ʼE Feala Ke ʼi Ai Hokotou ʼu Kaumeʼa
“KAPAU ʼE TOU KAUMEʼA MO HE TAHI KI TE MAʼULI KATOA PEA ʼE KO HE MEʼA LAHI; KAPAU KO HOTATOU ʼU KAUMEʼA E LUA PEA ʼE KUA LAHI ʼAUPITO IA; ʼE TAHITAHIGA AGE ANAI TE MAʼU ʼO HE ʼU KAUMEʼA E TOKO TOLU.”—Henry Books Adams.
ʼI TE ʼu palalau ʼaia, ʼe hā ʼaki mai ʼe tahitahiga hakita maʼu he ʼu kaumeʼa moʼoni. ʼE tou tau logo fuli ki te ʼui fēnei ʼa te hahaʼi ʼaē ʼe nonofo tokotahi pea mo nātou kumi honatou ʼu kaumeʼa, “ ʼe mole he tahi ke ʼau palalau mo ia,” “ ʼe mole feala ke ʼau falala ki he tahi,” peʼe “ ʼe ʼau kaumeʼa lelei mo taku kuli.”
ʼE faigataʼa hakita maʼu pea mo hakita taupau he ʼu fakakaumeʼa ke tologa. Ko te sivi neʼe fai kia nātou ʼaē ʼe faifakatau, neʼe fakahā ai “ ʼi Amelika ko hahaʼi lalahi e toko 25 ʼi te teau ʼe nātou tau mo ‘te mamahi ʼaē ko te nofo tokotahi’ pea . . . ʼi Falani ko te vaelua ʼo te hahaʼi neʼe nātou logoʼi te meʼa ʼaē ko te nofo tokotahi.” Ko te lahi ʼo te ʼu fale ʼaē ʼe lafi ai te hahaʼi tagata pea mo te hahaʼi fafine, mo te ʼu fai palalau ʼa te hahaʼi ʼi te olotinatea, pea mo te kua lahi ʼo te ʼu nusipepa ʼaē ʼe tala ai ia nātou ʼaē ʼe kumi kaumeʼa, ʼe hā ai te fia maʼu kaumeʼa ʼa te hahaʼi.
ʼE ʼui e te tōketā ʼo te ʼu ivi ko David Weeks, ko te nofo tokotahi ʼe malave ki te fakakaukau pea mo te sino. “Tokolahi ʼi taku kau mahahaki neʼe nātou loto tuʼania pea mo loto maveuveu pea ʼe feala ke faka ʼuhiga ki tanatou nofo tokotahi. ʼE ʼi ai te ʼu pikipikiga ʼo te loto maveuveu lahi, pea mo te logoʼi ʼaupito ʼo te nofo tokotahi.”
ʼUhi ko te ʼu mavete pea mo te ʼu famili ʼaē kua tahi ʼalu, kua tokolahi ai te hahaʼi ʼaē ʼe nātou maʼuʼuli tokotahi. Neʼe fakahā ʼi te sivi neʼe fai ʼi Pilitania, ʼi te kamata ʼo te 21 sēkulō ko te toko 30 ʼi te teau ʼo te hahaʼi ʼo te fenua ʼe nātou nonofo tokotahi anai ʼi tonatou ʼu loto fale.
Neʼe fakakikite e te Tohi-Tapu, ʼi “te u aho fakamuli” ʼe lahi tāfito anai te manatu pe ʼaē kia kita. (2 Timoteo 3:1-5) ʼE hā mai ʼe tokolahi age ia nātou ʼaē ʼe nātou tokaga tāfito ke nātou maʼu koloā, ohage ko he ʼapi peʼe ko he motokā, peʼe ki tanatou gāue kae mole nātou tokakaga ke nātou felogoi mo te hahaʼi. ʼE ʼui fēnei e te tagata faitohi ko Anthony Storr: “ ʼE mole nātou tokakaga ki tonatou ʼohoana pea mo tanatou ʼu fānau, kae ʼi tonatou maʼuli ʼe nātou tokakaga tāfito ki tanatou gāue.”
ʼE MAʼUHIGA ʼAUPITO HE ʼU KAUMEʼA MOʼONI
ʼE lelei anai tokotou maʼuli mo kapau ʼe lelei takotou ʼu fakakaugā. ʼI te agamāhani ʼe mole maʼuli fiafia te hahaʼi ʼaē ʼe nātou manatu pe kia nātou, heʼe mole hanatou kaumeʼa moʼo vaevae mo nātou tanatou ʼu meʼa peʼe ko tanatou ʼu manatu. ʼE moʼoni te ʼu palalau ʼaē neʼe fai e Sesu Kilisito: “E leleiʼage takita foaki i takita tali.” (Gaue 20:35) Ko te tagata Pilitania fai tuketuke ko George Byron, neʼe ina toe fai te ʼu palalau moʼoni ʼaia, he neʼe ina tohi fēnei: “Ko nātou fuli ʼaē ʼe nātou fia maʼu te fiafia, ʼe tonu ke nātou vaevae te fiafia.”
Koteā te faka ʼuhiga ʼo he kaumeʼa? ʼE fakamahino e te tikisionalio ko te kaumeʼa ʼe “ko he tahi ʼe ʼofa ki he tahi kehe peʼe nā fefakaʼapaʼapaʼaki.” Ko he kaumeʼa moʼoni ʼe feala ke tokoni atu ke koutou manatu ki he ʼu meʼa lelei. ʼE feala ke ina fakaloto mālohiʼi pea mo lagaʼi koutou ʼi te ʼu temi faigataʼa. ʼE toe feala foki ke lotomamahi mokā koutou lotomamahi. Neʼe ʼui fēnei e te Hau ko Salomone: “Ko he kaumeʼa moʼoni ʼe ʼofa ia ʼi te temi fuli pe, pea ʼe ko he tēhina ia ʼe tupu mokā ʼe ʼi ai he mamahi.” (Tāʼaga Lea 17:17) Ko he fakakaumeʼa moʼoni ʼe tuputupu pea mo ʼāsili mālohi ʼaki te temi, kae ʼo ʼuhiga mo te ʼu koloā ʼe mole kei ʼi ai honatou maʼuhiga ʼaki te temi.
ʼE fakaloto mālohi e te Tohi-Tapu te kau Kilisitiano ke nātou “fakaava lahi” tanatou ʼofa. (2 Kolonito 6:13) ʼE ko he aga fakapotopoto te fakaōvi ki te hahaʼi. Ia Tagata Tānaki 11:1, 2 ʼe tou lau fēnei: “Lī tau pane ki te fuga vai, heʼe ʼi te hoholo ʼo te ʼu ʼaho ʼe ke toe maʼu anai. Foaki he vahe ki he toko fitu peʼe ki he toko valu heʼe mole ke ʼiloʼi pe ko te malaʼia fea ʼaē ka to anai ki te kele.” ʼE faka ʼuhiga feafeaʼi te pelesepeto ʼaia ki te fakakaumeʼa? Kapau ʼe lahi tokotou ʼu kaumeʼa, pea ʼe feala ke tokoni atu ʼihi kia koutou mokā hoko he ʼu temi faigataʼa.
ʼE feala ke toe tokoni atu he ʼu kaumeʼa moʼoni ʼi he tahi age faʼahi. ʼE ʼui fēnei ia Tāʼaga Lea 27:6: “Ko te ʼu lavea ʼaē ʼe fai e ia ʼaē ʼe ʼofa ʼe nātou faitotonu.” Logola ko ʼihi ʼe feala ke nātou vikiʼi koutou, kae ʼe gata pe ki te ʼu kaumeʼa moʼoni ʼaē ka nātou fakahā atu hakotou hala mamafa, pea mo tokoni atu ʼaki te ʼofa, heʼe koutou maʼuhiga kia nātou.—Tāʼaga Lea 28:23.
Ko tokotou ʼu kaumeʼa lelei ʼe kau ʼi te ʼu meʼa ʼofa ʼaē ʼe feala ke fua lelei kia koutou. Ia Gaue kapite 10, ʼe tou lau te meʼa ʼaē neʼe hoko ʼi te maʼuli ʼo Kolenelio, te ofisie ʼo te foʼi solia Loma, ʼaē neʼe tala age e te ʼaselo neʼe logoʼi tana ʼu faikole. ʼI tana talitali ki te ʼaʼahi ʼa te ʼapositolo ko Petelo, ko Kolenelio “nee ina fakatahitahiʼi ona kaiga mo ona kaumea.” Ko te ʼu kaumeʼa lelei ʼaia ʼo Kolonelio neʼe nātou kau ʼi te ʼu ʼuluaki hahaʼi Senitile ʼaē neʼe mole silikosisio, ʼaē neʼe nātou tali te logo lelei pea mo fakanofo ʼaki te laumālie maʼoniʼoni, ʼaki te ʼamanaki ʼaē ke nātou kaugā hau mo Kilisito ʼi te Puleʼaga ʼo te ʼAtua. ʼE ko he tapuakina lahi ʼaia ki te ʼu kaumeʼa lelei ʼo Kolenelio!—Gaue 10:24, 44.
Kae koteā ʼaē ʼe feala ke koutou fai ke koutou maʼu he ʼu kaumeʼa? Ko te Tohi-Tapu, ʼaē ʼe lahi tana talanoa ki te fakakaumeʼa, ʼe ina foaki mai te ʼu tokoni ʼaoga. (Vakaʼi te talanoa ʼaē ʼe tuʼu ʼi lalo.)
ʼE KOUTOU MAʼU ʼIFEA HE ʼU KAUMEʼA MOʼONI
ʼE feala ke koutou maʼu hokotou ʼu kaumeʼa moʼoni ʼi te kokelekasio faka Kilisitiano. ʼUluaki, ʼe feala ke koutou fakakaumeʼa mo Sehova, tokotou Tupuʼaga pea mo Tāmai ʼaē ʼi selo, pea mo Sesu Kilisito, tokotou Fakamaʼuli. Ko Sesu, ʼaē ʼe ina fakaafe koutou ke koutou kaumeʼa mo ia, neʼe ina ʼui fēnei: “E mole he tahi e ina maù he ofa lahiʼage i te ofa o ia ae e ina momoli tona mauli ke matehi o uhiga mo ona kaumea.” (Soane 15:13, 15) Kapau ʼe koutou kaumeʼa mo Sehova pea mo Sesu Kilisito, pea koutou tui papau ʼe nā “tali [anai] koutou ʼi te ʼu nofoʼaga heʼegata.” Ei, ko te fakakaumeʼa mo Sehova pea mo Sesu ʼe feala ke koutou maʼu ai te maʼuli heʼegata.—Luka 16:9, MN; Soane 17:3.
ʼE koutou lava kaumeʼa feafeaʼi mo nāua? Ko te ʼu meʼa ʼaē ʼe tonu ke fai ke tali koutou e Sehova ʼi tona falelā ohage ko hona ʼu kaumeʼa, ʼe hā lelei ia Pesalemo 15. Koutou vakaʼi ʼi te Tohi-Tapu, pea mo koutou lau te ʼu vaega e nima ʼo te pesalemo ʼaia. Tahi ʼaē meʼa, neʼe ʼui fēnei e Sesu Kilisito: “Ko oku kaumea ia koutou, kapau e koutou fai te mea e au fekau kia koutou.”—Soane 15:14.
Ei, kapau ʼe koutou ako fakalelei pea mo mulimuli ki te takitaki ʼa te Tohi-Tapu, te Folafola ʼa te ʼAtua, pea ʼe koutou fakahā ai ʼe koutou fia kaumeʼa mo Sehova pea mo Sesu. Moʼo fakahoko te faʼahi ʼaia, ʼe toe tonu foki ke koutou kau tuʼumaʼu ʼi te ʼu fono, ʼaē ʼe foaki ai te ʼatamai mālama ʼo ʼuhiga mo Sehova ʼAtua. Koutou agatonu ʼo faiga ke koutou fakalogo kia Sehova, pea ʼe koutou fakaōvi ai anai kia te ia pea mo tona ʼAlo.
ʼI te ʼu fono ʼe feala foki ke koutou feʼiloʼiʼaki mo he ʼu hahaʼi ʼe nātou ʼoʼofa kia Sehova, pea mo nātou fakahā te ʼu fua ʼo te laumālie ʼi tonatou maʼuli—te ʼofa, te fiafia, te tokalelei, te kātaki fualoa, te manavaʼofa, te agalelei, te tui, te agamālū, pea mo te loto lolomi. (Kalate 5:22, 23) Kapau ʼe koutou loto moʼoni ke koutou maʼu he ʼu kaumeʼa heʼe mole koutou fia nonofo tokotahi, pea koutou ʼolo ki te ʼu fono ʼi te vāhaʼa fuli. Kapau ʼe koutou fai te faʼahi ʼaia, pea ʼe koutou maʼu anai ʼi tona temi totonu, he fakakaumeʼa fualoa mo te hahaʼi ʼaē ʼe tapuakina e te ʼAtua.
KO HE ʼU KAUMEʼA ʼO TALU AI
Ko he ʼu kaumeʼa moʼoni ʼe ko he meʼa ʼofa fakatalakitupua mai ia Sehova ʼAtua. ʼE tou maʼu te faʼahi ʼaia ʼuhi ko tona ʼulugaaga. ʼI tona loto ʼofa pea mo loto fia foaki, neʼe ina fakafonu ai te kele ʼaki he ʼu hahaʼi ʼatamai pea ʼe feala ke nātou aga fakakaumeʼa. Koutou fakatahi mo te kau Kilisitiano. Koutou fakaloto mālohiʼi nātou. Koutou gāue mo nātou ʼi te minisitelio. Koutou faikole tuʼumaʼu mo nātou pea maʼa nātou. ʼE koutou faʼifaʼitakiʼi anai ia Sehova pea mo tona ʼAlo, ia Sesu Kilisito.
Ko te fakakaumeʼa ʼe ko he meʼa ʼofa ʼe feala ki te hahaʼi fuli ke nātou foaki pea mo maʼu. Mole kei tuai, pea ʼe feala anai ke toe lahi age tokotou ʼu kaumeʼa. ʼE feala ke koutou kaumeʼa mo te lauʼi miliona hahaʼi ʼaē kei maʼuʼuli ʼi te temi nei, ʼo feiā mo nātou ʼo te ʼu taʼiake ʼo te temi muʼa ʼaē kua mamate pea mo nātou talitali ki te fakatuʼuake, ʼi te temi ʼaē ʼe “mole toe mau anai te mate.” (Apokalipesi 21:4; Soane 5:28, 29) Koutou faiga ʼi te temi nei ke koutou liliu ko he kaumeʼa, pea mo koutou kaumeʼa mo nātou ʼaē ʼe ʼoʼofa kia Sehova. Koutou kaumeʼa mo Sehova ʼAtua pea mo Sesu Kilisito ʼo koutou fakalogo ki te Folafola ʼaē ʼe haʼu mai te ʼAtua. Pea ʼe mole koutou toe nonofo tokotahi anai ʼo talu ai.
[Talanoa/Paki ʼo te pasina 22, 23]
KO FAʼAHI E ONO KE TOLOGA AI TAKOTOU FAKAKAUMEʼA
1. KOUTOU AGA FAKAKAUMEʼA. Neʼe fakahigoa ia Apalahamo ko “te Kaumea o te Atua” ʼuhi ko tana tui mālohi. (Sakopo 2:23) Kae ʼe ʼi ai te tahi tupuʼaga. ʼE ʼui e te Tohi-Tapu ko Apalahamo neʼe ina fakahā tona ʼofa ki te ʼAtua. (2 Fakamatala 20:7) Neʼe ko ia ʼuluaki ʼaē neʼe ina tala fakahagatonu age kia Sehova te ʼu meʼa ʼaē ʼi tona loto. (Senesi 18:20-33) Ei, ʼe tonu ke koutou ʼuluaki fakahā ʼe koutou fia kaumeʼa mo he tahi. Neʼe ʼui fēnei e Sesu: “Koutou foaki pea e foaki atu anai kia koutou.” (Luka 6:38) Ko he palalau fakaloto mālohi peʼe ko he tokoni ʼe lagi ko te kamataʼaga ʼaia ʼo he fakakaumeʼa lahi ʼe tuputupu anai. Neʼe ʼui fēnei e te tagata Amelika fai tuketuke ko Ralph Waldo Emerson: “Kapau ʼe ke fia maʼu hou kaumeʼa, pea ʼe tonu ke ke liliu ko he kaumeʼa.”
2. KOUTOU TOʼO HE TEMI KE KOUTOU KAUMEʼA MO HE TAHI. Tokolahi te hahaʼi ʼe nātou fia maʼu te ʼu lelei ʼo te fakakaumeʼa. Kae ʼe nātou maʼumaʼua ʼaupito, pea ʼe mole maʼu honatou temi ki te faʼahi ʼaia. Ia Loma 12:15, 16, ʼe fakaloto mālohi ai tatou ke tou vaevae mo ʼihi tonatou fiafia pea mo tonatou manuʼia, tonatou lotomamahi pea mo tonatou lotovaivai. ʼE ʼui fēnei ai: “Koutou fiafia mo natou e fakafiafia, koutou tagi mo natou e fetagihi. Koutou logotahi.” Ko Sesu Kilisito logola tona maʼumaʼua, kae neʼe ina fakaʼaogaʼi tuʼumaʼu he temi ki tona ʼu kaumeʼa. (Maleko 6:31-34) Koutou manatuʼi, ko te fakakaumeʼa, ʼe hage ko he fuʼu ʼakau ʼe ʼi ai hona ʼu fisiʼi teu, ʼe ʼaoga ke fakavai pea mo fakagako tona kele ke mātala tona ʼu fisiʼi teu—pea ʼe ʼaoga he temi ki te faʼahi ʼaia.
3. KOUTOU FAKALOGO LELEI MOKĀ PALALAU ATU. Ko nātou ʼaē ʼe fakalogo lelei, ʼi te agamāhani ʼe faigafua tanatou maʼu he ʼu kaumeʼa. ʼE ʼui fēnei e te tisipulo ko Sakopo: “ ʼE tonu ki te tagata fuli pe, ke vave ʼi te fagono, ke tuai ʼi te palalau.” (Sakopo 1:19, MN ) Ka koutou fai palalau mo ʼihi, koutou tokagaʼi te ʼu meʼa ʼaē ʼi tonatou loto. Koutou fakaloto mālohi nātou ke nātou palalau atu ʼo ʼuhiga mo nātou. Koutou tuku he faʼifaʼitaki ʼo koutou fakaʼapaʼapa kia nātou. (Loma 12:10) ʼE nātou fia fakatahi anai mo koutou. Kae kapau ko koutou pe ʼaē ʼe palalau peʼe koutou palalau pe ʼo ʼuhiga mo koutou, pea ʼe faigataʼa anai hakotou maʼu he tahi ʼe fia fakalogo atu, peʼe ina tokagaʼi takotou ʼu manatu pea mo te ʼu meʼa ʼaē ʼe ʼaoga kia koutou.
4. KOUTOU LOTO FAKAMOLEMOLE. ʼI te tahi ʼaho, neʼe ʼui age e Sesu kia Petelo ke ina fakamolemole “tuʼa fitugofulu-ma-fitu.” (Mateo 18:21, 22, MN ) Ko he kaumeʼa moʼoni ʼe fakalaka vave ʼi te ʼu kiʼi hala liliki. Ohage la, ko ʼihi ʼe mole nātou fia kai te ʼu vite ʼuhi ko te ʼu kiʼi tegaʼi vite. Kae ko nātou ʼaē ʼe nātou leleiʼia te vite, ʼe mole nātou tokagaʼi te ʼu kiʼi tegaʼi vite. ʼE leleiʼia te ʼu kaumeʼa moʼoni ʼuhi ko tonatou ʼu kalitate; ʼe mole tokagaʼi tanatou ʼu kiʼi hala liliki. ʼE tokoni fēnei mai ia Paulo: “Koutou fe’katakiʼaki mo fe’fakamolemoleʼaki.” (Kolose 3:13) Ko nātou ʼaē ʼe nātou loto fakamolemole ʼe nātou taupau maʼu tonatou ʼu kaumeʼa.
5. KOUTOU FAKAʼAPAʼAPA KIA NĀTOU MOKĀ NĀTOU FIA ʼĀTEAINA. Ko te hahaʼi fuli ʼe nātou loto ʼi ʼihi temi ke nātou nonofo ʼāteaina ai, pea ʼe toe feiā mo tokotou ʼu kaumeʼa. ʼE fai te tokoni fakapotopoto ʼaenī ia Tāʼaga Lea 25:17: “Ke tahitahiga tou vaʼe ʼi te ʼapi ʼo tou kāiga, naʼa fiu ia te koe pea mo fehiʼa moʼoni kia te koe.” Koia ke fakapotopoto takotou ʼu tatuʼu pea mo te temi ʼaē ʼe koutou ʼaʼahi ai tokotou ʼu kaumeʼa. ʼAua naʼa koutou fia taupau nātou maʼa koutou tokotahi, heʼe feala ai hakotou fuaʼā. Koutou tokaga lelei mokā koutou palalau ki te ʼu meʼa ʼaē ʼe koutou leleiʼia pea mo takotou ʼu manatu ki he ʼu faʼahi. ʼE tokoni atu te faʼahi ʼaia ke koutou maʼu he fakakaumeʼa fakafiafia pea mo felogoi lelei.
6. KOUTOU LOTO FIA FOAKI. ʼE tuputupu te ʼu fakakaumeʼa mokā maʼu te loto fia foaki. ʼE tokoni fēnei mai te ʼapositolo ko Paulo “ke [tou] loto fia foaki, pea mo maʼuli vaevae.” (1 Timoteo 6:18, MN ) Ohage la, koutou fai he ʼu palalau fakaloto mālohi. (Tāʼaga Lea 11:25) Koutou fai he ʼu fakavikiviki fakamalotoloto pea mo he ʼu palalau fakaloto mālohi. Kapau ʼe koutou tokaga moʼoni ki te ʼaluʼaga ʼo ʼihi, pea ʼe nātou fia fakatahi anai mo koutou. Koutou fakakaukauʼi pe koteā ʼaē ʼe feala ke koutou fai maʼa nātou, kae mole koutou tokagaʼi pe te meʼa ʼaē ʼe feala ke nātou fai maʼa koutou.