SEDLO

Sedátko pro jezdce, které je upevněno na hřbetu zvířete. Mnohé biblické odkazy se zmiňují o osedlaných oslech (1Mo 22:3; 4Mo 22:21; 2Sa 17:23; 19:26; 1Kr 2:40; 13:13, 27; 2Kr 4:24), ale neposkytují žádný popis toho, jak sedla vypadala. Ze svědectví starověkých památek vychází najevo, že prvotní koňská sedla nebyla nic víc než vycpávky z látky nebo kůže. Hebrejské sloveso „osedlat“ v podstatě znamená „přivázat“, což ukazuje, že sedla se ke zvířeti připoutávala popruhy. Jeden starověký reliéf zobrazuje sedlo podobné krabici připoutané pomocí popruhů na hřbet jednohrbého velblouda. O ‚koši ženského velbloudího sedla‘, o němž je zmínka v 1. Mojžíšově 31:34, nelze říci nic určitého. Hebrejské vyjádření kar hag·ga·malʹ je překládáno různě, například jako ‚torba na velbloudím sedle‘ (EP), ‚polštář v sedle velblouda‘ (Pent) a „velbloudí sedlo“ (He, JB-č, ČB-Hč).

Pod Zákonem se stal nečistým každý, kdo se dotkl sedla, na kterém jel někdo s výtokem, stejně jako se stal nečistým ten, kdo se dotkl předmětu, na kterém seděla menstruující žena. (3Mo 15:9, 19–23)