Straní Bůh někomu ve sportu?

VÍTĚZNÁ běžkyně padá na kolena a z jejích gest je vidět, že se modlí. Děkuje Bohu za vítězství. Musíme však předpokládat, že i některá z ostatních běžkyň v závodě se modlila k Bohu o vítězství — ale nevyhrála.

Dva boxeři před začátkem prvního kola utkání klečí v protilehlých rozích boxerského ringu. Oba se pokřižují na znamení, že se tiše modlí k Bohu, aby byli úspěšní. Potom jeden srazí druhého k zemi. V jiných utkáních prosí Boha o vítězství pouze jeden ze soupeřů, a přesto může prohrát stejně tak často jako vyhrát.

V kolektivních sportech se družstva hráčů modlí před zápasem, při zápase, nebo dokonce po něm. Například během posledních sekund utkání American Super Bowl v americkém fotbalu se jeden střelec chystal k důležitému kopu, který měl rozhodnout, zda jeho družstvo vyhraje, nebo prohraje. Střelec později řekl: „Modlil jsem se o to.“ Někteří z protihráčů se však také modlili, jenže za opačný výsledek.

Ačkoli se mohou modlit obě strany, jedna z nich musí prohrát. I vítězné družstvo, jehož hráči se modlili o vítězství, může příští zápas prohrát. Může být jen jeden konečný vítěz ligy, a tak ve skutečnosti musí do konce sezóny všechna ostatní družstva prohrát. Přesto jsou ve většině poražených družstev hráči, kteří se modlili o vítězství.

V článku nazvaném „Save Your Prayers, Please“ (Nechte si své modlitby, prosím) napsal jeden sportovní fejetonista: „Jen to, že se halasně chvástáte, jak blízký vztah k Bohu máte, nemusí nutně znamenat, že to je pravda . . . Ve druhé světové válce měli němečtí vojáci na přezce opasku vyryto Gott mit uns. Přeloženo: ‚Bůh s námi.‘“ Jiný sportovní novinář podotkl: „Ve fotbale Bůh nikomu nestraní. Takové světské záležitosti rozhodují muži a ženy, ne Všemohoucí.“

Apoštol Petr napsal: „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ Kdo se zapojuje do násilných sportů, ‚nepůsobí spravedlnost‘. (Skutky 10:34, 35; Římanům 14:19) Jestliže Bůh skutečně vyslyšel modlitby těch, kdo ho prosili o vítězství, a přitom byl některý soutěžící zraněn, nebo dokonce zabit, měli bychom z toho obviňovat Boha?

Boží slovo říká, že Bůh „nás slyší, ať prosíme o cokoli podle jeho vůle“. (1. Jana 5:14) Aby byly modlitby vyslyšeny, musí člověk znát Boží vůli a předsevzetí a jednat v souladu s tím. — Srovnej Matouše 6:9, 10.

Ne, Boží vůle a Boží předsevzetí nejsou spojeny se sportovními událostmi. Naslouchá tedy Bůh, když jsou při takových příležitostech předkládány modlitby za vítězství? Zcela jistě ne.

[Podpisek obrázku na straně 31]

UPI/Bettmann