Z malého ostrova se stává rušné letiště
Od našeho dopisovatele v Hongkongu
„VŽDYŤ urazíme televizní antény na střechách!“ vykřikla překvapeně jedna cestující, když se dívala oknem letadla, které sestupovalo na přistání na hongkongské mezinárodní letiště Kchai Tchak. Dole na zemi v nedalekém městě Kowloon nějaká žena věšela prádlo na střeše svého domku a krčila se, aby vydržela další útok na svůj ušní bubínek, když jí letadlo burácelo nad hlavou.
„Problémem jsou hory,“ říká pilot John, který mnohokrát obratně manévroval na toto zrádné přistání. „Jestliže přistáváme od severozápadu, znamená to těsně před dosednutím na dráhu provést velmi nepříjemný obrat. Hory také přispívají k nebezpečným spodním tahům větru, kterým říkáme střih větru.“
Nervózní cestující a také piloti a zejména lidé v Kowloonu se už nemohli dočkat dne, kdy letiště Kchai Tchak přijme poslední let. A ten den přišel v červenci roku 1998, kdy Hongkong začal používat nové letiště.
Letiště na ostrově
V osmdesátých letech bylo letiště Kchai Tchak maximálně využité. Už ho nebylo možné dále rozšiřovat, a tak se hledalo místo pro nové letiště. Hongkong však neměl k dispozici žádnou rovnou plochu dostatečně velkou pro letiště. Kromě toho lidé nechtěli mít hlučné letiště v těsné blízkosti svých domů. Najde se nějaké řešení? Na severní straně velkého, většinou však nezastavěného ostrova Lantau, leží malý ostrov Čchek Lap Kchok. Právě tam se měl uskutečnit sen stavebních inženýrů.
K postavení letiště bylo nutné srovnat do roviny malý ostrov i sousední menší ostrůvek a vysušit a zkultivovat asi devět a půl čtverečních kilometrů mořského dna. S městem Hongkongem bylo letiště propojeno tak, že byla postavena železniční trať a dálnice v délce 34 kilometrů. Obě tyto dopravní tepny se klenou nad ostrovy a kanály, procházejí městem Kowloone a protínají přístav Victoria. To zase znamenalo postavit mosty, tunely a viadukty. Tak vznikl jeden z největších stavebních projektů, jaký kdy byl uskutečněn.
Ostrovy jsou spojeny neobyčejnými mosty
Tisíce lidí navštěvují Nové území Hongkongu, aby se podívali na něco, z čeho se stala světově proslulá pamětihodnost — na Lantauskou spojku, která propojuje ostrov Lantau s pevninou. Tato spojka se skládá ze zavěšeného mostu, který spojuje ostrov Lantau s malým ostrovem Ma Wan, z viaduktu přes ostrov Ma Wan a z visutého mostu, jehož hlavní pole měří 1 377 metrů a jenž spojuje ostrov Ma Wan se třetím ostrovem Čching Ji. Tyto patrové mosty, které patří mezi nejdelší mosty tohoto druhu na světě, mají na horním patře silnici a na zakrytém spodním patře železnici a dva jízdní pruhy pro motorová vozidla.
Kabely, které drží visutý most, zdálky vypadají poměrně tenké. Někteří lidé si lámou hlavu, zda jsou výpočty konstruktérů skutečně správné, nebo zda se most zřítí do vody. Při bližším pohledu se však ukáže, že tyto kabely rozhodně nejsou slabounké. V kabelech o průměru 1,1 metru je 160 000 kilometrů drátu, což by stačilo na to, aby čtyřikrát obtočily zeměkouli. Kabely musí být tak tlusté, protože musí unést 95 prefabrikovaných dílců (každý o hmotnosti 500 tun), které tvoří mostovku. Po zhotovení kabelů byly prefabrikované díly dovezeny na staveniště pomocí prámu a z vody byly vyzdvednuty pomocí navijáku.
Lidé z okolí fascinovaně pozorovali výstavbu věží podpírajících závěsné kabely. Věže vystupovaly k obloze bez jakéhokoli lešení, které se běžně používá na stavbách. Stavbaři stavěli metodou využívající posuvného bednění. Při tomto postupu se bednicí formy — neboli bednění, do něhož se lije beton — plynule posouvají vzhůru, aniž se po každé vrstvě musí rozebírat a znovu stavět. Touto novou metodou stavbaři postavili jednu 190metrovou mostní věž za pouhé tři měsíce.
Hongkong leží v tajfunovém pásmu. Jak se projeví vliv silných větrů na mostní klenbě? V roce 1940 byl ve Washingtonu ve Spojených státech zničen původní most Tacoma Narrows, kdy ho vítr o rychlosti 68 kilometrů za hodinu zkroutil, jako by byl z bambusu. Mostní konstrukce od té doby prošly značným vývojem. Nové mosty v Hongkongu byly postaveny a vyzkoušeny tak, aby vydržely nárazy větru o rychlosti 300 kilometrů za hodinu.
Z letiště do města za 23 minut!
Z nového letiště se lze do Hongkongu dostat rychleji než z bývalého letiště Kchai Tchak, i když je to čtyřikrát tak daleko. Proč? Vlaky směřující do obchodního centra Hongkongu, výstižně nazývaného Central, totiž jezdí rychlostí 135 kilometrů za hodinu. Cestujícím se nejprve naskytne pěkný pohled na holé vrcholky hor na Lantau. Potom, když se vlak přežene přes oba ostrovy až na pevninu, projíždí kolem největšího světového kontejnerového přístavu v Kchwaj Čchungu. O pět kilometrů dále se dostává do Mong Kchoku, kde žije 170 000 lidí. Pak vlak pokračuje do turistického střediska Čchim Ša Čchuej a tunel pod přístavem ho přivádí na konečnou stanici v Centralu za pouhých 23 minut po odjezdu z letiště.
Letiště budoucnosti
V prosinci 1992 byl Čchek Lap Kchok skalnatým ostrovem o rozloze 302 hektarů. V červnu 1995 tam byla plocha o rozloze 1 248 hektaru pro nové letiště a tím se území Hongkongu zvětšilo téměř o jedno procento. Zatímco původní ostrov byl pomocí 44 000 tun silných trhavin srovnáván do roviny, velké plovoucí bagry musely na staveniště dopravovat písek vybraný z mořského dna. Během vrcholného období stavby byly vysoušením získany více než dva hektary půdy denně. Po celých 31 měsíců stavby bylo každou vteřinu přemístěno v průměru deset tun stavebního materiálu. Jakmile firmy, které prováděly pozemní práce, dokončovaly svou úlohu, další firmy už začaly pracovat na stavbě vlastního letiště.
Steve, který byl hodně zaměstnán prací na tomto projektu, vypráví některé zajímavosti: „Dnešní obrovská trysková dopravní letadla mohou dráhu, která není dobře postavena, poškodit. Proto před položením asfaltového povrchu byl písek upěchován mohutnými válci. Odhaduje se, že než válce dokončily první dráhu a odstavné plochy, najezdily 192 000 kilometrů, což se rovná pětinásobku obvodu zeměkoule.
Naše společnost měla smlouvu na stavbu letištní budovy: postavili jsme a smontovali ocelové střešní vazníky. Každý z nich vážil 150 tun. Pomocí obrovského jeřábu jsme je vytáhli na vícekolé podvalníky, kterými jsme je vezli k letištní budově rychlostí 2 kilometry za hodinu.“
Tato letištní budova nevypadá jako betonová krabice. Naopak bylo nutné vytvořit světlé a vzdušné prostředí, které by bylo pro pracovníky letiště i pro cestující příjemné. Kromě toho letiště má cestující odbavit s co nejmenším zdržením. Cestující mohou sedět v letadle už za 30 minut po příchodu k odbavovací přepážce. Pro urychlení přesunu je jim k dispozici vlaková souprava bez řidiče, která je dopraví z jednoho konce letištní budovy na druhý. Unaveným lidem velice usnadní pohyb po letišti také pohyblivé chodníky v délce 2,8 kilometru.
Steve dále říká: „Je to obrovský rozdíl oproti Kchai Tchaku, kudy v roce 1995 prošlo přes 27 milionů cestujících! Toto nové letiště může ročně odbavit 35 milionů cestujících a tři miliony tun nákladu. Nakonec bude možné přepravit 87 milionů cestujících a devět milionů tun nákladu.“
Hongkong do tohoto projektu hodně investuje — přibližně 20 miliard dolarů neboli asi 3 300 dolarů na každého z 6,3 milionu tamějších obyvatel. Předpokládá se, že letiště Čchek Lap Kchok pomůže Honkongu udržet si současnou prosperitu. Zda to tak bude, to se ještě uvidí, ale jednu věc je možné zaručit: Přistávání v Honkongu bude i nadále pamětihodným zážitkem.
[Mapa na straně 12]
Letiště na ostrově Čchek Lap Kchok
Letištní železnice
Dálnice
Ostrov Lantau
Dálnice v severní části ostrova Lantau
Lantauská spojka
Most Kchap Šuej Mun
Most Čching Ma
Letiště Kchai Tchak
Dálnice v západním Kowloonu
Kowloon
Ostrov Hongkong
[Obrázek na straně 13]
Stavba mostu Čching Ma
[Podpisek obrázku na straně 11]
Úřad pro koordinaci výstavby nových letišť