Válka, která měla skoncovat s válkami

NOČNÍ oblohou hučela obrovská německá vzducholoď. Vracela se domů po náletu na Londýn a nad vesnicí v Essexu svrhla bomby. Jedna z nich zabila ošetřovatelku, která přijela na dovolenou z fronty ve Francii.

Byla to nevýznamná příhoda v 1. světové válce, měla však závažné souvislosti. Byla dokladem toho, že 20. století, místo aby nastolilo čas, kdy se již člověk ‚nebude učit válce‘, se stalo svědkem obrovského vzrůstu jak ve množství zbraní, tak v rozsahu válečných bojišť. (Izajáš 2:2–4) Po tisíciletí se válčilo na zemi a na hladině moře. Ale v 1. světové válce se boj rozšířil nahoru do vzduchu a dolů pod mořskou hladinu. A tak byli civilisté vzdálení stovky mil od fronty zabíjeni bombami a mnoho lodí poslaly na dno oceánů neviditelné ponorky.

Vždyť během té první strašné světové války padlo v boji 8 miliónů vojáků a podle odhadu 12 miliónů civilistů zahynulo v důsledku hladu a nedostatku přístřeší. „Tragédií Velké války [1. světové války],“ podle historika H. A. Fishera, „bylo, že byla vedena mezi vysoce civilizovanými národy Evropy kvůli sporné otázce, kterou mohlo snadno urovnat několik rozumných mužů.“ Na ospravedlnění toho hrozného vraždění se říkalo, že je to „válka, která skoncuje s válkami“. Ale ta slova se měla velmi brzy stát jalovou frází.

Mírová organizace

Jakmile byl roku 1918 vyhlášen mír, rozhořčená generace žádala, aby se učinily kroky pro zajištění toho, že se taková válka nebude nikdy moci opakovat. Tak se v roce 1919 zrodila Společnost národů. Společnost však totálně zklamala. V roce 1939 se svět opět vrhl do války — války ještě zhoubnější než první.

Ve 2. světové válce se mnoho měst obrátilo v trosky a život civilistů se změnil ve zlý sen. Pak byly roku 1945 svrženy atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki a člověk vstoupil do nukleárního věku. Obludné hřiby, které se vznesly nad dvěma japonskými městy, byly zvěstovateli hrozby, jež od té doby visí nad lidstvem.

Ale ještě předtím, než spadly tyto bomby, konaly se přípravy ke zřízení organizace podobné zaniklé Společnosti národů. Tak vznikla Organizace spojených národů, jež měla v podstatě stejný cíl jako její předchůdkyně — udržovat světový mír. Co dokázala? Pravda, od roku 1945 nebyla světová válka, ale byly četné menší války, v nichž zahynuly milióny lidí.

Znamená to snad, že se lidstvo nikdy nedožije splnění Božího slibu vyřčeného Izajášem, že se lidé ‚již nebudou učit válce‘? Ne. Znamená to pouze, že splnění tohoto slibu neuskuteční člověk. Bible, o které se říká, že je ‚světlem naší vozové cestě‘, je kniha, která obsahuje tento inspirovaný slib. A právě Biblie ukazuje, že jedině Bůh posléze skoncuje se všemi válkami. — Žalm 119:105.

Konec všem válkám

V předešlém článku bylo řečeno, že v prvním století vznikla skupina, která vytvořila mezinárodní bratrství, v němž bylo nemyslitelné, aby jeden člen válčil se svým bratrem nebo sestrou. Byl to křesťanský sbor a jeho členové velmi doslovně ‚překovali své meče v radlice‘. Dnes lidstvo vcelku nedělá žádné pokroky k odstranění války, ale opět je tu skupina lidí, kteří toho pozoruhodného cíle dosáhli. Kdo to je?

Před rokem 1914 měla tato malá skupinka důvěru v Bibli. Věděla tedy, že lidské snahy o odstranění válek neuspějí. Studiem Bible zjistila, že rok 1914 bude rokem obratu v lidských dějinách, a čtyřicet let na to upozorňovala. Přesně podle biblického proroctví byl rok 1914 počátkem času, jenž se vyznačoval hladomory, nákazami a zemětřeseními, a také válkou. (Matouš 24:3, 7, 8; Lukáš 21:10, 11) Historik James Cameron napsal o 1. světové válce: „V roce 1914 svět, jak byl tehdy znám a přijímán, skončil.“

Než tato válka skončila, postihla celý svět chřipková epidemie a zahubila 20 miliónů lidí — více než dvojnásobek vojáků, kteří padli v samotné válce. Od té doby děsí lidstvo nemoci jako rakovina a poslední dobou AIDS.

Všimněme si nyní jiného biblického proroctví: „A protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých.“ (Matouš 24:12) Splňuje se to? Jistě. Sdělovací prostředky denně odhalují světaširou bezzákonnost: vraždy, přepady a násilí vůbec. Jedna politická předpověď navíc tvrdila o 2. světové válce, že přinese „osvobození od strachu“. Bible naopak přesně předpověděla, že lidé budou „omdlévat strachem a očekáváním věcí, jež přijdou na obydlenou zem“. (Lukáš 21:26) Lidské předpovědi se opět mýlily a Boží prorocká slova měla pravdu.

Hlavní podněcovatel války

Podněcovatelem války je ten, kdo válku rozdmychává. Tuto roli hráli a hrají politikové, duchovní, a dokonce i podnikatelé. Ale největším podněcovatelem války není nikdo jiný než satan ďábel, nazývaný v Písmu „bůh tohoto systému věcí“. — 2. Korinťanům 4:4.

Satan se před tisíciletími vzbouřil proti Jehovovi Bohu a později strhl na svou stranu zástup andělů. Ale v roce 1914 jeho čas končil. Bible nám říká: „V nebi vypukla válka: Michael a jeho andělé vedli bitvu s drakem a drak vedl bitvu i jeho andělé, ale nezískal převahu ani již pro ně nebylo nalezeno místo v nebi. Velký drak byl proto svržen, ten prahad, který je nazýván ďábel a satan, jenž svádí celou obydlenou zemi; byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“ — Zjevení 12:7–9.

To vysvětluje, proč je Země od roku 1914 tak nebezpečným místem. Bible předpověděla důsledky satanova pádu: „Běda zemi . . ., protože k vám sestoupil ďábel s velkým hněvem, neboť ví, že má krátké časové období.“ (Zjevení 12:12) Jak krátké období? Ježíš řekl: „Tato generace [těch, kteří uvidí události začínající v roce 1914] rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.“ (Matouš 24:34) Co nestane? Všechny pohromy a zmatky, které Ježíš předpověděl pro naši dobu.

Bible však ukazuje, že navzdory selhání Společnosti národů a soudobé bezmoci Organizace spojených národů nepřestanou národy s vlastním úsilím o dosažení míru. Přijde dokonce čas, kdy si budou myslet, že se jim to podařilo. Nastane velké volání o „míru a bezpečnosti“, ale po něm bude následovat „náhlé zničení“ tohoto zkaženého světa. Lidé, kteří žijí ve tmě, budou zaskočeni tímto zvratem, který přijde „jako zloděj v noci“. — 1. Tesaloničanům 5:2, 3.

K čemu to povede? K válce, jež je skutečně „válka, která skoncuje s válkami“: k armageddonské bitvě, jež se v Bibli nazývá „válka velikého dne Boha, Všemohoucího“. To bude znamenat zničení všech zlých prvků a jejich podporovatelů. „Zločinci budou odříznuti.“ (Žalm 37:9) V závěru bude satan, velký podněcovatel války, uvězněn na místě, kde nebude moci dál ovlivňovat lidi. Nakonec bude zničen. — Zjevení 20:1–3, 7–10.

Všimni si však, že to nebude válka, kdy se bezhlavě ničí a nesmyslně umírají vinní i nevinní. Budou tu lidé, kteří přežijí, a budou to ti, kteří „prokazují [Bohu] dnem i nocí svatou službu“. Ano, ti, kteří se už dnes přestávají učit válce a jdou pokojnými cestami pravých křesťanů, přežijí tuto poslední, velkou válku. Bude jich hodně? Bible říká „velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. — Zjevení 7:9, 14, 15.

Po bouři

Jakou úlevu pocítí! Místo mnoha nacionalistických vlád bude jen jedna vláda: Boží království. (Daniel 2:44; Matouš 6:9, 10) Místo pyšných a ctižádostivých lidí zdědí zemi mírní a „naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje“. (Žalm 37:10, 11) „Bůh . . . setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest.“ (Zjevení 21:3, 4) Jehova způsobí, aby „války ustaly až do nejzazšího konce země.“ Meče budou překovány v radlice, kopí v zahradnické nůžky a ‚už se nebudou učit válce‘. — Žalm 46:8, 9; 46:9, 10, KB; Izajáš 2:4.

Nelíbilo by se ti žít v takovém světě? Jistě ano. Máš možnost. Prvním krokem je studovat Boží slovo, Bibli, a ujistit se, že je ta naděje pravá a dobře podložená. Pak zjisti z Bible, jaká je nyní Boží vůle vzhledem k tobě, a jednej podle toho. Studium sice znamená námahu, ale stojí za to. Ježíš řekl, že poznání, které získáš, bude znamenat „věčný život“, jestliže je budeš správně používat. (Jan 17:3) Je snad něco důležitějšího?