Školství v krizi

Rodiče neposílají své děti do školy pouze proto, aby se naučily číst, psát a počítat. Rodiče očekávají, že škola poskytne dětem všestranné vzdělání, které umožní mladému člověku, aby se z něho stal takový dospělý, na jakého mohou být rodiče hrdi. Jejich očekávání se však často nesplní. Proč? Protože školství na celém světě je v krizi.

V MNOHA zemích je školní vzdělání dětí ohroženo tím, že není dostatek peněz. Například v celých Spojených státech byly některé školy finanční recesí donuceny k tomu, že nechaly znovu svázat ‚staré učebnice, nechaly opadat omítku ze stropů, zastavily výuku výtvarné a tělesné výchovy nebo ji na nějakou dobu omezily,‘ uvádí časopis Time.

Podobně i v Africe jsou náklady na školství omezeny. Podle novin Daily Times, které vycházejí v Lagosu, je v Nigérii průměrně jeden učitel na sedmdesát žáků „a velmi pravděpodobně je každý třetí učitel nedostatečně kvalifikovaný“. V Jižní Africe — kromě toho, že je málo učitelů — se přeplněné třídy a politický neklid podílejí na tom, co South African Panorama označuje jako „chaos ve školách pro černochy“.

Samozřejmě, dobře vybavené školy s dostatečným počtem kvalifikovaných učitelů nejsou zárukou pedagogického úspěchu. V Rakousku, například, skoro každé třetí čtrnáctileté dítě neumí vyřešit jednoduchý matematický úkon nebo dobře číst. V Británii je procento žáků, kteří udělali zkoušku z matematiky, přírodopisu a mateřského jazyka, „značně nižší než v Německu, Francii a Japonsku,“ uvádějí londýnské noviny The Times.

Ve Spojených státech si učitelé stěžují na to, že ačkoliv žáci mají v testech dobré známky, mnozí z nich nejsou schopni napsat pěknou kompozici, vyřešit matematické problémy nebo vypracovat přehled hlavních myšlenek z různých lekcí či podkladů. Proto na celém světě odpovědní činitelé ve školství přehodnocují školní osnovy i metody, které se používají při posuzování pokroku žáka.

Násilí ve škole

Zprávy odhalují hrozivý a rostoucí stupeň násilí ve školách. Na konferenci učitelů v Německu se mluvilo o tom, že 15 procent školních dětí je „připraveno sáhnout k násilí — a 5 procent se dokonce nezastaví ani před projevy mimořádné brutality, kdy kopnou bezbranného člověka, který leží na zemi“. — Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Jednotlivé případy mimořádné brutality vyvolaly velké znepokojení. Když na střední škole v Paříži čtyři mladiství znásilnili na záchodě patnáctiletou dívku, podnítilo to studenty k tomu, aby vyšli do ulic a požadovali větší bezpečnost na školách. Rodiče jsou znepokojeni růstem sexuálních přestupků, vydírání a citového násilí. Takové příhody se nestávají jenom v Evropě, ale jsou stále běžnější i všude na světě.

Japonské ministerstvo školství uvádí, že vlna násilí zachvátila studenty jak nižší, tak vyšší střední školy. Pod titulkem „Ozbrojení žáci ovládli školu“ přirovnávaly jihoafrické noviny The Star situaci v mnoha třídách Soweta k situaci, jaká byla na „divokém západu“ ve Spojených státech během devatenáctého století. Pověst města New Yorku, pokud jde o násilí, dosáhla slovy londýnského listu The Guardian „nového vrcholu po oznámení jedné bezpečnostní firmy, která byla zaplavena objednávkami na neprůstřelné vesty pro školní děti“.

Také Británii postihla epidemie násilí ve školách. „V posledních deseti letech,“ uvádí jeden představitel učitelské odborové organizace, „jsme viděli u dětí rostoucí tendenci používat zbraně. Tato tendence se rovněž posouvá k nižší věkové hranici a šíří se jak mezi chlapci, tak mezi děvčaty.“

Nelze se tedy divit, že někteří rodiče se rozhodli vzít své děti ze školy a učit je doma.a Ti rodiče, kteří pokládají vyučování dětí doma za nepraktické, však často mají obavy ze špatného vlivu školy na své děti, a rádi by věděli, jak tomu předejít. Jak mohou rodiče pomoci svým dětem, aby se vypořádávaly s problémy, které je ve škole potkávají? A jak rodiče mohou s učiteli spolupracovat, aby měli jistotu, že si děti ze školy odnesou to nejlepší, co jim škola může poskytnout? Na tyto otázky odpovídají následující články.

[Poznámka pod čarou]