Eria Ekiakiẹ Rọkẹ Obe Ewuhrẹ Uzuazọ Oleleikristi gbe Usi Uwoma Ota Mai
© 2023 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
AZIE 4-10
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | ẸSTA 1-2
“Daoma Kpobi re Who Wo Omaurokpotọ Wọhọ Ẹsta”
Whọ Sai gbe Wo Omaurokpotọ Evaọ Otọ Uyero Obẹbẹ
11 Nọ a te bi jiri omai vrẹta o rẹ sai je ru ei bẹbẹ kẹ omai re ma dhesẹ omaurokpotọ. Roro kpahe obọdẹ oware nọ Ẹsta o ru evaọ okenọ eware i nwene kẹe wowoma. O wo erru thesiwa, yọ ẹgbukpe soso a jẹ rehọ ekwakwa eghaghae tete iei. Kẹdẹ kẹdẹ ọ jẹ hae jọ kugbe uvovo eyae nọ i no eria avọ eria Uvie-Ulogbo Pasia soso ze, enọ i je hrowo-oma epanọ a sai ro wo ọjẹrehọ ovie na. Dede na ọ yọrọ uruemu nọ u dhesẹ adhẹwẹ. Ọ vioma hayo fu uke he, makọ evaọ okenọ ovie na ọ salọ iẹe no re ọ jọ aye riẹ.—Ẹsta 2:9, 12, 15, 17.
O Dikihẹ kẹ Ahwo Ọghẹnẹ
15 Nọ okenọ a rẹ rọ rehọ Ẹsta se ovie na u te, a tẹ kẹe uvẹ re ọ salọ oware kpobi nọ ọ gwọlọ, ẹsejọhọ eware nọ i re ru ei wo erru ga. Rekọ Ẹsta ọ romakpotọ, ọ rehọ vrẹ eware nọ Hegae ọ fodẹ kẹe he. (Ẹsta 2:15) Ẹsejọhọ o vuhumu nọ omaurokpotọ o te mae were ovie na, orọnikọ erru nọ o wo ho. Kọ ere o ginẹ jọ?
Whọ Sai gbe Wo Omaurokpotọ Evaọ Otọ Uyero Obẹbẹ
12 Omaurokpotọ u re fiobọhọ kẹ omai sẹ osẹ nọ o rrọ kpatiẹ, je dhesẹ uruemu adhẹwẹ ẹsikpobi. “Ẹzi udhedhẹ gbe ẹwolẹ” nọ ma re dhesẹ u re ru nọ ma rẹ rọ were amọfa, orọnikọ nọ ma tẹ be hai dhesẹ oma hayo yoma ha. (Se 1 Pita 3:3, 4; Jeri. 9:23, 24) Ma tẹ be hae jọ udu mai wo iroro omoya, u re dhesẹ oma via uwhremu na evaọ uruemu mai. Wọhọ oriruo, ma rẹ sae ta oghẹrẹ eme nọ i re dhesẹ nọ ma be reawere obọdẹ uvẹ-iruo jọ, ma riẹ kpahe eware jọ evaọ ukoko na nọ amọfa a riẹ hẹ, hayo ma wo usu okpekpe kugbe inievo jọ nọ i wo obọdẹ uvẹ-iruo evaọ ukoko na. Hayo ma sae ta kpahe oware jọ nọ mai gbe amọfa ma ru evaọ edhere nọ a re ro jiri omai ọvo kẹ oware na. Jesu o fi emamọ oriruo hotọ re evaọ abọ nana. Eware buobu nọ ọ ta e jọ enọ ọ wariẹ no Ikereakere Hibru na ze hayo nọ ọ jọ fodẹ eware jọ noi ze. Ọ jẹ hae rọ omaurokpotọ ta ẹme riẹ oghẹrẹ utioye re ahwo nọ a jẹ gaviezọ kẹe a riẹ nọ obọ Jihova eme riẹ i no ze, orọnikọ eriariẹ hayo areghẹ obọriẹ hẹ.—Jọn 8:28.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Kọ Whọ Riẹ?
A kiẹ ku ewẹ-ekpala nọ a rehọ ẹvẹrẹ Pasia kere eme fihọ. Yọ a jariẹ fodẹ ọzae jọ nọ a re se Marduka. A rẹ rọ Oyibo sei Mordecai, Isoko kọ Mọdekae. Ọ jọ ohwo ologbo egọmeti. O sae jọ nọ ohwo nọ o re kere oghẹrẹ nọ a raha igho ọ jọ evaọ Shushan. Arthur Ungnad nọ ọ riẹ iku ahwo obei na gaga ọ ta nọ “oyena o jọ orọ ọsosuọ nọ a rọ ruẹ odẹ Mọdekae evaọ oria ofa, u te no Ebaibol na no.”
Anwọ oke nọ Ungnad ọ rọ ta ẹme yena, ahwo nọ a rẹ kiẹ otọ eme Ebaibol a fa eme buobu nọ a rehọ ẹvẹrẹ Pasia kere fihọ ewẹ-ekpala no. A fa eme jọ nọ a kere fihọ ewẹ-ekpala ọviẹ jọ nọ a ruẹ evaọ oria jọ kẹle igbẹhẹ ẹwho nọ a re se Persepolis. A ta nọ a kere eme nana evaọ oke nọ Xerxes I o je su. Ẹvẹrẹ ahwo Elam a ro kere iei, yọ a jariẹ ruẹ edẹ ahwo buobu nọ e rrọ obe Ẹsta.
A jọ ewẹ-ekpala Persepolis buobu fodẹ Marduka, nọ ọ jọ okere-obe evaọ ighẹ ovie nọ o jọ Shushan evaọ oke nọ Xerxes I o je su. A jọ ẹwẹ-akpala jọ ta nọ Marduka ọ jọ ọfefafa. Onana u tho oghẹrẹ iruo nọ Ebaibol ọ ta nọ Mọdekae o je ru. Ebaibol ọ ta nọ o je ru iruo evaọ ighẹ Ahasuirọs ovie na koyehọ Xerxes I. Yọ o tẹ kawo, ọ te riẹ evẹrẹ ivẹ. Ọ jẹ hae keria unuẹthẹ ighẹ ovie na evaọ Shushan. (Ẹsta 2:19, 21; 3:3) A bọ unuẹthẹ ighẹ ovie na ruaro nọ ahwo a jẹ hae jọ ru iruo.
Ma ruẹ nọ eme nọ a ta kpahe Marduka evaọ ewẹ-ekpala na e wọhọ eme nọ a ta kpahe Mọdekae evaọ Ebaibol. Oria nọ Ebaibol ọ ta nọ Mọdekae ọ jẹ rria na oye a jọ ewẹ-ekpala na ta nọ ọ jẹ rria na, iruo evona a ta nọ a je ru na, yọ oke ovona gbe oria ovona a ta nọ a jẹ jọ ru iruo na. Eware nọ ahwo na a kiẹ ku na kpobi i tho eware nọ a ta kpahe Mọdekae evaọ obe Ẹsta.
Ẹme nọ A re Ru Ovavo
Kru Udu Ga, Jihova O ti Fiobọhọ kẹ Owhẹ
3 Oware jọ o via kẹ Pọl nọ ọ jọ gwọlọ obufihọ. Evaọ oware wọhọ 56 C.E., ogbotu ahwo jọ a si rie ruọ otafe Jerusalẹm jẹ gwọlọ epanọ a re ro kpei no. Okiokiọ riẹ nọ a rehọ Pọl ziọ aro Sanhẹdrin, omojọ u kiọkọ re ewegrẹ riẹ a sawo iẹe ekekẹ. (Iruẹru 21:30-32; 22:30; 23:6-10) Evaọ oke yena, o sae jọnọ Pọl o je roro nọ, ‘Dẹvẹ uye nana kpobi u ti kuhọ?’
4 Ẹvẹ Jesu gbe ikọ-odhiwu a ro fiobọhọ kẹ Pọl? Evaọ aso ẹdẹ nọ a ro mu Pọl, Jesu “Olori na” o dikihẹ gbae, ọ tẹ ta kẹe nọ: “Kru udu ga! Keme wọhọ epanọ who bi se isẹri kpahe omẹ ziezi evaọ Jerusalẹm na, ere who ti se isẹri re evaọ Rom.” (Iruẹru 23:11) Onana u ru udu te Pọl otọ! Jesu o jiri Pọl kẹ isẹri nọ o se evaọ obọ Jerusalẹm. Ọ tẹ jẹ ta nọ Pọl o ti te Rom gbẹsinẹdẹ jẹ jọ obei se isẹri re. Nọ Jesu ọ tuduhọ Pọl awọ no, oma o tẹ jọ Pọl wọhọ ọmọ nọ ọsẹ riẹ ọ wọ fihọ igbama.
5 Ebẹbẹ efa vẹ i te Pọl? Nọ oware nọ o via kẹ Pọl evaọ obọ Jerusalẹm na o vrẹ no, nọ ikpe ivẹ e jẹ ruọ emu no, ọ tẹ ruọ okọ je kpobọ Itali. Nọ a bi bi vrẹ na, ẹkporo ọgaga o te je fi, ahwo nọ a jọ okọ na kpobi a te je roro nọ a te seba ewhu hu. Dede na ozọ u mu Pọl ho. Fikieme? Ọ vuẹ ahwo nọ a jọ okọ na nọ: “Aso nana ukọ-odhiwu Ọghẹnẹ nọ o wo omẹ, nọ mẹ be gọ na o dikihẹ kẹle omẹ, ọ tẹ ta nọ, ‘Ozọ u mu owhẹ hẹ, Pọl. Who ti dikihẹ aro Siza hrọ, yọ rri! Ọghẹnẹ ọ be rọ fiki ra siwi ahwo kpobi nọ a rrọ okọ na kugbe owhẹ.’” Ọkpọ eme evona nọ Jihova ọ rehọ Jesu ta kẹ Pọl oke ẹdẹ na, eye ọ rehọ ukọ-odhiwu na ta kẹe na. Ere o ginẹ via, Pọl o te Rom gbẹsinẹdẹ.—Iruẹru 27:20-25; 28:16.
6 Ẹvẹ Jesu gbe ikọ-odhiwu a bi ro fiobọhọ kẹ omai? Jesu o bi fiobọhọ kẹ omai wọhọ epanọ o fiobọhọ kẹ Pọl na. Ọ ya eyaa kẹ omai nọ: “Mẹ rrọ kugbe owhai edẹ na kpobi rite oke urere uyero-akpọ na.” (Mat. 28:20) Ẹme Jesu na ọ rẹ sae lẹliẹ omai kru udu ga nẹnẹ. Fikieme? Ẹsejọ ebẹbẹ i re si nẹ omai. Wọhọ oriruo, ohwo nọ ọ kẹle omai gaga o te whu, edada riẹ e rẹ jọ omai oma oke lelehie, o rẹ sai te ikpe buobu. Inievo mai jọ a be reakọ fiki owho. U te je wo amọfa nọ a be hae jọ ọkora noke toke. O make rrọ ere na, a be sai thihakọ keme Jesu ọ ya eyaa kẹ omai nọ ọ rrọ kugbe omai evaọ “edẹ na kpobi,” makọ ẹdẹ nọ ma roro nọ omai u re no.—Mat. 11:28-30.
7 Ebaibol na ọ vuẹ omai nọ Jihova ọ rẹ rehọ ikọ-odhiwu fiobọhọ kẹ omai. (Hib. 1:7, 14) Wọhọ oriruo, ikọ-odhiwu i bi fiobọhọ kẹ omai jẹ kpọ omai nọ ma be ta “usi uwoma Uvie” na kẹ “orẹwho, orua, ẹrọunu gbe utu ahwo kpobi” na.—Mat. 24:13, 14; se Eviavia 14:6.
AZIE 11-17
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | ẸSTA 3-5
“Fiobọhọ kẹ Amọfa rọ Onaa nọ A Wo Ru Iruo Ziezi”
it-2 431 ¶7
Mọdekae
Ọ Rọwo Guzou Kpotọ kẹ Heman He. Taure eware nana kpobi e tẹ te via, Ahasuirọs ovie na ọ rehọ Heman ohwo Agag na mu ethabọ riẹ. Kẹsena ovie na o te jie uzi nọ ohwo kpobi nọ ọ rrọ unuighẹ ovie na o re kiẹzẹ vovao tuotọ kẹ Heman fiki ọkwa ologbo nana nọ o fi rie họ na. Mọdekae ọ se thahe thahe nọ o re guzou kpotọ hayo kiẹzẹ vovao tuotọ kẹe he, ọ ta nọ fikinọ ọyomariẹ yọ ohwo Ju. (Ẹst 3:1-4) Ẹme nọ Mọdekae ọ ta na u dhesẹ nọ ẹme nọ ọ rrọ otọ na u wobọ kugbe usu riẹ avọ Jihova, Ọghẹnẹ riẹ, keme ọyomariẹ yọ ohwo Ju nọ ọ rọ omariẹ mudhe kẹ Ọghẹnẹ no. Ọ riẹ nọ re o kiẹzẹ vovao tuotọ kẹ Heman o rrọ ẹme ohwo nọ ọ rrọ ọkwa ologbo nọ a be kẹ ọghọ gheghe ọvo ho. Ma riẹ ere keme evaọ oke nọ u kpemu, ahwo Izrẹl a kiẹzẹ vovao tuotọ kẹ ahwo ologbo egọmeti fiki ọkwa rai, re a ro bru ọghọ họ ae oma. (2Sa 14:4; 18:28; 1Iv 1:16) Rekọ evaọ orọ Heman na, u wo emamọ ẹjiroro jọ nọ Mọdekae o gbe ro guzou kpotọ kẹe he. U muẹro nọ Heman yọ ohwo Amalẹk, yọ Jihova ọ ta nọ o ti lele ahwo Amalẹk fi ẹmo “no oge te oge.” (Ọny 17:16; je rri HEMAN.) Fikiere ẹme nọ ọ rrọ otọ na họ, sọ Mọdekae o ti yoẹme kẹ Ọghẹnẹ, orọnikọ ohwo nọ ọ rrọ ọkwa ologbo nọ ọ rẹ kẹ ọghọ gheghe he.
it-2 431 ¶9
Mọdekae
Ọghẹnẹ Ọ Rehọ E Riẹ Siwi Ahwo Izrẹl. Nọ a jie uzi inọ a ti kpe ahwo Ju kpobi nọ a rrọ ẹkwotọ na no, oware nọ Mọdekae o ru u dhesẹ nọ o wo ẹrọwọ, ọ ta kẹ Ẹsta nọ o sae jọ nọ fiki oke utionana a rọ rehọ iẹe mu ọkwa uvie nọ ọ rrọ na re ọ sai siwi ahwo Ju. Ọ vuẹ Ẹsta iruo ilogbo jọ nọ u fo nọ o re ru inọ, jọ ọ nyabru ovie na re ọ lẹe re o siwi ahwo riẹ. Dede nọ onana u fi uzuazọ Ẹsta họ ọza, ọ rọwo nọ o re ru ere.—Ẹst 4:7–5:2.
O Dikihẹ kẹ Ahwo Ọghẹnẹ
22 Ababọ avro, o kẹ Ẹsta uye gaga nọ o yo ovuẹ na. Onana ginọ odawọ ulogbo kẹe. Uyo nọ ọ kẹ Mọdekae u dhesẹ nọ ozọ u bi mu ei. Ọ kareghẹhọ Mọdekae oware nọ uzi ovie na o ta. Ohwo kpobi nọ ọ nya bru ovie na ababọ ovie na nọ o zizie i rie, a re kpei no ajokpanọ ovie na ọ riẹ ọkpọ igoru riẹ rri rie. Kọ ovie na ọ te siọ Ẹsta ba uzuazọ kpakiyọ ọ rọ vrẹ Vashti hi evaọ okenọ ọ ghẹmeeyo kẹ ovie na? Ẹsta ọ vuẹ Mọdekae nọ ovie na o ri sei anwọ edẹ ọgba soso ho. Onana o jẹ lẹliẹe roro sọ ovie na o gbe you rie dede.—Ẹsta 4:9-11.
23 Mọdekae ọ tẹ k’uyo nọ o lẹliẹ Ẹsta kru udu ga. Ọ ta kẹ Ẹsta nọ o gbe ru oware ovo ho, obufihọ u ti no obọ omọfa ze. Yọ obọ u ti te Ẹsta re nọ a te mu ahwo Ju họ ekpe no. Mọdekae o dhesẹ vevẹ nọ o fievahọ Jihova, ọnọ o re ru eyaa riẹ gba, nọ ọ rẹ kuvẹ vievie he re a kpe ahwo riẹ kpobi muotọ. (Jos. 23:14) Mọdekae ọ tẹ nọ Ẹsta nọ: ‘Kọ ono ọ riẹ sọ fiki oke utiona whọ rọ ze uvie na?’ (Ẹsta 4:12-14) Kọ u gbe fo re ma rọ aro kele oriruo Mọdekae? O fi eva riẹ kpobi họ Jihova Ọghẹnẹ riẹ. Kọ ma bi ru epọvo na re?—Itẹ 3:5, 6.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Edhọ Ekọto Rọkẹ Ufuoma Egagọ
14 Wọhọ epanọ Ẹsta avọ Mọdekae a họre kẹ idibo Ọghẹnẹ evaọ oke anwae na, ere ọvona idibo Ọghẹnẹ a be họre kẹ ufuoma nọ a rẹ rọ gọe evaọ edhere nọ ọ jẹrehọ. (Ẹsta 4:13-16) Kọ oware jọ o riẹ nọ whọ rẹ sai ru? Ee. Whọ sai fi inievo mai nọ a be wọ kpohọ ekọto ekueku na họ olẹ n’oke t’oke. Elẹ itieye na i re fiobọhọ kẹ inievo mai nọ a be wọso gbe enọ e be ruẹ uye. (Se Jemis 5:16.) Kọ Jihova o re yo elẹ itieye? Edhọ nọ ma be rease rai i dhesẹ nọ ọ be kiyo rai.—Hib. 13:18, 19.
AZIE 18-24
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | ẸSTA 6-8
“Iku Ẹsta I Wuhrẹ Omai Epanọ A rẹ Ta Ẹme”
O Ru Oware Areghẹ, O Wo Udu, jẹ Kare Oriobọ
15 Ẹdẹ ọvo nana nọ Ẹsta ọ hẹrẹ taure ọ tẹ te ta oware nọ o riẹe udu kẹ ovie na, u rovie uvẹ fihọ nọ Heman ọ rọ wha omovuọ se omariẹ. Yọ o sae jọnọ Jihova o ru nọ ovie na ọ gbẹ rọ wezẹ aso ẹdẹ yena ha na. (Itẹ 21:1) Agbẹta nọ Ebaibol na ọ rọ tuduhọ omai awọ nọ ma hae “hẹrẹ” na. (Se Maeka 7:7.) Nọ ma te fievahọ Ọghẹnẹ jẹ hẹrẹ obufihọ riẹ, ma rẹ ruẹ nọ oghẹrẹ nọ o re ro ku ebẹbẹ mai họ u re woma vi epanọ ma roro.
Ọ Ta Ẹme avọ Udu
16 Ẹsta ọ gwọlọ gbẹ raha oke vievie he; ọ gwọlọ nọ ọ rẹ ta oware kpobi nọ o riẹe udu kẹ ovie na evaọ ẹdẹ avivẹ. Rekọ ẹvẹ ọ te sae rọ ta kẹ ovie na? Nọ ẹdẹ yena o te, ovie na ọ tẹ wariẹ nọ Ẹsta oware nọ ọ gwọlọ. (Ẹsta 7:2) Oke nọ Ẹsta ọ “rẹ rọ ta ẹme” u te no.
O Ru Oware Areghẹ, O Wo Udu, jẹ Kare Oriobọ
17 Ẹsejọhọ Ẹsta ọ jọ udu riẹ lẹ se Ọghẹnẹ taure ọ tẹ te ta kẹ ovie na nọ: “O ovie, otẹrọnọ who ri omẹ aro, otẹ jẹ ruọ ovie, rehọ fiki ayare mẹ na, siobọno uzuazọ mẹ, gbe ahwo mẹ kẹ omẹ epanọ mẹ gwọlọ.” (Ẹsta 7:3) Muẹrohọ nọ Ẹsta ọ kẹ ovie na adhẹẹ nọ ọ ta nọ, o tẹ ro ovie na jọ o ru ayare riẹ na kẹe. Ẹsta o gine wo ohẹriẹ gaga no Vashti, ọnọ o kpe omovuọ họ ọzae riẹ oma. (Ẹsta 1:10-12) U te no ere no, Ẹsta ọ fo ovie na ha nọ o ro fievahọ Heman. Ukpoye, ọ lẹ ovie na re ọ thọe je siwi uzuazọ riẹ.
O Ru Oware Areghẹ, O Wo Udu, jẹ Kare Oriobọ
18 Ababọ avro, ẹme nọ Ẹsta ọ ta na u gbe ovie na unu. Ono ọ rẹ dawo oware utioye? Ẹsta ọ ta nọ: “A zẹ omẹ avọ ahwo mẹ no, re a raha omai, a kpe omai, a lahiẹ omai. O hẹ jọ nọ ẹzẹ kpo igbo gheghe, te ezae te eyae, mẹ hae fọ tou; keme na olahiẹ mai na a sae ti kele ei dhe oware nọ o be te va ovie abọ vru hu.” (Ẹsta 7:4) Muẹrohọ nọ Ẹsta ọ ta ẹbẹbẹ na kpobi kẹ ovie na, o te je fibae nọ ọ hae kpunu hu o hae jọnọ igbo ọvo a zẹ ahwo riẹ kpohọ. Rekọ a bi ti kpe ahwo Ju kpobi no, yọ ọyomariẹ ọ rrọ usu na.
19 Oriruo Ẹsta na u wuhrẹ omai onaa ẹmeọta. Nọ ma tẹ be ta ẹbẹbẹ jọ kẹ ohwo nọ ma you hayo ohwo nọ ọ rrọ ọkwa ologbo, yọ ma gwọlọ nọ ohwo na o ru oware jọ kpahe ẹbẹbẹ na, u fo nọ ma rẹ ta ẹme na avọ adhẹẹ, ma ve je wo odiri.—Itẹ 16:21, 23.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Oruvẹ No Obe Ẹsta Ze
7:4—Ẹvẹ ekpe ahwo Ju na o hae rọ whae ze nọ ‘oware o rẹ rọ va ovie na abọ vru’? Ẹkwoma ona nọ ọ rọ ta inọ a rẹ sae zẹ ahwo Ju na wọhọ erigbo, Ẹsta o te fi ẹgba họ epanọ oware u re ro vru mi ovie na otẹrọnọ a kpe ahwo na. Ewẹ isiliva 10,000 nọ Heman ọ ya eyaa nọ o ti fihọ ẹkpa-ugho ovie na u te oware ovo ho nọ a tẹ rehọ iẹe wawo igho buobu nọ e hai ti bru ovie na ze o hẹ jọnọ Heman ọ momaa inọ a zẹ ahwo Ju na wọhọ erigbo. Ofariẹ, o hae jọnọ a wha omaa ikpakpe nọ Heman o ru na haro, aye ovie na ọ hai ti whu re.
Ẹme nọ A re Ru Ovavo
Wuhrẹ Mi Oniọvo Ọmaha Jesu
8 Jemis o kpohọ isukulu ilogbo ho. O te jọ nọ ubiẹro ovona nọ isu egagọ oke yena a je ro rri Pita avọ Jọn inọ “a kpohọ isukulu hu yọ a viodẹ hẹ” na, a je ro rri Jemis re. (Iruẹru 4:13) O make rrọ ere na, Jemis ọ riẹ epanọ a re wuhrẹ amọfa ziezi. Ma rẹ ruẹ onana vevẹ nọ ma te bi se obe nọ o kere evaọ Ebaibol na. O sae jọ nọ ma kpohọ isukulu ilogbo ho. Dede na, ẹzi Jihova gbe eware nọ ukoko Jihova u bi wuhrẹ omai e sai fiobọhọ kẹ omai riẹ epanọ a re wuhrẹ ahwo ziezi. Joma ta kpahe oghẹrẹ nọ Jemis o je ro wuhrẹ ahwo gbe eware nọ ma rẹ sai wuhrẹ mi ei.
9 Eme nọ a rẹ kaki wo otoriẹ rai eye Jemis o je ro wuhrẹ ahwo. O soriẹ ze nọ ahwo nọ o je wuhrẹ a jẹ rọ riẹ oware nọ a re ru gbe epanọ a re ro ru ei. Wọhọ oriruo, Jemis o wuhrẹ nọ Ileleikristi a re thihakọ nọ a te bi kienyẹ ae, yọ a re du mu ofu hu. Oghẹrẹ nọ ọ rọ ta ẹme na u vẹ gaga. Ọ ta nọ: “Ma rẹ sae ta nọ enọ i thihakọ a re wo evawere. Wha yo kpahe ithihakọ Job jẹ ruẹ epanọ Jihova o ru kẹe uwhremu na, onọ u dhesẹ nọ Jihova ọ rrọ yoyou gaga je wo ohrọ-oriọ.” (Jem. 5:11) Whọ rẹ ruẹ nọ Ikereakere na Jemis ọ rehọ uwuhrẹ riẹ na no ze. Ọ rọ Ikereakere na fiobọhọ kẹ ahwo nọ o je wuhrẹ riẹ nọ Jihova ọ rẹ ghale ohwo kpobi nọ o kru ẹrọwọ riẹ, wọhọ epanọ Job o ru nọ ọ rọ ghale iẹe uwhremu na. Eme nọ e rrọ vevẹ nọ a rẹ sai wo otoriẹ rai lọlọhọ Jemis o ro wuhrẹ ahwo oware nana. Onana u ru nọ ahwo nọ a je se eme riẹ a gbe je ro rri rie fihọ ohwo nọ o wo eriariẹ vrẹta ha, ukpoye kọ Jihova a je jiri.
10 Oware nọ ma wuhrẹ noi ze: Rọ eme elọlọhọ wuhrẹ ahwo, re whọ hae jẹ rehọ ẹme ra no Ebaibol ze. Ma te bi wuhrẹ ahwo, orọnikọ ma re ru re a jiri omai inọ ma riẹ gaga ha. Ukpoye, ma re fiobọhọ kẹ ae ruẹ nọ Jihova họ ọnọ o bi wuhrẹ omai eware nana kpobi, yọ o you omai gaga. (Rom 11:33) Re ma sai ru ere, ma rẹ rehọ eware nọ ma bi wuhrẹ ahwo no Ebaibol ze. Wọhọ oriruo, nọ ohwo nọ ma bi wuhrẹ Ebaibol ọ tẹ vuẹ omai ẹbẹbẹ jọ, ma rẹ vuẹe oware nọ ma hai ti ru hu o hae jọ nọ mai ma wo ẹbẹbẹ na. Ukpoye ma re dhesẹ iku jọ kẹe evaọ Ebaibol, ma vẹ jẹ nọe enọ nọ i re fiobọhọ kẹe roro, re ọ riẹ oware nọ Jihova ọ gwọlọ nọ o ru. O ve ti ru eware nọ o bi wuhrẹ na fikinọ ọ gwọlọ ru eva were Jihova orọnikọ mai hi.
AZIE 25–AKPE 1
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | ẸSTA 9-10
“Ọ rọ Ọkwa Riẹ Fiobọhọ kẹ Ahwo Riẹ”
it-2 432 ¶2
Mọdekae
A rehọ Mọdekae nwene ẹta Heman nọ ọ jọ ethabọ ovie na vẹre. Kẹsena ovie na ọ tẹ rehọ ẹmẹro oka-ukpehọ nọ ọ rẹ rọ whobọhọ obe kẹ Mọdekae. Ovie na ọ tẹ rehọ uwou Heman kẹ Ẹsta, Ẹsta ọ tẹ rehọ Mọdekae mu ọnọ o wuzou uwou na. Kẹsena Mọdekae ọ tẹ rọ udu nọ ovie na ọ kẹ riẹ jie uzi re ọ rọ whaha onọ Heman o jie vẹre na, re ahwo Ju a sai wo udu nọ a rẹ rọ thọ omarai. Onana o jọ esiwo ologbo gbe oware oghọghọ kẹ ahwo Ju. Ahwo buobu evaọ ẹkwotọ esuo Pasia a jọ abọ ahwo Ju na, yọ bọwo ẹdẹ avọ 13 amara Edar nọ a fihọ nọ a ti ro kpe ahwo Ju no na, yọ ahwo Ju na a ruẹrẹ oma kpahe no. Ahwo ologbo egọmeti a jẹ tha ahwo Ju na uke fiki ọkwa ologbo nọ a fi Mọdekae họ na. Evaọ Shushan a tẹ ruabọhọ ohọre na evaọ ẹdẹ nọ o lele i rie. Ahwo Ju a kpe ewegrẹ rai nọ i bu vi idu udhosa gbe ikpegbisoi (75,000) evaọ ẹkwotọ esuo Pasia, yọ emezae ikpe Heman e jọ usu ahwo nọ a kpe na. (Ẹst 8:1–9:18) Ẹsta ọ tẹ whobọhọ uzi nọ Mọdekae o jie inọ kukpe kukpe, jọ ahwo Ju a hai ru ehaa evaọ ẹdẹ avọ 14 gbe 15 amara Edar, onọ a se “edẹ Purim,” edẹ nana yọ edẹ nọ a rẹ rọ ghọghọ, ru ehaa emuọriọ, vi ekẹ se ohwohwo, je vi ekẹ se iyogbe. Ahwo Ju a rọwo nọ a re ru ehaa nana, a te ru ei fihọ oware ọgbahọ kẹ ahwo uyẹ rai gbe amọfa kpobi nọ a kuomagbe ai. Ahwo Ju a jẹ kẹ Mọdekae nọ ọ jọ ethabọ ovie na adhẹẹ gaga, yọ Mọdekae ọ ruabọhọ je ru epanọ eware i re ro woma kẹ ahwo Ju na.—Ẹst 9:19-22, 27-32; 10:2, 3.
it-2 716 ¶5
Purim
Ẹjiroro riẹ. Ahwo jọ a ta nọ Ehaa Purim nọ a bi ru enẹna e mae whomahọ abọ eriosehọ viukpọ ehaa nọ a be rọ gọ Ọghẹnẹ, yọ ẹsibuobu ahwo a re ru vrẹ oma. Rekọ orọ ọsosuọ nọ a ru gbe efa nọ a ru evaọ oke anwae e jọ ere he. Mọdekae avọ Ẹsta a jọ ahwo nọ a jẹ gọ Jihova, Ọghẹnẹ uzẹme na, yọ ẹjiroro nọ a rọ tuọ ehaa nana họ họ, re a rehọ iẹe wha orro se Jihova. A riẹ nọ Jihova Ọghẹnẹ họ ọnọ o siwi ahwo Ju evaọ oke yena, keme fikinọ Mọdekae o fi eva riẹ kpobi họ Jihova inọ ọye ọvo ọ rẹ gọ, oyejabọ nọ a je ti ro kpe ahwo Ju no. U muẹro nọ Heman yọ ohwo Amalẹk, yọ Jihova ọ bọwo orẹwho yena soso ehao je jie uzi nọ jọ a kpe ai muotọ. Mọdekae ọ gwọlọ la uzi Ọghẹnẹ nana vrẹ hẹ, oyejabọ nọ ọ gbẹ rọwo guzou kpotọ kẹ Heman he. (Ẹst 3:2, 5; Ọny 17:14-16) U te no ere no, ẹme nọ Mọdekae ọ ta kẹ Ẹsta (Ẹst 4:14) u dhesẹ nọ Ọghẹnẹ ọ rẹroso inọ o ti siwi ahwo Ju na orọnikọ ohwo-akpọ họ, yọ Ẹsta ọ siọ emuọriọ ba taure ọ tẹ te nyabru ovie na evaọ oke ọsosuọ re o zizie iei kẹ emuọriọ, onọ u dhesẹ nọ ọ lẹ se Ọghẹnẹ re o fiobọhọ kẹ ae.—Ẹst 4:16.
‘Raro Kele Ọghẹnẹ’ Evaọ Eroruiruo Ogaga Ra
12 Jihova ọ rehọ esẹro mu re a kobaro evaọ ukoko Ileleikristi na. (Ahwo Hibru 13:17) Ezae enana nọ i te ziezi na a rẹ rehọ udu nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ rae na kẹ obufihọ nọ a gwọlọ je fiba ewoma uthuru na. Kọ ọkwa rai o kẹ ekpako na udu nọ a re ro kienyẹ ibe enọ e rọwo? Vievie! U fo re ekpako a wo eriwo owowa, ọrọ omarokpotọ, kpahe ọkwa rai evaọ ukoko na. (1 Pita 5:2, 3) Ebaibol na ọ ta kẹ esẹro nọ: ‘Wha sẹro ukoko Ọghẹnẹ onọ ọ rehọ azẹ ọghaghae Ọmọ obọ riẹ rọ dẹ na.’ (Iruẹru 20:28) Onana yọ ẹjiroro ọgaga nọ ma rẹ rọ rehọ obọ uwowolẹ yeri kugbe omomọvo uthuru na.
13 Ma rẹ sai dhesẹ iẹe enẹ. Ogbẹnyusu ọkpekpe ra jọ ọ ta k’owhẹ nọ whọ rẹro te okwakwa oghaghae riẹ jọ. Whọ riẹ nọ unuigho buobu ogbẹnyusu ra ọ rọ dẹ oware na. Kọ whọ gbẹ rẹro te oware na ziezi? Oghẹrẹ ovo na re, Ọghẹnẹ ọ kẹ ekpako owha-iruo re a sẹro okwakwa jọ nọ o ghinẹ ghare gaga: ukoko na, onọ a rehọ ahwo riẹ dhesẹ igodẹ. (Jọn 21:16, 17) Igodẹ Jihova e rọ ghaghae kẹe—e ghare te epanọ ọ rọ rehọ azẹ ọghaghae Ọmọ ọvo riẹ, Jesu Kristi, dẹ ae. Oware ofa nọ o ghare vi onana nọ Jihova ọ hae rọ dẹ igodẹ riẹ o rrọ họ. Ekpako omarokpotọ a re roro kpahe onana a vẹ rọ ere yeri kugbe igodẹ Jihova.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Oruvẹ No Obe Ẹsta Ze
9:10, 15, 16—Dede nọ uzi na o kẹ uvẹ inọ a rẹ rehọ eware ahwo nọ a kpe na, fikieme ahwo Ju na a gbe ru ere he? Obọ nọ a ro te oware ovo ho o kẹ imuẹro ivevẹ inọ ọthọwẹ uzuazọ rai ọvo họ oware nọ a gwọlọ, orọnikọ re a ru oma rai fe he.
AKPE 2-8
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | JOB 1-3
“Hai Dhesẹ nọ Who You Jihova Ziezi”
Rọ Aro Kele Ẹrọwọ gbe Ẹmeoyo Noa, Daniẹl, gbe Job
16 Ebẹbẹ nọ Job ọ rẹriẹ ovao dhe. Job ọ rẹriẹ ovao dhe iyero ivẹ jọ nọ i wo ohẹriẹ gaga. Taure odawọ u te ti tei, ọ jọ “ohwo nọ ọ mae ro evaọ ahwo obọ ovatha-ọre.” (Job 1:3) Ọ jọ ọdafe, a jọ oria kpobi riẹe, yọ ahwo a jẹ kẹe adhẹe ziezi. (Job 29:7-16) Ghele onana kpobi, Job ọ jẹ wọ oma kpehru hu yọ o roro ẹdẹvo ho inọ o du gwọlọ Ọghẹnẹ hẹ. Jihova o tube sei “odibo mẹ” jẹ ta nọ: “Ọ tẹ jẹ rọ uvi ohwo, ọnọ ọ be dhozọ Ọghẹnẹ, je si oma no eyoma.”—Job 1:8.
17 Evaọ omoke kpẹkpẹe, uzuazọ Job u te nwene yoyoma. O te yogbe thesiwa ababọ ẹruore inọ eware i ti woma. Ma riẹ nọ Setan ohwo-ọtaraha na ọ wha onana ze, ọnọ ọ ta nọ Job ọ be gọ Ọghẹnẹ fiki eghale nọ o bi wo. (Se Job 1:9, 10.) Jihova o gbolaro kẹ ọtaraha yena ha. Ukpoye, ọ kẹ Job uvẹ nọ o re ro kru ẹgbakiete riẹ, re ọ rọ ere dhesẹ nọ eva efuafo ọ be rọ gọ Jihova, orọnikọ fiki oriobọ họ.
Kru Ẹgbakiete Ra!
10 Setan ọ ta ẹme ọvona kpahe omai omomọvo re. Ẹvẹ u ro te owhẹ? U te owhẹ keme, Setan ọ be rọ ẹme na dhesẹ nọ who you Jihova Ọghẹnẹ no eva ze he. Anọ whọ te siọ Ọghẹnẹ ba ẹgọ nọ whọ tẹ rẹriẹ ovao dhe ẹbẹbẹ ologbo, gbe nọ u no owhẹ eva ze nọ who re kru ẹgbakiete he. (Job 2:4, 5; Evia. 12:10) Ẹvẹ onana o rrọ owhẹ oma? O kẹ owhẹ uye, o gbẹ rrọ ere? Rekọ roro kpahe onana: Jihova o fievahọ owhẹ te epanọ ọ rọ kẹ owhẹ obọdẹ uvẹ jọ. Jihova ọ be kẹ Setan uvẹ re ọ dawo owhẹ sọ whọ sai gine kru ẹgbakiete ra. Jihova o fievahọ owhẹ inọ whọ sai kru ẹgbakiete ra, je fiobọhọ dhesẹ nọ Setan yọ ọtọrue. Jihova ọ tẹ jẹ ya eyaa nọ o ti fiobọhọ kẹ owhẹ. (Hib. 13:6) Eva nọ Ọghẹnẹ Erumeru o fihọ omai na yọ obọdẹ uvẹ ulogbo. Kọ whọ gbẹ ruẹ oware nọ u ro wuzou re ma kru ẹgbakiete mai na? U re fiobọhọ kẹ omai dhesẹ nọ ọrue Setan ọ be ta, u re si afuẹwẹ no odẹ uwoma Ọsẹ obọ odhiwu mai, je dhesẹ nọ isuẹsu riẹ e mai woma. Ẹvẹ ma sai ro kru ẹgbakiete?
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Oware nọ Ma rẹ Sai Wuhrẹ No Eme Urere Jesu Ze
9 Ẹme nọ Jesu ọ ta. Omojọ u kiọkọ taure Jesu o te ti whu, o bo nọ: “Ọghẹnẹ mẹ, Ọghẹnẹ mẹ, fikieme whọ rọ siọ omẹ ba?” (Mat. 27:46) A jọ Ebaibol na fodẹ oware nọ o soriẹ nọ Jesu ọ rọ ta ẹme nana ha. Dede na, eme ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme nana ze? Oware jọ họ, ẹme nọ Jesu ọ ta na o ru eruẹaruẹ nọ e rrọ Olezi 22:1 gba. U te no ere no, ẹme na o dhesẹ vevẹ nọ Jihova o ‘di ogba wariẹ’ Jesu họ họ. (Job 1:10) Jesu ọ riẹ nọ Ọsẹ riẹ o siobọnoi no re ewegrẹ riẹ a ru ei epanọ u je rai. Koyehọ re a dawo iẹe te oka, yọ u ri wo ohwo-akpọ ọvo nọ a dawo tere he. U te no ere no, ẹme yena o dhesẹ vevẹ nọ Jesu o ru oware ovo nọ a rẹ rọ fiki riẹ kpei hi.
Ẹme nọ A re Ru Ovavo
Wuhrẹ Mi Oniọvo Ọmaha Jesu
11 Jemis ọ jẹ hae jẹ ame họ agba ta ẹme he. Who te rri ileta nọ o kere na, whọ rẹ ruẹ nọ ọ riẹ eware nọ Ileleikristi oke yena a je ru, nọ i woma tere he, yọ ọ vuẹ rai oware nọ a re ru vevẹ re a sai nwene. Wọhọ oriruo, ejọ rai e tẹ maki wuhrẹ oware no, a jẹ kaki ru ei hi. (Jem. 1:22) Efa i je dhesẹ ọriẹwẹ. Edafe na ọvo a jẹ hai rri ovao. (Jem. 2:1-3) Yọ efa jọ a jẹ ma ẹme rai te he. (Jem. 3:8-10) Oware nọ Ileleikristi yena a je ru na u gine woma ha. Rekọ Jemis o rri nọ a sai nwene. Ọ rọ edhere owowolẹ vuẹ ae oware nọ u fo nọ a re ru vevẹ. Dede na, ọ jẹ ame họ agba tae he. Ọ tẹ jẹ ta kẹ Ileleikristi nọ oware o thọ obọ hayo nọ e raha uzi inọ jọ a nyabru ekpako na re a fiobọhọ kẹ ae.—Se Jemis 5:13-15.
12 Oware nọ ma wuhrẹ noi ze: Whọ jẹ ame họ agba ha nọ whọ tẹ be vuẹ ohwo oware nọ u fo eruo, who ve je rẹro nọ ọ sai nwene. O sae jọ bẹbẹ kẹ ahwo buobu nọ ma bi wuhrẹ Ebaibol re a ru eware nọ a bi wuhrẹ na. (Jem. 4:1-4) Ẹsejọhọ u ti kri re ohwo nọ ma bi wuhrẹ o te ti siobọno ekpehre uruemu, je wo uruemu nọ o rẹ were Ọghẹnẹ. O tẹ rrọ ere, ma rẹ daoma rọ aro kele Jemis. Ma rẹ vuẹe oware nọ o re ru vevẹ re ọ sai nwene. Ma re fi unu họ akotọ họ. Dede na, ma re rẹro nọ o ti nwene, ma vẹ jẹ riẹ nọ Jihova o ti fiobọhọ kẹ ohwo kpobi nọ ọ ginẹ gwọlọ gọe nwene je kurẹriẹ ze.—Jem. 4:10.
13 Jemis o je rri omariẹ kpehru vi amọfa ha. Dede nọ Jemis avọ Jesu oniọvo, yọ o wo iruo buobu evaọ ukoko na, o je rri omariẹ nọ o woma vi Ileleikristi efa ha. Evaọ ileta nọ o kere se inievo na, o se rai “inievo iyoyou mẹ.” (Jem. 1:16, 19; 2:5) Ọ jẹ ta eme nọ e rẹ lẹliẹ ahwo rri rie fihọ ohwo ọgbagba ha. Wọhọ oriruo, o si omariẹ noi hi nọ ọ ta nọ: “Mai kpobi ma re ru eware thọ unuẹse buobu.”—Se Jemis 3:2 gbe ẹme-obotọ.
14 Oware nọ ma wuhrẹ noi ze: Ma rẹ kareghẹhọ nọ mai kpobi na erahaizi. Ma du roro nọ ma rọ oghẹrẹ jọ kpehru vi ahwo nọ ma bi wuhrẹ Ebaibol ho. Fikieme? Keme ma te bi ru re ohwo nọ ma bi wuhrẹ Ebaibol o rri omai fihọ ohwo nọ o re ru thọ họ, o sae lẹliẹe roro nọ ọ te sai koko izi Ọghẹnẹ ziezi hi. Rekọ oware nọ u fo họ, ma rẹ vuẹe nọ dede nọ ma be daoma koko izi Ọghẹnẹ, eware e rẹ thọ omai obọ ẹsejọ. Ma vẹ jẹ vuẹe epanọ Jihova o bi ro fiobọhọ kẹ omai koko izi riẹ ghele. Ere ọ te rọ ruẹ nọ kpakọ ọyomariẹ ọ sae gọ Jihova, inọ ọ te sai koko izi riẹ.
AKPE 9-15
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | JOB 4-5
“Yọroma kẹ Evuẹ nọ E Rrọ Uzẹme He”
it-1 713 ¶11
Ẹlifaz
2. Ọvo jọ evaọ usu egbẹnyusu esa Job. (Job 2:11) Ohwo Timan, yọ u muẹro nọ uyẹ Ẹlifaz 1 nọ ma jọ obehru fodẹ na o no ze. Onana u dhesẹ nọ uyẹ Abraham o no ze, avọ Job a tẹ jẹ rrọ imoni nọ i thabọ. Ọyomariẹ avọ ahwo kpobi nọ a no uyẹ riẹ ze a rehọ areghẹ nọ a wo seha. (Jer 49:7) Evaọ usu imasa nọ e nyaze te “sasa” Job oma na, Ẹlifaz họ ọnọ ọ mae viodẹ, onọ u dhesẹ nọ ẹsejọhọ ọye họ ọkpako evaọ usu rai. Evaọ isiasa nọ a ta ẹme na, ọye ọ kake ta ẹme yọ ẹme riẹ ọ mai theri.
w05 9/15 26 ¶2
Whaha Iroro Ethọthọ!
Ẹlifaz ọ ta kpahe oware jọ nọ ọ ruẹ ẹdẹ jọ nọ o whẹ idudu họ iẹe oma. Ọ ta nọ: “Ẹzi jọ ọ nya aro mẹ vrẹ; eto ohọroma mẹ e tẹ zare vi. Kẹsena o te dikihẹ oria ọvo, rekọ me vuhu i rie he. Oware jọ o jọ aro mẹ; oria kpobi o tẹ fọ rirẹ, me te yo urru jọ.” (Job 4:15, 16) Oghẹrẹ ẹzi vẹ o liẹliẹ Ẹlifaz wo iroro ethọthọ nana? Nọ Ẹlifaz o gbiku oware nọ o via kẹe na no, eme ọtaraha nọ i no rie unu ze i dhesẹ nọ ẹzi nana orọnikọ ukọ-odhiwu Ọghẹnẹ hẹ. (Job 4:17, 18) Ẹzi omuomu o lele i rie ta ẹme na. Oyejabọ nọ Jihova ọ rọ whọku Ẹlifaz avọ egbẹnyusu ivẹ riẹ nọ i kiọkọ fikinọ a ta erue. (Job 42:7) Uzẹme riẹ họ, idhivẹri i je kpokpo Ẹlifaz na. Eme nọ i je noi unu ze i dhesẹ nọ o wo iroro thọthọ, iroro riẹ e rọwokugbe erọ Ọghẹnẹ hẹ.
Dadamu Wọso Eviẹhọ Setan
Setan ọ rọ ẹkwoma Elifaz, omọvo egbẹnyusu esa Job ta inọ ẹrọwọ ohwo-akpọ ọ ga te epanọ o re ro mugba kẹ odawọ họ. Nọ o je dhesẹ ahwo-akpọ wọhọ otu nọ “a be ria iwou ẹkpẹ,” ọ ta kẹ Job nọ: “Otọhọ-otọ [rai] o rọ eva uwẹkpẹ, nọ ehẹhẹ e rẹ raha no, no ohiohiẹ ri te owọwọ yọ e whọlọ [no]! E rẹ raha no riẹriẹ nọ ohwo ọvo o re se ai gbe odẹ oware ovo ho.”—Job 4:19, 20.
A jọ oria ofa Ikereakere na dhesẹ ahwo-akpọ wọhọ “eware nọ a rehọ ẹkpẹ ma”—wọhọ uwho ohẹhẹ. (2 Kọr. 4:7) Ma rrọ hẹhẹhẹ fiki uzioraha gbe sebaẹgba nọ ma reuku riẹ. (Rom 5:12) O tẹ rrọ omoma ogaga mai ọvo, ma re kie kẹ egbefẹ Setan lọlọhọ. Rekọ wọhọ Ileleikristi, ma wo ohwo nọ o bi fi obọ họ kẹ omai. Ghelọ omoyẹlẹ nọ ma wo, Ọghẹnẹ ọ rehọ omai ghaghae. (Aiz. 43:4) Ofariẹ, Jihova ọ rẹ rọ ẹzi ọfuafo riẹ kẹ ahwo nọ a yare riẹ. (Luk 11:13) Ẹzi riẹ ọ rẹ sae kẹ omai “ogaga ulogbo nọ othesiwa,” onọ u re fi obọ họ kẹ omai thihakọ uye kpobi nọ Setan o ro te omai. (2 Kọr. 4:7; Fil. 4:13) Ma te mugba kẹ Ẹdhọ, “dikihẹ ga eva orọwọ,” Ọghẹnẹ ọ te kẹ omai ẹgba dikihẹ kothi. (1 Pita 5:8-10) Fikiere, u fo nọ ma rẹ dhozọ Setan Ẹdhọ họ.
Kẹnoma kẹ Iku Erue
● Daoma riẹ oria nọ u no ze gbe eme efa nọ a jariẹ ta
Oware nọ Ebaibol na ọ ta: “Wha vuhu eware kpobi mu.”—1 Ahwo Tẹsalonika 5:21.
Re whọ tẹ te rọwo iku jọ nọ who yo hayo vi ei se omọfa, daoma riẹ sọ iku na uzẹme, o tẹ make rọnọ who yo rie unuẹse buobu no. Ẹvẹ whọ sae rọ riẹ?
Daoma riẹ sọ a sai fievahọ ohwo nọ ọ ta ẹme na hayo oria nọ a rehọ ẹme na no ze. Ahwo nọ a re whowho usi, enọ i re kere ebe-usi, gbe amọfa a rẹ sai ru onaa họ iku jọ fikinọ a be gwọlọ epanọ okọ rai o rẹ rọ nyaharo hayo fikinọ a rrọ abọ ikpahwo egọmeti jọ. Otẹrọnọ whọ jọ obe-usi hayo etẹlẹvisiọno yo usi jọ, daoma riẹ epanọ itu efa nọ i re whowho usi a ta kpahe iẹe. Egbẹnyusu ra a sae jọ itanẹte vi eware jọ nọ e rrọ uzẹme he se owhẹ. Daoma riẹ sọ ere oware na o ginẹ via taure whọ tẹ te rọwo iẹe.
Daoma riẹ sọ eware nọ a gbiku kpahe na yọ eware nọ e via obọnana hayo enọ e via kri no nọ e gbẹ rrọ epanọ a gbe rai hi, re whọ jẹ riẹ sọ iku na erọ uzẹme. Rri sọ whọ te ruẹ oke nọ ovuẹ na o rọ lahwe, gbe eware efa nọ i re fiobọhọ kẹ owhẹ riẹ sọ iku uzẹme. Yọroma gaga otẹrọnọ a gbiku na evaọ oghẹrẹ nọ oware nọ o rrọ bẹbẹ o rẹ rọ wọhọ nọ o rrọ lọlọhọ hayo a gbe rai evaọ oghẹrẹ nọ o rẹ rọ lẹliẹ eva dha ohwo, hayo lẹliẹ ohwo ru oware jọ kpata kpata.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
w03 5/15 22 ¶5-6
Dikihẹ Ga re Whọ Dhẹ Ohrẹ Uzuazọ na Te Urere
Inievo akpọ-soso mai nọ ma gbẹ be gọ Jihova na a rẹ sai fiobọhọ kẹ omai dikihẹ kothi nọ ebẹbẹ i te te omai. Oghale riẹ o rro kẹhẹ, nọ ma rọ rrọ ukoko akpọ-soso otiọna nọ ma jọ you ohwohwo! (1 Pita 2:17) Yọ inievo mai a te wo ẹbẹbẹ, ma sai fiobọhọ kẹ ae dikihẹ kothi re.
Roro kpahe eware nọ Job ọzae okiẹrẹe na o ru ro fiobọhọ kẹ amọfa. Makọ Ẹlifaz ogbẹnyusu eviẹhọ Job nọ ọ nyaze te sasa iẹe oma na ọ ta nọ: “Eme ra e jẹ kpare ohwo kpobi nọ o bi zoruẹ, whọ jẹ bọ enọ ighilawọ rai i bi nuhu ga.” (Job 4:4) Ẹvẹ ma be daoma te evaọ abọ nana? Mai omomọvo ma wo owha-iruo jọ, ma re fiobọhọ kẹ inievo ukoko na re a thihakọ evaọ egagọ Ọghẹnẹ. Evaọ oware kpobi nọ ma bi ru kugbe inievo mai, joma ru lele ohrẹ Ebaibol nọ ọ ta nọ: “Ru abọ nọ e ga ha na ga, je ru ighilawọ nọ i bi nuhu na dikihẹ ga.” (Aizaya 35:3) Kọ u gbe ti woma re whọ gbaemu nọ ẹsikpobi nọ whọ ruẹ oniọvo jọ, whọ rẹ tuduhọ iẹe awọ jẹ bọe ga? (Ahwo Hibru 10:24, 25) Nọ ma tẹ be hai jiri ai rọkẹ eware ezi nọ a bi ru, je yere ai rọkẹ omodawọ rai evaọ egagọ Jihova, onana o sai fiobọhọ kẹ ae dikihẹ ga ziezi, a vẹ sae dhẹ ohrẹ uzuazọ na te urere.
AKPE 16-22
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | JOB 6-7
“Nọ Akpọ Ọ tẹ Vẹso Ohwo No”
Oruvẹ No Obe Job Ze
7:1; 14:14—Eme a rehọ eme na “iruo” hayo “odibo-ọgba” nọ e gba ohwo họ na ro dhesẹ? Uye Job o ga te epanọ o ro roro nọ uzuazọ yọ iruo egaga nọ e gba ohwo-akpọ họ. (Job 10:17) Ofariẹ, nọ orọnọ oke nọ ohwo ọ rẹ raha evaọ Ẹri—oke uwhu rite oke ẹkparomatha o rrọ etoke nọ a rẹ sae vabọ no ho na, Job ọ rehọ etoke yena wọhọ odibo-ọgba nọ ọ gba ohwo họ.
“Jihova . . . O re Siwi Enọ Udu U Whrehe”
ẸSEJỌ ma rẹ kareghẹhọ nọ uzuazọ u te oware ovo ho, yọ emedẹ nọ ma rọ rrọ uzuazọ na dede e “vọ avọ uye.” (Job 14:1) Onana o sai gine ru udu whrehe omai ẹsejọ. O jọ ere kẹ idibo Jihova jọ evaọ oke nọ u kpemu. Ejọ e jẹ tubẹ gwọlọ nọ a re whu re a no uye. (1 Iv. 19:2-4; Job 3:1-3, 11; 7:15, 16) Rekọ ẹsikpobi nọ o tẹ rrọ ae oma ere, Jihova ọ rẹ sasa ae oma jẹ kẹ ae ẹgba nọ a re ro thihakọ. A kere iku idibo Jihova nana fihọ Ebaibol na re ma wuhrẹ no ae ze, re e jẹ bọ omai ga.—Rom 15:4.
g 1/12 16-17
Nọ Akpọ Ọ tẹ Bẹ Owhẹ Te Unu No
O tẹ make wọhọ nọ ebẹbẹ nọ i bi te owhẹ e rro vi owhẹ oma, kareghẹhọ nọ amọfa buobu a bi wo ebẹbẹ re. Uzẹme riẹ họ, enwenọ ohwo kpobi evaọ akpọ na nẹnẹ o bi thihakọ ẹbẹbẹ jọ. Ebaibol na ọ ta nọ: “Emama kpobi a bi dimẹ jẹ be ruẹ uye edada kugbe.” (Ahwo Rom 8:22) Ẹsejọhọ evaọ obọnana, who bi roro nọ ebẹbẹ ra na i ti notọ ẹdẹvo ho. Rekọ riẹ nọ evaọ ẹsibuobu, eware i re muhọ ewoma nọ oke o be nyaharo na. Bọwo oke yena, eme ọ rẹ sai fiobọhọ kẹ owhẹ?
Vuẹ ogbẹnyusu ra jọ nọ who fievahọ nọ o kruga ziezi evaọ ukoko na oware nọ o be kẹ owhẹ uye. Ebaibol na ọ ta nọ: “Emamọ ogbẹnyusu o re dhesẹ uyoyou ẹsikpobi ọ tẹ jẹ rrọ oniọvo nọ a yẹ fiki oke idhọvẹ.” (Itẹ 17:17) Job ọzae okiẹrẹe nọ a gbiku riẹ fihọ Ebaibol na, ọ ta eva kẹ amọfa evaọ oke nọ oware o jẹ kẹe uye gaga. Oke nọ eware e nyawo iẹe te epanọ ọ rọ ta nọ “uzuazọ mẹ o be tọtọ omẹ oma,” ọ ta re inọ: “Mẹ te ta eware nọ e be kẹ omẹ uye via. Mẹ te rehọ idhọvẹ egaga nọ e rrọ omẹ oma ta ẹme!” (Job 10:1) Ma tẹ ta oware nọ o be kẹ omai uye kẹ amọfa, o rẹ lẹliẹ udu mai totọ omojọ, u ve je ru nọ ma gbe ro rri ẹbẹbẹ na rro te epanọ ma je rri rie vẹre he.
Horie eva ra kpobi kẹ Ọghẹnẹ evaọ olẹ. Ahwo jọ a re roro nọ olẹ yọ oware nọ a rẹ faki ru rọ kpairoro gheghe, rekọ Ebaibol na ọ ta ere vievie he. Olezi 65:2 o ta nọ Jihova Ọghẹnẹ họ “Ọnọ o re yo olẹ,” yọ 1 Pita 5:7 o ta nọ: “Ọ be daezọ rai.” A jọ eria buobu evaọ Ebaibol na ta nọ u wuzou gaga re ma hae rẹroso Ọghẹnẹ. Wọhọ oriruo:
“Rehọ udu ra kpobi fievahọ Jihova, whọ rẹroso otoriẹ obọra ha. Kareghẹhọ iẹe evaọ idhere ra kpobi, o ve ti ru idhere ra liọ.”—ITẸ 3:5, 6.
“[Jihova] o re ru ẹgwọlọ enọ e be dhozọ riẹ kẹ ae; o re yo ubo rai rọkẹ obufihọ, yọ o re siwi ai.”—OLEZI 145:19.
“Ma wo imuẹro nana kpahe Ọghẹnẹ inọ, oware kpobi nọ ma yare riẹ nọ o rọwokugbe oreva riẹ, ọ rẹ gaviezọ kẹ omai.”—1 JỌN 5:14.
“Jihova o thabọ no ahwo omuomu, rekọ o re yo olẹ ahwo okiẹrẹe.”—ITẸ 15:29.
Whọ tẹ vuẹ Ọghẹnẹ ebẹbẹ nọ i bi te owhẹ, o ti fiobọhọ kẹ owhẹ. Oyejabọ nọ Ebaibol na ọ rọ ta nọ who “fievahọ iẹe oke kpobi, . . . ta eva rai kpobi kẹe.”—Olezi 62:8.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Gaviezọ kẹ Inievo na, Riẹ Ae, je Dhesẹ Ọdawẹ
10 Ma tẹ be daoma riẹ oghẹrẹ nọ eware e rrọ kẹ ibe Ileleikristi mai yọ ma be rọ aro kele Jihova. Daoma riẹ inievo na ziezi. Hai lele ai ta ẹme taure ewuhrẹ o te ti muhọ gbe okenọ ewuhrẹ o te kuhọ no, hai lele ai kpohọ usi uwoma, yọ o tẹ lọhọ, hai zizie ai ziọ uwou ra kẹ emuọriọ. Who te ru ere, whọ sae ruẹ nọ oniọvo-ọmọtẹ jọ nọ who roro nọ o re kuomagbe ahwo ho, kpakọ omovuọ ọ be dhẹ na. Whọ te ruẹ nọ oniọvo-ọmọzae jọ nọ o fe, nọ who roro nọ o bi le igho fikinọ ọ be hai ru ọghọ gaga na ọ rrọ ere, rekọ o wo ẹzi ọghoruo. Whọ sae jẹ ruẹ nọ ahwo uviuwou jọ nọ a re leti ziọ ewuhrẹ kẹse kẹse na, a bi thihakọ ukpokpoma. (Job 6:29) Uzẹme inọ u fo ho re ma mu “dhomahọ eme amọfa.” (1 Tim. 5:13) Ghele na, u woma re ma riẹ kpahe inievo mai gbe oware nọ o be lẹliẹ ai dhesẹ oghẹrẹ uruemu jọ.
Ẹme nọ A re Ru Ovavo
Wuhrẹ Mi Oniọvo Ọmaha Jesu
15 Jemis ọ jẹ hae kẹ iriruo nọ i re duobọte ohwo udu. Ma riẹ nọ ẹzi Ọghẹnẹ o fiobọhọ kẹe. Rekọ o wọhọ nọ oware ofa jọ nọ u fiobọhọ kẹe gaga họ, ọ jẹ hai roro kpahe oghẹrẹ iriruo nọ Jesu, oniọvo ọkpako riẹ ọ jẹ hai ro wuhrẹ ahwo. Iriruo nọ Jemis ọ kẹ evaọ ileta riẹ na e rrọ vevẹ, yọ oware nọ ọ gwọlọ nọ ahwo a wuhrẹ no ai ze, a rẹ gwọlọ iẹe bẹ hẹ.—Se Jemis 3:2-6, 10-12.
16 Oware nọ ma wuhrẹ noi ze: Hae kẹ iriruo nọ i re duobọte ahwo udu. Whọ tẹ be hae kẹ iriruo itiena, ahwo a rẹ gaviezọ kẹ owhẹ ziezi, yọ o rẹ wọhọ ẹsenọ a be ruẹ oware nọ who bi wuhrẹ ae na. U re fiobọhọ kẹ ae kareghẹhọ igogo eware nọ who bi wuhrẹ ae no Ebaibol ze. A tẹ be fodẹ ohwo nọ ọ rẹ kẹ emamọ iriruo gaga, Jesu họ ohwo na. Jemis nọ ọ rrọ oniọvo riẹ ọ rọ aro kele iei. Joma ta kpahe oriruo jọ nọ Jemis ọ kẹ gbe oware nọ o lẹliẹ oriruo na kiehọ ẹme nọ ọ jẹ ta na ziezi.
17 Se Jemis 1:22-25. Eware buobu e riẹ nọ e lẹliẹ oriruo nọ Jemis ọ rọ ughẹgbe kẹ na kiehọ. Ọ jẹ rọ oriruo na wuhrẹ oware jọ. Oye họ, re ẹme Ọghẹnẹ ọ sai fiobọhọ kẹ omai, orọnikọ ma te sei no yọ u re no ho. Ma re ru oware nọ ma se na. U te no ere no, oriruo ohwo nọ o bi rri ughẹgbe nọ Jemis ọ kẹ na yọ oware nọ ahwo a riẹ ziezi. Ohwo ọ tẹ jọ ughẹgbe ruẹ oware jọ nọ o thọ evaọ oma riẹ, ọ rẹ kpọe họ. O gbe ru ere he, yọ oware areghẹ hẹ. Epọvo na re, ma tẹ jọ Ebaibol na se ku oware jọ nọ u woma tere he nọ ma be hai ru, ma gbe siobọnoi hi yọ oware areghẹ hẹ.
18 Re whọ sae riẹ epanọ a rẹ rọ oriruo wuhrẹ ahwo ziezi wọhọ Jemis, who re ru eware esa jọ: (1) Ruẹ nọ oriruo na o fo oware nọ who bi wuhrẹ na. (2) Rọ oware nọ ahwo a riẹ rọ kẹ oriruo na. (3) Jọ oware nọ whọ be rọ oriruo na wuhrẹ na u vẹ kẹ ohwo na. Otẹrọnọ whọ be sai roro ku iriruo nọ who re ro wuhrẹ ahwo ho, rri obe na Watch Tower Publications Index. Whọ te jọ otọ uzoẹme na “Illustrations” ruẹ iriruo buobu nọ whọ sai ro wuhrẹ ohwo. Kareghẹhọ nọ wọhọ epanọ ọgba o re ru ẹme do ga ziezi na, ere oriruo o re ru ugogo oware nọ ma bi wuhrẹ vẹ kẹ ohwo ziezi. Fikiere daoma ruẹ nọ ugogo oware nọ whọ gwọlọ nọ ohwo na ọ riẹ na ọvo whọ rẹ kẹ oriruo kpahe. Dede na, hae kareghẹhọ nọ oware nọ o be lẹliẹ omai daoma epanọ ma te hai ro wuhrẹ amọfa ziezi họ, orọnikọ re ma dhesẹ kẹ ae nọ ma riẹ epanọ a re wuhrẹ gaga ha, ukpoye kọ re ma fiobọhọ kẹ ae kurẹriẹ ziọ ukoko Jihova nọ ma be jọ wo evawere na.
AKPE 23-29
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | JOB 8-10
“Uyoyou Ulogbo Ọghẹnẹ O rẹ Thọ Omai No Erue Setan”
Kọ Ma Sai Gine Ru Eva Were Ọghẹnẹ?
Ebẹbẹ buobu i te Job unọjọ utọjọ, yọ ẹsejọhọ o je roro nọ u fo nọ ebẹbẹ itieye i re tei hi, keme emamọ ohwo ọ jọ. Onana u te ru nọ Job o ro wo iroro ethọthọ inọ te o fi ẹrọwọ họ Ọghẹnẹ te o fihọ iẹe he, u muẹme kẹ Ọghẹnẹ hẹ. (Job 9:20-22) Eme nọ Job ọ jẹ ta i dhesẹ nọ u mu rie ẹro ziezi inọ o kiẹrẹe, tube te epanọ o rọ jọ kẹ ahwo nọ a bi yo ẹme na wọhọ ẹsenọ ọ be ta nọ o kiẹrẹe vi Ọghẹnẹ.—Job 32:1, 2; 35:1, 2.
Ẹvẹ Jihova O bi ro Dhesẹ nọ Uyoyou Riẹ kẹ Owhẹ O rẹ Hiẹ Hẹ?
14 Uyoyou Ọghẹnẹ nọ o rẹ hiẹ hẹ o be thọ omai no eware nọ e rẹ sae raha usu nọ ma wo kugbei. Devidi ọ ta kẹ Jihova evaọ olẹ nọ: “Whẹ yọ oria idhere kẹ omẹ; whọ te thọ omẹ no idhọvẹ. Whọ te rọ edo oghọghọ esiwo wariẹ omẹ họ. . . . Jihova ọ rẹ rọ uyoyou riẹ nọ o rẹ hiẹ hẹ wariẹ ohwo nọ o fievahọ iẹe họ.” (Ol. 32:7, 10) Nwane wọhọ epanọ igbẹhẹ nọ e wariẹ ikpewho oke anwae họ e jẹ hae thọ ahwo nọ a rrọ eva riẹ na, ere ọvona Jihova o bi ru eware buobu rọ thọ omai fiki uyoyou riẹ nọ o rẹ hiẹ hẹ. O tẹ wọhọ ugbẹhẹ nọ o wariẹ omai họ. Ọ be thọ omai no eware nọ e rẹ sae raha usu okpekpe nọ ma wo kugbei. Uyoyou nọ o rẹ hiẹ hẹ nọ Jihova o wo kẹ omai na u bi je ru nọ o bi ro si omai kẹle oma.—Jeri. 31:3.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
“Ono Ọ Riẹ Eva Ọnowo?”
19 Eme ma wuhrẹ no kpahe “eva Ọnowo” na? Ma rẹ kuvẹ re Ebaibol na i fi obọ họ kẹ omai wo otoriẹ iroro Jihova. Ma re rẹro ho inọ Jihova o re ru eware je roro wọhọ omai. Job ọ ta nọ: “[Ọghẹnẹ] ọ rọ ohwo kerọ omẹ hẹ, nọ mẹ rẹ rọ kẹe uyo re mẹ avọ iẹe a kokohọ ti guẹdhọ.” (Job 9:32) Nọ ma te wo otoriẹ iroro Jihova no, oma o te wọ omai tehe enu wọhọ Job inọ: “Ri, enana yọ imiruo ekakao riẹ; ọ maki se-umẹ kakao ma re yoi! Rekọ ono ọ rẹ sae riẹ otọ edo ogaga riẹ?”—Job 26:14.
20 Eme ma re ru otẹrọnọ ma jọ Ebaibol se ku oria nọ u vẹ omai ẹro ho, maero onọ o ta kpahe epanọ Jihova o re roro? Otẹrọnọ ma ru ekiakiẹ kpahe ẹme nana rekọ u vẹ omai ẹro ghele he, ma rẹ rehọ onana wọhọ uvẹ nọ ma re ro fi eva họ Jihova. Kareghẹhọ inọ eme jọ e rrọ Ebaibol na nọ e rẹ kẹ omai uvẹ dhesẹ inọ ma fi ẹrọwọ họ ekwakwa-aghae Jihova. Joma rọ omaurokpotọ vuhumu inọ orọnikọ eware kpobi nọ o ru ma re wo otoriẹ rai hi. (Ọtausi. 11:5) Ma vẹ te rọ enẹ rọwo kugbe eme nọ Pọl ukọ na ọ ta inọ: “O! Wha ri edidi efe, gbe areghẹ, gbe ẹriẹ Ọghẹnẹ! Epanọ izieibro riẹ idhere te, gbe epanọ a sae riẹ idhere riẹ hẹ! ‘Keme ono ọ riẹ eva Ọnowo Ọghẹnẹ, hayo ono ọrọ ọkiroro riẹ?’ ‘Hayo kọ ono ọ kẹ riẹ okẹ re ọ te jẹ wariẹ hwa osa kẹe?’ Keme obọ riẹ eware kpobi i nọze, gbe fiki riẹ e rọze, ai kpobi e tẹ jẹ rọ kẹ e. Oruaro utei bẹdẹ bẹdẹ. Ami.”—Rom 11:33-36.
AKPE 30–AKPEGBỌVO 5
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | JOB 11-12
“Idhere Esa nọ Whọ Sai ro Wo Areghẹ re Uzuazọ Ra U Woma Ziezi”
Job Ọ Kpare Odẹ Jihova Kpehru
17 Eme u fi obọ họ kẹ Job kru ẹgbakiete riẹ? O rrọ vevẹ inọ taure edawọ na e tẹ te ze, o wo usu okpekpe kugbe Jihova. Dede nọ u mu omai ẹro ho sọ Job ọ riẹ inọ Setan o lele Jihova vro avro, ọ gba riẹ mu inọ Jihova ọvo ọ rẹ gọ. Ọ ta nọ: “Bẹsenọ me re ti whuẹ na mẹ sae ti siobọ no oruọzewọ mẹ hẹ.” (Job 27:5) Ẹvẹ Job o ro wo usu okpekpe otiọye na? Ababọ avro ọ jẹ hai roro kpahe oghẹrẹ nọ Ọghẹnẹ o ro yeri kugbe Abraham, Aiziki, gbe Jekọp, ahwo orua riẹ. Yọ Job ọ sae jọ eware nọ Ọghẹnẹ ọ ma vuhu oghẹrẹ ohwo nọ Ọghẹnẹ ọ rrọ.—Se Job 12:7-9, 13, 16.
Jihova Ọ Rrọ Kugbe Owhẹ Ẹsikpobi
10 Mu usu kugbe inievo nọ i kruga evaọ ukoko na. Daoma mu usu kugbe inievo ukoko na nọ whọ rẹ sai wuhrẹ mi. A sae tubẹ jọ inievo nọ who vi hayo enọ i vi owhẹ, hayo enọ i no ẹwho ọfa ze. Ebaibol ọ ta nọ “ahwo nọ a kpako no a re wo areghẹ.” (Job 12:12) Inievo nọ e kpako no a sai wuhrẹ eware buobu mi enọ e gbẹ maha re. Devidi ọ maha vi Jonatan thethabọ, rekọ onana o whaha e rai nọ a gbẹ rọ jọ egbẹnyusu hu hu. (1 Sam. 18:1) Devidi avọ Jonatan a fiobọhọ kẹ ohwohwo gọ Jihova ghelọ ebẹbẹ nọ e jariẹ. (1 Sam. 23:16-18) Oniọvo-ọmọtẹ mai nọ a re se Irina nọ ohwo uviuwou riẹ ọvuọvo ọ rrọ ukoko na ha ọ ta nọ: “Inievo ukoko na a sae ginẹ jọ ahwo uviuwou mai. Jihova ọ sae rehọ ae fiobọhọ kẹ omai nọ ma gbẹ rọ vioja ha inọ ahwo uviuwou mai a rrọ ukoko na ha.”
11 Re whọ sai mu egbẹnyusu ekpokpọ o lọhọ tere he, maero nọ whọ tẹ rrọ ohwo nọ ọ rẹ dhomovuọ gaga. U wo oniọvo-ọmọtẹ jọ nọ ọ rẹ dhomovuọ nọ a re se Ratna. O kurẹriẹ ziọ ukoko na dede nọ a je mukpahe iẹe. Ọ ta nọ: “Uzẹme riẹ họ, mẹ ginẹ gwọlọ nọ inievo na a re fiobọhọ kẹ omẹ evaọ oke yena.” O sae jọ bẹbẹ re whọ ta eva kẹ omọfa, rekọ ere whọ sai ro gine mu usu kugbe inievo ukoko na. Inievo na a gwọlọ tuduhọ owhẹ awọ je fiobọhọ kẹ owhẹ. Rekọ who gbe rovie eva kẹ ae he, a sae riẹ epanọ a re ro fiobọhọ kẹ owhẹ hẹ.
12 Oware jọ nọ u re fiobọhọ kẹ owhẹ wo emamọ egbẹnyusu evaọ ukoko na họ, usi uwoma nọ who re lele inievo na nya. Carol nọ ma fodẹ ẹsejọ na ọ ta nọ: “Te omẹ te inievo efa ma jẹ hai kpohọ usi uwoma kugbe, jẹ jọ kugbe evaọ iruo ukoko na efa. Onana u ru nọ me ro wo emamọ egbẹnyusu buobu. Anwọ ikpe buobu ze na, Jihova ọ rọ egbẹnyusu mẹ nana fiobọhọ kẹ omẹ no.” U re gine fiobọhọ gaga nọ who te mu egbẹnyusu evaọ ukoko na. Jihova ọ rẹ rọ egbẹnyusu itienana fiobọhọ kẹ owhẹ nọ whọ gbẹ rọ jọ ọkọkora ha.—Itẹ 17:17.
it-2 1190 ¶2
Areghẹ
Areghẹ nọ Ọghẹnẹ O Wo. Jihova Ọghẹnẹ họ ohwo nọ ọ mai wo areghẹ kpaobọ, oye o wha riẹ ze nọ Ebaibol ọ rọ ta nọ “ọye ọvo o wo areghẹ.” (Rom 16:27; Ev 7:12) Oware nọ ohwo ọ riẹ, nọ u mu rie ẹro, oye họ eriariẹ, yọ nọ orọnọ Jihova họ Ọnọ ọ ma eware kpobi na, ọ tẹ jẹ rrọ “no ebẹdẹ bẹdẹ rite ebẹdẹ bẹdẹ” na (Ol 90:1, 2), ọ riẹ oware kpobi kpahe ehrugbakpọ na, oghẹrẹ nọ a rọ mae, eware nọ e riẹe eva, gbe eware nọ e via no emuhọ ze rite inẹnẹ. Jihova họ ọnọ o fi izi nọ e be kpọ ehrugbakpọ na họ, izi nọ e be kpọ eware wọhọ ame nọ o re ku erri kpobọ ehru o vẹ rrọ zihe ze wọhọ oso, gbe izi itieye efa nọ ahwo-akpọ a bi rri ro ku eware je ru ekiakiẹ. Yọ ababọ izi nana, ahwo-akpọ a sai ru oware ovo ho. (Job 38:34-38; Ol 104:24; Itẹ 3:19; Jer 10:12, 13) Uzẹme riẹ họ, izi nọ o fihọ kpahe uruemu i tube wuzou vi enọ ma ta kpahe no na, keme i re fiobọhọ kẹ omai jẹ emamọ iroro, yeri emamọ uzuazọ, jẹ rria kugbe amọfa dhedhẹ. (Izi 32:4-6; rri JIHOVA [Ọghẹnẹ nọ o fi izi họ kpahe uruemu].) Jihova o wo otoriẹ oware kpobi. (Aiz 40:13, 14) Ẹsejọ o sae wọhọ nọ Jihova ọ kuvẹ re eware nọ e rọwokugbe izi ikiẹrẹe riẹ hẹ e via, o vẹ jẹ tubẹ wọhọ nọ eware nana e be riẹ nya ziezi evaọ omoke jọ. O make rrọ ere na, oghẹrẹ nọ eware e te jọ evaọ obaro obọ riẹ o rrọ, yọ ọ rẹ ruẹ nọ oreva riẹ u rugba dẹẹ. U te no ere no, oware kpobi nọ ọ ta u ti “ru gba ẹrẹrẹe.”—Aiz 55:8-11; 46:9-11.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Ẹmeọta-Kugbe Emọ nọ E Rrọ Uzoge
▪ ‘Kọ mẹ be hae daoma wo otoriẹ iroro nọ e rrọ emu ẹme nọ ọmọ mẹ ọ ta?’ Job 12:11 o ta nọ: “Kọ ozọ o rẹ dawo ẹme wọhọ epanọ ẹrọo ọ rẹ dawo emu?” Oke nana o mae gwọlọ nọ whọ rẹ “dawo” ẹme nọ ọmọ ra ọ be hae ta. Izoge i re bru okpa họ ẹme gaga. Wọhọ oriruo, ọmọ ọ sae ta nọ, “Who bi ru omẹ ẹsikpobi wọhọ ẹsenọ mẹ rrọ ọmọboba!” hayo “Whọ rẹ gaviezọ kẹ omẹ vievie he!” Ukpenọ whọ rẹ rehọ eme riẹ na, “ẹsikpobi” hayo “vievie he” lele iei sikẹ, daoma vuhumu inọ okpa gheghe ọmọ ra o bi bru họ ẹme na. Wọhọ oriruo, nọ ọmọ ọ tẹ ta nọ: “Who bi ru omẹ ẹsikpobi wọhọ ẹsenọ mẹ rrọ ọmọboba,” ẹsejọhọ oware nọ ọ be ta na họ: “Whọ be nwane k’omẹ umuvẹ ru oware nọ mẹ gwọlọ họ,” yọ ọ tẹ ta nọ: “Whọ rẹ gaviezọ kẹ omẹ vievie he” o sae jọnọ oware nọ o wo họ iroro họ, “Mẹ tẹ be gwọlọ ta oghẹrẹ nọ oma o rrọ omẹ k’owhẹ, who re rri omẹ mu hu.” Daoma wo otoriẹ iroro nọ e rrọ emu ẹme nọ ọmọ ọ ta.