Zprávy a jejich hlubší význam

Jeptiška radí hazardním hráčům

● Jedna katolická jeptiška pravidelně přednáší ve společenských klubech v kalifornské oblasti San Francisco Bay na téma „Jak hrát hazardní hry — pokud musíš“. Tato jeptiška má akademický titul — doktorát matematiky — a je odbornicí, pokud jde o pravděpodobnost. Podle listu „The Oregonian“ dává rady a tipy skupinám, které se chystají na hazardní hry v Nevadě. Její návrhy obvykle zní: „Musíte znát hru. Musíte znát pravděpodobnost.“ Také radí, na jaké hry sázet a jakým hrám se vyhýbat.

Když se jí někdo zeptá, zda hazardní hraní je hřích, tato jeptiška odpovídá: „Ne, myslím, že není.“ Dodává: „Život sám je hazardní hra. Myslím, že hazardní hraní je z hlediska hříchu neutrální.“ Z jejích poznámek je patrný pouze názor její církve. „Podle katolického učení je hazardní hraní samo o sobě morálně indiferentní,“ říká „Katolická encyklopedie pro školu a dům“. — Svazek 4, str. 506, angl.

Zkušenosti však ukazují, že tam, kde jsou v sázce peníze, je i chtivost. Mnozí, kteří se stali notorickými hazardními hráči, začali jen malými sázkami „pro zábavu“. Křesťané by se tedy neměli snažit ‚znát hru a pravděpodobnost‘, a přitom se pouštět do jednání, o němž je známo, že podporuje „skutky těla“. Není daleko moudřejší, aby se křesťané věnovali činnosti, která přináší „ovoce ducha“? — Gal. 5:19–23.

‚Pokřesťanštění‘ pohanských slavností

● Večer 24. června, kdy je podle katolického kalendáře ‚svatého Jana Křtitele‘, planou po celém východním pobřeží Španělska a v mnoha evropských zemích ohně. Co mají ohně společného s Janem Křtitelem? Barcelonský deník „La Varguardia“ připouští, že celá tato slavnostní nálada ve skutečnosti „představuje pokřesťanštění letního slunovratu“. Tato astronomická událost, kdy slunce se jakoby zastaví ve svém pohybu směrem k severu nebo k jihu, byla pro starověké pohany důvodem k oslavám a k bezuzdnému veselí.

Jiná velká slavnost slunovratu, která byla ‚pokřesťanštěna‘, je 25. prosince. Přibližně v té době se dny začínají opět prodlužovat. Římané, kteří uctívali slunce, slavili narozeniny nepřemoženého slunce. Ve čtvrtém století n. l. byly tyto oslavy změněny v oslavy narození Božího Syna. I jedle, kterou pohanské germánské kmeny používaly při svých oslavách zimního slunovratu, byla později přijata jako „vánoční“ strom.

Apoštol Pavel neříká, že by se měly takové pohanské události ‚pokřesťanštit‘. Ukazuje naopak pravým křesťanům správný směr, když se ptá: „Jakou pospolitost má světlo s tmou?“ Potom nabádá: „‚Vyjděte proto z jejich středu a oddělte se,‘ říká Jehova, ‚a přestaňte se dotýkat nečistého‘; ‚a já vás přijmu.‘“ — 2. Kor. 6:14–17.

Neuspokojivé hmotařství

● Pracující lidé, kteří žijí v oblasti Tokia v Japonsku a dojíždějí do zaměstnání, stráví denně jednu a půl hodiny, než se dostanou do práce a z práce. Mnozí pracují každý den několik hodin přesčas, a proto není nic neobvyklého, jsou-li mimo domov třináct hodin i déle. Odcházejí z domova před sedmou ráno a obvykle se vracejí večer po osmé.

Mnozí z těchto pracujících lidí žijí v malých domcích na malých pozemcích, protože prostoru je nedostatek. Použijeme-li jako srovnání pozemek rozměrů 15 × 30 metrů, je jejich průměrný pozemek, kde žijí asi poloviční. V samotném Tokiu je ještě menší. Lidé velmi tvrdě pracují, ale jen málokdo má naději, že se jeho situace zlepší.

Ale více než 64 000 svědků Jehovových v Japonsku vede v domovech lidí více než 90 000 biblických studií. Ukazují jim z Bible skutečnou naději na daleko uspokojivější život na rajské „nové zemi“. (2. Petra 3:13) V tomto novém světě, který vytvoří Bůh, budou lidé žít v míru, budou spokojeni a bude se jim po hmotné stránce opravdu dobře dařit, budou zbaveni dnešního skličujícího napětí. Prorok Izaiáš o tom předpověděl: „A jistě budou stavět domy a budou je obývat; a jistě budou pěstovat vinice a jíst jejich ovoce. A nebudou stavět aby obýval někdo jiný; nebudou pěstovat, aby někdo jiný jedl. Protože dny mého lidu budou jako dny stromu.“ — Iz. 65:21, 22; Žalm 37:11.