Pozorujeme svět

Hra s čísly

Skupiny pro ochranu občanských práv homosexuálů ve Spojených státech celá desetiletí tvrdily, že homosexuálové tvoří 10 procent populace. Tak vysoké procento je příhodným nástrojem pro vyvíjení politického tlaku. Ale údaj 10 procent, založený na zkoumání lidské sexuality, které prováděl Alfred Kinsey ve čtyřicátých a padesátých letech, se nyní stále více přezkoumává. Časopis Newsweek podává zprávu: „Nejnovější studie určují počet homosexuálních mužů a žen na něco mezi 1 a 6 procenty populace.“ Proč bylo číslo, ke kterému dospěl Kinsey, tak vysoké? Zdá se, že se jeho výzkumy velkou měrou zaměřovaly na takové instituce, jako jsou školy, věznice a nemocnice, které nemusí být reprezentativním vzorkem populace jako celku. Newsweek cituje Pepper Schwartzovou, socioložku z washingtonské univerzity, která o údaji 10 procent říká: „Toto číslo prostě neodpovídá skutečnosti.“

Žijící obr

Co je největším žijícím organismem na naší planetě? V roce 1992 si někteří lidé mysleli, že našli kandidáta pro tento titul: gigantickou houbu, která pokrývá asi dvanáct hektarů lesního pozemního patra ve státě Michigan (USA). Nicméně časopis Nature nedávno podal zprávu o něčem, co je možná ještě vážnějším uchazečem: o osikovém porostu v Utahu. Všechny tyto stromy jsou klony, neboli jsou geneticky shodné. Všech 47 000 kmenů pochází z jediného kořenového systému. Vědec z coloradské univerzity dr. Jeffry Mitton popisuje tento porost jako jediný organismus, „který může doslova přelézat hory a louky“. Odhaduje se, že pokrývá 43 hektarů a váží asi 6 miliónů kilogramů. Zatímco jednotlivé stromy v porostu žijí v průměru asi 65 let, organismus jako celek může být starý tisíce let.

Nikdy příliš starý

‚Na učení nejsi nikdy příliš starý.‘ Bernabé Evangelista, čilý třiadevadesátiletý pán, jako by chtěl toto staré úsloví doložit. Těší se, že během dvou let dokončí univerzitní studium. Studuje umění na univerzitě ve Valencii (Španělsko) a zápal, s jakým to dělá, mu již vysloužil cenu za vynikající studijní výsledky. „Studium je nejkrásnější věc na světě,“ vysvětluje Bernabé, který přichází na univerzitu každé ráno v osm a jeho odpolední vyučování často nekončí dříve než v devět hodin večer. Bernabé se domnívá, že starší lidé mají skvělou příležitost studovat. „Je to období života, kdy na to máte čas,“ říká. Jeho manželka dodává, že neustálá činnost mu poskytuje smysl života.

Odstraňování námrazy — znečišťování

Odstraňování námrazy na letadlech a rozjezdových drahách, tak důležité pro bezpečný let, s sebou nese nežádoucí vedlejší účinek: znečištění. Britský časopis New Scientist podává zprávu, že každý rok se na letištích světa spotřebuje více než 50 miliónů litrů rozmrazovacích kapalin. Jejich odtékající zbytky často znečišťují spodní vody a vodní toky, způsobují přemnožení jedovatých řas a zabíjejí ryby. Na několika evropských letištích vyvinuli důmyslné způsoby, jak znečištění zabránit. Na stockholmském letišti mají vozidla, která plní úlohu vysavače a odsávají z povrchu letadel přebytečnou rozmrazovací kapalinu. Mnichovské letiště nasadilo ohromný stroj, který projíždí nad letadlem jako automatická mycí linka, rozprašuje přitom kapalinu a sbírá její přebytky, které se recyklují. Na rozjezdových drahách v Mnichově se odtékající zbytky chemických látek odvádějí a nechávají se procházet vrstvami štěrku a písku, které jsou uloženy v zemi. Tam jsou chemické látky rozloženy a zneškodněny baktériemi.

Vesmírné zrcadlo

Představa, která by mohla vypadat spíš jako sci-fi než jako věda, se loni v únoru stala skutečností. Ruští kosmonauti z orbitální stanice Mir umístili a uvedli do provozu dvacetimetrové zrcadlo. Někteří vědci zastávají názor, že by se zrcadla ve vesmíru mohla používat k tomu, aby během noci odrážela sluneční světlo na zemi. Tím by se snížily účty za elektřinu, a dokonce by se plodinám prodloužilo období, kdy mohou růst. Zrcadlo vyrobené z tenké vrstvy mylaru odrazilo směrem k zemi svazek slunečních paprsků a pozorovatelé v Rusku, ve Francii a v Kanadě hlásili, že jej viděli. Ruští kosmonauté zaměřili a sledovali světelnou stopu, širokou čtyři kilometry, kterou zrcadlo vrhlo na setmělou planetu pod nimi. Jeden inženýr, který na projektu pracoval, prohlásil pokus za úspěšný a navrhl, aby dalším krokem bylo dvousetmetrové zrcadlo s vlastním navigačním systémem.

Evropský soud rozhodl ve prospěch svědků Jehovových

Rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva, který sídlí ve Štrasburku (Francie), dosáhli 25. května 1993 svědkové Jehovovi významného právního vítězství. Případ se týkal Minose Kokkinakise, svědka, kterému je 83 let. Byl obviněn z nezákonného obracení na víru. Dne 20. března 1986 byl trestním soudem správní oblasti Lasithi na Krétě odsouzen na čtyři měsíce vězení. Rozhodnutí Evropského soudu však zvrátilo tento rozsudek poměrem šesti hlasů ku třem. Řecká vláda, silně ovlivňovaná řeckou ortodoxní církví, po desítky let působila, že tisíce svědků Jehovových byly uvězněny na základě obvinění z nezákonného obracení na víru. V tomto případě Evropský soud shledal, že řecká vláda porušila práva pana Kokkinakise, která vyplývají z Úmluvy o ochraně lidských práv. Více než 26 000 svědků v Řecku doufá, že toto rozhodnutí bude znamenat konec jejich pronásledování a dovolí jim, aby v pokoji mohli vykonávat svou zákonnou kazatelskou službu.

Malomocenství v Itálii

Starověká metla malomocenství neboli Hansenovy choroby si dále žádá oběti v dnešní Evropě. Čísla italského ministerstva zdravotnictví naznačují, že jen v samotné Itálii se ví asi o 410 obětech této choroby a každý rok se objevuje čtyři nebo pět nových případů. Na konferenci o zdravotnické péči bylo odhaleno, že během posledních měsíců bylo registrováno dvacet případů mezi přistěhovalci z rozvojových zemí, kde je Hansenova choroba rozšířená. Podle Antonia Sebastianiho, ředitele Institutu infekčních a tropických nemocí na univerzitě La Sapienza v Římě, „je na Sardinii, v Toskánsku a v Ligurii stále několik oblastí, kde choroba přežívá“.

Mše pro zvířata

Zdá se, že v poslední době se zvířatům dostává zvláštní pozornosti italského duchovenstva. Řád františkánů nedávno obvinil jezuity, že jsou „kacíři“ a „nepřátelé stvoření“, protože říkají, že zvířata „nejsou schopna lásky“. Katolický prelát Mario Canciani vyjadřuje postoj církve takto: „[Katolická] církev je otevřena všem živým tvorům.“ A tak podle italského listu La Republica Římané, kteří chodí do kostela, dávno mohou opatřit požehnání pro své „malé domácí přátele“. Když list jednu takovou příležitost oznamoval, vysvětlil, že „spolu s těmi, kdo jsou snad vhodnější pro označení křesťan, se mše mohou zúčastnit také kočky, psi, papoušci, králíci a všichni živočichové, pro které se žádá požehnání“.

Spánkový dluh

„Lidé, kteří nedostatečně spí, mohou chodit, slyšet a vidět jako každý jiný. Ale badatelé ukázali, že schopnost přemýšlet, rozhodovat se a pohotově reagovat je u takových lidí oslabena,“ píše časopis Veja. Článek cituje odborníky, kteří varují před nebezpečím, jež vyplývá z nedostatku nezbytného spánku. Průzkum dr. Denise Martineze, prezidenta brazilské Společnosti pro spánek, ukazuje, že „dva z deseti pracovních úrazů jsou způsobeny nedostatkem nočního spánku“. Doktor Martinez varuje, že ti, kdo málo spí, protože „například mají tři zaměstnání,. . . prodávají trhu práce své zdraví“.

Pesticidy ohrožují vinařský kraj

V Moselské oblasti středního Německa, odkud pocházejí světově proslulá vína, stále více vinařů trpí nervovými poruchami. Podle Petera Binze, neurologa z Trevíru, se u zahradníků, farmářů a lesníků projevují podobné příznaky. V údolí řeky Mosely je také vysoký výskyt rakoviny dýchacích cest. Proč? „Podle Binzova mínění tkví příčina mnoha případů v používání zahradních pesticidů,“ informuje německý list Süddeutsche Zeitung. Výzkumy odhalily, že „až 90 procent pesticidů rozprašovaných spreji nebo helikoptérami se během několika hodin vypaří do ovzduší a lidé v té oblasti je vdechují“.

„Sólo život“

„Žít sólo je pro Kanaďany stále přitažlivější,“ tvrdí The Toronto Star. „Pro mnohé z nich má teď sólo život velké kouzlo,“ uvedla zpráva kanadského statistického úřadu za rok 1992. Od roku 1981 do roku 1991 vzrostla touha po samostatném životě u svobodných lidí o 43 procent, u rozvedených o 16 procent a u vdov a vdovců o 18 procent. V tomtéž období podle listu The Toronto Star „vzrostl počet společných domácností bez manželství. . . o 111 procent“. Rodiny s jedním rodičem nyní tvoří 20 procent všech kanadských rodin. Navzdory přitažlivosti sólo života dosahuje porodnost nejvyšší úrovně za uplynulých 14 let.