Moc reklamy
PŘED mnoha lety býval reklamní vstup v televizi uveden slovy: „A nyní několik slov od našeho sponzora.“ Sponzoři jsou firmy, které platí propagaci svých výrobků. Ačkoli se z ‚několika slov od našeho sponzora‘ nyní stala záplava, sponzoři dosud finančně podporují zpravodajské a zábavné sdělovací prostředky — televizi, časopisy, noviny a rozhlas. Proto se sponzoři snaží mít vliv na to, co se v médiích objeví, a co ne.
Pro ilustraci — jedna firma, která vyrábí německé luxusní vozy, dala v roce 1993 třiceti časopisům příkaz, že reklama s jejich autem smí být uvedena „pouze v případě, je-li vhodně zařazena do textu“. V dopise stálo, že čísla časopisů obsahující reklamu této německé automobilky nesmí obsahovat žádný materiál, který by kritizoval jejich auto, německé výrobky nebo Německo jako takové. Nijak samozřejmě nepřekvapuje, že automobilka, která na reklamu v časopisech věnuje patnáct milionů dolarů, bude požadovat ‚vhodné zařazení do textu‘.
Není překvapující ani to, že časopisy, které propagují nové svatební šaty, nepřijímají reklamu na použité svatební šaty nebo že noviny, které uvádějí seznam realitních kanceláří, vám neřeknou, jak koupit dům bez zprostředkovatele. Podobně by nás nemělo překvapit, že sdělovací prostředky, které propagují cigarety nebo loterie, nekritizují kouření nebo hazardní hraní.
Konzumní kultura
Moc reklamy tedy u prodeje zboží nekončí. Podporuje konzumní styl života, celosvětovou kulturu soustřeďující se na materiální potřeby.
Je na tom něco špatného? To záleží na tom, koho se zeptáte. Ti, kdo reklamu dělají, tvrdí, že lidé rádi nakupují a rádi vlastní věci; reklama tedy slouží jejich zájmům. Kromě toho říkají, že reklama vytváří pracovní příležitosti, sponzoruje sport a umění, pomáhá zajistit cenově dostupné sdělovací prostředky, podporuje soutěžení, zlepšuje výrobky, udržuje nízké ceny a umožňuje lidem, aby si při nákupu vybírali na základě informací.
Podle jiných lidí reklama působí, že lidé jsou neklidní a nespokojení s tím, co mají, a že si pěstují a vymýšlejí nekonečné množství přání. Výzkumný pracovník Alan Durning píše: „Jako celá naše doba i reklamy jsou vrtkavé, hedonistické, plné představ a ideálů a jsou podřízeny současné módě; oslavují jednotlivce, idealizují spotřební přístup jako cestu k dosažení seberealizace a prohlašují, že hnací silou vedoucí k bohatství je technický pokrok.“
Jakou moc má nad vámi
Pomáhají televizní reklamy formovat naši osobnost a naše přání? Možná. Avšak to, zda jejich moc je velká či malá, závisí ještě na dalších vlivech.
Na základě biblických zásad a hodnot víme, že na tom, když člověk vlastní hmotné věci, není nic špatného. Konečně, Bůh obdařil Abrahama, Joba, Šalomouna a další lidi ohromným bohatstvím.
Uplatníme-li však biblické zásady, vyhneme se nespokojenosti, kterou prožívají lidé, kteří naplnění a štěstí hledají v nekončící honbě za hmotnými věcmi. Biblické poselství nezní „nakupuj do padnutí“. Bible nám naopak říká:
Důvěřuj Bohu. „Těm, kdo jsou bohatí v nynějším systému věcí, dávej nařízení, aby nebyli povýšení a aby nezakládali svou naději na nejistém bohatství, ale na Bohu, který nám bohatě opatřuje všechno k našemu potěšení.“ (1. Timoteovi 6:17)
Buď spokojený. „Vždyť jsme si na svět nic nepřinesli a ani si nemůžeme nic odnést. Máme-li tedy obživu a čím se přikrýt, budeme s tím spokojeni.“ (1. Timoteovi 6:7, 8)
Buď skromný. „Toužím, aby se ženy zdobily dobře upravenými šaty se skromností a zdravou myslí, ne módním splétáním vlasů a zlatem nebo perlami nebo velmi drahým oděním, ale tak, jak přísluší ženám, které vyznávají, že hluboce ctí Boha, totiž dobrými skutky.“ (1. Timoteovi 2:9, 10)
Uznej, že Boží moudrost je víc než bohatství. „Šťastný je člověk, který nalezl moudrost, a člověk, který získává rozlišovací schopnost, vždyť mít ji jako zisk je lepší než mít jako zisk stříbro, a mít ji jako výnos než samotné zlato. Je drahocennější než korály a všechna jiná tvá potěšení se jí nemohou vyrovnat. Délku dnů má v pravici; v levici má bohatství a slávu. Její cesty jsou cesty příjemnosti a všechny její vozové cesty jsou pokoj. Je stromem života pro ty, kdo se jí chopí, a ti, kdo se jí stále pevně drží, mají být nazváni šťastnými.“ (Přísloví 3:13–18)
Zvykni si dávat. „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35)
Někdo by mohl namítnout, že tato úvodní série je vlastně určitým druhem reklamy — reklamy, která „prodává“ myšlenku, že materiální hodnoty by neměly převládat nad hodnotami duchovními. S tímto závěrem budete nepochybně souhlasit.
[Rámeček na straně 9]
Propagování Božího Království
Co je nejlepší způsob, jak lidem předat přesvědčivé poselství? Kniha Advertising: Principles and Practice (Reklama: principy a praxe) říká: „V ideálním světě by každý výrobce byl schopen o svém výrobku nebo o službách, které nabízí, mluvit s každým jednotlivým spotřebitelem.“ Praví křesťané tímto způsobem bezplatně oznamují Boží Království již skoro dva tisíce let. (Matouš 24:14; Skutky 20:20) Proč tuto metodu nepoužívá více obchodníků? Kniha vysvětluje: „Je to příliš drahé. Návštěva obchodního zástupce může stát více než sto padesát dolarů.“ Křesťané samozřejmě „propagují“ Boží Království bezplatně. Patří to k jejich uctívání.
[Obrázek na straně 8]
Biblické poselství nezní „nakupuj do padnutí“