Eware Nọ E Rẹ Wha Evawere Ze Uviuwou
Ugho Oraha avọ Areghẹ
Ọzae ọ ta nọ: “Evaọ iroro mẹ, Laura,a aye mẹ, ọ be raha igho fihọ eware nọ e roja ha—eware nọ me roro nọ i wuzou kẹ omai hi. Yọ o wọhọ nọ ọ riẹ epanọ a re koko ugho ho! Onana o be hai ru eware jọ bẹbẹ kẹ omai okenọ araha nọ ma rẹro riẹ hẹ o te kie ze. Me muẹrohọ no inọ ugho o tẹ nwane ruọ aye mẹ obọ, ọ rẹ raha iẹe no.”
Aye ọ ta nọ: “O sae jọ nọ mẹ nwane riẹ ugho ekoko tere he, rekọ ọzae mẹ ọ riẹ epanọ eware wọhọ emuore, araha uwou gbe ekwakwa uwou e be rehọ ugho te he—yọ mẹ họ ọnọ ọ be mae jọ uwou na. Mẹ riẹ eware nọ ma jọ uwou na gwọlọ, yọ mẹ rẹ dẹ ae o tẹ make rọnọ o te wha ẹmeọta ọfa ze kpahe epanọ mẹ be raha ugho riwi.”
UGHO yọ usu eware jọ nọ o rẹ sae jọ bẹbẹ kẹ imava-orọo re a rọ unu kpotọ ta ẹme kpahe. Agbẹta nọ ẹsibuobu a re ro kele iei wọhọ orọ ọsosuọ evaọ usu eware nọ e rẹ wha ẹwhọ fihọ orọo na.
Imava-orọo nọ i wo eriwo owowa kpahe ugho ho a rẹ sai wo idhọvẹ, ẹwhọ, ebẹbẹ iroro—yọ u re je tube kpomahọ usu rai kugbe Jihova. (1 Timoti 6:9, 10) Nọ ọzae-avọ-aye a gbẹ be sae rọ oma totọ jiroro kpahe araha ugho ho, o rẹ sai ru nọ a jẹ rọ oma kpobi kẹ ugho ule te epanọ a gbẹ sai ro wo uvẹ ọbọga iroro gbe abọ-ẹzi kẹ ohwohwo hayo emọ rai hi. Uruemu nana u re wholo emọ rai, onọ u re ru nọ a gbe wo eriwo owowa kpahe ugho ho.
Ebaibol e ta nọ: “Ugho o rrọ kẹ uketha.” (Ọtausiuwoma Na 7:12, NW) Rekọ re ugho o sae jọ uketha kẹ orọo gbe uviuwou ra, o gwọlọ nọ wha re wuhrẹ epanọ wha sae rọ raha iẹe avọ areghẹ gbe epanọ whẹ avọ ọrivẹ-orọo ra wha sae rọ ta ẹme kpahe iẹe dhedhẹ.b Ukpenọ ẹme ugho o rẹ wha ẹwhọ ze, iroro-ejẹ kpahe araha ugho o rẹ sai ru ọgbakugbe-orọo ga.
O tẹ rrọ ere, kọ fikieme ugho o be rọ wha ebẹbẹ buobu fihọ orọo? Didi eware whọ rẹ sai ru re ẹmeọta kpahe ugho o sae jọ orọ iroro-ejẹ viukpọ ikẹ-isio?
Use-Abọ Vẹ E Riẹ?
Ẹsibuobu, orọnikọ ugho nọ a raha hayo osa nọ a re oye o be hae wha ẹwhọ ze he rekọ ozọ hayo awaọruọ. Wọhọ oriruo, ọzae nọ ọ rẹ gwọlọ nọ aye riẹ ọ robọ kotọ dhesẹ epanọ ọ raha epini kpobi, ọ be rọ ere ta inọ aye na ọ be riẹ ugho raha ha. Yọ aye o te bi bruenu inọ ọzae riẹ o bi koko ugho bu te he, o sae jọnọ ozọ u bi mu ei inọ oware jọ o sae romavia odẹnotha nọ a te sae ruẹ ugho ro ru hu.
Oware ofa jọ nọ o rẹ sae wha avro kpahe ugho fihọ udevie imava-orọo họ oghẹrẹ uviuwou nọ a no ze. Matthew, nọ ọ rọo te ikpe eree no ọ ta nọ: “A yọrọ aye mẹ evaọ uviuwou nọ a rẹ jọ mu ugho raha ha. Ọ rẹ ruawa kpahe ugho wọhọ omẹ hẹ. Ọsẹ mẹ ọ jọ ọgbidi, ọ jẹ hai vovo isigareti gaga re, yọ ẹsibuobu ọ jẹ hai ru iruo ho evaọ etoke lelehie. Ẹsibuobu, ugho nọ ma rẹ rọ dẹ eware nọ e roja o jẹ kare omai, onana o tẹ wha ozọ osa-oriọ fihọ omẹ oma. Ẹsejọ, ozodhẹ nana o be lẹliẹ omẹ keke obọ ga hrọ kẹ aye mẹ evaọ ẹme ugho.” Oware kpobi nọ who roro nọ o be wha ẹbẹbẹ na ze kẹhẹ, eme whọ rẹ sai ru re ugho ra o jọ obufihọ kẹ uviuwou ra ukpenọ o rẹ wha ẹbẹbẹ fihọ iẹe?
Eware Ene nọ I re Fi Obọ Họ
Ebaibol na yọ obe-uwuhrẹ kpahe ugho-oraha ha. Rekọ u wo uvi ohrẹ nọ o rẹ sai fi obọ họ kẹ imava-orọo whaha ebẹbẹ ugho. Kọ who gbe roro kpahe ohrẹ riẹ jẹ dao eware nọ ma jọ obotọ dhesẹ na?
1. Wuhrẹ epanọ a rẹ rọ unu kpotọ ta ẹme kpahe ugho. “Enọ e rẹ gaviezọ ohrẹ eyehọ enọ i wo areghẹ.” (Itẹ 13:10) Ẹsejọhọ fiki uviuwou nọ a jọ yọrọ owhẹ, o sae jọ owhẹ oma ẹkpẹlobọ re who lele omọfa, maero ọrivẹ-orọo ra keria jiroro kpahe ugho oraha. O tẹ make rrọ ere, o rrọ oware areghẹ re who wuhrẹ epanọ a rẹ jiroro kpahe ẹme nana nọ o wuzou na. Wọhọ oriruo, kọ whọ gbẹ vuẹ ọrivẹ-orọo ra epanọ who roro nọ uruemu ọsẹgboni ra kpahe ugho u ro kpomahọ owhẹ? Ofariẹ, daoma wo otoriẹ epanọ uviuwou nọ a jọ yọrọ ọrivẹ-orọo ra u ro kpomahọ uruemu riẹ.
U du gwọlọ nọ wha hẹrẹ re ẹbẹbẹ ugho ọ roma via taure wha tẹ jiroro kpahe araha ugho ho. Omọvo enọ i kere Ebaibol na ọ nọ inọ: “Kọ imava e sae nya usu, ajokpa nọ a tamu no ho?” (Emọs 3:3) Ẹvẹ onana u ro kiekpahe ẹme nọ ma be ta na? Wha te wo atamu ọrọ ugogo oke nọ wha rẹ rọ jiroro kpahe araha ugho, u ti ru nọ wha gbe wo ebẹbẹ hayo avro kpahe ẹme ugho tere he.
DAO ONANA: Wha fi oke họ nọ wha rẹ hae rọ ta kpahe araha ugho evaọ uviuwou na. Wha sai fi ẹmeọta-kugbe nana họ ẹdẹ ọsosuọ amara kpobi hayo ẹdẹ jọ evaọ oka kpobi. Wha re ru ẹmeọta na kpẹre, o tẹ lọhọ iminiti ikpegbisoi hayo kawo viere. U woma re wha salọ oke nọ wha riẹ nọ udu o rẹ mai ro kie owhai vi. Wha gbaemu nọ wha rẹ ta ẹme kpahe ugho evaọ oghẹrẹ oke jọ họ, wọhọ oke emuọriọ hayo nọ wha tẹ rrọ kugbe emọ rai.
2. Wha wo ọtamuo evaọ oghẹrẹ nọ wha re rri ugho nọ wha wo. “Whai ohwo ọ kẹ ohwo adhẹẹ.” (Ahwo Rom 12:10) Otẹrọnọ obọ ra ọvo ugho u bi no ziọ uwou na, whọ rẹ sae kẹ ọrivẹ-orọo ra adhẹẹ ẹkwoma ugho na nọ who re rri wọhọ ugho uviuwou na, orọnikọ ora ọvo ho.—1 Timoti 5:8.
Otẹrọnọ whẹ avọ ọrivẹ-orọo ra wha wo ọvuọ iruo riẹ, wha rẹ sae kẹ ohwohwo adhẹẹ ẹkwoma eva nọ wha re rovie kẹ ohwohwo kpahe ugho nọ wha bi wo gbe eware nọ wha be raha ugho buobu fihọ. Wha tẹ be ko eva dhere ohwohwo evaọ eware nana, o rẹ sae raha evaifihọ nọ wha wo kẹ ohwohwo. O nwane gwọlọ nọ whọ rẹ vuẹ ọrivẹ-orọo ra taure whọ tẹ raha epini kpobi hi. Rekọ whọ tẹ be hae jẹ ọrivẹ-orọo ra riẹ taure whọ tẹ raha ugho buobu, yọ who bi dhesẹ nọ who rri rie ghaghae.
DAO ONANA: Wha rọwo fihọ unuigho nọ omomọvo ọ rẹ sae jọ emu ọdekọ raha, wọhọ oriruo ₦2,000, ₦20,000, hayo unuigho ofa kpobi. Whọ rẹ vuẹ ọrivẹ-orọo ra oke kpobi nọ whọ tẹ gwọlọ raha ugho vrẹ ere.
3. Wha kere omaa rai fihọ obe. ‘Omaa omamọ ohwo o rẹ rehọ ọruẹriọ tha.’ (Itẹ 21:5) Omaa-ugho-raha nọ wha re wo yọ edhere jọ nọ wha sae rọ whaha ogbẹraha jẹ sai koko ugho họ kẹ odẹnotha. Aye jọ nọ a re se Nina, nọ ọ rrọ orọo te ikpe isoi no ọ ta nọ: “Akpọ o re gb’owhẹ unu nọ whọ tẹ ruẹ unuigho nọ who bi wo gbe epanọ whọ be raha iẹe riwi nọ who kere fihotọ. Ohwo ọ rẹ sae ruẹ oria gu unoma fihọ họ.”
Omaa-ugho-raha u du gwọlọ ona ulogbo ho. Darren nọ ọ rọo te ikpe udhegbezeza no, nọ o wo emezae ivẹ ọ ta nọ: “Evaọ oke ọsosuọ, ẹnvẹlopu ma jẹ hae ghale igho mai fihọ. Ma jẹ hai fi igho nọ ma te raha evaọ ẹkpoka họ ẹnvẹlopu sa-sa. Wọhọ oriruo, ma wo ẹnvẹlopu kẹ araha emuore, enuawere, makọ eto-ibro. Otẹrọnọ ugho nọ o rrọ ẹnvẹlopu jọ u gbe te he, ma ve duobọhọ ẹnvẹlopu ọfa, rekọ ma rẹ ruẹ nọ ma zihe i rie fihọ iẹe ẹruoke.” Otẹrọnọ u wo araha jọ nọ wha rẹ rehọ ugho obobọ hwa ha, u re woma re wha kere unuigho nọ o be ruọ araha otiọye na fihotọ.
DAO ONANA: Wha kere araha nọ e rrọ ugogo unuigho ovona noke toke fihotọ. Wha rọwo fihọ unuigho nọ wha re koko kamara kamara. Kẹsena, wha ve kere araha nọ o re kpotọ kpehru, wọhọ ugho emuore, ikpẹ, gbe erọ ifonu. Ofariẹ, wha rawo okerefihotọ araha rai na emerae buobu. O tẹ gwọlọ, wha sai ru inwene evaọ araha rai re wha siọ esa ba ẹre vọ uzou.
4. Wha rọwo fihọ ohwo nọ ọ rẹ rẹrote owha-iruo sa-sa. “Imava i woma vi omọvo, keme a wo emamọ osaohwa rọkẹ iruo rai.” (Ọtausiuwoma Na 4:9, 10) Evaọ iviuwou jọ, ọzae họ ọnọ ọ rẹ rẹrote ugho. Evaọ iviuwou efa jọ, aye ọ rẹ sae rẹrote owha-iruo nana ziezi. (Itẹ 31:10-28) Dede na, imava-orọo buobu a ghale owha-iruo nana kẹ oma rai. Mario, nọ ọ rọo te ikpe udhegbọvo no ọ ta nọ: “Aye mẹ o re muẹrohọ jẹ hwa osa araha esese uwou na. Mẹ ọ rẹ hwa osa eware nọ uzi egọmeti o gwọlọ, osa uwou, gbe osa araha ilogbo efa. Ma rẹ vuẹ ohwohwo epanọ ma nyate je fi obọ họ kẹ ohwohwo.” Onọ wha salọ kpobi kẹhẹ, iruo nọ wha re ru kugbe họ oware nọ o mai wuzou.
DAO ONANA: Wha muẹrohọ oria nọ ohwohwo ọ jẹ mae riẹ ru gbe abọ nọ ọ riẹ tere he, re wha rọ oyena jiroro ọvuọ owha-iruo nọ u fo kẹ omomọvo. Wha kiẹ epanọ wha bi ru riwi nọ emerae jọ e tẹ vrẹ no. Jọ u no owhai eva ze re wha ru enwene nọ o tẹ gwọlọ ere. Re u fi obọ họ kẹ owhẹ vuhu iruo nọ ọrivẹ ra o bi ru, wha sae rehọ ẹta ohwohwo ẹsejọ evaọ ẹruorote eware wọhọ esa ewha gbe eware edẹ.
Oware nọ U Fo nọ Ẹmeọta Kpahe Ugho U Dhesẹ Via
Wha kuvẹ re ẹmeọta rai kpahe ugho u bru uyoyou rai dhe he. Leah, ọnọ ọ rrọ orọo te ikpe isoi no ọ ruẹ epanọ onana u wuzou te. Ọ ta nọ: “Mẹ avọ ọzae mẹ ma wuhrẹ epanọ ma sai ro rovie eva kẹ ohwohwo evaọ ẹmeọta kpahe ugho. Onana u bi fi obọ họ kẹ omai ru iruo kugbe, jẹ be lẹliẹ uyoyou mai ga.”
Nọ imava-orọo a tẹ be jiroro kugbe kpahe epanọ a gwọlọ raha ugho, u re ru ai riẹ utee ohwohwo je dhesẹ nọ a be rria te eyaa orọo na. Nọ a tẹ be nọ mi ohwohwo taure a tẹ te dẹ oware ulogbo, u re dhesẹ inọ a be rọ adhẹẹ kẹ eriwo ohwohwo. U re dhesẹ inọ a fi eva họ ohwohwo nọ a tẹ kẹ ohwohwo ufuoma nọ a sae rọ raha unuigho jọ ababọ ọjọriẹ ohwohwo. Eware nana i re fi obọ họ ru uyoyou imava-orọo jọ gaga. Uyoyou utioye na o ghare vi ugho kpekufiẹ, kọ eme a jẹ rọ fiki ugho sikẹ?
[Oruvẹ-obotọ]
a Ma nwene edẹ na.
b Ebaibol na e ta nọ “ọzae họ ọnọ o wo uzou aye” riẹ, fikiere ọzae ọ mai wo owha-iruo epanọ a rẹ raha igho uviuwou na gbe owha-iruo ẹruorote aye riẹ evaọ edhere uyoyou, nọ o kare oriobọ.—Ahwo Ẹfẹsọs 5:23, 25.
NỌ OMA RA NỌ . . .
▪ Oke vẹ mẹ avọ ọrivẹ-orọo mẹ ma rọ unu kpotọ ta ẹme kpahe ugho whremu?
▪ Eme mẹ rẹ sae ta je ru nọ u re dhesẹ nọ me wo edẹro kẹ obufihọ ugho nọ ọrivẹ-orọo mẹ ọ be rọ tha uviuwou na uke?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 12]
Ovẹ o mae ghare owhẹ obọ—ugho manikọ orọo ra?