Pozorujeme svět

Sopka ochlazuje planetu

Když v roce 1991 vybuchla filipinská sopka Pinatubo, vědci předpovídali, že se tím naše planeta poněkud ochladí. Ukázalo se, že měli pravdu. Sopka vyvrhla do stratosféry asi 20 miliónů tun oxidu siřičitého. Tento plyn vytvořil mohutný oblak kapiček kyseliny sírové a v několika týdnech ho silné vzdušné proudy vysoko v atmosféře roznesly kolem celé zeměkoule. Kapičky kyseliny rozptylují a pohlcují určité množství slunečních paprsků, a na zemi je proto nižší teplota. Science News uvádí, že od výbuchu se v některých částech severní polokoule snížila průměrná teplota o jeden stupeň Celsia. Tento efekt je dočasný, neměli bychom jej proto považovat za protiváhu postupného celosvětového oteplování zemského povrchu. Jeden odborník na počasí předpovídá, že toto ochlazení způsobené výbuchem sopky pomine do roku 1994.

Trh s orgány v Asii

„Zákonem země je nabídka a poptávka,“ uvádí časopis Asiaweek k obchodu s lidskými orgány. Na jaře 1992 čekalo v Hongkongu asi 600 osob na transplantaci ledviny, přičemž je předpoklad, že do konce roku ji dostane jen 50 z nich. Mnoho lidí proto cestuje do jiných zemí, například do Indie, kde se ročně provede na 6 000 transplantací ledvin v rámci podnikatelské činnosti, která vynáší ročně dvacet miliónů dolarů. Chudí lidé nebo lidé ve finanční tísni jsou často ochotni prodat svou ledvinu, protože člověk obvykle může žít jen s jednou ledvinou. Časopis Asiaweek však sděluje, že trh s orgány je prolezlý korupcí. Zkorumpovaní zprostředkovatelé již podvodně připravili některé dárce o peníze. Jeden muž byl údajně přijat do nemocnice s menšími žaludečními potížemi, a odešel bez ledviny — byla mu vyňata bez jeho souhlasu!

Zabíjení neviňátek

Nejméně 1 383 dětí zemřelo v roce 1991 ve Spojených státech v důsledku týrání nebo zanedbávání, sděluje The Washington Post. Z tohoto střízlivého odhadu Národní komise pro ochranu dětí před týráním vyplývá otřesná skutečnost: denně čtyři dětská úmrtí, která mají souvislost s týráním, a 50procentní nárůst počtu případů ve srovnání s dobou před 6 lety. Tento vzestup má různé příčiny. Někteří odborníci se domnívají, že vinu má zhoršující se hospodářská situace — ztráta zaměstnání, nízké příjmy a beznaděj —, což dohání lidi k tomu, že ventilují svou frustraci na těchto bezbranných obětech. The Washington Post uvádí, že zatímco případy týrání dětí opatrovníkem dostaly velkou publicitu, „odborníci vědí, že příčina velkého počtu případů je spíše doma — u mámy a u táty, kteří by měli mít své děti nejraději“.

Přelidnění — Proč?

Proč je přelidnění v chudších zemích tak častým problémem? Paulo Nogueira Neto, bývalý brazilský ministr životního prostředí, podává v časopise Visão velmi přímou odpověď: „V Brazílii se vypráví příběh o jednom muži, kterého se zeptali, proč má devět dětí. Řekl: ‚Protože tři z nich v útlém věku zemřou; tři se přestěhují do São Paula, Rio de Janeira nebo Brasílie a tři zůstanou a budou o nás pečovat, až budeme staří.‘ Pro chudé obyvatelstvo představuje dítě sociální zabezpečení.“ Pan Neto zlověstně dodává: „Následující skutečnost je jasně patrná na celém světě: Kde je chudoba, tam je demografická exploze. A bude-li to pokračovat, planetu čeká zkáza. Ve světě s omezenými zdroji nemůže být rozvoj neomezený, pokud tento rozvoj nebude zároveň duchovní, mravní a vědecký.“

Ježíš na videu

Ve snaze přilákat mladé lidi k určitému poznání Bible, sahají různé organizace křesťanstva k opatřením, která překračují všechny meze. Tak například Americká biblická společnost vydala videokazetu se zprávou z Marka 5:1–20 o tom, jak Ježíš uzdravil muže posedlého démonem. Floridský The Miami Herald oznamuje, že tento film je zpracovaný ve stylu hudebního videoklipu, kde jsou scény sestaveny do rychle se střídajících záběrů. Jednu verzi doprovází rapová hudba, jinou náboženský zpěv. Ježíš v tričku a bundě zápasí na požárním schodišti s mužem posedlým démonem, mužovi tečou z úst sliny a na hlavě má baseballovou čapku. Jiné hudební video, Resurrection Rap (Rap o vzkříšení), údajně líčí Ježíše jako vůdce pouličního gangu!

Smrtonosné vody

Co s nepoužitou municí, když skončí válka? Německý list Hannoversche Allgemeine uvádí, že po druhé světové válce našli Spojenci jednoduché, ač krátkozraké řešení: Vyklopit ji do moře. List sděluje, že na mořské dno bylo vyhozeno 700 000 až 1 500 000 tun munice z Třetí říše. Později se k tomu přidala ještě nějaká munice Spojenců. Místa pro skládku byla určena v Severním moři, v Baltském moři a v Skagerraku. Ovšem záznam o nich nebyl pečlivý. Určité množství tohoto nebezpečného odpadu bylo v 50. letech vyloveno, ale panuje domněnka, že jej tam dosud zbývá ještě asi 500 000 tun. Rostou obavy z nebezpečí, které plyne z tohoto podmořského smetiště. Nyní vlády zkoumají s pomocí potápěčů některá z těchto míst ve snaze stanovit množství a nebezpečnost munice. Některé výbušniny jsou dosud funkční a z některých se uvolňují do vody nebezpečné jedovaté látky, například azid olovnatý, rtuť a TNT.

Úrazy na trampolíně

Zahradní trampolíny jsou stále oblíbenější, jsou však potenciálně nebezpečné, uvádí kanadský list The Toronto Star. Někteří lidé se na ně dívají jako na hračku. Avšak dvouletý průzkum úřadu Statistics Canada zjistil, že v celé zemi bylo hlášeno 324 závažných zranění, způsobených na trampolíně. „V nebezpečí jsou děti každého věku a jejich zranění bývají obvykle vážnější než většina jiných dětských zranění,“ sděluje Arlene Huhnová z Kolegia sportovních lékařů v Albertě. Paní Huhnová dodává, že k většině nehod dochází při vstupu na trampolínu nebo při pokusu o salto. Odborníci doporučují, aby majitel trampolínu umístil do otevřeného prostoru, aby sportující měli na nohou obuv, která neklouže, a aby byli opatrní při vstupu na trampolínu a při seskoku z ní. Trampolínu by také nemělo používat více lidí najednou. Důležitý je i patřičný dozor.

Invaze hadů

Přibližně před třiceti lety byl mikronéský ostrov Guam stižen pohromou, která vyhladila většinu tamních druhů lesních ptáků. Nebyl to virus ani pesticid, ale had — pakobra hnědá. Na Guam se možná dostala s některým americkým vojenským transportem z Nové Guineje a nesmírně se přemnožila. Dnes je tam místy na jednom čtverečním kilometru až 12 000 těchto nepříliš jedovatých plazů. Údajně visí z plotů a elektrického vedení, vnikají do domů, nečekaně vylezou z potrubí a zaútočí na domácí zvířata, dokonce i na malé děti. Ekologové na Havaji se nyní obávají, že hadi podniknou podobný nájezd i tam. Na Havajských ostrovech se původně hadi nevyskytovali, je tam však mnoho druhů exotického a vzácného ptactva, které by před takovými dravci bylo zcela bezbranné. Dosud bylo nalezeno několik pakober na havajských letištích. Byli patrně černými pasažéry, kteří přiletěli v letadlech z Guamu.

Benátky bojují s řasami

Benátky, toto nádherné město, které leží na jedné laguně v severní Itálii, stojí před neobvyklým ekologickým problémem — jde o mořské řasy. Díky nadbytku živin ve vodě se v laguně každoročně vytváří neuvěřitelných 500 000 tun mořských řas! Co si s tolika řasami počít? Z mořských řas se vyrábí papír. Je to svého druhu první pokus na světě a časopis Le Scienze jej nazývá „skutečným úspěchem“. Z laguny se každým rokem sklidí čtyřicet až šedesát tisíc tun mořských řas a vědci z nich vyrábějí papír postupem, který je vůči životnímu prostředí ohleduplnější než výroba papíru ze sběrných surovin. Tento papír je podobný papíru vyrobenému z celulózy a v několika ohledech ho předčí. A jak vypadá? Pochopitelně — je skvrnitý a bledě zelený.

Laskavá dobročinnost?

Časopis Consumer Reports si nedávno vzal na mušku jednu dobročinnou akci pro výzkum rakoviny, při níž se rozesílaly dopisy vyzývající lidi, aby udělali sbírku mezi přáteli a sousedy a peníze poslali. Zpráva říká, že pokud člověk rozšifruje malé písmo na zadní straně dopisu, vyjdou najevo jisté zajímavé skutečnosti. Tak například loni se touto dobročinnou sbírkou získalo 2,5 miliónu dolarů, ovšem na výzkum rakoviny připadl z každého dolaru necelý jeden cent. Časopis píše: „Zbytek tvořily náklady na zaplacení profesionálního organizátora sbírek, výdaje na uspořádání sbírky, na administrativu, na soudní procesy vedené kvůli dřívějším pochybným akcím a na ‚vzdělávání veřejnosti‘.“ Toto vzdělávání veřejnosti spočívalo ve velmi nejasných a obecných radách k prevenci rakoviny, z nichž časopis vybírá: „Nevystavujte se na pracovišti nebezpečí rakoviny.“

Jazyky a mozek

Franco Fabbro, vědecký pracovník na univerzitě v Terstu (Itálie), se domnívá, že každý jazyk, ať už jej známe dobře nebo částečně, je vázán na určitou konkrétní oblast mozku. Jak k takovému závěru došel? Při poškození mozku, které narušilo schopnost vyjadřování v mateřském jazyce, začali někteří lidé se znalostí více jazyků plynule mluvit cizím jazykem, o kterém se domnívali, že ho znají jen povrchně. Časopis L’Espresso říká, že „mateřský jazyk se kříží s jinými jazyky a omezuje možnost, aby se projevily“.