Vzestup a pád světa obchodu
6. část: Ekonomické starosti — Kdy skončí?
DOKUD bude chamtivý obchod nadále pevně svírat lidi, budou tu i ekonomické starosti. To je špatná zpráva. Dobrou zprávou však je, že tomuto sevření bude brzy učiněn konec jednou provždy a s ním i všem ekonomickým starostem. V současné době sděluje tuto dobrou zprávu lidem na celém světě více než čtyři milióny svědků Jehovových. — Viz rámeček na straně 14.
Nejúčinnější nástroj
Účelem reklamy — v ekonomickém uplatnění — je podpořit prodej výrobků nebo služeb. K podpoře odbytu je třeba veřejnost ovlivnit k nakupování. To je cílem vývěsních tabulí, novin, časopisů, rozhlasu a televize, nemluvě o neodbytné reklamní poště.
Promyšlené televizní reklamy jsou velmi vzdálené někdejším nabídkám veřejných vyvolávačů ve starověkém Řecku. Ovšem účel reklamy — totiž ovlivnit lidi — je po celou dobu stejný. Johannes Gutenberg svým vynálezem knihtisku otevřel pro obchodní propagaci takové netušené možnosti, že anglický literární gigant Samuel Johnson mohl v roce 1758 napsat: „Reklamy jsou nyní tak početné, že je lidé čtou jen velmi zběžně, a proto musí poutat pozornost svými pompézními sliby a výmluvností někdy vznešenou, jindy dojemnou.“ Nebýt Johnsonova zastaralého jazyka, mohli bychom se domnívat, že tato slova napsal letos, v roce 1992.
Průmyslová revoluce dodala obchodní propagaci nový podnět. Množství nových výrobků, které se objevily, potřebovalo zákazníky. A ty nyní mohla zastihnout rostoucí síť novin a časopisů. Časem začal rozhlas a televize ovlivňovat ještě větší množství kupujících. Propagace se stala sférou podnikání sama o sobě. První reklamní agentura se objevila již v roce 1812, když byla v Londýně založena firma Reynell a syn.
Pokud nás obchodní propagace pravdivě informuje, jaké zboží je k dostání nebo jaké služby mohou uspokojit naše oprávněné potřeby, pak slouží dobrému účelu. Jiné to ovšem je, pokud překračuje určité vhodné hranice, když nás svádí, abychom kupovali věci, které nepotřebujeme, a dostávali se do tíživých dluhů jen proto, že jsme chtěli mít nějakou věc ihned. Jeden spisovatel popsal reklamu takto: „Lichotí, úpěnlivě prosí, přemlouvá, volá“, a pak dodal: „Ať již vědomě, nebo podvědomě, každý z nás je reklamou ovlivněn — k lepšímu, nebo k horšímu.“
Případní zákazníci jsou často zlákáni ke koupi zcela nepodstatnými faktory. Odborníci v oblasti obchodní propagace se snaží zapůsobit na egoismus, zaměřují se na lidské city. Mohou například předkládat polopravdy. Ještě horší je, že mohou zakrývat záporné nebo nebezpečné stránky svých výrobků, čímž projevují závažný nedostatek zájmu o dobro druhých. A to vše ve jménu konkurence.
Je konkurence nutná?
Možná cítíte, podobně jako mnoho jiných lidí, že konkurence je pro pokrok nezbytná. A je skutečně pravda, že v současné době může poctivá konkurence v jistých směrech spotřebitele chránit. Ale vzdělávací příručka Psychology and Life (Psychologie a život) zpochybňuje, zda je konkurence „nutným rysem lidské přirozenosti“, a ptá se: „Potřebujeme stát jednou nohou na krku poraženého, máme-li být šťastní?“
Tato učebnice si sice všímá, že lidé, kteří vyrůstali v soutěživé společnosti, zřejmě „reagují kladně na výzvu toho druhého porazit“, ale trvá na tom, že konkurence není z psychologického hlediska vrozený povahový rys. V konečných důsledcích je brzdou v dosahování vytyčených cílů. Z testů plyne, že „vyvolává postoj ‚zvítězit stůj co stůj‘, což často nevede k odvádění kvalitní práce“.
Konkurence může například vzbuzovat strach z neúspěchu. Ovšem strach, ať již ve škole, na pracovišti nebo jinde, člověka k dobrým výkonům nevede. Konkurence může kromě toho podněcovat k nepoctivosti nebo k podvádění. Studenti, kteří jsou ve snaze o získání dobrých známek příliš soutěživí, mohou ztratit ze zřetele skutečný účel vzdělání: vybavit člověka, aby byl lepším a produktivnějším členem společnosti.
Kniha Psychology and Life byla napsána ve třicátých letech a uvádí dobový příklad obyvatel Samoy jakožto převážně nesoutěživé společnosti. Vysvětluje: „Lidé pracují a schraňují výsledky své práce ve společném skladišti, z něhož mohou všichni čerpat podle svých potřeb“, a dodává: „Antropologové sdělují, že takovíto lidé prožívají štěstí ve stejně plné míře jako jejich poněkud více individualističtí bližní v jiných částech světa.“
Užitečný a úspěšný ekonomický systém proto nemusí být nutně založen na konkurenci. Jeden přední podnikatel tvrdí, že soutěživost je snad nutná pro motivaci nezralých osob, ale zralým osobám by nemělo být zatěžko nalézat motivaci v činnosti samotné. Potěšení můžeme nalézt v učení, v tvůrčím přístupu, v tom, když jiným působíme radost, v zaměření na pokrok a v nových objevech.
Můžeme tedy chápat moudrou radu Bible: „Neprosazujme sami sebe tím, že bychom jeden druhého popuzovali k soutěživosti a jeden druhému záviděli.“ — Galaťanům 5:26; Kazatel 4:4.
Osvoboďme se a získejme něco lepšího!
Je patrné, že Satan používá chamtivého obchodu jako nástroje, aby prosazoval své záměry. Tím, že působí ekonomické starosti, drží lidstvo ve stále těsnějším sevření. Starosti, jak uspokojit touhu po hmotných věcech, vytlačují do pozadí nezbytné duchovní potřeby. Svět obchodu pěstuje v lidech názor, že se zboží vyrábí proto, aby se po použití vyhodilo, a to se negativně odráží na životním prostředí. Postoj ‚chci mít všechno a hned‘ ničí spokojenost a štěstí. Skutečnost je taková, že oprávněné ekonomické zájmy, nejsou-li mírněny Božími zásadami, nakonec degenerují v sobectví a posléze v chamtivost.
Chamtivost a nadměrný zájem o sebe sama jsou ovšem formami modlářství, a to se nelíbí Bohu. (Kolosanům 3:5) Lidé, kteří dovolí, aby obchod negativním způsobem ztvárňoval jejich osobnost, chodí po tenkém ledě, podobně jako podporovatelé falešného náboženství a zastánci lidských vlád. Vystavují se riziku, že se stanou terčem Boží nelibosti. Ježíš varoval: „Dávejte však na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi [včetně ekonomických starostí] a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den [Jehovova soudu].“ — Lukáš 21:34.
Ti, kteří se chtějí stát křesťany, se musí vymanit ze svírajícího vlivu nedokonalých ekonomických systémů tím, že odmítnou ducha, kterého tyto systémy podporují, a tím, že odloží své sobecké ekonomické cíle. Lidské osobnosti musí utvářet všemocný Stvořitel, nikoli všemocné peníze. Vždy je třeba usilovat o poctivost. Člověk musí nalézat spokojenost v tom, co má, ne v tom, že neustále sahá po něčem novém. — Efezanům 5:5; 1. Timoteovi 6:6–11; Hebrejcům 13:18.
Aby si křesťané správně určili svůj žebříček hodnot, musí pravidelně zkoumat své životní cíle. (Filipanům 1:9, 10) To se zrcadlí v tom, jaké zaměstnání si zvolí a pro jaké vzdělání svých dětí se rozhodnou. Pamatují, že „všechno ve světě — žádost těla a žádost očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu — nepochází od Otce, ale pochází ze světa. Mimoto svět pomíjí a rovněž jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ Neustále si připomínají, že až bude pomíjet svět, postihne světový obchod ‚krach‘, z něhož se ani samotný obchod, ani jeho zastánci již nikdy nevzpamatují. — 1. Jana 2:16, 17.
[Rámeček na straně 14]
Žádné ekonomické starosti pod Božím Královstvím
Žádný prudký růst cen způsobený nedostatkem potravin: „Sama země jistě vydá svůj výnos; Bůh, náš Bůh, nám bude žehnat.“ „Na zemi bude spousta obilí; na vrcholku hor bude nadbytek.“ — Žalm 67:6; 72:16.
Žádné nezplacené účty za lékařskou pomoc: „A žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ ‚Otevřou se oči slepých, a uši hluchých, ty budou zprůchodněny. V tom čase bude chromý šplhat jako jelen a jazyk oněmělého vykřikne radostí.‘ — Izajáš 33:24; 35:5, 6.
Žádné přemrštěné nájmy a splátky hypoték: „Jistě budou stavět domy a obývat je; a jistě budou sázet vinice a jíst jejich ovoce. Nebudou stavět, a někdo jiný obývat; nebudou sázet, a někdo jiný jíst.“ — Izajáš 65:21, 22.
Žádné rozdělení na třídu chudých a třídu bohatých: „Jistě vykoná soud mezi mnoha lidmi a urovná záležitosti vzhledem k dalekým mocným národům. . . A skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli.“ — Micheáš 4:3, 4.
Žádné neuspokojené potřeby jakéhokoli druhu: „Ti, kteří hledají Jehovu, nebudou mít nedostatek ničeho dobrého.“ „Otevíráš svou ruku a uspokojuješ touhu všeho živého.“ — Žalm 34:10; 145:16.
[Obrázek na straně 15]
Pod vládou Božího Království konečně pominou ekonomické starosti