Pátrání po velkých plazech minulosti

KDYŽ stojíme na okraji údolí Red Deer River, přímo na jih od města Drumheller v Albertě v Kanadě, stojíme na hranici dvou odlišných světů. Ve výši očí vidíme ve všech směrech nekonečná pole pšenice na prérii Alberty. Když se však podíváme z útesu dolů do vyprahlého a neplodného údolí, octneme se ve zcela jiném světě, ve světě velmi vzdáleném od našeho vlastního světa — ve světě dinosaurů.

V tomto údolí, kde jsou kaňony s příkrými stěnami a vícebarevné vrstvy usazených hornin, byly vykopány stovky kostí dinosaurů. Někteří lidé v okolí nazývají tento kaňon „úhorem“. Ale mladí i staří návštěvníci jsou ohromeni, když se dívají na zkamenělý odkaz těch nejpozoruhodnějších zvířat, která kdy žila na Zemi.

Pátrání po dinosaurech

Před rokem 1824 lidé dinosaury neznali. V tom roce byly v Anglii vykopány kosti několika druhů zkamenělých plazů. Britský paleontolog Richard Owen nazval tato zvířata dinosaury, což je slovo složené ze dvou řeckých výrazů deinos a sauros, a znamená „ohromná ještěrka“. Jméno se běžně používá dodnes, i když víme, že dinosauři jsou plazi a ne ještěrky.

Od roku 1824 se zkameněliny dinosaurů našly na všech kontinentech. Nálezy zkamenělin v usazeninách hornin ukazují, že v období historie Země, jež se nazývá ‚věkem dinosaurů‘, bylo neuvěřitelně mnoho různých druhů těchto zvířat. Některá žila na zemi, jiná v bažinách. Mnohá snad dokonce žila ve vodě, podobně jako dnešní hroši.

Velké množství zbytků dinosaurů, a rovněž i dalších pozůstatků jako například otisků stop, bylo objeveno na Velké střední plošině v Severní Americe. Prérie ve střední Albertě vydaly mnoho dinosauřích zbytků a také téměř 500 úplných koster. V roce 1920 objevily výpravy kosti dinosaurů v poušti Gobi ve střední Asii. Při jedné sovětské výpravě v Mongolsku v roce 1940 se našla kostra dinosaura dlouhá téměř 12 metrů.

V roce 1986 objevili argentinští vědci v Antarktidě zkamenělého dinosaura, který se živil rostlinami. Do té doby byla Antarktida jedinou z velkých zemí, kde se nenašly zkameněliny dinosaurů. Krátce předtím objevil jeden americký badatel kosti dinosaurů na severním pobřeží Aljašky. Během minulých sta let byly vrstvy dinosauřích kostí objeveny na tolika místech, že rozšíření dinosaurů ve vzdálené minulosti je již zcela zřejmé.

Kdy žili?

Dinosauři sehráli na Zemi ve své éře velmi významnou úlohu. Ale pak nastal jejich konec. Vrstvy hornin, jež obsahují lidské zkameněliny, se nacházejí nad vrstvami obsahujícími zkameněliny dinosaurů. Vědci z toho všeobecně usuzují, že se lidé objevili na Zemi později.

Vzhledem k tomu je v knize Paleontology od Jamese Scotta řečeno: „I nejranější druhy Homo sapiens [člověka] žily dlouho po zániku dinosaurů. . . I když přihlédneme k posuvům v zemské kůře, horniny obsahující zkameněliny lidí jsou vždy nad horninami uchovávajícími kosti velkých plazů dinosaurů, a z toho vyplývá, že tyto kosti jsou z dřívějšího období než zbytky lidí.“

V údolí Red Deer River je vrstva usazené horniny, v níž jsou kosti dinosaurů. Bezprostředně nad ní je červenohnědá vrstva, která sleduje obrysy úbočí. Nad červenohnědou vrstvou je vrstva hnědavého siltovce obsahující zkameněliny subtropických kapradin, jež poukazují na horké klima. Ještě výše je několik vrstev uhlí. Nad tím jsou hrubozrné vrstvy země. V žádné z vyšších vrstev již nejsou kosti dinosaurů.

Kniha A Vanished World: The Dinosaurs of Western Canada (Zaniklý svět: Dinosauři západní Kanady) uvádí, že „všech 11 velkých druhů dinosaurů. . . přestalo existovat v západním vnitrozemí asi ve stejnou dobu“. Z toho a ze skutečnosti, že lidské kosti se nenašly společně s kostmi dinosaurů, docházejí vědci k závěru, že ‚věk dinosaurů‘ skončil dříve, než se objevili lidé.

Nicméně je nutné poznamenat, že někteří se snaží vysvětlit, proč se kosti dinosaurů a kosti lidí nenalezly společně: dinosauři prý nežili v oblastech osídlených lidmi. Tyto rozdílné názory ukazují, že zkamenělé doklady nevydávají svá tajemství tak snadno a že nikdo dnes na zemi opravdu nezná všechny odpovědi.

Charakteristické znaky

Vědci dospěli k názoru, že na východ od severoamerických Skalistých hor kdysi existovalo velké mělké moře. Toto moře bylo stovky kilometrů široké a rozkládalo se od nynějšího Arktického oceánu až po Mexiko. Podél jeho plochých břehů byly bujné bažinaté pralesy. Zkameněliny poukazují na to, že v tomto ekologickém prostředí se dařilo mnoha druhům dinosaurů. Edmontosaurus byl dinosaurus podobný ptakopysku, který se zřejmě pásl v celých stádech jako hovězí dobytek v bažinách. K tomuto závěru došli paleontologové z dobře uchovaných stop tří prstů a zkamenělého obsahu žaludku.

I další důkazy naznačují, že dinosauři žili společensky. Pravděpodobně tvořili stáda snad po stovkách či více zvířatech. Objev několika vrstev hnízd a vajec nad sebou dokazuje, že se někteří dinosauři vraceli rok co rok na stejná hnízdiště. Podle vyjádření časopisu Scientific American zbytky koster dinosauřích mláďat poblíž hnízd ‚výrazně naznačují, že mezi sourozenci byly společenské vztahy a předpokládají i tu možnost, že se rodiče starali o mláďata po jejich vylíhnutí‘.

Zkameněliny také podávají důkaz, že dinosaurů bylo ohromné množství a různé druhy. Jak ale vlastně vypadali? Byly to obrovité nestvůry nahánějící hrůzu — „ohromné ještěrky“? Proč se zdá, že tak náhle zmizeli?

[Podpisek obrázku na straně 3]

Smithsonian Institution, Washington, D.C.: Photo Number 43494