Ebʼ li naʼlebʼ choʼq re Xhuhil li qachʼutam Qayuʼam ut Qakʼanjel joʼ aj Paabʼanel
© 2022 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
6-12 RE MARZO
XCHAQʼALIL RU LI RAATIN LI YOS | 1 CRÓNICAS 23-26
«Kʼubʼkʼu chaq chiʼus li loqʼonink saʼ li rochoch li Yos»
it-2 214 raqal 1
Ebʼ laj Leví
Naq laj David kiwank joʼ awabʼej, li xkʼanjelebʼ laj Leví kʼubʼkʼu chaq ru xbʼaan naq kixxaqabʼ laj ilol chʼuut, ebʼ li nekeʼxjolomi laj puubʼ, laj raqol aatin, laj kʼaakʼalenel okebʼaal ut li nekeʼril li tumin re li tenamit. Kixxaqabʼ ajwiʼ naabʼal li kristiʼaan re naq teʼtenqʼaaq ebʼ laj tij saʼ li rochoch li Yos, li xnebʼaal li rochoch li Yos, li waʼlebʼaal, li kʼanjel chirix xyeechiʼinkil li mayej, ebʼ li mayej, li saabʼesink, bʼisok ut li jalan jalanq laj kʼaakʼalenel. Ebʼ laj bʼichanel aj Leví kʼubʼkʼukebʼ chaq ru saʼ 24 chi chʼuut joʼ ebʼ laj tij ut kʼubʼanbʼil joqʼe teʼkʼanjelaq. Nekeʼxbʼuli rix re rilbʼal kʼaru li kʼanjel teʼxbʼaanu li junjunq. Ut joʼkan ajwiʼ nekeʼxbʼaanu ebʼ li nekeʼxkʼaakʼale li okebʼaal (1Cr 23, 25, 26; 2Cr 35:3-5, 10).
it-2 893 raqal 1
Laj tij
Li xkʼanjelebʼ laj tij saʼ rochoch li Yos kʼubʼkʼu chiʼus xbʼaan naq wankebʼ laj bʼeresinel rehebʼ. Chi bʼuulinbʼil nakʼeheʼk xkʼanjelebʼ. Wank 24 chi chʼuut ut li junjunq chi chʼuut nakʼanjelak chiru jun xamaan. Joʼkan nekeʼkʼanjelak wiibʼ sut rajlal chihabʼ. Chʼolchʼo naq chixjunilebʼ laj tij nekeʼkʼanjelak naq wank li ninqʼe xbʼaan naq li tenamit kʼajoʼ li mayej nekeʼxyeechiʼi joʼ kikʼulmank naq kiqʼaxtesimank li rochoch li Yos (1Cr 24:1-18, 31; 2Cr 5:11; juntaqʼeeta rikʼin 2Cr 29:31-35; 30:23-25; 35:10-19). Jun laj tij naru tkʼanjelaq yalaq joqʼe abʼan wi li xkʼanjel moko tixchʼiʼchʼiʼi ta li ak xaqabʼanbʼil xbʼaanunkil chiru li chihabʼ aʼan. Joʼ nekeʼxbʼaanu chaq ebʼ laj kʼutunel naq kiwank li Jesús saʼ Ruuchichʼochʼ, wankebʼ naabʼal laj tij joʼkan naq li kʼanjel rajlal xamaan kijachmank aʼ yaal jarubʼ chi junkabʼal wank ut nekeʼkʼanjelak jun malaj wiibʼ kutan aʼ yaal jarubʼebʼ saʼ li xjunkabʼal.
it-2 443 raqal 1
Bʼich
Rikʼin li kawresink li kixbʼaanu laj David choʼq re li rochoch li Yos, kixsikʼ 4,000 aj Leví re bʼichank (1Cr 23:4, 5). Saʼ xyanq aʼin wank 288 «tzolbʼilebʼ chi us re bʼichank chiru li Qaawaʼ» (1Cr 25:7, Li Santil Hu, Sociedad Bíblica de Guatemala, [SBG]). Chixjunil aʼin nabʼeresiik xbʼaan oxibʼ aj bʼichanel: laj Asaf, laj Hemán ut laj Jedutún (maare nawbʼil ajwiʼ ru joʼ aj Etán). Saʼ xkʼabʼaʼ naq li oxibʼ aj bʼichanel aʼin chalenaqebʼ saʼ li xjunkabʼal: laj Guersom, laj Qohat ut laj Merarí, li oxibʼ chi junkabʼal aʼin nekeʼxbʼeresi li bʼichank saʼ rochoch li Yos (1Cr 6:16, 31-33, 39-44; 25:1-6). Li oxibʼ chi winq aʼin wank 24 li ralal xkʼajol ut chixjunilebʼ wankebʼ saʼ xyanq li 288 aj bʼichanel. Chi bʼuulinbʼil nasikʼeʼk ru li tixbʼeresi li junjunq chi chʼuut ut rubʼel xwankil wankebʼ 11 laj bʼichanel li «tzolbʼilebʼ chi us», li xeʼsikʼeʼk ru saʼ xyanq li ralal xkʼajolebʼ malaj jalan chik laj Leví. Joʼkan naq li 288 ([1 + 11] × 24 = 288) aj bʼichanel, joʼ laj tij jachjokebʼ ru saʼ 24 chi chʼuut, nekeʼkʼanjelak saʼ li kutan xaqabʼanbʼilebʼ re tzʼaqonk. Wi 3,712 «ebʼ laj tzolonel» nekeʼjacheʼk ru twanq tana 155 chi winq saʼ li 24 chi chʼuut naraj xyeebʼal naq wank tana 13 ebʼ laj Leví li jalan jalanq xtzolbʼalebʼ re bʼichank (1Cr 25:1-3). Saʼ xkʼabʼaʼ naq ebʼ laj tij aʼanebʼ laj wajbʼanel inkʼaʼ nekeʼkʼeheʼk saʼ ajl saʼ xyanqebʼ laj Leví (2Cr 5:12; juntaqʼeeta rikʼin Nú 10:8).
it-2 684 raqal 1
Kʼaakʼalenel okebʼaal
Saʼ rochoch li Yos. Naq toj maajiʼ nakamk laj David kixchʼutubʼebʼ laj Leví ut ebʼ laj kʼanjel re li rochoch li Yos. Saʼ xyanq wank 4,000 laj kʼaakʼalenel okebʼaal. Li junjunq chi chʼuut nekeʼkʼanjelak chiru wuqubʼ kutan. Tenebʼanbʼilebʼ saʼ xbʼeen xkʼaakʼalenkil li rochoch li Jehobʼa ut rilbʼal naq teetooq ut tzʼaptzʼooq li okebʼaal saʼ li xhoonalil (1Cr 9:23-27; 23:1-6). Moko kaʼaj tawiʼ nekeʼwank joʼ laj kʼaakʼalenel, wankebʼ nekeʼril li tenqʼ li nekeʼxkʼe li kristiʼaan choʼq re li rochoch li Yos (2Re 12:9; 22:4). Moqon laj Jehoiadá, li xyuwaʼil aj tij, kixxaqabʼ ebʼ laj kʼaakʼalenel re rilbʼal li rochoch li Jehobʼa naq kixkʼe laj Jehoás joʼ awabʼej, re xkolbʼal chiru li xʼAtalía li kirelqʼa li awabʼejilal (2Re 11:4-8). Naq li awabʼej Josías kixsach ru li bʼalaqʼil paabʼal ebʼ laj kʼaakʼalenel xeʼxtenqʼa re risinkil chixjunil li nekeʼroksi re xloqʼoninkil ru laj Baal saʼ rochoch li Yos. Ut xeʼxkʼat chirix li tenamit (2Re 23:4).
Li tertokil pek
Li tzʼaqal paabʼal qʼaxal naxsahobʼresi qachʼool
10 Naqaloqʼoni ru li Jehobʼa naq nokoobʼichank saʼ komonil (Sal. 28:7). Choʼq rehebʼ laj Israel, li bʼichank wank ajwiʼ xwankil re xloqʼoninkil ru li Jehobʼa. Joʼkan naq laj David, kixsikʼebʼ ru 288 aj Leví re naq teʼbʼichanq saʼ li rochoch li Yos (1 Crón. 25:1, 6-8). Naqakʼutbʼesi naq naqara li Jehobʼa naq nokoobʼichank chiru. Maakʼaʼ naxye chanru li xyaabʼ qakux. Kʼoxla aʼin: naq nokooʼaatinak, «naabʼal sut nokootʼaneʼk» rikʼin li naqaye abʼan aʼin moko naraj ta xyeebʼal naq inkʼaʼ chik tooʼaatinaq saʼ li chʼuut malaj saʼ li puktesink (Sant. 3:2, SBG). Joʼkan ajwiʼ, inkʼaʼ tqakanabʼ bʼichank chiru li Jehobʼa xbʼaan naq inkʼaʼ nawulak chiqu li xyaabʼ qakux.
13-19 RE MARZO
XCHAQʼALIL RU LI RAATIN LI YOS | 1 CRÓNICAS 27-29
«Ebʼ li chaabʼil naʼlebʼ li kixkʼe li yuwaʼbʼej li naxra chaq li ralal»
w05 15/2 19 raqal 9
Qakolaq li qapaabʼal
9 Chʼolchʼo chiqu naq yaal li naxye li Santil Hu. Joʼ aj paabʼanel naru naq tkehoʼq li qapaabʼal wi moko kawresinbʼil ta rikʼin li wank saʼ li Santil Hu (Filipenses 1:9, 10). Chiqajunilo joʼ aj paabʼanel, aʼ yaal ma saajo malaj cheeko tento naq chʼolchʼooq chiqu naq li naqapaabʼ chalenaq saʼ li Santil Hu ut yaal. Laj Pablo kixye rehebʼ li rech aj paabʼanel: «Tzʼilomaq rix chixjunil ut kʼuulahomaq saʼ eechʼool li us» (1 Tesalonicenses 5:21, SBG). Ebʼ li saaj li wankebʼ saʼ li junkabʼal li nekeʼxloqʼoni ru li Yos tento teʼxjultika naq aʼanebʼ teʼxkawresi li xpaabʼal. Laj David kixye re laj Salomón: «Chanaw ru li xYos laayuwaʼ ut tatkʼanjelaq chiru [...] chi anchal aachʼool» (1 Crónicas 28:9, SBG). Moko tzʼaqal ta choʼq re laj Salomón rilbʼal chankiru li xyuwaʼ naxloqʼoni ru li Yos, kixkʼe bʼan xchʼool chi xnawbʼal ru li Jehobʼa. Joʼkan naq kixye: «Chakʼe taxaq innawom ut inchoxahil naʼlebʼ re xbʼeresinkil li tenamit aʼin» (2 Crónicas 1:10, SBG).
w12 15/4 16 raqal 13
Miqakanabʼ kʼanjelak chiru li Jehobʼa chi anchal qachʼool
13 Chʼolchʼo ru li naʼlebʼ aʼin. Chaabʼil naq nokooxik saʼebʼ li chʼutam ut naq nokootzʼaqonk chi rajlal saʼ li puktesink ut saʼ jalan chik xkʼanjel li Yos li tenebʼanbʼil saʼ qabʼeen. Abʼan toj wank naʼajmank wi naqaj kʼanjelak chi anchal qachʼool chiru li Yos (2 Cro. 25:1, 2, 27). Wi junaq li hermaan toj yook xrahinkil saʼ xchʼool li kixkanabʼ chaq «chirix», malaj li xyuʼamebʼ li poyanam, aʼin naru naxbʼaanu naq inkʼaʼ chik tkʼulubʼaaq xbʼaan li Jehobʼa (Luc. 17:32). Re naq tooruuq chi wank rubʼel «li xnimajwal awabʼejihom li Yos» aajel ru xpaabʼankil li chaqʼrabʼ aʼin: «Chetzʼeqtaana li inkʼaʼ us, chapchooqex chi kaw rikʼin li us» (Luc. 9:62, SBG; Rom. 12:9, SBG). Joʼkan naq, chiqajunilo tento tqakol qibʼ chiru li naxyeechiʼi li xruuchichʼochʼ laj Tza, re naq maakʼaʼ tixram chiqu kʼanjelak chiru li Jehobʼa chi anchal qachʼool, usta li tixyeechiʼi qe wank rusilal malaj chʼinaʼusaq (2 Cor. 11:14; chaawil Filipenses 3:13, 14).
w17.09 32 raqal 20, 21
«Kawaq aachʼool ut chayal aaqʼe chi kʼanjelak!»
20 Li awabʼej David kixjultika re laj Salomón naq li Jehobʼa twanq rikʼin toj reetal tixchoy xkabʼlankil li rochoch li Yos (1 Crón. 28:20). Ebʼ li aatin aʼin tixtochʼ xchʼool laj Salomón ut moko kixkanabʼ ta naq li xsaajilal ut naq maakʼaʼ xnawom tchʼaʼajkinq re. Kixkʼutbʼesi bʼan naq maakʼaʼ xxiw naq yook chi kʼanjelak ut rikʼin xtenqʼ li Jehobʼa kixchoy xyiibʼankil li rochoch li Yos chiru wuqubʼ chihabʼ rikʼin waqibʼ po.
21 Joʼ kixtenqʼa chaq laj Salomón, li Jehobʼa truuq qatenqʼankil re naq tqabʼaanu li qakʼanjel chi maakʼaʼ li qaxiw saʼ li qajunkabʼal ut saʼ li chʼuut (Is. 41:10, 13). Wi nokookʼanjelak chiru li Jehobʼa chi maakʼaʼ qaxiw, tqataw rusilal anaqwan ut saʼ li kutan chalkebʼ re. Joʼkan naq, qabʼaanuhaq li kixye laj David: «Kawaq aachʼool ut chayal aaqʼe chi kʼanjelak!».
Li tertokil pek
w17.03 29 raqal 6, 7
Miqakanabʼ li qamiiw naq wank saʼ chʼaʼajkilal
Wank wiibʼ oxibʼ li ramiiw laj David li keʼtenqʼank re naq wank saʼ xiwxiwal xyuʼam. Jun rehebʼ aʼan laj Husai, li naxye li Santil Hu «ramiiw laj David» (2 Sam. 16:16, SBG; 1 Crón. 27:33). Laj Husai maare nakʼanjelak saʼ rochoch li awabʼej, wank sut naxbʼaanu li muqmukil kʼanjel choʼq re li awabʼej.
Naq laj Absalón, li ralal laj David, kixmaqʼ li xʼawabʼejilal li xyuwaʼ naabʼalebʼ laj Israel xeʼokenk chirix. Joʼkan naq laj David moko kaʼaj tawiʼ kirahok saʼ xchʼool naq kibʼalaqʼiik xbʼaan li ralal ut wiibʼ oxibʼ li ramiiw. Abʼan laj Husai tiik xchʼool chiru laj David ut kixsikʼ chaq naq kiʼelelik. Kixkʼe ajwiʼ xyuʼam saʼ xiwxiwal naq kixbʼaanu jun li naʼlebʼ re xqʼaxbʼal ru li yookebʼ xkʼubʼankil re xrahobʼtesinkil li awabʼej. Moko kixbʼaanu ta xbʼaan naq aʼan nakʼanjelak saʼ li rochoch li awabʼej, kixbʼaanu bʼan xbʼaan naq aʼan jun tzʼaqal amiiw (2 Sam. 15:13-17, 32-37; 16:15-17:16).
20-26 RE MARZO
XCHAQʼALIL RU LI RAATIN LI YOS | 2 CRÓNICAS 1-4
«Li awabʼej Salomón moko us ta kinaʼlebʼak»
it-1 435 raqal 2, 3
Bʼelebʼaal chʼiichʼ
Saʼ li tenamit Israel moko naabʼal ta chaq li bʼelebʼaal chʼiichʼ li nekeʼkelook xbʼaan li kawaay toj reetal naq kiʼok choʼq awabʼej laj Salomón. Xbʼaan naq li Jehobʼa kixye rehebʼ li awabʼej naq moko teʼxtamresi ta li xkawaay chanchan tawiʼ naq ebʼ aʼin tkoloq rehebʼ. Li chaqʼrabʼ aʼin kixbʼaanu naq moko naabʼalaq ta li bʼelebʼaal chʼiichʼ saʼ Israel, xbʼaan naq aʼin kelombʼilebʼ xbʼaan kawaay (Dt 17:16). Laj Samuel kixye re li tenamit naq li awabʼej li teʼxxaqabʼ kaw ttaqlanq saʼ xbʼeenebʼ, joʼkan naq kixye: «Tixbʼoqebʼ leeralal ut wankebʼ li tixxaqabʼ chi rilbʼalebʼ li xbʼelebʼaal chʼiichʼ» (1Sa 8:11, SBG). Naq laj Absalón ut laj Adonías xeʼraj rechaninkil li awabʼejilal xeʼxtaqla xyiibʼankil ebʼ li xbʼelebʼaal chʼiichʼ ut xeʼxkʼe 50 chi winq re naq teʼaalinaq chiruhebʼ (2Sa 15:1; 1Re 1:5). Naq laj David kixsach ru li awabʼej re Zobá, kixkʼula «oʼkʼaal (100)» chi kawaay re bʼelebʼaal chʼiichʼ (2Sa 8:3, 4, SBG; 10:18).
Naq li awabʼej Salomón kixnimtresi ebʼ laj puubʼ re Israel, kixtamresi 1,400 chi bʼelebʼaal chʼiichʼ re kawaay (1Re 10:26, 29; 2Cr 1:14, 17). Aʼin moko kaʼaj tawiʼ wank Jerusalén, wankebʼ saʼ jalan chik li teep li nawbʼilebʼ ru joʼ xtenamit li bʼelebʼaal chʼiichʼ li kawresinbʼil re xkʼaakʼalenkil chixjunil li naʼoksimank saʼ li yalok u (1Re 9:19, 22; 2Cr 8:6, 9; 9:25).
it-1 782 raqal 8
Aj puubʼ
Saʼ li xʼawabʼejilal laj Salomón, kitzʼiibʼamank jun chik li akʼ naʼlebʼ choʼq rehebʼ laj puubʼ re Israel. Usta wank li tuqtuukilal rubʼel li xʼawabʼejilal kixkʼam chaq naabʼal li bʼelebʼaal chʼiichʼ ut li kawaay aran Egipto (Chaawil BʼELEBʼAAL CHʼIICHʼ). Kixyiibʼ naabʼal li ochoch saʼ li tenamit choʼq rehebʼ laj puubʼ (1Re 4:26; 9:19; 10:26, 29; 2Cr 1:14-17). Usta joʼkan li Jehobʼa moko kirosobʼtesi ta li akʼ naʼlebʼ aʼin ut naq kikamk ut kijacheʼk ru li xʼawabʼejilal, ebʼ laj puubʼ re Israel xeʼkanaak chi maakʼaʼ xwankil. Laj Isaías kixtzʼiibʼa: «Ra chaalel saʼ xbʼeenebʼ li nekeʼxik Ejiipt chi xpatzʼbʼal xtenqʼankilebʼ, ebʼ li nekeʼxkʼojobʼ xchʼoolebʼ chirix li xkʼiila kawaayebʼ ut bʼelebʼaal chʼiichʼebʼ, ebʼ li kawebʼ xchʼool xbʼaan naq naabʼalebʼ naq nekeʼbʼeek chirix kawaay, abʼanan inkʼaʼ nekeʼxsikʼ li Qaawaʼ ut maakʼaʼ roybʼenihomebʼ rikʼin li xSant laj Israel» (Isa 31:1, SBG).
Li tertokil pek
w05 1/12 19 raqal 6
Li xqatzol saʼ li xkabʼ hu Crónicas
1:11, 12. Li kixpatzʼ laj Salomón kixkʼut chiru li Jehobʼa naq naraj xnaʼlebʼ ut xnawom. Li qatij naxkʼut kʼaru wank saʼ li qachʼool. Joʼkan naq aajel ru naq tqatzʼil rix li tqaye.
27 RE MARZO TOJ 2 RE ABRIL
XCHAQʼALIL RU LI RAATIN LI YOS | 2 CRÓNICAS 5-7
«Li xchʼool li Jehobʼa junelik twanq aran»
w02 15/11 5 raqal 1
Miqakanabʼ ebʼ li qachʼutam
Naq yook chi awabʼejink Jerusalén laj David kiraj xkabʼlankil li rochoch li Jehobʼa. Xbʼaan naq aʼan jun winq li naxik chi yalok, li Jehobʼa kixye re: «Moko laaʼat ta tatyiibʼanq re li wochoch». Laj Salomón bʼan tyiibʼanq re li rochoch li Jehobʼa (1 Crónicas 22:6-10, SBG). Kixkabʼla li rochoch li Jehobʼa chiru wuqubʼ chihabʼ rikʼin waqibʼ po ut kixqʼaxtesi chiru li Yos saʼ li chihabʼ 1,026 naq toj maajiʼ nachalk li Jesús saʼ Ruuchichʼochʼ. Li Jehobʼa kiwulak chiru li ochoch, joʼkan naq kixye: «Xinsantobʼresi li kabʼl aʼin li xayiibʼ, re naq arin taawanq linkʼabʼaʼ chi junajwa. Laaʼin tinra ut tinʼiloq re chi junelik» (1 Reyes 9:3, SBG). Wi ebʼ laj Israel tiikaqebʼ xchʼool chiru li Jehobʼa inkʼaʼ teʼkanabʼaaq. Abʼan wi teʼxjal li xbʼe, li Jehobʼa inkʼaʼ chik tixkolebʼ ut li ochoch «poʼlemaq aj chik» (1 Reyes 9:4-9, SBG; 2 Crónicas 7:16, 19, 20).
it-2 1098 raqal 3
Rochoch li Yos
Li xkʼulmank chaq. Li ochoch aʼin kiwank toj chiru li chihabʼ 607 naq toj maajiʼ nachalk li Jesús saʼ Ruuchichʼochʼ, kijukʼiik xbʼaanebʼ laj puubʼ re babilonia li najolomiik xbʼaan li awabʼej Nabucodonosor (2Re 25:9; 2Cr 36:19; Jer 52:13). Li Jehobʼa kixkanabʼ naq li tenamit Judá ut Jerusalén, teʼchʼiʼchʼiʼiiq xbʼaanebʼ li tenamit ut xeʼrisi chixjunil li wank saʼ rochoch li Yos xbʼaan naq ebʼ laj Israel xeʼok xloqʼoninkil jalanil yos. Chiru jun qʼehil moko xeʼxchʼolani ta li rochoch li Yos. Numenaq 33 chihabʼ naq xeʼxqʼaxtesi li rochoch li Yos naq laj Sisaq li awabʼej re Egipto kirelqʼa li loqʼlaj kʼaʼaq re ru saʼ rochoch li Yos (993 naq toj maajiʼ nachalk li Jesús saʼ Ruuchichʼochʼ) saʼ xkutankil laj Rehoboam, li ralal laj Salomón (1Re 14:25, 26; 2Cr 12:9). Li awabʼej Asá (977-937 naq toj maajiʼ nachalk li Jesús saʼ Ruuchichʼochʼ) naroxloqʼi chaq li rochoch li Jehobʼa abʼan re xkolbʼal rix Jerusalén, kixtumina ru laj Ben-hadad I re Siria rikʼin oor ut plaat li kirisi saʼ rochoch li Yos ut aʼin kiraj xbʼaanunkil re naq inkʼaʼ chik tixkʼam ribʼ saʼ usilal rikʼin li awabʼej Baasá, re Israel (1Re 15:18, 19; 2Cr 15:17, 18; 16:2, 3).
Li tertokil pek
w10 1/12 11 raqal 7
Aʼan naxnaw «kʼaru wank saʼ xchʼool li winq ut li ixq»
Peʼyaal naq qʼaxal naxwaklesi qachʼool li kixye laj Salomón? Maare maajun naxtaw ru li naqakʼul (Proverbios 14:10). Abʼan li Jehobʼa nokooxra ut naxnaw li yooko xnumsinkil. Joʼkan bʼiʼ, qayehaq re chixjunil li naʼok wi qakʼaʼuxl. Ut chʼolchʼooq chiqu naq aʼan tooxtenqʼa rikʼin li qiiq, xbʼaan naq li Santil Hu naxye: «Qʼaxtesihomaq saʼ ruqʼ li Yos chixjunil li kʼaʼuxl wiʼ eechʼool, xbʼaan naq Aʼan naʼilok eere» (1 Pedro 5:7, SBG).
10-16 RE ABRIL
XCHAQʼALIL RU LI RAATIN LI YOS | 2 CRÓNICAS 8, 9
«Jun li ixq li naroxloqʼi li choxahil naʼlebʼ»
w99 1/11 20 raqal 4
Naq nanumtaak li kʼehok
Li xnaʼil li tenamit re Seba najt kibʼihajik re rulaʼaninkil laj Salomón. Chanchan naq li tenamit Seba nakanaak bʼarwiʼ wank anaqwan li República del Yemen; joʼkan naq li xnaʼil li tenamit ut ebʼ li kameey xeʼxbʼeni 1,600 kilómetro toj Jerusalén. Joʼ kixye li Jesús «aʼan kichalk chaq toj saʼ xmaril li ruuchichʼochʼ». Kʼaʼut naq li xnaʼil li tenamit re Seba kixbʼaanu li bʼihaaj aʼin? «Re rabʼinkil li xnimal xkʼaʼuxl laj Salomón» (Lucas 11:31, SBG).
w99 1/7 30 raqal 4, 5
Chaabʼil li ulaʼanink aʼin
Li xnaʼil li tenamit kiwulak Jerusalén «rikʼin kʼiila kameey li keʼkʼamok chaq sununkil bʼan, oor chi yoʼoon ut xchaqʼalil ru pek» (1 Reyes 10:2a, SBG). Wankebʼ nekeʼxye naq ebʼ li kʼiila aj kʼanjel chiru, saʼ xyanq aʼin wankebʼ laj puubʼ ut natawmank ru xbʼaan naq aʼan jun xnaʼil li tenamit li qʼaxal wank xwankil ut chixjunil li naxkʼam rikʼin li xtzʼaq aʼan miyon chi dólar.
Li xnaʼil li tenamit re Seba kirabʼi resil li xnaʼlebʼ laj Salomón xbʼaan li xkʼabʼaʼ li Jehobʼa. Moko kibʼihajik ta re yakok. Kiraj bʼan xnawbʼal chirix xnawom laj Salomón joʼ ajwiʼ chirix li Xyos. Xbʼaan naq maare li xnaʼil li tenamit aʼin chalenaq saʼ li xjunkabʼal laj Sem malaj laj Cam li nekeʼxloqʼoni chaq li Jehobʼa, maare kiraj xnawbʼal chirix li xpaabʼal ebʼ li xxeʼtoonil.
w99 1/7 30 raqal 7
Chaabʼil li ulaʼanink aʼin
Naq li xnaʼil li tenamit re Seba kiril li xchoxahil naʼlebʼ ut li xbʼihomal laj Salomón «qʼaxal kisachk xchʼool» (1 Reyes 10:4, 5, SBG). Li wankebʼ xnaʼlebʼ nekeʼxye naq li xnaʼil li tenamit re Seba «kikanaak chi maakʼaʼ xmusiqʼ». Jun li winq li wank xnaʼlebʼ naxye naq kitʼaneʼk naq kirabʼi aʼin. Maakʼaʼ naxye chanru kikʼulmank kisach xchʼool chi rabʼinkil ut chi rilbʼal li kikʼulmank. Kixkʼe xsahilebʼ xchʼool ebʼ laj kʼanjel chiru laj Salomón xbʼaan naq nekeʼrabʼi li xchaabʼil naʼlebʼ li awabʼej ut kixkʼe xloqʼal li Jehobʼa xbʼaan naq kixkʼe choʼq awabʼej laj Salomón. Joʼkan naq li xnaʼil li tenamit kixkʼe naabʼal xsi maatan li qʼaxal terto xtzʼaq; kixkʼe li oor li anaqwan 40,000,000 chi dólar. Ut laj Salomón kixkʼe ajwiʼ «joʼkʼihal kiraj ut kixpatzʼ» li xnaʼil li tenamit (1 Reyes 10:6-13, SBG).
it-2 913 raqal 4
Salomón
Naq li xnaʼil li tenamit re Saba kiril chixjunil li wank saʼ rochoch li Yos ut wank saʼ rochoch laj Salomón, chanru nekeʼxjekʼi li tibʼelwa, chanru tiqtoqebʼ ut li mayej li nekeʼxyeechiʼi saʼ rochoch li Jehobʼa, «qʼaxal kisachk xchʼool chi rilbʼalebʼ» ut kixye: «Xinkʼe reetal naq chi moko xyiijachil li xeʼxseeraqʼi we! Laachoxahil naʼlebʼ ut laabʼihomal naxqʼax ru chixjunil li xwabʼi». Sahil chʼoolejil choʼq rehebʼ li moos li nekeʼkʼanjelak chiru jun li awabʼej joʼkaʼin. Kixkʼe xloqʼal li Jehobʼa xbʼaan naq kixkʼut chiruhebʼ laj Israel li xrahom naq kixxaqabʼ laj Salomón joʼ awabʼej re raqok aatin ut xkʼambʼal chaq li tuqtuukilal (1Re 10:4-9, SBG; 2Cr 9:3-8).
Li tertokil pek
it-2 1162
Kʼojaribʼaal
Jun ajwiʼ li xkʼojaribʼaal li awabʼej re Israel nayeemank chanru yiibʼanbʼil, aʼ re laj Salomón (1Re 10:18-20; 2Cr 9:17-19). Chanchan tawiʼ naq wank saʼ xbʼeen li «naʼajej re […] li xKʼojaribʼaal», jun rehebʼ li ochoch aʼin wank Jerusalén, saʼ xbʼeen li tzuul Moria (1Re 7:7, Li Santil Hu, Wycliffe Bible Translators. Akʼ tzʼiibʼ). Aʼan «jun nimla kʼojaribʼaal li yiibʼanbʼil rikʼin marfil, sutinbʼil rikʼin oor li wank chirix ut bʼar naxkʼe li ruqʼ». Maare li marfil keʼroksi re xyiibʼankil xtem li awabʼej ut joʼ chanru yiibʼanbʼil naxkʼam ribʼ rikʼin chanru xeʼxyiibʼ li rochoch li Yos, naraj xyeebʼal naq xeʼxyiibʼ rikʼin cheʼ, kisutmank rikʼin oor ut marfil. Chiru jun li kristiʼaan li kʼojaribʼaal aʼin naru naʼilmank chanchan tawiʼ naq yal yiibʼanbʼil rikʼin marfil ut oor. Moqon naq naʼaatinak chirix li waqibʼ li taqlebʼaal li wank chiru li kʼojaribʼaal, li Santil Hu naxye: «Xaqxookebʼ wiibʼ xjalam u li kaqkoj chi xkʼatqebʼ li xnaʼaj uqʼmej, ut kabʼlajuhebʼ chi jalam u kaqkoj wankebʼ chi xaqxook saʼ xbʼeenebʼ li taqaribʼaal, junjunq chi xjunqpakʼalil» (2Cr 9:17-19, SBG). Li reetalil li kaqkoj naraj xyeebʼal naq wank xwankil re awabʼejink (Gé 49:9, 10; Rev 5:5). Chanchan tawiʼ naq li kabʼlaju chi kaqkoj aʼan reetalil li kabʼlaju chi xteepal laj Israel, maare naraj xyeebʼal naq nekeʼabʼink ut nekeʼxtenqʼa li awabʼej li wank saʼ xkʼojaribʼaal. Rikʼin chixjunil aʼin wank jun li taqlebʼaal li yiibʼanbʼil rikʼin oor. Li nayemank chirix li xtem li awabʼej li yiibʼanbʼil rikʼin marfil ut oor nim xteram ut wank ajwiʼ ebʼ li kaqkoj chiru. Naxqʼax ru li xkʼojaribʼaal ebʼ li junchʼol chik chi awabʼej li natawmank xbʼaanebʼ li nekeʼbʼekok malaj pikok najteril kʼaʼaq re ru malaj li wank saʼebʼ li ochoch malaj tzʼiibʼanbʼil. Joʼkan naq keʼxye: «Maajun chik junaq awabʼejihom kixyiibʼ jun kʼojaribʼaal joʼ aʼan!» (2Cr 9:19, SBG).
17-23 RE ABRIL
XCHAQʼALIL RU LI RAATIN LI YOS | 2 CRÓNICAS 10-12
«Abʼi ebʼ li chaabʼil naʼlebʼ»
Kiruuk raj xtawbʼal rusilal li Yos
Maare laj Rehoboam inkʼaʼ chik naxtaw kʼaru tixbʼaanu. Wi tixbʼaanu li yook chi yeemank re ut tixkubʼsi bʼayaq xminbʼal ru li tenamit, li xjunkabʼal, ut li wankebʼ saʼ li xʼawabʼejilal tento raj teʼxkanabʼ wank saʼ bʼihomal. Abʼan, wi inkʼaʼ tixkʼulubʼa, ebʼ li poyanam naru nekeʼok xqʼetbʼal ribʼ. Kʼaru kixbʼaanu? Xbʼeenwa, kixpatzʼ xnaʼlebʼ rehebʼ li cheekel winq li keʼkʼehok re xnaʼlebʼ laj Salomon. Chirix chik aʼan, kixpatzʼ xnaʼlebʼ rehebʼ li winq li juntaqʼeetebʼ xchihabʼ rikʼin, li keʼyehok re, naq kaw ttaqlanq saʼ xbʼeen li tenamit, ut kixpaabʼ rehebʼ. Joʼkan naq, kixye: «Wi linyuwaʼ kaw xmin eeru chi kʼanjelak, laaʼin jwal kaw wiʼ chik texinkʼe chi kʼanjelak, ut wi aʼan xexsakʼ chi yal tzʼuum, laaʼin texinsakʼ rikʼin tzʼuum wank chʼiichʼ chi ruʼuj» (2 Cron. 10:6-14, SBG).
w01 1/9 28, 29
Chanru tqasikʼ chiʼus li naqaj xbʼaanunkil saʼ li qayuʼam?
Li Jehobʼa naxkʼe ajwiʼ li hermaan li kawebʼ saʼ li xpaabʼal re naq tooruuq chi aatinak rikʼinebʼ chirix li naqaj xbʼaanunkil (Efesios 4:11, 12). Inkʼaʼ naqaj xbʼaanunkil joʼ li nekeʼxpatzʼ re yalaq ani aj e toj reetal teʼyeheʼq re li nekeʼraj rabʼinkil ut chi joʼkan nekeʼxbʼaanu li xeʼyeheʼk re. Qajultikaq li kixkʼul laj Rehoboam. Naq wank saʼ chʼaʼajkilal kixpatzʼ li xnaʼlebʼ rehebʼ li cheekel winq li xeʼkʼanjelak chiru li xyuwaʼ ut ebʼ aʼin xeʼxkʼe jun chaabʼil naʼlebʼ re abʼanan moko kixbʼaanu ta. Kixik bʼan chi patzʼok rikʼinebʼ li saaj ut kixbʼaanu jun li yibʼru aj naʼlebʼ li kixkʼam chaq rahilal saʼ xbʼeen ut aʼin ajwiʼ kixbʼaanu naq tixtzʼeq xyiijachil li awabʼejilal (1 Reyes 12:1-17).
Naq tqasikʼ qanaʼlebʼ qapatzʼaq rehebʼ li wankebʼ xnawom ut xnaʼlebʼ ut li nekeʼroxloqʼi li Santil Hu (Proverbios 1:5; 11:14; 13:20). Naq tixkʼe ribʼ chiqu qisihaq qahoonal re xnaʼlebʼankil rix aʼin ut chixjunil li naʼlebʼ li xqataw. Rikʼin xtenqʼ li Santil Hu chʼolchʼooq chiqu kʼaru tooruuq xbʼaanunkil saʼ qayuʼam (Filipenses 4:6, 7).
it-2 805 raqal 3
Rehoboam
Li xqʼetqʼetil laj Rehoboam kixbʼaanu naq xkʼihalil li tenamit teʼnajtoʼq rikʼin li Jehobʼa. Li xeʼokenk chirix li xjunkabʼal laj David kaʼajebʼ wi laj Judá ut laj Benjamín, joʼkan ajwiʼ xeʼtenqʼank ebʼ li xyuwaʼil aj tij ut ebʼ laj Leví li wankebʼ rubʼel li wiibʼ chi awabʼejilal aʼin ut xeʼtenqʼank ajwiʼ li lajeebʼ chi teep li najt wankebʼ (1Re 12:16, 17; 2Cr 10:16, 17; 11:13, 14, 16).
Li tertokil pek
Kiruuk raj xtawbʼal rusilal li Yos
Ma kixkanabʼ chi joʼkan laj Rehoboam? Yal kʼoxla kʼajoʼ tana kichalk xjosqʼil. Kʼaru raj teʼxkʼoxla ebʼ li poyanam chirix li awabʼej li kixyeechiʼi xrahobʼtesinkilebʼ «rikʼin tzʼuum wank chʼiichʼ chi ruʼuj», abʼan naxkanabʼ naq teʼxqʼet ribʼ? (Juntaqʼeeta rikʼin 2 Cronicas 13:7). Usta joʼkan, li awabʼej ut ebʼ laj puubʼ «keʼrabʼi li raatin li qaawaʼ, keʼxpaabʼ ut keʼsutqʼiik saʼ rochochebʼ, joʼ kiyeheʼk rehebʼ xbʼaan li Qaawaʼ».
Kʼaru naxkʼut chiqu aʼin? Jwal chaabʼil naq tooʼabʼinq chiru li Yos usta ebʼ li junchʼol tooʼeʼxseʼe. Wi joʼkan tqabʼaanu, tqakʼul rusilal ut rosobʼtesihom li Jehobʼa (Deut. 28:2).
Joʼkan kixkʼul laj Rehoboam. Kiʼabʼink ut inkʼaʼ kiyalok rikʼin li akʼ tenamit. Kixkʼe bʼan xchʼool chi xkawresinkil wiibʼ oxibʼ li tenamit ut toj kixkabʼla wiibʼ oxibʼ chik saʼebʼ li teep bʼarwiʼ yook chi jolomink: Juda ut Benjamin (2 Cron. 11:5-12). Ut li jwal chaabʼil chiru aʼin, naq kixpaabʼ chaq li xchaqʼrabʼ li Jehobʼa chiru jarubʼaq chihabʼ. Usta li awabʼejilal li wank saʼ relebʼl iqʼ, li naxjolomi laj Jeroboan, kitʼaneʼk saʼ maak naq kiʼok xloqʼoninkil li jalanil yos, naabʼal rehebʼ li poyanam li wankebʼ rubʼel li xʼawabʼejilal xkohebʼ Jerusalen chi tzʼaqonk chirix laj Rehoboam ut chirix li tzʼaqal loqʼonink (2 Cron. 11:16, 17). Joʼkan bʼiʼ, saʼ xkʼabʼaʼ naq laj Rehoboam kiʼabʼink, kikawuuk li xʼawabʼejilal.
24-30 RE ABRIL
XCHAQʼALIL RU LI RAATIN LI YOS | 2 CRÓNICAS 13-16
«Kʼojobʼ aachʼool rikʼin li Jehobʼa»
Ex saaj, chanru naq ebʼ li junchʼol teʼxkʼojobʼ xchʼool cheerix?
12 Naq saaj chaq li awabʼej Asá, kixyuʼami li kubʼsink ibʼ ut kaw chaq xchʼool. Jun eetalil, naq kikamk laj Abías, aʼ li xyuwaʼ, laj Asá kiʼok chi awabʼejink, joʼkan naq kixtikibʼ jun li nimla kʼanjel re risinkil chixjunil li pechʼbʼil yos li wank saʼ li tenamit. Joʼkan ajwiʼ, «kixye rehebʼ laj Judá naq xsikʼaqebʼ li Qaawaʼ, li xYos li xnaʼ xyuwaʼebʼ, ut xpaabʼaqebʼ li xchaqʼrabʼ ut li raatin» (2 Crón. 14:1-7, SBG). Ut naq laj Zérah aj Etiopía xkoho chi pleetik saʼ xbʼeen li tenamit Judá rochbʼen jun miyon chi soldaad, laj Asá kinaʼlebʼak chiʼus ut kixpatzʼ xtenqʼ re li Jehobʼa. Kixtzʼaama re: «At Qaawaʼ, kaʼajwiʼ laaʼat nakatenqʼahebʼ li kawebʼ ribʼ ut li maakʼaʼebʼ xmetzʼew! Tenqʼaho, at Qaawaʼ, at qaYos, xbʼaan naq aawikʼin kaw qachʼool». Li kixye laj Asá naxkʼutbʼesi naq kaw li xpaabʼal naq li Jehobʼa tixkol li tenamit saʼ ruqʼebʼ laj Etiopía. Laj Asá kixkʼojobʼ xchʼool rikʼin li xchoxahil Yuwaʼ, joʼkan naq «li Qaawaʼ kixtenqʼa laj Asá ut ebʼ laj Judá chi xqʼaxbʼal ruhebʼ laj Etiopía» (2 Crón. 14:8-12, SBG).
Ex saaj, chanru naq ebʼ li junchʼol teʼxkʼojobʼ xchʼool cheerix?
13 Yaal, yalok rikʼin jun miyon chi soldaad qʼaxal kichʼaʼajkoʼk tana chiruhebʼ laj Judá. Abʼan laj Asá kixkʼojobʼ xchʼool rikʼin li Jehobʼa, joʼkan naq us xeʼelk. Moqon chik, laj Baasá li maaʼus aj awabʼej re Israel kiraj yalok saʼ xbʼeen li tenamit Judá. Usta moko jwal nim ta li chʼaʼajkilal aʼin, laj Asá inkʼaʼ kixpatzʼ xtenqʼ re li Jehobʼa, kixpatzʼ bʼan xtenqʼ re li awabʼej re Siria. Li kixbʼaanu kixkʼam chaq naabʼal li chʼaʼajkilal. Ut li Jehobʼa kiroksi laj Hananí jun li xpropeet re xyeebʼal re laj Asá: «Laaʼat xakawu aachʼool rikʼin li awabʼej re Aram, ut inkʼaʼ rikʼin li Qaawaʼ laaYos; joʼkan naq ebʼ laj puubʼ aj Aram xeʼxkol ribʼ chawu». Relik chi yaal, chalen li kutan aʼan laj Asá ut ebʼ laj Judá junelik xeʼwank saʼ raaxiikʼ rikʼinebʼ li junchʼol chi tenamit (2 Crón. 16:7, SBG, 9; 1 Rey. 15:32).
Ex saaj, chanru naq ebʼ li junchʼol teʼxkʼojobʼ xchʼool cheerix?
14 Kʼaru naru nakaatzol rikʼin li awabʼej Asá? Naq tento taakubʼsi aawibʼ ut taakʼojobʼ aachʼool rikʼin li Jehobʼa. Naq xkubʼeek aahaʼ, xaakʼutbʼesi naq kaw aapaabʼal ut naq kʼojkʼo aachʼool rikʼin. Ut li Jehobʼa chi anchal xchʼool xatxkʼulubʼa saʼ li xjunkabʼal. Peʼyaal naq jwal oxloqʼ chaawu? Joʼkan bʼiʼ, maakanabʼ xkʼojobʼankil aachʼool rikʼin li Jehobʼa. Maare taakʼoxla naq moko chʼaʼaj ta aʼin naq taawaj xbʼaanunkil junaq li xnimal ru naʼlebʼ saʼ laayuʼam. Abʼan aajel ru naq taakʼe saʼ ajl saʼ chixjunil li taabʼaanu maakʼaʼ naxye ma chirix li ajsibʼaal u, li kʼanjel malaj li taawaj xbʼaanunkil saʼ laayuʼam. Maakʼojobʼ aachʼool rikʼin laakʼaʼuxl laanaʼlebʼ, sikʼ bʼan aanaʼlebʼ saʼ li Santil Hu aʼ yaal kʼaru li chʼaʼajkilal yookat xnumsinkil ut yuʼami (Prov. 3:5, 6). Chi joʼkan, taasahobʼresi xchʼool li Jehobʼa ut ebʼ li hermaan tateʼroxloqʼi (yaabʼasi 1 Timoteo 4:12).
Li tertokil pek
w17.03 19 raqal 7
Kʼanjelaqo chiru li Jehobʼa chi anchal qachʼool
7 Chiqajunilo tento tqatzʼil rix ma naqaloqʼoni ru li Jehobʼa chi anchal qachʼool. Qakʼoxlaq: «Ma nawaj xsahobʼresinkil xchʼool li Jehobʼa, xkolbʼal rix li tzʼaqal paabʼal ut ebʼ li wech aj paabʼanel chiru junaq li yibʼru aj naʼlebʼ?». Qakʼoxlaq naq laj Asá chi maakʼaʼ xxiw kiʼaatinak rikʼin li xMaacá, «li xnaʼil li tenamit» xbʼaan naq yibʼru xnaʼlebʼ. Maare inkʼaʼ naqanaw ru junaq li nanaʼlebʼak joʼ aʼan abʼan maare tqakʼul junaq li chʼaʼajkilal bʼarwiʼ tooruuq xkʼambʼal qe rikʼin laj Asá. Qakʼoxlaq naq maare jun li qakomon malaj qamiiw namaakobʼk ut inkʼaʼ naxyotʼ xchʼool ut naʼisiik saʼ li chʼuut. Kʼaru tqabʼaanu, ma tqakanabʼ rochbʼeninkil? Ma tqabʼaanu li naxye li qachʼool?