Ɔtɛmwɛlɔ akɔna wahombayɛ sɔna?
‘ƐTƐMWƐLƆ wekɔ tsho mboka yotshikitanyi, koko yɔ tshɛ konyaka lo dihole diamɛ. Dikambo sɔ tomba oma lo kanyi y’ɔnɛ tekɔ paka la Nzambi ɔtɔi, shi mɛtɛ?’ Kanyi shɔ mbele l’anto efula wɔsa dia kânga mbele monga l’ɔtɛmwɛlɔ ɔmɔtshi ekɔ ohomba, sɔna ɔtɛmwɛlɔ wa monga lɔkɔ bu ohomba.
Mɛnamaka ntondo di’oko kanyi shɔ yekɔ dimɛna, lam’ele tekɔ paka la Nzambi ɔtɔi Kanga-Nkudu-Tshɛ. (Isaya 44:6; Joani 17:3; 1 Koreto 8:5, 6) Koko, sho mɛnaka dimɛna etshikitanu wa mamba ndo wetshelo wahɔtɔnɛ wele lam’asa ase ɛtɛmwɛlɔ efula wata dia Nzambi ka mɛtɛ mbakambɛwɔ. Vɔ tshikitana efula l’etsha awɔ, lo waetawɔ awɔ, lo wetshelo awɔ, ndo lo kɛnɛ kahombawɔ kotsha. Vɔ tshikitana efula woho wele anto wele l’ɔtɛmwɛlɔ ɔmɔtshi kana l’olui ɔmɔtshi wongaka l’okakatanu dia mboka kana mbetawɔ kɛnɛ kalakanya kana ketawɔ ase ɔtɛmwɛlɔ okina.
Lo wedi okina, Yeso akate ate: “[Nzambi] eko [n]yuma. Wane watôtemolaka, dieli la wo dia mbôtemola lu [n]yuma la lu mete.” (Joani 4:24) Onde tɛmɔla Nzambi lo mɛtɛ mbetawɔka monga la tokanyi totshikitanyi lo kɛnɛ kendana la Nzambi, ndo l’asangwelo ande, ndo woho walangande anto mbɔtɛmɔla? Onde ekɔ dikambo dia yimba mbetawɔ ɔnɛ yoho yatɛmɔlaso Nzambi Kanga-Nkudu-Tshɛ bu ohomba lo washo ande?
Akristo wa mɛtɛ wa lo ntambe ka ntondo ndo wa nshi nyɛ
Mbala mɔtshi Akristo wa lo ntambe ka ntondo waki la tokanyi totshikitanyi l’akambo amɔtshi. Ɛnyɛlɔ, lam’akandatɛkɛtaka dikambo di’ase Kɔrɛtɔ, ɔpɔstɔlɔ Paulo akate ate: “Anyami, asika Kaloe, wakamvutela akambu anyu vati: tamu teko l’atei anyu. Diako mbatami nti: nyu nyatutaka untu l’untu ati: dimi usika Paulu; dimi usika Apolo; dimi usika Kefasi; dimi usika Kristu.”—1 Koreto 1:11, 12.
Onde Paulo akɔshi etshikitanu ɛsɔ oko dikambo di’anyanya? Onde onto l’onto akasalaka akambo woho walangande dia kondja panda? Ndooko! Paulo akalake ate: “Dimi lambunyosengasenga lu lukumbu la khumesu Jesu Kristu, dia nyu tshe mvuta diui otoi, diaha nyu mbatana, keli dia nyu nduwanyema lu yimba ndu lu tukanyi kame.”—1 Koreto 1:10.
Eelo mɛtɛ, dia anto tshɛ monga la mbetawɔ ɔtɔi aha paka mbatshutshuya la wolo. Dui sɔ kotshamaka paka naka anto wambɔsɛdingola awui dimɛna dimɛna ndo wambokoma lo mbetawɔ tokanyi tâmɛ. Ɔnkɔnɛ, wekelo w’Ɔtɛkɛta wa Nzambi ndo nsaki ka l’otema ɔtɔi ka kamba la kɛnɛ kekama, ekɔ wanya w’ohomba wahomba onto takula dia monga la woho wa kâmɛ kakatɛkɛta Paulo. Onde kâmɛ ka ngasɔ kokaka monga? Oko wakatɛnyi lo sawo di’etshi, Nzambi akasɛnɛ l’ekambi ande edja oko olui. Onde olui ɔsɔ koka mbeyama ɛlɔ kɛnɛ?
Ɛtshɔkɔ waya lo monga l’olui wetawɔma le nzambi
Omembi w’esambo Davidi akambola mbala kɛmɔtshi ate: “[Jehowa], akona ayudjase lu luudu laye? Akona ayutshikala lu dikuna diaye di’ekila?” Ɔsɔ mɛtɛ ekɔ wombola w’ohomba efula. Davidi akakadimola ate: “One latokendakendaka ololo, latutshaka akambu w’uluwanyi, ndu latutaka mete l’utema andi.” (Osambu 15:1, 2) Eokelo ka mɛtɛ ka Bible kimanyiyaka onto dia mbeya ɔtɛmwɛlɔ wakotsha kɛnɛ kalɔmba Nzambi. Oma lâsɔ, lo monga kâmɛ l’olui ɔsɔ, onto keketshaka lɔngɛnyi lele lam’asande l’anto watɛmɔla Nzambi kâmɛ lo “[n]yuma la lu mete.”
Ɛmɛnyi waki Jehowa wambɛnya dia anto kokaka monga la mbetawɔ kâmɛ ndo sala akambo kâmɛ kânga l’andja wambatɔna ɔnɛ. L’atei awɔ mbele ndo wanɛ waki l’ɛtɛmwɛlɔ wotshikitanyi ndo woye oma lo waoho wotshikitanyi. Akina kombetawɔka ntondo ɔnɛ Nzambi ekɔ, mbut’ate waki apanganu. Akina nto kombidjaka yimba l’awui w’ɔtɛmwɛlɔ. Oma l’ɛtɛmwɛlɔ, mbekelo ndo filozofi yotshikitanyi shɔ mbambotomba anto wele kakianɛ la kâmɛ k’ɔtɛmwɛlɔ kahɛnama dihole dikina l’andja wa nshi nyɛ ɔnɛ.
Ɔtɛkɛta wa Nzambi, Bible mbele lo kiɔkɔ ya kâmɛ kɛsɔ. Ɛmɛnyi wa Jehowa mbeyaka dia vɔ hawohombe tshutshuya anto la wolo dia sala akambo lo yoho mɔtshi kana kina. Koko vɔ ngɛnangɛnaka diɛsɛ diele lawɔ dia keketsha anto akina dia mbeka Bible dia tɔ mbâkimanyiya dia sɔna ɔtɛmwɛlɔ wele dimɛna. Lo yoho shɔ, anto efula kondjaka wahɔ waya oma lo tɛmɔla Nzambi lo “[n]yuma la lu mete.”
Ɛlɔ kɛnɛ, wâle wa woke wa sho diɛnɛ oma lo tɔsɛngiya ndo oma l’ehemba wekɔ efula. Ekɔ ohomba mbeya weho w’anto wahombaso sɔna dia mbekesanɛ la wɔ. Bible mbutaka ɔnɛ: “One latengolaka kame la akanga a yimba, atuyalaka kanga yimba” ndo ɔnɛ ‘lɔngɛnyi la kɔlɔ ndanyaka ditshelo di’ɔlɔlɔ.’ (Tukedi 13:20; 1 Koreto 15:33) Monga kâmɛ l’ekambi waki Nzambi ekɔ tshondo y’ekokelo. Ɔnkɔnɛ, Bible toholaka ɔnɛ: “Tukananeli untu l’untu dia [keketshanya] lu ngandji la lu elimu w’ololo. Tatukimoki nsangana kame, uku eli etshelu k’amotshi, keli tukikitshanyaki. Tuleki ntsha okone, ne dia nyambena nyati: lushi lako laya suki.” (Heberu 10:24, 25) Ekɔ mɛtɛ tshondo y’ɔtshɔkɔ etena kakimanyiyana la ngandji tshɛ anangɛso l’akadiyɛso wa lo nyuma di’onto l’onto kotsha ɔkɛndɛ ande la ntondo ka Nzambi!
Ottmar mbetawɔka kanyi shɔ. Nde akole lo nkumbo kɛmɔtshi k’aseka Mupɛ lo wodja w’Allemagne, koko akayotshikaka dia ntshɔka lo luudu la Nzambi. Nde akate ate: “Mbala tshɛ kakamɔtɔka lo misa, dimi lakatombaka oma lo misa aha la kimɛ ndoko ɛngɔ, hatshikitana la woho wakimi la ntondo ka mbɔtɔ.” Koko, nde akatetemala la nama mbetawɔ kande otsha le Nzambi. L’ɔkɔngɔ diko, nde akayohomanaka l’Ɛmɛnyi wa Jehowa ndo akayetawɔka dia vɔ mɛtɛ wekɔ ekambi wa mɛtɛ waki Nzambi. Nde akayɛnaka ohomba wa sangana la wɔ. Kakianɛ nde ekɔ lu mbuta ate: “Lekɔ lo kamba kâmɛ l’osalosalo l’ɔlɔngɔswamelo wa l’andja w’otondo, ndo lekɔ la ki ka lo yimba ndo ka l’otema. Lekɔ lo taleke kimanyiyama dia nyomoleka monga l’ewo k’oshika ka Bible. Ɔsɔ ekɔ dui di’ohomba efula le mi.”
Leeta le wanɛ watayange
Anto wosangi tomba ndo wakamba kâmɛ koka kamba dimɛna efula oleki anto wayakambɛ aha la monga kâmɛ. Ɛnyɛlɔ, Yeso akatɛ ambeki ande la ntondo ka nde kakitɔna la wɔ ate: “Nyutshu, nyete [anto wa lo] wedja tshe ambeki, nyâbatiza lu lukumbu la Papa ndu l’[o]na ndu la [n]yuma k’[ekila]. Nyuwaetshaki dia ntsha akambu tshe wamumunyutela.” (Mateu 28:19, 20) Woho akɔna wokuki olimu ɔsɔ kambema dimɛna naka ɛlɔmbwɛlɔ kana ɔlɔngɔswamelo bu? Ngande wokuki onto kitanyiya kɛnɛ kalɔmba Afundelo kɛsɔ naka nde nyanga dia tɛmɔlaka lo yoho yande ndamɛ aha la sangana l’anto akina?
Ɔnɔnyi wetshi, Ɛmɛnyi wa Jehowa wa l’andja w’otondo wakakahanya ekanda walembetshiya Bible, ndo tobukubuku 91 933 280, mbidja ndo periodikɛ 697 603 247. Yoho shɔ mbakawewoya miliyɔ y’anto lo wedja 235 losango l’oma l’Ɔtɛkɛta wa Nzambi. Ɔsɔ mɛtɛ ekɔ djembetelo ya woke yɛnya dia welo wosanganyemi kâmɛ, kana welo wa dja olui w’anto wele kâmɛ tondjaka etombelo w’amɛna oleki anto wayakambɛ lo vɔamɛ!
Ndo lâdiko w’okahanyelo wa periodikɛ, Ɛmɛnyi wa Jehowa wekɔ lo mbeka l’anto Bible l’oyango wa mbaokiya hwe kɛnɛ kalɔmba Nzambi. Ɔnɔnyi wetshi, vɔ wakekaka Bible la lofulo la l’atei atei l’anto 5 726 509 lomingu tshɛ oyadi l’onto ɔtɔi kana l’olui w’anto. Wetshelo w’oma lo Bible ɔsɔ wakakimanyiya anto efula dia kondja etshina k’oshika kâkimanyiya dia vɔ sala ɔsɔnwɛlɔ wa dimɛna l’akambo w’ɔtɛmwɛlɔ. Tambokɔlɔmba dia wɛ mbeka awui watɔlɔmba Nzambi oko wofundamiwɔ lo Bible. Oma lâsɔ, ko wɛ ndjɔsɔnɔla ɔtɛmwɛlɔ walangayɛ.—Efeso 4:13; Filipe 1:9; 1 Timote 6:20; 2 Petero 3:18.
Naka wɛ nangaka ngɛnyangɛnya Nzambi, kete ekɔ ohomba wɛ monga l’ɔtɛmwɛlɔ ɔmɔtshi, aha l’oseka ɔtɛmwɛlɔ tshɛ kana yato mɔtshi y’ɔtɛmwɛlɔ. Ewo ka mɛtɛ k’oma lo Bible, koko aha tokanyi t’anto kana kɛnɛ kakotɛ onto okina mbayokokimanyiya dia wɛ sɔna ɔtɛmwɛlɔ wa mbɔtɔ. (Tukedi 16:25) Eka akambo walɔmbama l’ɔtɛmwɛlɔ wa mɛtɛ. Ɛdikawɔ la waetawɔ ayɛ. Oma lâsɔ ko wɛ ndjɔsɔna ɔtɛmwɛlɔ wa mbɔtɔ.—Euhwelu k’Elembe 30:19.
[Esato wa lo lɛkɛ 7]
Ɛmɛnyi wa Jehowa ngɛnangɛnaka dia monga kâmɛ l’andja wambâtɔna ɔnɛ