Mizící lesy, rostoucí teploty

ODLESŇOVÁNÍ tropů. Skleníkový efekt. To jsou problémy, o nichž se často mluví jedním dechem. A z dobrého důvodu. První problém je jednou z příčin druhého. Jak lidstvo vypaluje, srovnává se zemí a zatápí vodou rozlehlá zalesněná území, aby se mohly stavět ranče, silnice a vodní elektrárny, uvolňují lesy své ohromné zásoby uhlíku do atmosféry. Kysličník uhličitý, který tak vzniká, je jen jedním z mnoha plynů, které působí, že atmosféra zadržuje teplo a země se tak pomalu ohřívá.

Poslední zprávy OSN odhalují, že obě krize jsou možná horší, než se dříve myslelo. Například více než tři sta meteorologů z celého světa vydalo v květnu 1990 varování, že průměrná celosvětová teplota vzroste během příštích pětatřiceti let o dva stupně a do konce příštího století o šest stupňů, pokud člověk tento trend nezmění.

To by znamenalo nejdramatičtější změny průměrné teploty, které země za deset tisíc let pamatuje, tvrdí vědci. Ač je skleníkový efekt mezi vědci předmětem mnoha sporů, The Washington Post poznamenává: „Vědci, kteří psali zprávu. . ., řekli, že představuje pozoruhodnou názorovou shodu mezi stovkami obvykle hašteřivých vědců.“

Přitom zpráva nazvaná Světové zdroje 1990–91 odhaduje, že svět ztrácí tropické pralesy až o padesát procent rychleji než ukazovaly předchozí odhady. Celkové tempo odlesňování tropů v devíti zemích — v Asii, Africe a Jižní Americe — se během osmdesátých let více než ztrojnásobilo! Na celém světě se podle této zprávy ničí 16 až 20 miliónů hektarů tropických pralesů ročně.

Kácení pralesů si už žádá své oběti. International Wildlife například uvádí, že deštné pralesy světa jsou domovem alespoň pěti miliónů a možná až třiceti miliónů rostlinných a živočišných druhů — „více než ve všech ostatních ekosystémech země dohromady“. Tyto druhy se fakticky rychle blíží k vyhynutí. Někteří pozorovatelé ptactva v severních krajích si už začali všímat, že stěhovaví ptáci, kteří sezónně přilétají z tropických pralesů, se stávají vzácnějšími.

Osmdesát procent kvetoucích rostlinných druhů Madagaskaru se nevyskytuje nikde jinde na planetě; jeden z nich, Vinca rosea, je základem některých ve světě nejvýznamnějších léků proti rakovině. Více než polovina madagaskarských lesů však už byla znehodnocena nebo srovnána se zemí.

Člověk skutečně v těchto posledních dnech „ničí zemi“, jak to Bible už dlouho oznamuje. — Zjevení 11:18.

[Podpisek obrázku na straně 15]

Abril Imagens/João Ramid