Banán — Pozoruhodné ovoce

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V HONDURASU

ŘEKOVÉ a Arabové mu říkali „pozoruhodný ovocný strom“. V roce 327 př. n. l. jej v Indii objevila vojska Alexandra Velikého. Podle jednoho starého vyprávění indičtí mudrci odpočívali v jeho stínu a pojídali jeho plody. Proto se mu říkalo „ovoce moudrých mužů“. Co to je? No přece banán!

Jak se však banán dostal z Asie do karibské oblasti? Dávní arabští obchodníci přinesli kořeny banánovníku z Asie na východní pobřeží Afriky. V roce 1482 jej tam objevili portugalští cestovatelé a přivezli nějaké jeho kořeny i s jeho africkým jménem banán do portugalské kolonie na Kanárských ostrovech. Dalším krokem byla cesta přes Atlantik do Nového světa. K tomu došlo v roce 1516, několik let po Kolumbových výpravách. Na ostrovy a tropickou pevninu karibské oblasti přivezli banánovník španělští misionáři. Než se tedy toto pozoruhodné ovoce dostalo do Střední a Jižní Ameriky, muselo objet polovinu zeměkoule.

V roce 1690 se prý banán poprvé dostal z karibských ostrovů do Nové Anglie. Puritáni toto podivné ovoce uvařili, ale nechutnalo jim. Nicméně milióny lidí v jihoamerických a středoamerických zemích i v jiných tropických státech vaří syrové zelené banány a velmi si na nich pochutnávají.

Banánové plantáže

V letech 1870 až 1880 se o možnost vývozu banánů začali zajímat různí severoameričtí a evropští obchodníci. Vytvořili obchodní společnosti a založili banánové plantáže, kterým se říkalo fincas. Kvůli těmto plantážím museli dělníci a inženýři vymýtit džungle, vybudovat silnice a zavést železniční a komunikační systémy. Pro dělníky a jejich rodiny byly postaveny vesnice, kde bylo ubytování, školy, a dokonce nemocnice. Byly zavedeny linky parníků, kterými se banány dopravovaly do celého světa. Jak se průmysl rozrůstal, společnosti kupovaly v zemích, kde se banány pěstovaly, stále více půdy.

Devadesát procent banánů, které se snědí v Severní Americe, dnes pochází z latinskoamerických zemí. Hlavním vývozcem je Brazílie. Honduras, který je v pořadí šestý, vyveze asi milión tun banánů ročně.

Jak banány rostou

Banánovník není strom. Nemá žádná dřevitá vlákna. Je to spíš obrovská bylina, která vypadá jako palma. Vzrůst a mohutnost rostliny jsou určeny podnebím a půdou. Banány nejlépe rostou v horkém, vlhkém podnebí a dobře se jim daří v bohatých písčitohlinitých půdách, ze kterých dobře odtéká voda. Nejlepší je, když teplota vůbec neklesne pod dvacet stupňů Celsia.

Chcete-li začít pěstovat tuto plodinu, musíte zasadit řízky z podzemních oddenků dospělé rostliny — takzvané výmladky. Ty se zasadí do jam, které jsou třicet centimetrů hluboké a jsou vykopány pět metrů od sebe. Za tři až čtyři týdny se objeví zelené výhonky a vyrazí těsně stočené listy, které dále rostou a přitom se rozvíjejí. Banánovníky rostou velmi rychle, asi tři centimetry za den. Po deseti měsících je rostlina vzrostlá, tři až šest metrů vysoká, a připomíná palmu.

Na vzrostlé rostlině vyrůstá z listové růžice velké poupě s malými nachovými lístečky. Pak se objeví chomáče drobných květů. Na rostlině vyroste jen jeden trs banánů, který váží třicet až padesát kilogramů a má devět až šestnáct pater. Každé patro má deset až dvacet banánů. Patru se říká ruka, a banány jsou tedy prsty.

Banány rostou nejprve směrem dolů k zemi, potom směrem ven a nahoru. Tak dostávají svůj typicky zahnutý tvar. A co výživa a ochrana během růstu? Dělník za čas odstraní zbytky poupěte, takže všechnu energii rostliny dostávají banány. Pak přikryje plody polyetylénovým pytlem, aby je ochránil před hmyzem. Banány rostou vzhůru a jsou čím dál tím těžší, a proto je celá rostlina přivázána k dolní části sousední rostliny, aby se větrem nebo tíhou ovoce nevyvrátila. Nakonec se na obal přiváže barevná stužka, podle níž se pozná, kdy se mají plody sklidit.

Každý den létají nad plantáží letadla a postřikují rostlinám listy. To je chrání před třemi hlavními chorobami. Jednou je panamská nemoc, při které jsou některé rostliny zničeny houbou. Tyto rostliny se však nahrazují typy, které jsou proti ní odolné. Další je choroba Mako, která je způsobena baktérií. Tato nemoc se drží pod kontrolou tak, že se odstraní postižené rostliny a také všechny květiny, které lákají jistý hmyz, jenž nemoc roznáší. Existuje také nemoc Sigatoka, která ničí listy rostlin, ale pokud se včas použijí chemické postřiky, nepoškozuje banány. Banány potřebují hodně vody. Ta se k nim přivádí systémem kanálů a systémem vysokotlakých zavlažovačů. Stojí za zmínku, že se dbá, aby plantáž nezarostla trávou a plevelem.

Z plantáže na váš stůl

Když přijde doba, která je podle barvy stužky určena jako doba sklizně, banány jsou nejprve změřeny, aby bylo jisté, že mají tu správnou velikost. Další pozoruhodnou věcí je, že banány se na plantáži nikdy nenechají dozrát, ani když jsou určeny k místní spotřebě. Proč? Protože by ztratily svou chuť. Při rozhodování, kdy se bude plodina sklízet, se bere v úvahu, jak daleko a jakým způsobem se bude přepravovat. Pak dělník useká mačetou trsy banánů a ty se pošlou do balírny. Co se stane s banánovníkem po žni? Porazí se, aby zúrodnil půdu pro nové rostliny, které porostou na jeho místě.

V balírně se banány omyjí a poškozené plody se odstraní. Ty snědí dělníci a jejich rodiny. Z malých banánů se vyrábějí esence a pokrmy pro děti. Nejlepší banány se balí po 18 kilogramech do krabic a posílají se v chlazených vagónech a lodích do zahraničí.

Při nakládání se kontroluje kvalita ovoce a měří se jeho teplota. Jakmile je ovoce sklizeno, musí zůstat zelené, dokud se nedostane na trh. Banány snadno podléhají zkáze, a proto musí být sklizeny, odeslány a prodány v obchodech během deseti až dvaceti dnů. Ovoce se udržuje při dvanácti až třinácti stupních Celsia, aby nezrálo. Díky moderní dopravě se banány mohou posílat ze Střední a Jižní Ameriky až do Kanady a Evropy bez jakýchkoli problémů.

Praktická hodnota a výživa

Existuje více než sto odrůd banánů. Běžnou odrůdou je Cavendish, jehož plody se vyvážejí hlavně do Evropy, Kanady a Spojených států. Menší druhy, které mají příliš tenkou slupku, než aby se daly vyvážet, se hojně vyskytují v Hondurasu. Říká se jim manzana (Jablko) a Červená Jamaica.

Banánové listy obsahují užitečná vlákna a v tropických zemích se používají k různým účelům. Když zajdete na různá tržiště, často uvidíte na ulicích hromady těchto listů, jak se prodávají jako obaly na horké tamale, v mnoha zemích velmi oblíbené jídlo.

Mnoho lidí v Hondurasu rádo jí jako přílohu k jídlu plantejny. Na severním pobřeží Hondurasu se jednomu chutnému pokrmu říká machuca. Nezralé plantejny se rozšťouchají v moždíři, přidá se koření a tato směs se vaří spolu s kraby v kokosovém oleji.

Ve Spojených státech se ročně sní asi jedenáct miliard banánů. Velké množství banánů putuje do Kanady a do Británie i do jiných evropských zemí. A jakou mají výživnou hodnotu? V banánech je hodně vitamínu A a C, glycidů, fosforu a draslíku.

Banán se dá připravit na tolik způsobů! Hodí se na zákusky, do pokrmů z obilných vloček, do ovocných koktejlů, koláčů a dortů a samozřejmě na banánovou zmrzlinu. Až budete příště jíst zralý banán, pomyslete na jeho vynikající vlastnosti. Toto ovoce má vlastní obal. Je bohaté na vitamíny a nerostné látky. A možná objelo polovinu světa, aby se dostalo na váš stůl.