nana ha. Ọ riẹ vuhumu inọ fiki aruoriwo Ọghẹnẹ o ro wo eghale nana. Pọl ọ ruẹ nnọ Ileleikristi efa a rrọ uvi egbodibo emamọ usi na re. Dede nọ o wo uvẹ-ọghọ ulogbo evaọ udevie ahwo Ọghẹnẹ, ọ roma kpotọ.—Se Ahwo 1 Kọrint 15:9-11.
16. Ẹvẹ Pọl o ro dhesẹ omaurokpotọ je vuhu ọnyaba riẹ mu evaọ avro kpahe oyawo?
16 Roro kpahe oware nọ Pọl o ru okenọ ẹbẹbẹ jọ ọ roma via evaọ ukoko nọ o jọ Antiọk eva obọ Siria. Avro kpahe oyawo u fi ohẹriẹ ulogbo họ ukoko na. (Iruẹru Ikọ Na 14:26–15:2) Nọ orọnọ a rehọ Pọl mu re ọ ta usiuwoma kẹ egedhọ nọ e yawo ho na, o hae lọhọ re o rri omariẹ inọ ọ riẹ kpahe ahwo egedhọ na gaga je te ohwo nọ ọ rẹ sai ku ẹbẹbẹ na họ. (Se Ahwo Galesha 2:8, 9.) Rekọ nọ o vuhumu inọ omodawọ riẹ ọvo o sai ti ku ẹwhọ na họ họ, avọ omaurokpotọ, Pọl o te kuomagbe inievo na wọ ẹme na bru ugboma esuo nọ o jọ obọ Jerusalẹm. O ru lele oghẹrẹ nọ ugboma esuo na u ro ku ẹme na họ, jẹ rọwo nnọ ọ rẹ jọ omọvo enọ e rẹ wha ovuẹ na se ikoko na. (Iruẹru Ikọ Na 15:22-31) Enẹ Pọl ọ rọ kobaro evaọ “adhẹẹ” ọrọkẹ ibe eg’Ọghẹnẹ riẹ.—Rom 12:10b.
17, 18. (a) Oghẹrẹ uruemu vẹ Pọl o dhesẹ kẹ inievo na? (b) Eme oware nọ ekpako obọ Ẹfẹsọs a ru okenọ Pọl o bi ti ru re ọ nyase ae ba u dhesẹ kpahe Pọl?
17 Omaurokpotọ nọ Pọl o wo o wha riẹ ze nọ inievo nọ e jọ ikoko sa-sa a ro you rie gaga. Evaọ uzẹme, Pọl ọ jẹ whẹtiẹ ae họ oma? Evaọ obọ ekuhọ ileta riẹ se ahwo Rom, o yere inievo udhe [20] avọ edẹ rai omomọvo nọ o se. A jọ oria ọfa Ebaibol fodẹ ahwo nana ha, yọ umutho rai jọ ọvo a wo obọdẹ uvẹ jọ evaọ ukoko na. Ghele na, a jọ idibo ẹrọwọ erọ Jihova, yọ Pọl o you rai gaga.—Rom 16:1-16.
18 Oma ogbẹnyusu gbe omaurokpotọ nọ Pọl o wo o bọ ikoko na ga. Orọ urere nọ ọ rọ gbẹgwae kugbe ekpako ukoko obọ Ẹfẹsọs, a “gbalọ Pọl ohọe, a jẹ viọlọ iẹe unu, onọ amai weri kọ orọ ẹme nọ ọ ta na, nnọ, a gbẹ sai ruẹ ovao riẹ ofa ha.” Re a ru ere kẹ ohwo omorro, o kẹle otọ họ.—Iruẹru Ikọ Na 20:37, 38.
19. Ẹvẹ ma sae rọ rehọ “oma urokpotọ” yeri kugbe ibe Ileleikristi mai?
19 Ohwo kpobi nọ ọ gwọlọ wo ẹnyaharo evaọ Ọghẹnẹ ọgọ o re wo ẹzi omaurokpotọ wọhọ Pọl. Ọ tuduhọ Ileleikristi awọ inọ a “rehọ mẹ-ọvo-ọria hayo eheri ru oware ovo ho, rekọ eva oma urokpotọ [a] roro amọfa ro vi oma [rai].” (Fil. 2:3) Ẹvẹ ma sai ro fi ohrẹ nana họ iruo? Edhere jọ họ, ẹkwoma ẹmeoyo kẹ ekpako ukoko mai, ọkpọvio rai nọ ma re lele je ru lele epanọ a ro ku ẹme kpobi họ. (Se Ahwo Hibru 13:17.) Edhere ọfa họ, inievo na kpobi nọ ma re rri ghaghae. Ahwo erẹwho sa-sa, ọvuọ uruemu ẹwho riẹ, ovioma, gbe uyẹ sa-sa a rrọ ukoko Jihova wariẹ akpọ na họ. Kọ u gbe fo re ma wuhrẹ epanọ ma rẹ rọ rehọ uyoyou yeri kugbe ai kpobi ababọ ọriẹwẹ wọhọ epanọ Pọl o ru na? (Iruẹru Ikọ Na 17:26; Rom 12:10a) A tuduhọ omai awọ inọ ‘mai ohwo o dede ohwo rehọ, wọhọ epanọ Kristi o dede omai rehọ rọ kẹ oruaro Ọghẹnẹ’ na.—Rom 15:7.
Rọ Ithihakọ “Dhẹ Ogbohrẹ” Uzuazọ Na
20, 21. Eme o ti fi obọ họ k’omai dhẹ ọgbohrẹ uzuazọ na te oka?
20 Uzuazọ Oleleikristi o wọhọ ohwo nọ ọ be dhẹ ohrẹ ugbothabọ. Pọl o kere nọ: “Mẹ họre uvi ohọre na no, mẹ dhẹ ogbohrẹ na no, mẹ yọrọ orọwọ na no. Nọ umuo oke na vrẹ a rehọ etu-uvie ẹrẹreokie na kpahe kẹ omẹ no, onọ Ọnowo na, obruoziẹ okiẹrẹre ọ rẹ te rọ kẹ omẹ eva Ẹdẹ ọyena; orọnikọ rọ kẹ omẹ ọvo ho rekọ te ahwo kpobi nọ a you ẹtha riẹ.”—2 Tim. 4:7, 8.
21 Oriruo Pọl nọ ma re lele u ti fi obọ họ k’omai dhẹ ọgbohrẹ uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ na te oka. (Hib. 12:1) Nọ o rrọ ere na, joma gbẹ daoma wo ẹnyaharo evaọ Ọghẹnẹ ọgọ ẹkwoma uwuhrẹ omobọ mai, uvi uyoyou nọ ma re dhesẹ kẹ ahwo, gbe omaurokpotọ nọ ma re wo.
Ẹvẹ Whọ te k’Uyo?
• Irere vẹ Pọl o wo no uwuhrẹ omobọ ohwo ikẹse kẹse orọ Ikereakere na ze?
• Fikieme u je wuzou re Ileleikristi a wo uvi uyoyou kẹ ahwo?
• Uruemu vẹ u re fi obọ họ kẹ owhẹ yeri kugbe amọfa ababọ ọriẹwẹ?
• Ẹvẹ oriruo Pọl u re ro fi obọ họ kẹ owhẹ yoẹme kẹ ekpako ukoko ra?
[Uwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 23]
Raro kele Pọl se Ikereakere na re whọ rọ ere wo ẹgba abọ-ẹzi
[Uwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 24]
Dhesẹ uyoyou ẹkwoma usiuwoma na nọ whọ rẹ ta kẹ ahwo
[Uwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 25]
Whọ riẹ oware nọ o lẹliẹ inievo na you Pọl?