Věda a náboženství — Jak začal spor
SEDMDESÁTILETÝ astronom byl na smrtelném loži a s velkou námahou četl. V rukou měl korektury svého dokumentu, který byl připraven ke zveřejnění. Ať si to uvědomoval, nebo ne, jeho dílo mělo způsobit převrat v lidském chápání vesmíru. Mělo také uvnitř křesťanstva vyvolat vášnivou polemiku, jejíž důsledky jsou patrné dodnes.
Psal se rok 1543 a ten umírající muž byl polský katolík Mikuláš Koperník. Ve svém díle De Revolutionibus Orbium Coelestium (O obězích nebeských sfér) umístil Koperník do středu slunečního systému Slunce, a ne Zemi. Nadmíru komplikovanou geocentrickou soustavu tak rázem nahradil jinou, která se vyznačovala elegantní jednoduchostí.
Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že se blíží konflikt. Jednak Koperník o svých myšlenkách mluvil obezřetně a jednak se v oné době zdálo, že katolická církev, která zastávala geocentrický názor, je otevřenější vědeckým spekulacím. Samotný papež Koperníka povzbuzoval, aby své dílo zveřejnil. Když se k tomu Koperník nakonec odhodlal, bojácný vydavatel k dílu napsal vlastní předmluvu, v níž byl heliocentrický model představen pouze jako ideální matematická teorie, ale nikoli nezbytně jako astronomická pravda.
Spor se rozhořel
Později se na scéně objevil italský astronom, matematik a fyzik Galileo Galilei (1564–1642), který byl rovněž katolík. S využitím čoček, které tehdy byly novým vynálezem, sestrojil Galileo dalekohled, a ten mu umožnil vidět nebe tak podrobně, jak ho dosud lidské oko nespatřilo. Pozorování ho přesvědčila o tom, že Koperník měl pravdu. Galileo také viděl na Slunci skvrny, dnes označované jako sluneční skvrny, které zpochybňovaly další oblíbený filozofický a náboženský názor — totiž že Slunce nepodléhá změnám a je bez kazu.
Galileo na rozdíl od Koperníka své myšlenky odvážně a zaníceně propagoval. Náboženské ovzduší přitom bylo mnohem nepřátelštější, neboť katolická církev se mezitím otevřeně postavila proti Koperníkově teorii. Když tedy Galileo tvrdil, že heliocentrický model je nejen správný, ale že je také v souladu s Písmem, církev větřila kacířství.a
Své stanovisko se Galileo vydal obhájit do Říma, ale nebylo to nic platné. V roce 1616 mu církev nařídila, aby se Koperníka přestal zastávat. Galileo tak byl načas umlčen. Potom v roce 1632 zveřejnil další dílo na Koperníkovu podporu. Tentýž rok ho inkvizice odsoudila k doživotnímu žaláři. S ohledem na Galileův věk však byl rozsudek vzápětí změněn na domácí vězení.
Mnozí lidé považují Galileův spor s církví za velké vítězství vědy nad náboženstvím a v širším smyslu i nad Biblí. Jak ale uvidíme v následujícím článku, tento zjednodušený závěr nebere v úvahu řadu skutečností.
[Poznámka pod čarou]
a Galileo si zbytečně udělal mocné nepřátele tím, že obratně šermoval slovy a používal břitký sarkasmus. Navíc svým tvrzením, že heliocentrický model je v souladu s Písmem, se stavěl do role náboženské autority, a církev tím ještě více popouzel.
[Obrázek na straně 3]
Koperník
[Podpisek]
Převzato z Giordano Bruno and Galilei (vydání v němčině)
[Obrázek na straně 3]
Galileo se obhajuje před římskou inkvizicí
[Podpisek]
Z knihy The Historian’s History of the World, sv. IX, 1904
[Podpisek obrázku na straně 3]
Pozadí: Nákres Koperníkova modelu sluneční soustavy