Pozorujeme svět
Nebezpečná nedorozumění
List The European informuje, že v nejhorším leteckém neštěstí na světě, k němuž došlo v roce 1977, sehrálo jistou roli nedorozumění, pokud jde o význam jednoho slůvka. Holandský pilot Boeingu 747 ohlásil, že je „na startu“, čemuž dispečer letového provozu na Tenerife, jednom z Kanárských ostrovů, porozuměl tak, že letadlo stojí. Ovšem pilot tím myslel, že se rozjíždí po ranveji a chystá se vzlétnout. Byla hustá mlha. Následkem toho letadlo narazilo do jiného Boeingu 747, a 583 lidí přišlo o život. Chabé jazykové znalosti podobně přispěly k havárii v roce 1996, kdy poblíž indického Dillí došlo ke kolizi ve vzduchu. Při tom zahynulo 349 lidí. Vážné chyby jsou sice vzácné a posádky letadel procházejí přísnou výukou standardní letecké angličtiny, ale některé posádky znají jen speciální slova používaná v letectví. Když nastane nouzová situace, může se stát, že je jejich jazykové znalosti opustí. Odborníci doporučují, aby byla pro zabezpečení správné letecké komunikace využita technologie palubních počítačů.
Šikmá věž v Pise stabilizována?
Po staletích naklánění, které, jak se zdálo, nevyhnutelně skončí zhroucením, byla šikmá věž v Pise zřejmě konečně stabilizována — díky protiváze tisíce tun olověných ingotů položených těsně vedle ní. To oznámil profesor Michele Jamialcowsky, předseda mezinárodní komise pro zajištění bezpečnosti věže. „Problém stability je však i nadále vážný,“ uvedl italský list La Stampa, „protože odklon pět metrů od vertikály, ke kterému došlo během sedmi set let existence věže, je na nejzazší kritické hranici.“
Celosvětové užívání nezákonných drog
Jedna zpráva OSN uvádí, že nezákonné drogy tvoří až osm procent veškerého mezinárodního obchodu a vynášejí ročně asi 400 miliard dolarů. Tato 332stránková zpráva je první úplnou výzkumnou prací, která odhaluje působení nezákonných drog na celém světě. Ukazuje, že téměř 2,5 procenta světové populace — asi 140 milionů lidí — kouří marihuanu nebo příbuzný hašiš. Třicet milionů lidí užívá amfetaminové stimulanty, třináct milionů užívá nějakou formu kokainu a osm milionů užívá heroin. Organizace prosazující zákon sice zadržely tisíce tun marihuany, kokainu, heroinu a morfinu, ale mnohem větší množství zjištěno nebylo. Zpráva konstatuje, že kokainu se zadrží asi třicet procent a heroinu jen deset až patnáct procent. Mezinárodní drogové operace jsou velmi důmyslné. „Problém dosáhl celosvětových rozměrů, takže se nedá řešit v rámci jednotlivých zemí,“ říká Giorgio Giacomelli, generální ředitel protidrogového programu OSN.
Infekční choroby postupují
„Během posledních dvaceti let se objevilo třicet úplně nových a velmi nakažlivých nemocí,“ informuje list Nassauische Neue Presse. Na většinu z nich — například na Ebolu, AIDS a hepatitidu C — není žádný lék. Šíří se i takové infekční choroby, jako jsou malárie, cholera a tuberkulóza. Proč? Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) „se mnoho nemocí objevuje znovu, protože se stále více virů stává rezistentními na větší počet antibiotik. Nových antibiotik se vyvíjí málo, protože je to velmi drahé.“ Ve snaze zvrátit tento trend se WHO obrátila na vlády a farmaceutické společnosti, aby „více investovaly do vývoje nových antibiotik a aby zlepšovaly metody zjišťování nakažlivých nemocí“. Infekční choroby zabily v roce 1996 na celém světě asi 55 milionů lidí.
„Vláda lůzy“
Pod tímto titulkem Haim Šapiro, člen redakce listu The Jerusalem Post, popisuje incidenty, k nimž došlo loni v březnu. Tehdy byli svědkové Jehovovi napadeni kameny a cihlami, výtržníci se vloupali do jejich sálu, poničili ho a spálili jejich literaturu. Komentoval to slovy: „Když byl loni v Jaffě napaden katolický kostel, následovala okamžitá — a oprávněná — vlna protestů jak v Izraeli, tak v zahraničí. Když byl napaden sál v Lodu, stěží se někdo ozval.“ Pan Šapiro sice osobně svědky Jehovovy ‚rád nemá a nesouhlasí s nimi‘, ale připomíná, že „patřili mezi skupiny, které byly v nacistickém Německu pronásledovány a posílány do koncentračních táborů“. Píše: „Představa, že kdokoli může takové lidi beztrestně napadnout, zničit jejich místo uctívání a spálit jejich knihy, nahání hrůzu a evokuje ty nejhorší historické paralely.“
Mizící oddanost „svatého města“
Římu se sice říká svaté město a jeho biskupem je samotná hlava katolické církve, ale toto město zdaleka není tak nábožné, jak by si snad někdo myslel. Podle celostátního průzkumu, který vedla Třetí římská univerzita, asi 10 všech procent Italů tvrdí, že se o křesťanství „vůbec“ nezajímá; v Římě však tento poměr vzrostl na 19 procent. List La Repubblica uvádí, že dalších 21 procent Římanů má „malý“ zájem o katolickou církev. Na druhé straně pouhých 10 procent Římanů se o náboženství zajímá velmi živě. Podle sociologa Roberta Ciprianiho se jen každý čtvrtý Říman věrně drží předpisů církve v oblasti postojů a chování.
Indie zamořena TBC
I přes značné úsilí dostat pod kontrolu baktérii TBC, je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každý druhý dospělý v Indii touto baktérií infikován. List The Asian Age informuje, že mezi více než 900 miliony obyvatel Indie se každý rok u více než dvou milionů vyvine aktivní TBC a až 500 000 lidí na ni zemře. Podle WHO je počet nakažených osob a následné nebezpečí nákazy nesmírně vysoké. Nemocní TBC se musí vyrovnat nejen se zdravotními potížemi, jež nemoc přináší, ale také musí žít se stigmatem, které je s touto nemocí spojeno. To může vést k tomu, že sousedé, zaměstnavatelé i spolupracovníci nemocné lidi odmítají. Mladé nevěsty, u nichž je zjištěno, že mají TBC, jsou často poslány zpět ke svým rodičům jako nevhodné k rození dětí.
Dobrá krysa?
„Krysy mají většinou špatnou pověst,“ uvádí The Wall Street Journal. „Opouštějí loď a také žijí v hromadách odpadků.“ Ovšem až na Rattie, laboratorní krysu patřící biofyzičce Judy Reavisové. Rattie pomohla provléci školními budovami tisíce metrů počítačových drátů, takže bylo možné nainstalovat počítačové sítě. „S drátem v zubech Rattie prolézala mezi trámy a potrubím ve stěnách, pod podlahou a po stropních překladech,“ píše The Wall Street Journal. „K místu, kde má vylézt, je vedena ťukáním a talířkem chutné potravy pro kočky. Když Rattie vyleze, drát, který za sebou táhne, se použije k tomu, aby se po krysí křivolaké cestičce protáhly dráty počítačové.“ Rattie se stala jakousi osobností. Na Internetu má rubriku a také je tam „od“ ní báseň. Kdyby snad pošla, „vycvičíme si jinou,“ říká dr. Reavisová. „Nakonec, je to jen krysa.“
Mrzačené dívky, mladistvé matky
„Každý rok jsou zmrzačeny přibližně dva miliony dívek,“ uvádí zpráva z roku 1996 The Progress of Nations, publikace Dětského fondu OSN o zdraví, výživě a vzdělání dětí. „K 75 procentům všech případů dochází v Egyptě, Etiopii, Keni, Nigérii, Somálsku a Súdánu. V Džibutsku a v Somálsku je mrzačeno 98 procent dívek.“ Kromě bolesti mohou tyto procedury způsobit infekci, dlouhodobé krvácení, neplodnost a smrt. „Mrzačení není požadavkem žádného náboženství. Je to tradice, jejímž účelem je chránit panenství, zajistit provdatelnost a omezit sexualitu,“ konstatuje zpráva. Skupiny a organizace prosazující práva žen a blaho dětí vyvíjejí nátlak na vlády, aby takové praktiky postavily mimo zákon.
Druhá zpráva ukazuje, že v mnoha zemích je stálým problémem předčasné mateřství. Z průmyslových zemí mají nejvíce mladistvých matek Spojené státy: na každých tisíc dívek ve věku od 15 do 19 let připadá 64 porodů ročně. V Japonsku jich je nejméně — 4 porody ročně. Předčasné mateřství má dopad nejen na rozvoj, vzdělání a příležitosti mladé ženy, ale může přinést problémy i dítěti — například špatnou péči, chudobu a nestabilní rodinné poměry.