Může být rodinný život šťastnější bez televize?

LETOS v únoru časopis The Wall Street Journal uveřejnil ve význačné úpravě článek „Bez televize: Některé rodiny bez ní vzkvétají“. List uvedl: „Pro hrstku amerických rodin, které nadobro odpojily televizi, jde život dál — a docela šťastně.“

Vliv televize na rodinu se také nedávno probíral na jednom setkání při oslavě čtyřicátého výročí události, kdy první běžec uběhl míli v čase kratším než čtyři minuty. Tímto běžcem byl Roger Bannister. Jim Ryun, vynikající běžec šedesátých let, řekl, že se na téma televize bavili s Rogerem při večeři před olympijskými hrami v roce 1968.

„V té době jsme byli s mou manželkou Annou teprve zasnoubeni a měli jsme se brát,“ vyprávěl Ryun. „Roger nám tedy řekl, že objevil něco, co opravdu zlepšilo jeho rodinný život. Samozřejmě jsme nastražili uši. Řekl, že odnesl z domu televizi, a to jim poskytlo více času, aby byli spolu jako rodina, aby si povídali a společně si četli.“

Ryun vyprávěl: „To, co řekl, na nás velmi zapůsobilo. Začali jsme si uvědomovat: ‚Opravdu televizi nepotřebujeme.‘“

Řada lidí došla k témuž závěru. Proč? Kvůli tomu, jak televize může lidi upoutat, obzvlášť ty mladé. Jedna matka z Marylandu (USA) vypráví, že když kojila svou dcerku před televizí, dítě „ode mě odvrátilo hlavu a upřeně zíralo na obrazovku. Říkali jsme si, když toto dělá teď v tomto věku, co bude dělat, až bude starší?“ Rodina se tedy televize zbavila.

Pokud televizi nevyloučíte ze svého života úplně, nebylo by dobré alespoň mít její používání pod kontrolou? Karen Stevensonová, první černoška, které bylo uděleno Rhodesovo stipendium ke studiu na Oxfordské univerzitě v Anglii, o svém dřívějším životě řekla: „Přes týden jsme se na televizi dívat nesměli. Pokud dávali něco, co jsme obzvlášť chtěli vidět . . ., museli jsme to říci [matce] v neděli předtím a naplánovat to.“

A jak je to se sledováním televize ve vaší rodině? Domníváte se, že by bylo dobré, abyste sezení před televizí na nějakou dobu omezili, nebo je dokonce úplně vyloučili?