Mladí lidé se ptají. . .
Jak závažná je masturbace?
„Přemýšlím o tom, zda je masturbace v Božích očích špatná. Bude mít v budoucnosti vliv na mé tělesné a nebo duševní zdraví, a jestliže se vdám, i na můj manželský život?“ — Patnáctiletá Melissa.
TATO otázka souží mnoho mladých. Z jakého důvodu? Masturbace neboli dosažení pohlavního vzrušení sebeukájením je velmi rozšířená. Uvádí se, že asi 97 procent mužů a více než 90 procent žen do svých 21 let masturbuje. Tomuto návyku se mimo jiné připisuje vina za všemožné choroby — od bradavic a zarudlých očních víček až po epilepsii a duševní nemoci.
Podle moderních lékařských výzkumů však nezavinila masturbace žádné tělesné onemocnění. Badatelé William Masters a Virginia Johnsonová dodávají: „Žádný vědecký důkaz nepotvrzuje, že masturbace — bez ohledu na její četnost — vede k duševním nemocem.“
Přesto se mnoho křesťanských mladých zajímá o to, do jaké míry je tento návyk závažný. Jedna mladá dívka napsala: „Když jsem to dělala [masturbovala], měla jsem pocit, jako bych zapomínala na Jehovu Boha. Někdy mne to velice skličovalo.“ Jiný mladý se ptá: „Je masturbace neodpustitelný hřích?“
Co říká Bible?
Bible otevřeně odsuzuje takové sexuální přečiny jako předmanželský pohlavní styk (smilstvo), homosexualitu, cizoložství a sodomii, ale o masturbaci se vůbec nezmiňuje. (1. Mojžíšova 39:7–9; 3. Mojžíšova 18:20, 22, 23; 1. Korinťanům 6:9, 10) V biblických dobách byla masturbace v řecky mluvícím světě běžná a k popisu tohoto návyku se používalo několik řeckých slov. Je zajímavé, že žádný z těchto výrazů není v Bibli použit.a
Je tedy masturbace neškodná, protože se o ní Bible přímo nezmiňuje? Naprosto ne! I ti, kteří se zvlášť nezajímají o Boží stanovisko, mají v této věci nepříjemný pocit. Dr. Aaron Hass ve své studii o sexuálních návycích 625 dospívajících píše: „Většina dospívajících, kteří masturbovali, se zmiňovala o pocitech viny, studu, znečištění, hlouposti, rozpaků nebo nenormality.“ Jistě, masturbace je nečistý návyk. Přestože v Bibli výraz „nečistota“ zahrnuje velký rozsah závažných přestupků, masturbace nemůže být zařazena mezi tak velké hříchy, jako je smilstvo nebo jiné druhy hrubé nemravnosti. — Efezanům 4:19.
Bůh však ví, že není snadné dodržovat biblické zákazy hrubé pohlavní nemravnosti, a proto radí, jak se pohlavní nemravnosti vyhýbat. ‚Vyučuje tě k tvému prospěchu‘. (Izajáš 48:17) Biblické zásady ukazují, že je „k tvému prospěchu“, když důrazně odmítáš tento nečistý návyk především proto, že...
Vzbuzuje „pohlavní choutky“
Bible vybízí: „Umrtvujte proto své tělesné údy,... pokud jde o... pohlavní choutky.“ (Kolosanům 3:5) Tyto „pohlavní choutky“ nejsou nové pohlavní vzruchy, které většina mladých pociťuje během puberty a za něž není nutné se stydět. O “pohlavní choutky“ se jedná tehdy, když tyto vzrušivé pocity zesílí tak, že se vymykají kontrole. Takové pohlavní choutky vedly k hrubé nemravnosti, jak to popsal Pavel v Římanům 1:26, 27.b
„Neumrtvují“ se však tyto žádosti masturbací? Naopak. Jeden mladý přiznává: „Když člověk masturbuje, obírá se v mysli nesprávnými žádostmi a ty vzbuzují ještě další touhu po nich.“ Často se nemravné fantazie používá pro zvýšení pohlavní rozkoše. (Matouš 5:27, 28) Člověk se pak za příhodných okolností snadno dopustí nemravnosti. Jeden mladý, který se dopustil smilstva, s lítostí říkal: „Určitou dobu jsem se domníval, že masturbace by mne mohla zbavit nespokojenosti, abych se nezapletl se ženou. Vyvinula se však ve mně neovladatelná žádost udělat to.“ Jedna celostátní studie ukázala, že velký počet mladistvých, kteří masturbovali, se také dopustili smilstva. Bylo jich o 50% víc než těch, kteří neměli pohlavní styky. Masturbací se rozhodně nezmenšily jejich „pohlavní choutky“.
Duševní a citové znečištění
Masturbace také člověku vštěpuje určité postoje, které ho duševně narušují. (Srovnej 2. Korinťanům 11:3.) Tento návyk ho učí, aby považoval své tělo za pouhý předmět pohlavní rozkoše. Když člověk masturbuje, ponoří se do vlastních tělesných pocitů a soustředí se jen a jen na sebe. Sex se odděluje od lásky a ponižuje se na reflex, který uvolňuje napětí. Bůh však určil pohlavní touhy k tomu, aby byly uspokojovány v pohlavním styku, jako vyjádření lásky mezi mužem a jeho manželkou. — Přísloví 5:15–19.
Nedbá-li člověk na toto hledisko, může to vést k problémům, když si má vytvořit správný vztah k lidem opačného pohlaví. Mohl by je pak považovat spíše za sexuální objekty, než za citlivé lidské bytosti. Někdo má snad sklon používat druhého jen jako nástroj pro své pohlavní uspokojení. Takové zvrácené postoje naučené při masturbaci mohou znečišťovat jeho „ducha“ neboli převládající sklon myšlení. Boží slovo proto z dobrého důvodu vybízí: „Milovaní... očisťme se od každé poskvrny těla a ducha.“ (2. Korinťanům 7:1) Většina manželských párů je sice schopna po svatbě vyřešit problémy, jež jim způsobila masturbace, ale přesto mnoho příkladů dokládá, jak tyto problémy byly závažné a dlouhodobé. Často narušily soulad mezi manželským párem.
Co však mají dělat lidé, kteří se snaží překonat tento špatný návyk, a přestože se jim to do značné míry podařilo, stále s ním mají problémy?
Vyrovnaný názor na pocit viny
Přestože hřích je hřích, Bible ukazuje, že Bůh posuzuje provinění podle stupně závažnosti a že je velmi milosrdný. „Ty, Jehovo, jsi totiž dobrý a přichystaný odpouštět; a milující laskavost ke všem, kteří tě vzývají, je hojná.“ (Žalm 86:5) Když křesťan podléhá masturbaci, jeho srdce ho často odsuzuje. Bible však říká, že „Bůh je větší než naše srdce a zná všechno“. (1. Jana 3:20) Bůh vidí víc než naše hříchy. Jeho velké poznání mu dává možnost, aby soucitně vyslýchal naše upřímné snažné prosby o odpuštění. Jedna mladá žena napsala: „Cítila jsem se do určité míry provinile, ale vědomí, že Jehova je láskyplný Bůh, který může číst v mém srdci a zná všechny mé snahy a záměry, mne uchránilo před naprostou sklíčeností, když jsem někdy selhala.“ Bojuješ-li proti masturbaci, je nepravděpodobné, že by ses dopustil závažného hříchu smilstva.
V našem časopisu Strážná věž z 15. února 1954 (angl.) bylo řečeno: „[Snad] zjišťujeme, že mnohdy klopýtáme a padáme přes špatný návyk, který zasáhl náš dřívější způsob života hlouběji, než si uvědomujeme. Potom máme silný sklon k pocitu zklamání a naprosté vlastní bezcennosti... Nezoufej. Nevyvozuj z toho, že ses snad dopustil neodpustitelného hříchu. Právě k tomu by tě chtěl satan dovést. To, že jsi ve svém nitru zarmoucený a roztrpčený, samo o sobě dokazuje, že jsi nezašel příliš daleko. Nepřestávej se pokorně a upřímně obracet k Bohu a usilovat o jeho odpuštění, očištění a pomoc. Přicházej k němu jako dítě, které přichází s problémem ke svému otci, a neohlížej se na to, jak často přicházíš se stejnou slabostí. Jehova ti laskavě poskytne pomoc, protože prokazuje nezaslouženou laskavost; jsi-li upřímný, dá ti poznat očištěné svědomí.“
[Poznámky pod čarou]
a Bůh zabil Onana za to, že „vyplýtval své semeno na zem“. Zde se však jednalo o přerušení pohlavního styku a ne o masturbaci. Onan byl usmrcen proto, že ze sobeckých důvodů nechtěl uzavřít švagrovské manželství a tak prodloužit rodovou linii svého zemřelého bratra. (1. Mojžíšova 38:1–10) „Výron semene“, o němž se zmiňuje 3. Mojžíšova 15:16–18, se zřejmě netýká masturbace, ale nočního výronu semene nebo manželských pohlavních styků.
b Původní řecké slovo pro „pohlavní choutky“ (pathos) použil Josephus, historik v 1. století n. l., k popisu Potifarovy manželky, která se „v návalu vášně (pathos)“ pokusila svést mladého Josefa. Dále je použil v souvislosti s Amnonem, který „vzplanul vášní (pathos) a dopustil se násilí na vlastní sestře“. Vášeň se Potifarově manželce i Amnonovi vymkla z kontroly. — 1. Mojžíšova 39:7–12; 2. Samuelova 13:10–14.
[Obrázek na straně 17]
Masturbace může sice vyvolat silný pocit viny, ale upřímná modlitba k Bohu o odpuštění a tvrdá práce na překonání tohoto návyku může člověku pomoci k dobrému svědomí