ARTÍCILO RÍ MUʼNIGAJMAA 7
AJMÚÚ 15 Guʼni mba̱a̱ A̱ʼdióo Jeobá bi̱ giʼnii
Ndiéjunʼ eyoo gáʼthúu̱n rí Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú rá.
“Ikháán gajkhun natani̱ mba̱a̱ a̱jkia̱a̱nʼ” (SAL. 130:4).
EDXU̱U̱
Mbuʼyáá tikhuu xkri̱da rí na̱ʼkha̱ náa Biblia náa nasngájmulú xóo Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú. Artículo rígi̱ mambáyulú mu muxnáa itháan núma̱aʼ Jeobá ga̱jma̱a̱ numuu rí naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú.
1. Ndíjkha dí naʼni gakhi̱i̱ mbuʼyáá ndiéjunʼ eyoo gáʼthí mbáa, índo̱ naʼthí rí naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱ún rá.
“NA̱NI̱ mba̱a̱ a̱jkiu̱nʼ ka̱ya̱a̱ʼ”. ¡Ra̱ʼkhá tháán naʼni̱i̱ a̱jkiu̱lú índo̱ mbáa ndxájulú bi̱ niʼni gawíínʼ naʼthúlúʼ ajngáa rígi̱! Mú, ndiéjunʼ nindoo gáʼthí xá. Nguáná naʼni gakhi̱i̱ ma̱ta̱ya̱a̱ ndiéjunʼ nindoo gáʼtháanʼ xa̱bu̱ índo̱ naʼtháanʼ dí naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyaaʼ. Mbáa xtáa raʼthí dí kaʼníí má natambájxa̱a̱ʼ májánʼ ga̱jma̱a̱ʼ. O rí ndíyoo gáʼthí itháan ga̱jma̱a̱ numuu dí nirígá, ga̱jma̱a̱ rí natambájxa̱a̱ʼ ga̱jma̱a̱ʼ nánguá nindxu̱u̱ xóo nákha ginii.
2. Ndiéjunʼ eʼthí náa Biblia ga̱jma̱a̱ numuu xóo eʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n Jeobá rá. (Atayáá ma̱ngaa nota.)
2 ¡Mbá nuthi kayuuʼ nindxu̱u̱ Jeobá! Nimbá xa̱bu̱ tséʼngo̱o̱ gáʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n xóo ikhaa. Mbáa bi̱ niʼnirámáʼ Salmo niʼthí: “Numuu rí ikháán gajkhun natani̱ mba̱a̱ a̱jkia̱a̱nʼ, xúʼko̱ naʼni dí mbuyamajkuaaʼ” (Sal. 130:4).a Xúʼko̱, Jeobá gajkhun naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n. Á mu nandulú mbuʼyáá ndiéjunʼ eyoo gáʼthúu̱n rí gajkhun muʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱lú, gíʼmaa mbuʼyaridáá xkri̱doo. Náa Escrituras Hebreas nguáná najmuu mbá ajngáa kiejuunʼ mu maʼthí i̱ndó ga̱jma̱a̱ numuu xóo eʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n Jeobá, nimbá míʼtsú tséjmuu ajngáa rígi̱ mu maʼthí ga̱jma̱a̱ numuu xóo eni̱ mba̱a̱ a̱jkiu̱ún xa̱bu̱.
3. Xú káʼnii eʼni Jeobá índo̱ naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n rá. (Isaías 55:6, 7.)
3 Índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyoo mbáa, ikhaa naʼni jngudi̱i̱ mbá kayuuʼ aʼkhá rí nikudaminaʼ ga̱jma̱a̱ naniñuuʼ matanga̱a̱ mambajxúu májánʼ ga̱jma̱a̱. ¡Ra̱ʼkhá tháán nagui̱i̱ xóo Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú! (Atraxnuu Isaías 55:6, 7).
4. Xú káʼni embáyulú Jeobá mu makru̱ʼu̱lú ndiéjunʼ eyoo gáʼthúu̱n rí gajkhun nuʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱lú rá.
4 Mixtiʼkhu kayuuʼ xóo eʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n Jeobá, raʼkháa xóo enii xa̱bu̱ numbaaʼ, rí i̱ndó ikháanʼ xáʼngo̱o̱ gákru̱ʼu̱lú ndiéjunʼ eyoo gáʼthúu̱n. Mú, Jeobá najmuu tikhuu xkri̱da dí nuxkamaa náa Ajngáa rawuunʼ mu makru̱ʼu̱lú xóo ikhaa naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú. Náa artículo rígi̱ mbuʼyáá tikhuu xkri̱da, mu mbuʼyáá xúgíʼ dí Jeobá naʼni mu maʼnijngudiiʼ aʼkhá ndrígúlú ga̱jma̱a̱ mu xúʼko̱ matangaán mumbáxulúʼ májánʼ gajmiúlú ikhaa. Xkri̱da rí gúʼyáá maʼni rí maʼndulú kuʼyáá itháán Anu̱lú Jeobá bi̱ mbaʼa enii xóo eʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú.
JEOBÁ NARÍGÚU AʼKHÁ NDRÍGULÚ
5. Ndiéjunʼ erígá índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú rá.
5 Náa Biblia, mbaʼa nuthu nambríguii aʼkhá ga̱jma̱a̱ mbá dí mikiwu̱n wéñuuʼ. Mbá xkri̱da, rey David niʼthí: “Numuu rí aʼkhá ndrígóʼ naʼni dí majmúʼ wéñuuʼ, nindxu̱u̱ ki̱wu̱n, ra̱ʼkhá tháán ki̱wu̱n eyoo ikhúún” (Sal. 38:4). Mú, náa Salmo 25:18 ga̱jma̱a̱ 32:5 naʼthí rí Jeobá “naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n” kaʼñún bi̱ natanga̱a̱ a̱jkiu̱ún náa aʼkhá rí nixudami̱jna̱. Ajngáa hebreo rí najuiʼtájuíi náa versículos rígi̱ xóo “naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n” nandoo gáthúu̱n “narígú” o “najkha̱a̱ kayóo”. Rígi̱ naʼni mundxaʼwamíjna̱ ga̱jma̱a̱ numuu Jeobá xóo mbáa xa̱bu̱ mixkujiiʼ bi̱ narígú o najkha̱a̱ kayóo aʼkhá ndrígulú.
“Nitani̱ mba̱a̱ a̱jkia̱a̱nʼ” (Sal. 32:5).
6. Náá e̱jkha̱ kayóo Jeobá a̱ʼkhá ndrígúlú rá.
6 Náá e̱jkha̱ kayóo Jeobá aʼkhá ndrígu̱lú rá. Náa Salmo 103:12 nuxkamaa i̱mba̱ xkrida̱ dí nambáyulú makru̱ʼu̱lú rígi̱: “Xó má mitsínguánʼ egájnuu a̱jkha̱ʼ asndu náa narámaaʼ, xúʼko̱ má mitsínguánʼ eniñuuʼ aʼkhá ndrígu̱lú”. Náa versículo rígi̱ naʼsngúlú rí índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú, na̱jkha̱ kayóo aʼkhá ndrígúlú mitsínguánʼ náa ikháánʼ. ¡Rígi̱ naʼni mbuʼyáá dí Jeobá gajkhun naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú!
“Xó má mitsínguánʼ egájnuu a̱jkha̱ʼ asndu náa narámaaʼ” (Sal. 103:12).
7. Ndiéjunʼ eʼthí náa Biblia xóo eʼni Jeobá ga̱jma̱a̱ a̱ʼkhá ndrígulú rá. (Miqueas 7:18, 19.)
7 Índo̱ Jeobá na̱jkha̱ kagu̱u̱ mitsínguánʼ aʼkhá ndrígúlú náa ikháanʼ, lá nagujxi̱i̱ xáʼ. Na̱nguá, rey Ezequías niʼthúun rígi̱: “Nitadaʼ tsu̱dií xúgíʼ aʼkhá rí nini̱”, o xóo má naʼthí náa nota: “Nitiexijngaa náa idaaʼ xúgíʼ aʼkhá rí nini̱” (Is. 38:9, 17; nota). Ikha jngóo índo̱ natanga̱a̱ a̱jkiu̱lú, Jeobá nagujtuun a̱ʼkhá ndrígúlú ga̱jma̱a̱ nada̱ʼ náa itháán mitsínguánʼ náa ndítháan ni xátanga̱a̱ mbaʼyoo. Versículo rígi̱ ma̱ngaa ma̱ndoo majuíʼtájuii: “Nitani̱ xóo nditháan tákuʼdáminaʼ a̱ʼkhá”. Na̱jmañulú itháán ga̱jma̱a̱ numuu rígi̱ náa i̱mba̱ xkri̱da dí na̱ʼkha̱ náa Miqueas 7:18, 19 (atraxnuu).b Ikhí naʼthí dí xúgíʼ a̱ʼkha ndrígúlú nadamaʼa̱nʼ náa lamáa náa asndu itháán mijnu̱ʼ. Nákha wajyúuʼ, á mu rígá mbá dí naxpátrígú náa lamáa ndítháan xáʼnga̱a̱ʼ gátaxkamaaʼ.
“Nitadaʼ tsu̱díí xúgíʼ aʼkhá rí ni̱ni̱” (Is. 38:17).
“Ikháán matadama̱ʼa̱n aʼkhúxu̱ asndu náa itháán mi̱jnu̱ʼ lamáa” (Miq. 7:19).
8. Ndiéjunʼ e̱jkha̱ rajmañulú rá.
8 Xkri̱da rígi̱ nambáyulú mbuʼyáá dí índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú, na̱jkha̱ kagu̱u̱ a̱ʼkhá ndrígúlú ga̱jma̱a̱ narígúu dí kiwu̱n dí grígú náa xpajpulú. Xó má niʼthí David: “Gagi kúwá xa̱bu̱ bi̱ Dios niʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼñún náa raʼkhí rí nini̱ ga̱jma̱a̱ niʼni jngudi̱i̱ aʼkhúún; gagi xtáa xa̱bu̱ bi̱ Jeobá ni xármáʼáan a̱jkiu̱u̱n kaʼyoo aʼkhá ndrígóo” (Rom. 4:7, 8). ¡Ikhaa dí gajkhun naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n!
JEOBÁ NAʼNIMBÁTÍGA̱A̱ AʼKHÁ NDRÍGÚLÚ
9. Ndiéjunʼ xkri̱da ejmuu Jeobá mu mambáyulú makru̱ʼu̱lú xóo eʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú rá.
9 Guʼyáá i̱ʼwáʼ xkri̱da dí na̱ʼkha̱ náa Biblia, dí nambáyulú marku̱ʼu̱lú xú káʼni ejmuu Jeobá dí niʼtsiwáanʼ, mu maʼnimbáti̱ga̱a̱ mbá kayuuʼ a̱ʼkhá ndrígu̱ún bi̱ natanga̱a̱ a̱jkiu̱ún. Mbá xkri̱da, náa Biblia naʼthí dí Jeobá naʼni kaʼwi̱i̱ a̱ʼkhá ndrígóo xa̱bu̱ aʼkhá (Sal. 51:7; Is. 4:4; Jer. 33:8). Mínaaʼ Jeobá naʼthí ndiéjun erígá ga̱jma̱a̱ numuu rígi̱: “Maski ajndu aʼkhála niʼni mañaʼ xngeʼdi, maʼni̱i̱ miʼxá xóo idiʼ; maski ajndu niʼni maña̱ʼ xóo xtíin dí maña̱ʼ xngeʼdi maʼni̱i̱ xóo mugu̱” (Is. 1:18). Nákha wajyúuʼ, índo̱ nujñáa mbá xtíin miʼxá dí niʼni maña̱ʼ xngeʼdi, nánguá eyóoʼ gagajtaa. Jeobá najmuu xkri̱da rígi̱ mu masngájmulú rí ikhaa ma̱ndoo maʼni kaʼwi̱i̱ aʼkhá ndrígúlú rí asndu ni xákujmaa.
“Maski ajndu aʼkhála niʼni̱i̱ maña̱ʼ xngeʼdi maʼni̱i̱ miʼxídiʼ xóo idiʼ” (Is. 1:18).
10. Ndiéjunʼ imbo̱o̱ xkri̱da najmuu Jeobá mu makru̱ʼu̱lú xóo eʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú rá.
10 Xó má ni̱ʼkha̱ raʼthí náa artículo rí nijngoo, dí aʼkhá nambríguii ga̱jma̱a̱ “gidxóó” (Mat. 6:12; Luc. 11:4). Ikha jngóo mámbá índo̱ nuxuʼdamíjná aʼkhá náa Jeobá nindxu̱u̱ xóo kuwáanʼ ru̱ʼni̱ itháán mba̱a̱ gidxóó náa ikhaa. Mú, índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú nindxu̱u̱ xóo naʼni jngudi̱i̱ xúgíʼ gidxóó rí gíʼmáánʼlú ga̱jma̱a̱ ni xáʼyóoʼ má muʼni numa̱a̱. Xó muʼthá ikhaa tsendu̱ʼu̱lú rí muʼni numa̱a̱ aʼkhá rí nixuʼdamijná. Xó má índo̱ mbáa xa̱bu̱ nadxuu ga̱jma̱a̱ numuu rí nini̱ numa̱a̱ gidxóó ndrígóo, xúʼko̱ má mangáánʼ, ¡ra̱ʼkhá tháán nadxulú índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú!
“Atani̱ mba̱a̱ a̱jkia̱a̱nʼ gidxóó ga̱jma̱a̱ bi̱ gíʼmiin” (Mat. 6:12, nota).
11. Ndiéjunʼ eyoo gáʼthí índo̱ náa Biblia naʼthí dí aʼkhá ndrígulú najngudi̱i̱ rá. (Hechos 3:19.)
11 Jeobá naʼni jngudi̱i̱ mbá kayuuʼ aʼkhá ndrígulú, raʼkháa i̱ndó naʼthí dí nánguá gíʼmáánʼ (atraxnuu Hechos 3:19). Mbáa xkri̱da rígi̱ naʼni mundxaʼwamíjna̱ índo̱ mbáa xa̱bu̱ naʼni numa̱a̱ gidxawóo, nagiʼmaa mbá tacha náa gíʼmaa mbiʼyuu, mú nakujmaa xóó mbiʼyuu. Mú xkri̱da dí na̱ʼkha̱ náa Hechos naʼthí dí mbájkhu naʼni jngudi̱i̱, raʼkháa i̱ndó nagiʼmaa mbá tacha. Mu makru̱ʼu̱lú rígi̱, garmáʼáan a̱jkiu̱lú dí nákhá wajyúuʼ, yatsíín o tinta nagumaa ga̱jma̱a̱ wájyooʼ ixi̱, rutá ga̱jma̱a̱ iyaʼ. Ikha jngóo ma̱ndoo majngudi̱i̱ ga̱jma̱a̱ mbá xtíin dí mañu̱u̱ʼ. Ikha jngóo dí índo̱ nagumaa jngudi̱i̱ mbá gidxóó nánguá ekujmaa mbá kayuuʼ, xóo dí nditháan má tárígá gidxóó rígi̱. ¡Ra̱ʼkhá tháán nuxnáalu núma̱aʼ Jeobá numuu dí naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú ga̱jma̱a̱ naʼni jngudi̱i̱ mbá kayuuʼ aʼkhá ndrígulú! (Sal. 51:9).
“Mu aʼkhá ndrígála majngudi̱i̱” (Hech. 3:19).
12. Ndiéjunʼ ejmañulúʼ náa xkri̱da dí naʼthí ga̱jma̱a̱ numuu du̱u̱n skuniʼ rá.
12 Náa Isaías 44:22, Jeobá najmuu i̱mba̱ xkri̱da mu maʼthí ndiéjunʼ eʼni ga̱jma̱a̱ aʼkhá ndrígulú: “Ma̱ni̱ rí mandáti̱ga̱a̱ xúgíʼ dí raʼkhí rí nitani̱, xóo dí magugóo ga̱jma̱a̱ du̱u̱n, ga̱jma̱a̱ aʼkhá ndrígáaʼ xóo dí magugóo ga̱jma̱a̱ du̱u̱n skuniʼ”. Índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú nindxu̱u̱ xóo narugoo aʼkhá ndrígulú ga̱jma̱a̱ mbá du̱u̱n skuniʼ dí ra̱ʼkhá tháán mba̱a̱, dí nimbá xáʼngo̱o̱ mbaʼyoo aʼkhá ndrígulú.
“Ma̱ni̱ rí mandáti̱ga̱a̱ xúgíʼ dí raʼkhí rí nitani̱, xóo dí magugóo ga̱jma̱a̱ du̱u̱n” (Is. 44:22).
13. Xú káʼnii kumulúʼ índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú rá.
13 Ndiéjunʼ eyoo gáʼthúu̱n xúgíʼ xkri̱da rígi̱ náa ikháanʼlu rá. Índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú, ragíʼmaa makumulú dí kaʼníí guáʼdáá aʼkhúlú. Numuu rí gidxóó ndrígulú niguma numa̱a̱ ga̱jma̱a̱ eʼdiuu Jesucristo, ikha jngóo ni xáʼyóoʼ muʼni numa̱a̱ ikháanʼ. Niguma jngudi̱i̱ má mbá kayuuʼ, nindxu̱u̱ xóó nditháan tágiʼmáanʼlú. Índo̱ natanga̱a̱ a̱jkiu̱lú náa aʼkhá rí nixuʼdamíjna̱, Jeobá gajkhun naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú.
JEOBÁ NAGRUIGUÁAN’ MU MAMBÁJXULÚ MBU̱JÚU̱ GAJMIÚLÚ
Rí naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú Anu̱lú bi̱ xtáa mekhuíí naʼni rí mambájxulú májánʼ gajmiúlú ikhaa. (Atayáá kutriga̱ 14).
14. Ndíjkha ma̱ndoo mbuʼyáá gajkhun dí Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú rá. (Atayáá ma̱ngaa xtiʼkhuu.)
14 Índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú nduʼyáá gajkhun rí nagruiguáan’ mu mambájxulú mbu̱júu̱ gajmiúlú, rígi̱ nambáyulú mu xákumulú dí kaʼníí guáʼdáá aʼkhúlú ma̱ngaa nambáyulú mbuʼyáá dí ikhaa tsíyejxi̱ sia̱nʼ o rí mbóoʼ mbiʼi maʼni rí mumíniiʼ ga̱jma̱a̱ numuu dí niʼni. ¡Nditháan xárígá rígi̱! Numuu dí mínaaʼ má Jeobá niʼthúu̱n profeta Jeremías: “Ma̱ni̱ mba̱a̱ a̱jkiu̱nʼ náa rí nikiéʼkhúún ma̱ngaa ni xármáʼáan a̱jkiu̱nʼ náa aʼkhá ndrígu̱ún” (Jer. 31:34). Apóstol Pablo nijmuu versículo rígi̱ índo̱ niʼthí: “Ni xármáʼáan a̱jkiu̱nʼ itháan eʼni aʼkhá ndrígu̱ún” (Heb. 8:12). Ndiéjunʼ eyoo gáʼthúu̱n ajngáa rígi̱ rá.
“Ni xármáʼáan a̱jkiu̱nʼ náa aʼkhá ndrígu̱ún” (Jer. 31:34).
15. Ndiéjunʼ eyoo gáʼthí índo̱ Jeobá naʼthúlúʼ dí tsérmáʼáan a̱jkiu̱u̱n kaʼyoo aʼkhá ndrígulú rá.
15 Índo̱ náa Biblia, naʼthí ajngáa mármáʼáan a̱jkiu̱u̱n, raʼkháa i̱ndó nandoo gáʼthí dí mandxaʼwáminaʼ ga̱jma̱a̱ numuu dí nirígá nákhá wajyúuʼ. Ma̱ngaa nandoo gaʼthí índo̱ rígá rí naʼni mbáa. Mbá xkri̱da, xa̱bu̱ ra̱májáanʼ bi̱ nijuiʼdujmaa náa ixi̱ ga̱jma̱a̱ Jesús, niʼthúu̱n: “Garmáʼáan a̱jkia̱a̱nʼ xtayoʼ índo̱ gáratañájunʼ” (Luc. 23:42, 43). Na̱nguá niʼthúu̱n rí i̱ndó mandxaʼwáminaʼ ga̱jma̱a̱ numuu ikhaa. Ma̱ngaa, Jesús niʼthúu̱n rí maʼnigabi̱i̱, ikha jngóo índo̱ Jeobá naʼthí dí nánguá ermáʼáan a̱jkiu̱u̱n kaʼyoo aʼkhá ndrígulú nandoo gáʼthí dí niʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyoo aʼkhá ndrígulú ga̱jma̱a̱ xáʼni dí mumíniiʼ ga̱jma̱a̱ numuu rí niʼni.
16. Xú káʼnii nindxu̱lú eʼthí náa Biblia rá.
16 Guʼyáá i̱mba̱ xkri̱da dí na̱ʼkha̱ náa Biblia mu makru̱ʼu̱lú xóo ekumulú índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú. Numuu dí xúgiáanʼ nindxu̱lú xa̱bu̱ aʼkhá, ikha jngóo nindxu̱lú “ñumbáá ndrígóo aʼkhá”, mú índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú nani̱ndxu̱lú xóo mbáa ñumbáá bi̱ ‹nigumaa kríyaaʼ náa aʼkhá› (Rom. 6:17, 18; Apoc. 1:5). Ra̱ʼkhá tháán ekuwáanʼ gagi índo̱ nduʼyáá dí Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú.
“Nikáwáanʼla náa aʼkhá” (Rom. 6:18).
17. Xú káʼnii eguma thanulú índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú rá. (Isaías 53:5.)
17 (Atraxnuu Isaías 53:5). Náa iwáá xkri̱da rí mbuʼyáá, náa Biblia naʼthí dí numuu rí nindxu̱lú xa̱bu̱ aʼkhá nindxu̱u̱ xóo kuáʼdáá mbá nandii mbiiʼ. Mú Jeobá niʼni thanulú índo̱ nixnájxi̱ A̱ʼdióo mu makhañúu ga̱jma̱a̱ xúʼko̱ nandoo natanga̱ánʼ numbajxulú mbu̱júu̱ gajmiúlú ikhaa, rí naguma gachíí índo̱ nakiéʼkulu (1 Ped. 2:24). Índo̱ mbáa xa̱bu̱ bi̱ ra̱ʼkhá tháán naʼniuu nandii, naguma thanáá, naxtáa gagi wéñuuʼ. Ga̱jma̱a̱ xúʼko̱ má kumulú mangáanʼ, índo̱ Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú ga̱jma̱a̱ naʼni májánʼ rí nambájxulú gajmiúlú ikhaa.
“Núma̱aʼ má rí nigawúunʼ niʼni rí ikháánʼ maguma tanulú” (Is. 53:5).
NDIÉJUNʼ EMBÁYULÚ RÍ JEOBÁ NAʼNI MBA̱A̱ A̱JKIU̱U̱N KAʼYULÚ RÁ.
18. Ndiéjunʼ nijmañulúʼ náa mbá xúgíʼ xkri̱da dí ndiʼyáá ga̱jma̱a̱ numuu xóo Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n rá. (Atayáá ma̱ngaa kúgumaʼá “Xú káʼnii e̱ʼni̱ mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú Jeobá rá.”)
18 Ndiéjunʼ nijmañulúʼ náa mbá xúgíʼ xkri̱da dí ndiʼyáá ga̱jma̱a̱ numuu xóo Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n rá. Rí índo̱ ikhaa naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú, aʼkhá ndrígulú najngudi̱i̱ mbá kayuuʼ rígi̱ naʼni dí ma̱ndoo mambájxulú májánʼ gajmiúlú Anu̱lú bi̱ xtáa mekhuíí. Garmáʼáan a̱jkiu̱lú dí ikháanʼ rakáʼyulú muthán Jeobá dí maʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú, mu ikhaa naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú numuu dí nandoo kaʼyulú ga̱jma̱a̱ májáanʼ a̱jkiu̱u̱n ma̱ngaa nindxu̱u̱ mbáa namínáanʼlu (Rom. 3:24).
19. a) Ndiéjunʼ gíʼmaa muʼni á mu nandulúʼ rí Jeobá maʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú rá. (Romanos 4:8.) b) Ndiéjunʼ gúʼyáá náa i̱mba̱ artículo rá.
19 (Atraxnuu Romanos 4:8). ¡Ra̱ʼkhá tháán nuxnáa núma̱aʼ Jeobá, numuu rí xó má naʼthí náa Salmo 130:4, dí ikhaa “gajkhun naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n”! Á mu nandulúʼ rí Jeobá maʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú gíʼmaa muʼnimbánii ajngáa dí niʼthí Jesús: “Á mu ikháanʼ tséni mba̱a̱ a̱jkia̱la kuñu̱u̱n eʼwíinʼ, Ana̱la ma̱ngaa xáʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyala índo̱ gákiéʼkala” (Mat. 6:14, 15). Ikhaa jngóo raʼkháa tháán gíʼdoo numuu dí mbuʼyaridáá xóo Jeobá naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n. Náa i̱mba̱ artículo mbuʼyáá xú káʼnii gándoo gúʼnii.
AJMÚÚ 46 Núma̱aʼ, Jeobá
a Náa ajngáa hebreo najmuu ajngáa “naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n”, maski ajndu rígá mbaʼa enii xóo xa̱bu̱ nuni̱ mba̱a̱ a̱jkiu̱ún, mú rígi̱ nindxu̱u̱ xóo phú gíʼmaa muʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱lú. I̱ʼwáʼ xóo najuiʼtájuíi Biblia, na̱nguá eyamajkuíí xóo phú na̱ʼkha̱ raʼthí náa Salmo 130:4. Mú, mixtiʼkhu nindxu̱u̱ Traducción del Nuevo Mundo.
b Miqueas 7:18, 19: “Lá xtáa i̱mba̱a̱ Dios xóo ikháán, bi̱ naʼni mba̱a̱ a̱jkiu̱u̱n kaʼyoo aʼkhá ga̱jma̱a̱ nanújngurámúunʼ aʼkhúún xa̱bi̱i̱ bi̱ xóó naguanún ráʼ. Tsékasngañu̱u̱ʼ asndu kámuu, numuu rí naʼni maʼdxuu a̱jkiu̱u̱n nindxu̱u̱ ngajua rí tsétumuu. 19 Ikhaa matanga̱a̱ magáwíinʼ a̱jkiu̱u̱n e̱nixu̱, maʼngo̱o̱ maʼni ga̱jma̱a̱ rí nikiéʼkuxuʼ. Ikháán matadama̱ʼa̱n aʼkhúxu̱ asndu náa itháán mi̱jnu̱ʼ lamáa”.