Naprostá vyčerpanost — Kdo je jí ohrožen a proč?

PŘEDSTAVTE si, že jste úředníkem a máte rodinu. Možná jím skutečně jste. Na pracovním stole se vám hromadí papíry. Neustále zvoní telefon a zákazníci vás žádají o věci, které jsou téměř nesplnitelné. Váš vedoucí je nespokojen, protože nevykonáváte tolik práce, kolik od vás očekává. Syn ve škole zlobí. Učitel se s vámi chce co nejdříve sejít. Naléhavě prosíte svého manželského druha o pomoc, ale ten je k vašim prosbám lhostejný. Když se vám situace začne vymykat z rukou, stres se mění ve sklíčenost, a tak dochází k tomu, že jste zcela vyčerpáni.

Je naprostá vyčerpanost způsobena přepracováním? Ann McGee-Cooperová, která se zabývá výzkumem mozku, řekla, že vyčerpanost je „způsobena nevyrovnaným životem a je příznačná pro lidi, kteří tráví stále více času prací a stále méně času odpočinkem“. Přepracování však není jediným činitelem. Někteří lidé jsou vyčerpaní, jsou-li vystaveni tlaku nebo určitým okolnostem, ale jiní lidé za stejných okolností vyčerpaní nejsou.

Pravděpodobné oběti vyčerpanosti

Stejně jako jsou lidé, kteří spíše onemocní určitou chorobou, tak jsou i typy lidí, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou zcela vyčerpaní. Elliot Aronson, profesor sociální psychologie na Kalifornské univerzitě, říká: „Abyste trpěli naprostou vyčerpaností, musíte být především silně zapáleni pro určitou věc.“ Lidé s větším rizikem vyčerpanosti jsou tedy silně zaujati vysokými cíli a ideály. Říká se, že lidé, kteří trpí naprostou vyčerpaností, bývají často nejlepšími pracovníky podniku.

Profesor Fumiaki Inaoka z vyšší zdravotnické školy japonského Červeného kříže rekapituloval povahové rysy lidí, kteří se pravděpodobně stanou oběťmi vyčerpanosti. Ve své knize Moecukišokogun (Syndrom naprosté vyčerpanosti) k tomu napsal: „Lidé, kteří jsou k vyčerpanosti náchylní, bývají velmi soucitní, vlídní, ohleduplní, oddaní své věci a idealističtí. Obrazně řečeno, jejich zájem je orientován spíše na lidi než na stroje.“

Jeden specialista měl vypracovat test, pomocí něhož by bylo možné určit osoby, u nichž se vyčerpanost patrně projeví. Řekl, že by se tento test měl použít spíše jako měřítko pro přijímání nových zaměstnanců. „Podniky potřebují najít lidi, kteří jsou ochotni udělat maximum, a být vyčerpaní . . . Pak ale musí vytvořit program, jak s vyčerpaností bojovat.“

Zranitelní jsou zvláště ti, kdo pracují s lidmi, například pracovníci pečovatelské služby, lékaři, zdravotní sestry a učitelé. Usilovně se snaží lidem pomáhat, obětují svůj čas a energii, aby se život druhých zlepšil. Vyčerpanost je může postihnout tehdy, když si uvědomí, že nedosahují mnohdy nedosažitelných cílů, jež si sami dali. Ze stejného důvodu může vyčerpaností trpět starostlivá matka.

Proč jsou lidé zcela vyčerpáni

Průzkum provedený u zdravotních sester odhalil tři činitele, které bývají příčinou naprosté vyčerpanosti. Prvním činitelem bylo množství každodenních těžkostí, které způsobují frustraci. Většina zdravotních sester měla velkou zodpovědnost, musela zvládat obtíže při jednání s pacienty, přizpůsobovat se novému vybavení, vyrovnávat se s rostoucími výdaji a s nepravidelným životním stylem. „Tyto každodenní těžkosti nejvíce ovlivňují to, že zdravotní sestry jsou zcela vyčerpané,“ říká kniha Moecukišokogun. Když člověk problémy neřeší, frustrace narůstá. To vede k vyčerpanosti.

Druhým činitelem je to, že člověku schází opora — nemá nikoho, komu by důvěřoval. U matky, která se straní jiných matek, je pravděpodobnější, že bude vyčerpaná. V uvedeném průzkumu se zjistilo, že svobodné zdravotní sestry jsou k vyčerpanosti náchylnější než sestry vdané. Pokud však mezi manželem a manželkou není upřímná výměna myšlenek, život v manželství může každodenní těžkosti ještě zhoršovat. Člověk se může cítit osamělý i tehdy, když jsou všichni doma; celá rodina je totiž zaujata sledováním televize.

Třetím činitelem byly pocity bezmocnosti. Zdravotní sestry například zažívají tyto pocity mnohem častěji než lékaři, protože možná nemají pravomoc věci změnit. Nižší vedoucí pracovníci mohou být vyčerpaní, když nedosahují toužených výsledků, přestože se o to maximálně snaží. Jeden vedoucí pracovník v oboru pracovních sil řekl, že naprostou vyčerpanost vyvolává to, že člověk je „frustrován, jestliže se snaží nějak zapůsobit, a přitom jej nikdo neposlouchá“.

Tam, kde není vděčnost, klíčí v lidech pocity bezmocnosti, a ty pak vedou k vyčerpanosti. Ženy bývají zcela vyčerpané, když jejich manžel neoceňuje množství práce, kterou dělají v péči o domácnost a o děti. Nižší vedoucí pracovníci bývají vyčerpáni, když jejich nadřízený přehlíží dobře vykonanou práci a napadá je za nepodstatné chyby. „Všichni potřebujeme cítit ocenění a uznání,“ říká časopis Parents, „a pokud pracujeme tam, kde za své úsilí nejsme odměněni — ať už doma, nebo v kanceláři —, pak s největší pravděpodobností budeme trpět naprostou vyčerpaností.“

Počet zcela vyčerpaných zdravotních sester je vysoký. Je zajímavé, že u porodníků je toto číslo podstatně menší. Práce porodníků spočívá v tom, že novému životu pomáhají na svět. Matky a otcové jim za jejich práci děkují. Když je lidem projevována vděčnost, mají pocit, že jsou prospěšní, a to je pro ně motivací.

Když poznáme, jací lidé jsou k vyčerpanosti náchylní a proč, snadněji tento problém překonáme. Další článek pomůže získat vyrovnaný náhled na život těm, kdo vyčerpaností trpí.

[Praporek na straně 6]

Vyčerpanost je důsledek nadměrného množství práce a nedostatku odpočinku