LAIPELI Taua Le‘o ‘I HE ‘INITANETÍ
Taua Le‘o
LAIPELI ‘I HE ‘INITANETÍ
Faka-Tonga
ʻ
  • ʻ
  • ā
  • ē
  • ī
  • ō
  • ū
  • TOHI TAPU
  • ‘Ū TOHI
  • NGAAHI FAKATAHA
  • g04 7/8 p. 18-19
  • ʻOku Kovi Moʻoni Pehē ʻa e Inu Tōtuʻá?

‘Ikai ala ma‘u ha vitiō

Kātaki, ‘oku ‘ikai ma‘u ha vitiō.

  • ʻOku Kovi Moʻoni Pehē ʻa e Inu Tōtuʻá?
  • ʻĀ Hake!—2004
  • Kaveinga Tokoni
  • Fakamatala Meimei Tatau
  • Inu Uainé mo e Kava Mālohí —Ngaahi Meʻaʻofa mei he ʻOtuá
  • Ko e Fakafuofuá ʻa e Kií
  • ʻUhinga ʻOku Fakahalaiaʻi Ai ʻe he Folofola ʻa e ʻOtuá ʻa e Inu Tōtuʻá
  • ʻOku Hala ke Inu ʻa e Ngaahi Inu ʻOlokaholó?
    ʻĀ Hake!—2007
  • Tauhi Maʻu ha Vakai Mafamafatatau ki Hono Ngāueʻaki ʻo e ʻOlokaholó
    Ko e Taua Leʻo ʻOku Fanongonongo Ai ʻa e Puleʻanga ʻo Sihová—2004
  • Tuku ke Tataki Koe ʻe he Vakai ʻa e ʻOtuá ki he ʻOlokaholó
    Ko e Taua Leʻo ʻOku Fanongonongo Ai ʻa e Puleʻanga ʻo Sihová (Ako)—2023
  • Ko e Hā ʻOku Leaʻaki ʻe he Tohi Tapú Fekauʻaki mo e Inu ʻOlokaholó?
    Fiefia ʻi he Moʻuí ʻo Taʻengata!—Ako Tohi Tapu Fetalanoaʻaki
ʻĀ Hake!—2004
g04 7/8 p. 18-19

Ko e Vakai ʻa e Tohi Tapú

ʻOku Kovi Moʻoni Pehē ʻa e Inu Tōtuʻá?

KO E tokotaha konā fakaolí, ʻa ē ʻokú ne ʻai ʻa e kakaí ke nau katá, kuo hoko ia ko ha konga tefito ʻo ha fakaoli mei he siteisí pea mo e ngaahi foʻi faivá ʻi he laui taʻu. Neongo ko hono etiʻi mai pē nai ia ʻe he kau faivá, ʻoku fakatātaaʻi mai ʻe heʻenau faʻahinga fakakatá ʻa e ngaahi fakakaukau fepaki ʻoku maʻu ʻe he tokolahi ki he inu ʻo fuʻu hulú, ʻo fakakaukau ki ai ko ha vaivaiʻanga, ʻio, ka ʻoku ʻikai ʻaupito fakatupu maumau.

Ko hono moʻoní, ʻoku ʻikai ko ha meʻa ia ke fai ai ha kata. ʻOku fakafuofua ʻe he Kautaha Moʻui ʻa Māmaní ʻa hono ngāuekoviʻaki ʻa e ʻolokaholó ko e taha ia ʻo e ngaahi fakatuʻutāmaki māʻolunga ki he moʻui leleí ʻi māmani lahi. ʻOku pehē ʻi he hoko hake ki he maʻunimā ʻe he tapaká, ko e ngāuekoviʻaki ʻo e ʻolokaholó ʻokú ne fakatupunga ʻe ia ʻa e mate mo e ngaahi mahaki lahi ange ʻi hano ngāuekoviʻaki ha meʻa kehe pē ʻoku fakangatangata hono faʻú, pea ʻoku mole ai ʻa e ʻekonōmika ʻa ʻAmeliká ʻataʻatā pē ʻo laka hake ʻi he $184 piliona ʻi he taʻu.

Neongo ʻa e ngaahi moʻoniʻi meʻa ko ʻení, ʻoku hokohoko atu pē ʻa e tokolahi ia ʻi hono fakasiʻisiʻi ʻa e mafatukituki ʻo e inu tōtuʻá. Lolotonga ʻoku nau lāuʻilo nai ki he ngaahi ola fakatupu maumau ʻo hono ngāuekoviʻaki ʻi he taimi-lōloá, ʻoku ʻikai te nau sio kinautolu ki hano maumau ʻo ha foʻi inu taʻemapuleʻi ʻi he taimi ki he taimi. ʻI he lotolotonga ʻo e toʻutupu ʻi he ngaahi konga ʻe niʻihi ʻo e māmaní, ko e hoko ʻo konaá ʻoku fai ʻa e vakai ia ki ai ko ha fetongi mahuʻinga ia ʻi ha meʻa ʻoku hoko. Pea neongo ʻa e ngaahi fakatokanga mamafa ʻa e ngaahi kautaha moʻuí, ko e inu taʻemapuleʻí, ʻoku fakamatalaʻi ko hono inu ʻa e foʻi pia ʻe nima pe lahi ange ʻi ha foʻi taimi ʻe tahá, ʻoku tupulekina fakaʻulia ia ʻi he ngaahi taʻumotuʻa kotoa. Ko ia ai, ʻoku hā mahino ʻoku fifili ʻa e tokolahi pe ʻoku kovi moʻoni pehē ʻa e inu ʻo fuʻu hulú. Ko e hā ʻa e lau ʻa e Tohi Tapú?

Inu Uainé mo e Kava Mālohí —Ngaahi Meʻaʻofa mei he ʻOtuá

ʻOku ʻi ai ʻa e ngaahi lave lahi ʻa e Tohi Tapú ki he inu uainé mo e kava mālohí. Naʻe tohi ʻe Tuʻi Solomone: “ʻAlu ā; kai hoʻo meʻakai mo e fiefia, pea inu hoʻo uaine mo e loto fiemalie; he kuo loa ʻa e fiemalie ʻa Elohimi ki hoʻo ngaahi ngaue na.” (Koheleti 9:7) Naʻe ʻilo ʻe he tokotaha-tohi-sāmé ko Sihova ko e ʻOtuá ʻa e Tokotaha-Tokonaki ʻo e “uaine ʻoku ne fakafiefia ʻa e loto ʻo siʻi vaivai.” (Sāme 104:​14, 15) ʻOku hā mahino ko e uainé ko e taha ia ʻo e ngaahi meʻaʻofa naʻe fakakau ʻi he lotolotonga ʻo e ngaahi tāpuaki ʻa Sihova ki he faʻahinga ʻo e tangatá.

ʻOku hā mahino naʻe tali ʻe Sīsū ʻa e inu uainé. Ko hono moʻoní, ko ʻene fuofua maná naʻe fekauʻaki ia mo hono liliu ʻa e vaí ko e uaine lelei ʻi ha kātoanga mali. (Sione 2:​3-10) Naʻá ne toe ngāueʻaki ʻa e uainé ko ha fakatātā feʻungamālie ʻo hono taʻataʻá ʻi heʻene fokotuʻu ʻa e Kai Efiafi ʻa e ʻEikí. (Mātiu 26:​27-29) ʻOku aʻu ʻo lave ʻa e Tohi Tapú ki he mahuʻinga fakafaitoʻo ʻo e uainé, he naʻe fakalototoʻaʻi ʻe he ʻapositolo ko Paulá ʻa Tīmote ke ne “inu . . . ha meʻi uaine, koeʻuhi ko [hono] fatu.”—1 Timote 5:23; Luke 10:34.

Ko e Fakafuofuá ʻa e Kií

Fakatokangaʻi naʻe fokotuʻu mai ʻe Paula ʻa e inu pē “ha meʻi uaine.” ʻOku fakahalaiaʻi mahino ʻe he Tohi Tapú ʻa e ngāueʻaki taʻefakafuofua kotoa pē ʻo e ʻolokaholó. Naʻe fakaʻatā ʻa e kau taulaʻeiki Siú ke nau inu fakafuofua ʻi he taimi ʻoku ʻikai te nau ngāue aí. Kae kehe, naʻe tapui kinautolu ke inu ha faʻahinga inu ʻolokaholo pē lolotonga ʻenau fakahoko honau ngaahi ngafa fakataulaʻeikí. (Livitiko 10:​8-11) ʻI he ngaahi taʻu lahi ki mui ai, naʻe fakatokanga ki he kau Kalisitiane ʻo e ʻuluaki senitulí ko e kau konaá “ʻe ʻikai hanau tofiʻa ʻi he Puleʻanga ʻo e ʻOtua.”—1 Kolinito 6:​9, 10.

ʻIkai ko ia pē, ʻi he ngaahi fakahinohino kia Tīmoté, ʻoku pehē ʻe Paula ko e faʻahinga ʻoku nau takimuʻa ʻi he fakatahaʻangá heʻikai lava ke nau hoko ko ha ‘faʻahinga uaineʻia’ pe hoko ʻo “nofo ke inu kava lahi.”a (1 Timote 3:​3, 8) Ko hono moʻoní, ʻoku fekau mai ʻi he Tohi Tapú ke kapusi ʻa e kau konā taʻefakatomalá mei he fakatahaʻanga Kalisitiané. (1 Kolinito 5:​11-13) Hangē ko ia ʻoku ʻai mahino mai ʻe he Tohi Tapú, “ko uaine ko e tama taʻemaluʻia.” (Palovepi 20:1) Ko e inu ʻolokaholo tōtuʻá ʻoku lava ke ne fakavaivaiʻi ʻa e mapuleʻi ʻa e tokotaha konaá pea fakafaingataʻaʻiaʻi ʻene fakafuofuá.

ʻUhinga ʻOku Fakahalaiaʻi Ai ʻe he Folofola ʻa e ʻOtuá ʻa e Inu Tōtuʻá

Ko Sihova, ‘ʻoku ne ako kitautolu ke fai meʻa ʻaongá,’ ʻokú ne ʻafioʻi ʻi he taimi ko ia ʻoku tau ngāuekoviʻaki ai ha meʻa pē, ʻoku tau iku atu ʻo uesia kovi ai kitautolu mo e niʻihi kehé. (Aisea 48:​17, 18) ʻOku moʻoni ʻeni ʻi he haʻu ki hono maʻu ʻo e ngaahi inu ʻolokaholó. ʻOku ʻeke ʻe he Folofola ʻa e ʻOtuá: “Ko hai ʻoku ʻoiaue? Ko hai ʻoku ‘Fakapō [pe taʻemanongá]’? Ko hai ʻoku faʻa kē? Ko hai ʻoku laungatuʻu? Ko hai ʻoku kafo tuʻungaʻa pe? Ko hai kuo kula hono mata?” ʻOkú ne tali mai: “ʻA kinautolu ʻoku nofo fuoloa ʻo inu uaine; ʻa kinautolu ʻoku ʻalu fano ke ʻahiʻahi ʻa e uaine huʻi kehekehe.”—Palovepi 23:​29, 30.

ʻI he malumalu ʻo e tākiekina fuʻu lahi ʻa e ʻolokaholó, kuo fai ai ʻe he kakai tokolahi ʻa e ngaahi meʻa taʻefakakaukau mo fakatuʻutāmaki: ko e fakaʻuli lolotonga ʻa e konaá ʻo ʻai ai kinautolu mo e niʻihi kehe ki ha tuʻunga fakatuʻutāmaki, hoko ʻo ʻofa tōtuʻa ki he hoa ʻo ha tokotaha kehe pea maumauʻi lahi ai ʻa e ngaahi vahaʻangataé, naʻa mo e leaʻaki mo fai ʻa e ngaahi meʻa ngalivale pe taʻetotonu. (Palovepi 23:33) Kuo totonu hono ui ʻo e ngāuekoviʻaki ʻa e ʻolokaholó ko e taha ia ʻo e meʻa fakatupu maumau lahi taha ʻo e ngaahi mahaki fakasōsiale kotoa pē ʻokú ne fakameleʻi ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá he ʻaho ní. Tā neʻineʻi ke ekinaki mai ʻa e ʻOtuá: “Oua naa ke kau moe kakai faa inu ke kona”!—Palovepi 23:​20, PM.

ʻI he Kaletia 5:​19-21, ʻoku fakahokohoko ai ʻe Paula ʻa e faʻa konaá mo e ngaahi paati longoaʻá ko e “ngaahi ngaue ʻa kakano” ʻoku fepaki mo e fua ʻo e laumālie ʻo e ʻOtuá. Ko hono maʻu ʻo fuʻu tōtuʻa ʻa e ʻolokaholó te ne maumauʻi hoto vahaʻangatae mo e ʻOtuá. Ko ia ai, ʻoku hā mahino, ʻoku totonu ke fakaʻehiʻehi ʻa e kau Kalisitiané mei hano ngāueʻaki taʻefakafuofua pē ʻo e ʻolokaholó.

[Fakamatala ʻi lalo]

a Koeʻuhi ʻoku totonu ke hoko ʻa e kau ʻovasiá mo e kau sevāniti fakafaifekaú ko e ngaahi faʻifaʻitakiʻanga ki he tākangá ʻi heʻenau fakafuofuá mo e tōʻongá, ʻi hono fakahāhā ʻa e ngaahi tuʻunga māʻolunga ʻa Sihová ki he lelei taha ʻo ʻenau malavá, ʻe toe ngāueʻaki totonu foki ʻa e fiemaʻú ni ki he kau Kalisitiane kehé.

    ʻŪ Tohi Faka-Tonga (1987-2026)
    Hū ki Tu‘a
    Hū ki Loto
    • Faka-Tonga
    • Share
    • Sai‘ia
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Makatu‘unga Hono Ngāue‘akí
    • Polisī Fakafo‘ituitui
    • Privacy Setting
    • JW.ORG
    • Hū ki Loto
    Share