Hledání lepšího vzdělání
DOBRÉ vzdělání připraví dítě pro to, aby úspěšně zvládlo život v dnešní společnosti. Vybaví je teoretickými znalostmi, včetně schopnosti dobře číst, psát a počítat. Má navíc vliv na vzájemné vztahy mezi dítětem a jinými lidmi a upevňuje zdravá mravní měřítka.
Vzhledem ke kritickým časům je však velmi obtížné takové vzdělání zajistit. Jedna bývalá australská učitelka si stěžovala: „Třídy tvoří děti, které mají sklon k násilí, které jsou oplzlé a mluví hrubě; děti, které jsou vyčerpány pro nedostatek spánku, protože se dívají na televizi; děti, které jsou podvyživené nebo hladové; děti, které jsou vychovávány bez kázně.“ A učitelé vám řeknou: „Nezvladatelné děti není možné učit.“
Předseda amerického svazu učitelů, Albert Shanker, popsal dilema učitelů: „Musí děti vzdělávat v otázce drog, alkoholu a sexu, . . . pracovat na sebeúctě studentů, odhalovat členy gangu . . . a množství dalších věcí. Všechno kromě skutečné výuky . . . To, co se od učitelů vlastně očekává, je, že budou sociálními pracovníky, maminkami, tatínky, terapeuty, policisty, odborníky na výživu, zdravotníky a laboranty.“
Proč se to od učitelů požaduje? Přehled složení třídy v jednom velkém městě na severovýchodě Spojených států to ukazuje. The New York Times uvedly prohlášení jednoho odborníka, které se týkalo průměrné třídy se 23 studenty. Řekl, že „8 až 15 z nich pravděpodobně žije v chudobě; 3 studenti se narodili matkám, které jsou závislé na drogách; 15 jich žije jen s jedním rodičem“.
Je jasné, že rodina spěje k rozkladu. Ve Spojených státech je skoro každé třetí narozené dítě nemanželské, a každé druhé manželství končí rozvodem. A procento nemanželských dětí v Dánsku, Francii, Velké Británii a ve Švédsku je ještě vyšší. Co se dělá pro zvládnutí krize, kterou tato situace na školách vyvolává?
Hledá se řešení
Byly vytvořeny různé experimentální nebo alternativní školy. Obvykle jsou menší — to umožňuje lepší dohled — a mnohé školy si vytvořily své vlastní osnovy, aby mohly lépe vyhovět potřebám dětí. Ve městě New York bylo od roku 1993 otevřeno 48 takových menších škol a více než 50 se jich plánuje otevřít. „K tomuto experimentu vedlo násilí [ve školách],“ uvedly The New York Times. V Rusku začalo do roku 1992 působit přes 500 alternativních škol, které navštěvuje více než 333 000 studentů.
Noviny The Toronto Star na druhé straně napsaly: „Tisíce lidí posílají své děti do exkluzívních soukromých škol.“ Jen v kanadské provincii Ontario chodí téměř 75 000 dětí do soukromých škol. Tyto školy se nyní objevují i v Rusku, a časopis China Today říká, že v Číně jich přibývá „jako bambusových výhonků po jarním dešti“. The Handbook of Private Schools (Příručka pro soukromé školy) dává k dispozici seznam skoro 1700 takových škol ve Spojených státech, kde roční školné může představovat 20 000 dolarů nebo i více.
Jiní rodiče se zase rozhodli, že budou své děti učit doma. Odhaduje se, že jen ve Spojených státech se počet žáků vyučovaných doma zvýšil z 15 000 v roce 1970 na jeden milion v roce 1995.
Rozdíl ve výsledcích
Ne všechny školní systémy na světě dosahují srovnatelných výsledků. Pan Shanker řekl v červenci 1993 skupině amerických pedagogů: „Školy v jiných zemích dosahují podstatně lepších výsledků než naše školství.“ Aby to vysvětlil, mluvil o svém setkání s manželskou dvojicí, která se přestěhovala z Ruska do Spojených států. Vyprávěl: „Řekli, že ačkoli měli děti ve velmi dobré americké soukromé škole, jejich dcera se v osmé třídě učila to, co doma probírala ve třetí třídě.“
Bývalý Sovětský svaz vytvořil školní systém, který naučil téměř všechny lidi číst a psát. Na rozdíl od toho se podle amerického ministerstva školství odhaduje, že 27 milionů Američanů neumí rozluštit označení ulic nebo číslo autobusu. A australské noviny Canberra Times uvedly, že „až 25 procent dětí ze základní školy přichází na střední školu, aniž umějí číst a psát“.
Krize škol nyní existuje v určité míře téměř všude. Kniha Education and Society in the New Russia (Vzdělání a společnost v novém Rusku), která vyšla v roce 1994, říká, že „72,6 procenta sovětských učitelů, kteří byli dotázáni, se shodlo na tom, že školní systém je v hluboké krizi“. Podle Táni, dlouholeté učitelky z Moskvy, je hlavním důvodem krize to, že „pro rodiče a studenty již vzdělání ztratilo význam“. Uvedla například, že „učitel vydělává polovinu toho, co si vydělá běžný řidič autobusu — nebo i méně“.
Dobré vzdělání je nezbytné
Lidská společnost se stává stále složitější, a tak se dobré vzdělání stává důležitějším. Na mnoha místech světa se zvyšuje rozsah školního vzdělání potřebného k tomu, aby mladý člověk dostal zaměstnání, jímž uživí sebe a svou budoucí rodinu. Lidé, kteří zvládli základní všeobecné vzdělání, proto mají lepší pracovní příležitosti. Zaměstnavatelé se zaměřují zvláště na základní požadavek — jak dobrou práci dovede žadatel o zaměstnání odvést.
Vedoucí kanceláře pracovních příležitostí o mnoha absolventech středních škol řekl: „Nikdo je neučil pracovat.“ A dodal: „Zaměstnavatelé, kteří přicházejí do styku s mladými lidmi, mluví stále o jednom problému — tito mladí lidé neumějí dobře číst a psát. Neumějí ani vyplnit žádost o zaměstnání.“
Rodiče si jistě budou pro své děti přát dobré vzdělání a rozumní mladí lidé to budou chtít také. Je však důležité, aby použili klíče, které jsou zapotřebí. Jaké jsou to klíče a jak je lze používat?
[Praporek na straně 6]
V Rusku „učitel vydělává polovinu toho, co si vydělá běžný řidič autobusu“