Vyvol si opravdu velké věci v životě!

Co je v tvém životě velké a co je malé? To je důležitá otázka. Svými slovy a svými skutky ukazuješ každému ve svém okolí, co považuješ za velké a co za malé.

V tomto ohledu stojí všichni praví následovníci Ježíše Krista před výzvou. Vědí, které věci by měly být velké v jejich životě. ‚Hledají nejdříve Boží království a jeho spravedlnost‘. — Mat. 6:33, NS.

V čem však spočívá výzva? V této skutečnosti: Opravdu velké věci jsou ty, které je možno vidět hlavně zrakem víry. (2. Kor. 4:16–18) Opravdu velké věci se také vztahují k budoucnosti. Velké věci ale vyžadují vážné úsilí, a abychom se z nich mohli těšit, je nutné ukázňovat tělo, mysl i srdce.

V Božím slově, Bibli, je psáno o mnoha mužích, kteří si opravdu vážili velkých věcí. Malé věci považovali za takové, jakými skutečně byly — za malé.

Byl to Mojžíš, kterému se všechny poklady a všechna potěšení Egypta zdály malé ve srovnání s tím, co bylo skutečně velké, s výsadou sloužit jako Boží pomazaný neboli „Kristus“, i když tato výsada byla spojena se snášením pohany. (Žid. 11:26) Ukázalo se, že Mojžíš posuzoval věci správně? Zcela jistě!

Jehova Bůh použil Mojžíše k zapsání více než čtvrtiny obsahu Hebrejských písem. Jeho prostřednictvím Jehova způsobil mnoho mocných činů a působivých zázraků a jeho prostřednictvím Bůh vysvobodil svůj starověký lid z egyptského otroctví. To byly skutečně podivuhodné přednosti a to ani nemluvíme o jeho budoucí odměně. Jakým příkladem je Mojžíš pro křesťany! Mohou jej napodobit, stojí-li tváří v tvář svůdnému lákání, aby z potěšení a pokladů tohoto světa učinili velké věci ve svém životě, a to na úkor duchovních pokladů. Jak moudrá je rada, že by se měli snažit, aby „byli bohatí v pravých skutcích“, místo aby usilovali o bohatství v hmotných věcech! — 1. Tim. 6:17, 18, NS.

Jiný muž, který správně hodnotil, co je opravdu velké a co je malé, byl apoštol Pavel. Pavel byl velmi vzdělaný a vážený farizeus. Měl skutečně všechno, čím se mohl honosit Žid. (Skut. 26:5; 2. Kor. 11:22; Fil. 3:5) Přece však řekl o všech těchto věcech: „Ano, proto také všechny věci pokládám za ztrátu pro vynikající cenu poznání Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem přijal ztrátu všech věcí a dívám se na ně jako na hromadu smetí, abych získal Krista a byl nalezen v jednotě s ním.“ — Fil. 3:8, 9, NS.

Pavel povzbuzoval křesťany, aby jej napodobovali, aby zapomínali na věci, které byly za nimi, na příklad na ctižádost, na snahu po zbohatnutí nebo na snahu stát se slavnými, ale aby usilovali o věci, které byly před nimi: o službu Bohu, o jeho zalíbení a odměnu od něj. To byly velké věci v jejich životě. Dvanáct apoštolů mělo stejný postoj. Sami opustili všechno, aby následovali Ježíše Krista. — Mar. 10:28–31; 1. Kor. 11:1; Fil. 3:13.

MUSÍŠ SI ZVOLIT

Křesťané by se neměli přespříliš starat o hmotné věci jako je strava, oděv a přístřeší. Je sice pravda, že tyto věci jsou nutné a že bychom bez nich nemohli žít. Nejsou to však nejdůležitější věci, které by měly být středem našeho života. Proto dal Ježíš radu: „Přestaňte mít úzkostlivou starost o své duše pokud jde o to, co budete jíst a co budete pít, nebo o své tělo, pokud jde o to, co si budete oblékat . . . O všechny tyto věci totiž chtivě usilují národy. Neboť váš nebeský Otec ví, že toto všechno potřebujete.“ — Mat. 6:25, 32, NS.

Jak můžeme nyní uplatnit tuto Ježíšovu radu ve spojení s problémy dnešní doby? Samo o sobě není převrácené mít pěkný domov, dobré auto, vynikající zařízení pro barevnou televizi nebo podobné věci. Jestliže si však křesťan dělá starosti o takové věci a tak dalece o ně usiluje, že jej olupují o čas, který potřebuje pro osobní studium Bible, o čas, kdy se schází ke shromáždění se svými spolukřesťany, a o čas, kdy druhým přináší slovo života, co potom? Nevyjadřuje potom svým způsobem jednání, že tyto vynikající hmotné věci jsou velkými věcmi v jeho životě? A nevyjadřuje tím, že zájmy Božího království a duchovní požehnání jsou pro něj menšími věcmi, i když je snad nepovažuje za zcela malé? Může křesťan s takovým duchovním postojem doufat, že dosáhne Jehovova zalíbení a věčného života v Božím novém světě?

Potom přicházejí ještě svody v podobě tělesných žádostí. Radosti, spojené s používáním síly k rozmnožování, vedli opětovně křesťany k tomu, že ztratili správnou perspektivu. Svým způsobem jednání dali najevo, že sexuální potěšení, i za cenu nemravného jednání, je velkou věcí v jejich životě a že Boží zalíbení, společenství se spolukřesťany a čest sloužit jako Boží svědek, jsou ve srovnání s tím věci malé. Teprve odnětím společenství s křesťanským sborem byli někteří natolik vyburcováni, aby znovu dospěli ke správnému názoru na věci, jak tomu bylo v případě jednoho křesťana v době Pavlově. (1. Kor. 5:1–13; 2. Kor. 2:5–11) Jiní úplně ztroskotali ve své víře.

Jaký běh si zvolíš? Co jsou opravdu velké věci v tvém životě?

JINÉ VELKÉ A MALÉ VĚCI

Někteří se osobně urazili a nyní dávají najevo, co považují za velké nebo za malé. Jestliže je v tvém životě něčím velkým tvá pýcha nebo tvá takzvaná „osobní čest“, pak připustíš, že tě osobní urážky učiní nešťastnými, a nebudeš je umět odpustit. Budeš pěstovat hněv a ne odpouštění; budeš se snažit „zachovat si tvář“.

Je-li však v tvém životě opravdu velkou věcí jednota mezi křesťanskými bratry a dobré vztahy k těm, kteří mají stejné uctívání, pak budeš umět odpouštět menší opomenutí, zanedbání nebo nedopatření. Budou se ti jevit jako malé věci, jimiž skutečně jsou. Místo abys oplácel stejné stejným nebo pěstoval hněv, nastavíš druhou tvář, jak to poradil Ježíš svým následovníkům. — Mat. 5:39.

Aby nám apoštol Petr vštípil toto poučení, dává nám radu: „Především mějte vřelou lásku k sobě navzájem, neboť láska přikrývá množství hříchů.“ Kdo to činí, ukazuje, že má správný náhled na věci, že totiž takové věci, jako jsou osobní urážky, patří k malým věcem, a láska, pokoj a soulad mezi křesťany patří k věcem velkým. — 1. Petra 4:8.

Je opravdu moudré pečlivě uvážit, které věci učiníme velkými věcmi ve svém životě a které učiníme věcmi malými. Správná volba v těchto věcech přináší v dnešní době pokoj, radost a spokojenost a věčně šťastný život v Jehovově novém světě, který je tak blízko.