Mladí lidé se ptají . . .

Je kouření opravdu tak špatné?

KOUŘENÍ se Orenovi už od malička velmi líbilo. Vždycky, když si teta zapalovala cigarety, dovolovala mu sfouknout sirku. V šestnácti si řekl, že si to sám vyzkouší. Šel na večírek a požádal jednu dívku o cigaretu — ale udělalo se mu špatně ještě dříve, než ji stačil vykouřit.

To poranilo jeho mužskou hrdost. Oren se tedy rozhodl, že si bude v soukromí kouření „nacvičovat“. Jednoho večera si po vydatné večeři nervózně zapálil cigaretu a vdechl kouř. To bylo překvapení! Tentokrát se mu hlava netočila a ani se mu nezvedal žaludek. Spokojen sám se sebou, vdechoval kouř znovu a znovu. Když dokouřil první cigaretu, chtěl další. A pak ještě další. Příštích šest let si Oren zapaloval jednu cigaretu od druhé.

Kouření — Změnila se móda?

Dnes by možná mnoho mladých lidí Orenovo jednání odsoudilo. Podle jedné americké studie se 66 procent mladých lidí ve věku od třinácti do devatenácti let domnívá, že člověk, který kouří jednu nebo více krabiček cigaret denně, se vystavuje „velkému riziku“. Je ironií, že někdy nejdůrazněji odsuzují kouření sami kuřáci! „Je to odporný zlozvyk,“ říká jeden šestnáctiletý kuřák. Při jednom průzkumu připustilo téměř 85 procent velmi mladých kuřáků, že podle jejich názoru kouření škodí. Skoro polovina řekla, že mají v úmyslu přestat kouřit — ovšem během pěti let.

Zdá se, že dlouhotrvající popularitu tabáku nyní ohrožuje veliká vlna nesouhlasu. Zpráva vedoucího lékaře amerického úřadu pro zdravotnictví za rok 1989, nazvaná Reducing the Health Consequences of Smoking — 25 Years of Progress (Snižování zdravotních následků kouření — 25 let pokroku), říká: „Ve čtyřicátých a padesátých letech bylo kouření v módě; dnes je ve vzrůstající míře zavrhováno. Filmové hvězdy, sportovní hvězdy a slavné osobnosti vystupovaly v reklamách na cigarety. Dnes málokdy uvidíte herce, sportovce, veřejné činitele a uchazeče o politický úřad, jak kouří. . . Stále více lidí přestává kouřit.“

V roce 1965 kouřilo ve Spojených státech 40 procent dospělého obyvatelstva. O více než 20 let později kouří jen 29 procent. Zpráva vedoucího lékaře amerického úřadu pro zdravotnictví dále tvrdí, že „zhruba polovina všech žijících dospělých lidí, kteří kouřili, přestala kouřit“. V roce 1976 asi 29 procent studentů vyšších ročníků středních škol kouřilo denně. Dnes, po uplynutí více než jednoho desetiletí, už kouří jen 19 procent.

Může se tedy zdát, že na námět kouření toho dále není třeba mnoho říkat. Ale nehledě na důrazné kampaně proti kouření a naléhavá varování lékařů se celková spotřeba tabáku na celém světě významně zvýšila! Ve Spojených státech kouří nadále asi 50 miliónů dospělých lidí. A to, co se stalo Orenovi, se stává mnoha jiným mladým lidem. Každým dnem si ve Spojených státech přibližně 3 000 dospívajících zapaluje svou první cigaretu. To vše vede k šokující skutečnosti — každý rok je tu milión nových kuřáků! Většina z nich jsou kupodivu mladé dívky.

Kampaně proti kouření — Nic nového!

Problém nespočívá v tom, že by si lidé nebezpečí neuvědomovali. Vždyť již dávno před tím, než badatelé objevili vědecké důvody, proč je dobré vyhýbat se kouření, si lidé sami od sebe uvědomovali, že to je odporný, nežádoucí zvyk. Před necelými devadesáti lety byly na mnoha místech ve Spojených státech cigarety zakázané. V některých oblastech bylo dostatečným důvodem pro zatčení pouhé vlastnění cigaret. A v dávných dobách byly postihy ještě tvrdší.

Časopis Smithsonian popisuje některá protikuřácká opatření ze sedmnáctého století: „V Číně bylo podle císařského výnosu z roku 1638 užívání tabáku. . . zločinem, který se trestal stětím. . . V Rusku byli kuřáci bičováni; recidivistům rozřezávali nosní dírky; ty, kteří se tohoto zločinu dopouštěli neustále, posílali do vyhnanství na Sibiř. V Persii byli kuřáci mučeni, věšeni na kůl a někdy i stínáni.“

Jistěže takové tresty byly neúměrné a kruté. Ale vždyť svým způsobem jsou kuřáci krutí ke svému vlastnímu tělu.

Kouření — Jak působí na tvé tělo

Tabák získal svou zhoubnou přitažlivost díky jedné jeho složce — nikotinu. Avšak, jak říká The World Book Encyclopedia, „kdyby člověk spolkl naráz jeden náprstek nikotinu — tedy asi 60 miligramů — mohlo by ho to zabít. Běžná cigareta obsahuje zhruba 1 miligram nikotinu.“

Nikotin je silně návyková látka. Zpráva vedoucího lékaře amerického úřadu pro zdravotnictví vyvozuje: „Většina kuřáků dnes začíná s kouřením ve věku dospívání a pak si vytváří návyk. . . Dnes říká 80 procent kuřáků, že by chtěli přestat kouřit; dvě třetiny kuřáků se o to alespoň jednou pokusily.“ Takové pokusy jsou často podkopávány velmi nepříjemnými příznaky, které se dostaví po odnětí nikotinu: hlodavá touha po tabáku, neklid, sklon k podrážděnosti, stres, bolest hlavy, ospalost, žaludeční potíže, neschopnost soustředit se.

Cigarety však neškodí jen tím, že tělo zamoří nikotinem; zapálená cigareta je skutečnou továrnou na jedy, chrlí zhruba 4 000 různých chemických sloučenin. Vědci prokázali, že 44 jich způsobuje rakovinu. Některé z nich jsou ve formě mazlavého dehtu, který se lepí na dýchací cesty vedoucí do plic a na plíce samotné. To může později vyvolat rakovinu plic. Kouření se také považuje za „jeden z faktorů, které přispívají k rakovině močového měchýře, slinivky břišní a ledvin; a mají souvislost s rakovinou žaludku“. — Reducing the Health Consequences of Smoking.

Může to trvat roky, než kuřák dostane rakovinu. Ale teoreticky je i jediná cigareta škodlivá. Nikotin vyvolává rychlejší tep srdce, zvyšuje nároky těla na kyslík. Cigaretový kouř naneštěstí obsahuje oxid uhelnatý — stejný jedovatý plyn, jaký známe z automobilových výfuků. Tato jedovatá látka se dostává do krve a brání tak vlastně přítoku kyslíku do srdce a do ostatních životně důležitých orgánů. Ještě horší je to, že nikotin zužuje cévy, čímž ještě více zpomaluje průtok kyslíku. Mezi kuřáky je znepokojivě vysoký výskyt srdečních onemocnění.

Žaludeční vředy, potraty, poškozený plod, mozková mrtvice — to jsou jen některá z rizik, kterým musí kuřáci čelit. Každým rokem je na celém světě asi 2,5 miliónu úmrtí, která souvisejí s užíváním tabáku. Jen ve Spojených státech bývá takových případů ročně 400 000. Vedoucí lékař amerického úřadu pro zdravotnictví tvrdí: „Ve Spojených státech za více než jedno z každých šesti úmrtí nese vinu kouření. Kouření je v naší společnosti i nadále nejzávažnější příčinou zbytečných úmrtí.“ Některé zdravotnické autority se obávají, že kouření nakonec usmrtí až 200 miliónů lidí, jimž je dnes méně než dvacet let.

Ale kuřáci neubližují jen sami sobě. Tím, že nutí ostatní, aby vdechovali jedovatý kouř, vystavují rizikům rakoviny plic a jiným dýchacím potížím také nekuřáky.

Rozhodni se sám

Není tedy divu, že jeden stát za druhým podniká kroky, aby varoval obyvatelstvo před nebezpečím užívání tabáku a aby omezil jeho spotřebu. Ovšem, jak se zdá, zdůrazňování rizik nemá na mládež velký vliv. „Když si zapálím, cítím se uvolněná,“ říká patnáctiletá Holly. „Nikdy nemyslím na to, že bych mohla dostat rakovinu.“

Moudré přísloví varuje: „Chytrý, který uviděl neštěstí, se skryl; nezkušení, kteří šli dál, utrpěli trest.“ (Přísloví 27:12) Chceš dostat trest za návyk na tabák v podobě rakoviny, srdečních chorob, dýchacích potíží? Stojí opojení nikotinem za to, když je člověku cítit z úst, křečovitě kašle a má žluté zuby?

Na druhé straně je ještě jeden mnohem důležitější důvod, proč se vyhýbat kouření: tvé přání zachovat si přátelství s Bohem. Nedotklo by se tě, kdybys někomu dal drahý dárek a on ho potom vyhodil? Ale vždyť Bůh nám dal ‚život a dech‘. (Skutky 17:25) Představ si, co asi pociťuje, když tento dar zneužíváš! Apoštol Pavel napsal: „Milovaní, když tedy máme tyto sliby, očisťme se od každé poskvrny těla a ducha a zdokonalujme svatost v Boží bázni.“ (2. Korinťanům 7:1) Kouření nejen poskvrňuje tělo tím, že je zamořuje škodlivými chemikáliemi, ale poskvrňuje také lidského ducha neboli převládající myšlenkové síly. Kouření je nečisté, sobecké a bezbožné.

Přesto dnes kouření láká mnoho mladých lidí. Proč je tomu tak a jak může mladý člověk obstát tváří v tvář takovému nátlaku, to bude námětem článku v příštím čísle.

[Obrázek na straně 16]

Než si vytvoříš návyk, mysli na následky