Pozorujeme svět
Novodobí galejníci
Noviny International Herald Tribune uvádějí, že „s desítkami tisíc námořníků na obchodních lodích se zachází jako s otroky“. Zpráva Mezinárodní komise pro lodní dopravu ukázala, že tito námořníci jsou „ve špatných bezpečnostních podmínkách, pracují nadměrné množství hodin, nedostávají mzdu, mají nedostatek potravy, jsou biti a sexuálně zneužíváni“. Námořníkům, kteří si stěžují nebo se obrátí o pomoc na odborovou organizaci, hrozí, že se dostanou na černou listinu, nebo že budou dokonce hozeni přes palubu. Oběťmi tohoto „novodobého otroctví“ jsou především lidé z rozvojových zemí. Mnozí z nich kvůli hospodářským problémům ve své domovské zemi nemají jinou možnost výdělku. Podle autora zprávy jsou tudíž v situaci, kdy jsou „bezbranní, ... jsou podváděni a okrádáni“.
Ztráta „přírodních tajemství“
„Organizace spojených národů usuzuje, že v příštím století by mohlo zaniknout téměř 90 % všech světových jazyků a s nimi i cenné poznatky o přírodě,“ uvádí zpráva BBC News. Domorodé jazyky často slouží jako pokladnice tradic, písní a příběhů, jež byly předávány z generace na generaci, a obsahují i cenná poučení o místním prostředí a zvířatech. Například příslušníci kmene Turkana v severozápadní časti Keni dlouho pozorovali chování některých ptáků, aby poznali, kdy bude pršet. To jim pomáhá určit, kdy mají sázet plodiny. Pokud jejich jazyk zanikne, budou cenné poznatky mnoha generací ztraceny. Je známo, že 234 domorodých jazyků již zaniklo a dalších 2 500 je tomu nebezpečně blízko. „Přírodní tajemství, která jsou ukryta v písních, příbězích, umění a ručních pracích domorodých lidí, mohou být navždy ztracena,“ říká zpráva OSN a upozorňuje, že úměrně tomu vzroste nebezpečí neúrody.
Papíru je stále dávána přednost
Před více než čtvrt stoletím se předpovídalo, že až budou počítače nedílnou součástí vybavení kanceláří a informace se budou uchovávat v elektronické formě, bude se používat méně papíru. Poptávka po papíru však i nadále roste. Noviny Vancouver Sun uvádějí, že co se týče papíru do kopírek a faxů, toho Kanaďané použili v roce 1999 o 25 procent více než v roce 1992. Představuje to „30 kilogramů papíru ročně na každého Kanaďana včetně dětí“. Jeden průzkum týkající se kancelářských pracovníků ukázal, že sice používají počítače k tomu, aby se na informace nejdřív podívali, ale přesto je chtějí mít vytištěné. Noviny říkají, že stejné je to s lidmi, kteří mají počítače doma. „Hlavními spotřebiteli papíru“ se staly děti, které si chtějí vytisknout všechno, co vytvoří nebo co vidí na obrazovce počítače.
Organizovaný zločin je hrozbou
„Bezpečí obyčejných lidí nyní více ohrožuje mezinárodně organizovaný zločin než válka.“ Podle zpravodajské agentury Agence France-Presse na tento problém poukázala nedávná konference o nadnárodní zločinnosti. Pino Arlacchi, který je náměstkem generálního tajemníka Úřadu OSN pro kontrolu drog a prevenci kriminality, ve svém projevu na konferenci v Tokiu řekl: „Míra a intenzita mezinárodního zločinu přesahuje to, co jsou vlády a řadoví občané připraveni přijmout.“ Uvedl, že ze všech typů mezinárodního zločinu nejrychleji roste obchodování s lidmi, protože zločinecké skupiny dostanou přes hranice až milion žen a dětí, což představuje obrovský zisk. „S takovou nadnárodně organizovanou zločinností se žádná země nemůže vyrovnat sama,“ řekl Bunmei Ibuki, bývalý politický představitel japonských policejních úřadů. „Proto je snaha prosazovat zákony v místním či v celosvětovém měřítku stále důležitější.“
Naše kosmické smetiště
Od té doby, co člověk před 40 lety začal zkoumat vesmír, proměňuje oblast obklopující zemi ve smetiště. Podle novin The News, které vycházejí v Mexico City, bylo vypuštěno skoro 4 000 raket, a ty vytvořily „více než 23 000 ‚pozorovatelných‘ vesmírných objektů, z nichž každý je větší než kriketový míček“. Asi 6 000 těchto objektů je „smetí“ a odhaduje se, že dohromady váží 1 800 tun. Srážkami těchto vesmírných objektů vzniklo asi 100 000 menších úlomků. Pro zemi sice žádné nebezpečí nepředstavují, ale kvůli své rychlosti jsou vážným nebezpečím pro kosmické lety. Nepatrný kousek kovu, který se pohybuje rychlostí 50 000 kilometrů v hodině, může rozbít okno vesmírné stanice, udělat díru v solárním panelu nebo propíchnout skafandr astronauta pohybujícího se v kosmickém prostoru. „NASA pracuje na projektu Orion, jehož cílem má být vytvoření ‚kosmického smetáku‘, který odstraní všechny odpadky z nebe,“ říkají noviny. „Záměrem je rozbít smetí pomocí laserů, ... a dostat ho do horních částí atmosféry, kde by mělo shořet, aniž by způsobilo nějakou škodu.“
Bezdomovců přibývá
„Ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948 OSN označilo získání odpovídajícího bydlení jako základní právo, avšak po více než půl století toto právo na bezpečný domov rozhodně zajištěno není,“ uvádí BBC News. Nedávná zpráva OSN odhaduje, že na celém světě je bez domova 100 milionů lidí — včetně 30 milionů dětí —, a varuje, že situace se zhoršuje. V rozvojových zemích je podle OSN hlavní příčinou rychlá urbanizace. Navíc asi 600 milionů lidí v jihovýchodní Asii a v Africe žije v přelidněných oblastech v zástavbě nevalné kvality, kde není dostatečná kanalizace a dodávka vody. Vůči tomuto problému nejsou imunní ani bohatší země. Ve Spojených státech žije na ulici 700 000 lidí. V některých částech západní Evropy bezdomovci tvoří 1,2% populace.
„Zanikající umění?“
„Kapsářské řemeslo v Ósace zaniká,“ protože „mladí lidé již o rozvíjení této dovednosti nemají zájem,“ uvádějí noviny Asahi Evening News. Podle místního policejního důstojníka je třeba několik let učení, než se člověk stane odborníkem na tento typ krádeží. Zdá se, že mladí zločinci dávají přednost jednodušším formám kradení. Velmi se například množí případy, kdy zloděj někomu vytrhne kabelku. Třetině všech podezřelých, kteří byli za poslední rok v ósacké prefektuře zadrženi pro kapesní krádeže, bylo 60 let nebo více. Nejstarší, 78letý muž, který byl zatčen již po dvanácté, byl přichycen, jak jedné starší ženě bral z tašky pouzdro na brýle. „Má tak špatný zrak, že pouzdro na brýle vzal v domnění, že to je peněženka,“ řekl jeden vyšetřovatel.
Řidičské vzory
„Rodiče si musí být vědomi toho, že svým potomkům mohou být vzorem, a to nejen před tím, než děti dostanou řidičský průkaz, ale také tehdy, když už se řídit učí,“ říká Susan Fergusonová z Institutu pro zajištění silniční bezpečnosti. Jak uvedl časopis New Scientist, ona a její kolegové zkoumali záznamy o nehodách 140 000 amerických rodin a provedli srovnání rodičů a jejich dětí ve věku 18 až 21 let. Jestliže rodiče měli tři nebo více dopravních nehod během pěti let, pak pravděpodobnost, že jejich děti budou mít autohavárii, byla o 22 procent vyšší než u dětí, jejichž rodiče žádnou nehodu neměli. Totéž platí v případě porušování dopravních předpisů, jako je například překročení povolené rychlosti nebo jízda na červenou. Pravděpodobnost, že děti udělají totéž, co jejich rodiče, byla v těchto případech vyšší o 38 procent. „Rodiče by měli být příkladem,“ říká Jane Easonová z Britské královské společnosti pro prevenci dopravních nehod. „Nikdy není příliš brzy poučit lidi o bezpečnosti na silnici.“
„Největší živý organismus na světě“
„Největší živý organismus na světě, který se většinou nepozorován plazí jehličnatými lesy východního Oregonu, je houba, která se nazývá Armillaria ostoyae,“ říká časopis National Wildlife. „Podle výzkumných pracovníků Americké lesnické služby, kteří tuto houbu objevili, je nejméně 2 400 let stará a rozkládá se na více než 900 hektarech — což je téměř 1 700 fotbalových hřišť.“ Houba žije pod zemí, šíří se pomalu a k tomu, aby se od jednoho stromu dostala ke druhému, často používá jejich kořeny. Podle lesníků má houba svou „stinnou stránku“. „Armillaria způsobuje nákazu kořenů, která může nakonec strom zahubit,“ uvádí zpráva v časopise.