Jak toxická je vaše domácnost?

ČASOPIS Scientific American ukázal na základě studie, která byla nedávno provedena na více než třech tisících lidech ve Spojených státech a Kanadě, že „většina obyvatel je pravděpodobně nejvíc v kontaktu s potenciálně toxickými látkami . . . v těch místech, o nichž se lidé obvykle domnívají, že v podstatě znečištěné nejsou; jde například o domácnosti, kanceláře a auta“. Hlavním zdrojem znečištění vzduchu v domácnostech jsou výpary pocházející z běžných výrobků, jako jsou čisticí směsi, prostředky proti molům, stavební materiál, palivo, dezodoranty a dezinfekční látky, nové syntetické čalounění a rovněž látky, které jsou v oděvech po chemickém čištění.

„Kosmická chřipka“ je nemoc, kterou trpěli kosmonauti, než se zjistilo, že její příčinou jsou právě tyto výpary. Když nasednete do svého nového auta, uvědomíte si, že se tam uvolňují nějaké výpary, a podobně to cítíte i v obchodním domě, když procházíte mezi regály s čisticími prostředky, přestože nádobky jsou zatavené. Je-li tedy domácnost neprodyšně uzavřená, řekněme proto, aby se zabránilo ztrátám tepla v zimě, mohou výpary různých chemických látek přispět k tomu, že míra znečištění je uvnitř daleko vyšší než venku.

Kanadské noviny Medical Post říkají, že znečištěním v domácnosti jsou nejvíc ohroženy děti, a zvláště batolata. Děti jsou blíž k podlaze než starší lidé, dýchají rychleji než dospělí, tráví doma až devadesát procent času, a protože jejich orgány nejsou ještě zralé, jsou k toxinům vnímavější. Děti vstřebají čtyřicet procent požitého olova, zatímco dospělí asi jen deset procent.

Zachovat si vyrovnaný postoj

Současná generace je vystavena nebývalé míře chemických látek, avšak o jejich účincích toho víme poměrně málo, a proto jsou vědci opatrní. Působení chemických látek neznamená automaticky hrozbu rakoviny nebo smrti. Skutečně se zdá, že díky úžasně vytvořenému tělu, které jsme dostali od Stvořitele, se většina lidí s vlivem chemických látek vyrovnává poměrně dobře. (Žalm 139:14) Ale přesto je třeba udělat rozumná bezpečnostní opatření, a to zvláště jste-li s potenciálně toxickými látkami ve styku pravidelně.

Kniha Chemical Alert! (Chemická pohotovost!) říká, že „některé chemické látky jsou toxické v tom smyslu, že narušují rovnováhu procesů [v těle] a způsobují neurčité příznaky, které lze nejlépe popsat tak, že se člověk prostě necítí dobře“. K omezení styku se škodlivými chemickými látkami není nutná změna životního stylu, ale stačí jen docela drobné úpravy našich denních zvyklostí. Povšimněte si laskavě některých užitečných návrhů v rámečku na straně 8. Možná vám některé z nich pomohou.

Kromě rozumných bezpečnostních opatření vzhledem k chemickým látkám nám pomůže, když nebudeme příliš úzkostliví, a to zvláště ve věcech, jež nemůžeme nijak ovlivnit. „Klidné srdce je životem pro tělesný organismus,“ říká Bible v Příslovích 14:30.

Chemické toxiny nicméně způsobily, že mnoho lidí trpí, jsou nemocní, a někteří dokonce onemocněli smrtelně.a Miliony těch, kdo v nynější době trpí z mnoha jiných důvodů, i lidé, kteří mají choroby způsobené chemickými látkami, mají oprávněný důvod vyhlížet do budoucnosti, protože na zemi již brzy nebudou žádné jedovaté látky, které škodí. Jak ukazuje závěrečný článek této série, takové látky se stanou věcí minulosti — dokonce i ‚jedovaté‘ myšlenky a ti, kdo je pěstují.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 8]

Pro zdravější a bezpečnější domov

K omezení kontaktu s potenciálními toxiny často stačí jen drobné úpravy životního stylu. Uvádíme některé návrhy, jež by vám mohly pomoci. (Další, konkrétnější podrobnosti si vyhledejte v místní knihovně.)

1. Většinu chemických látek, z nichž unikají výpary, se snažte uskladnit v místě, kde nemohou kontaminovat vzduch ve vaší domácnosti. Jedná se o formaldehyd a výrobky obsahující prchavá rozpouštědla, jako jsou nátěrové barvy, laky, lepidla, pesticidy a čisticí roztoky. Toxické výpary unikají z ropných produktů. Týká se to benzenu, o němž je známo, že delší dobu trvající vysoké koncentrace mohou vést k rakovině, vrozeným vadám a jinému poškození vyvíjejícího se organismu.

2. Zajistěte si dobré větrání ve všech místnostech včetně koupelny. Při sprchování totiž mohou z vody unikat látky, jako je chlor. Může to vést ke hromadění chloru, nebo dokonce chloroformu.

3. Když přicházíte domů, očistěte si boty. Tento prostý úkon, říká Scientific American, může šestinásobně snížit množství olova v běžném koberci. Snižuje se tím také množství pesticidů, které se venku za přítomnosti slunečního světla rozkládají rychle, ale v koberci může tento proces trvat celé roky. Jinou možností, která je v některých částech světa běžným zvykem, je vyzout se před vstupem do bytu. Nečistoty v koberci lze také snížit dobrým vysavačem, zvláště má-li otáčivý kartáč.

4. Pokud použijete pesticidy v místnosti, odstraňte z ní nejméně na dva týdny všechny hračky, a to i v případě, kdy podle návodu na výrobku již za několik hodin po použití nehrozí žádné nebezpečí. Vědci nedávno zjistili, že některé umělé a pěnové hmoty, z nichž se hračky vyrábějí, doslova nasáknou přebytkem pesticidu jako houba. Dítě může vstřebávat pesticidy kůží nebo ústy.

5. Omezte používání pesticidů na minimum. Frank Graham Jr. ve své knize Since Silent Spring píše, že „pesticidy sice mají v domácnosti i v zahradě své místo, ale díky obchodním kampaním je průměrný majitel domu žijící na kraji města přesvědčen, že je nutné mít při ruce tak velký arzenál chemických látek, jaký by vystačil v případě napadení africkými kobylkami“.

6. Odstraňte ze všech povrchů nátěrové barvy obsahující olovo a použijte bezolovnatou barvu. Nedovolte dětem, aby si hrály ve špíně, která obsahuje olovnatou barvu. Předpokládáte-li, že vodovodní potrubí je olověné, potom by se voda z kohoutku pro studenou vodu měla krátce odpustit, dokud se její teplota výrazněji nezmění, a voda z kohoutku pro teplou vodu by se neměla používat na pití. (Environmental Poisons in Our Food, Jedy z vnějšího prostředí v naší potravě)

[Obrázek na straně 9]

Znečištěním v domácnosti jsou nejvíce ohrožena batolata