Jeden z malomocných oslavuje Boha

Tento článek je určen obzvláště ke čtení s dětmi

PŘIPRAVILA ti dnes maminka dobré jídlo? Bylo to od ní hezké. Poděkoval jsi jí za to? Někdy zapomeneme poděkovat, když nám někdo prokáže laskavost, že ano? Když byl na zemi velký Učitel, zapomněli mu jednou někteří malomocní poděkovat.

Víš, co je to malomocný? Malomocný je člověk, který trpí malomocenstvím neboli leprou. Tato nemoc může dokonce způsobit, že opadávají kousky masa z těla. Když Ježíš žil na zemi, nesměli malomocní bydlet společně s jinými lidmi. A když malomocný viděl někoho přicházet, musel volat a tím jej varovat, aby se chránil. To se dělo proto, aby se jiní lidé příliš nepřibližovali a snad též nedostali nemoc malomocenství.

Ježíš byl velmi přátelský k malomocným. Když šel jednoho dne do Jeruzaléma, musel projít malým městem. Když se blížil k městu, vyšlo deset malomocných, aby jej viděli. Slyšeli, že Ježíš má od Boha moc léčit nemoci všeho druhu.

Malomocní nepřišli příliš blízko k Ježíši. Stáli v jisté vzdálenosti. Ale věřili, že Ježíš je může osvobodit od malomocenství. Když viděli velkého Učitele, volali na něj: ‚Ježíši, Učiteli, pomoz nám!‘

Máš soucit s nemocnými lidmi? Ježíš měl soucit. Věděl, jak je smutné být malomocný. Proto jim odpověděl: ‚Jděte a ukažte se Božím kněžím.‘

Proč jim řekl Ježíš, že to mají učinit? Pro zákon, který dal Jehova svému lidu o malomocných. Tento zákon říkal, že se Boží kněz musí podívat na tělo malomocného. Kněz mu mohl oznámit, jestli jej nemoc už opustila. Když byl zdráv, mohl opět bydlet se zdravými lidmi. — 3. Mojž. 13:16, 17.

Ježíš řekl deseti malomocným, aby šli a vyhledali kněze. Šli tam, i když byli stále ještě nemocní? Ano, udělali to. Okamžitě se vydali na cestu ke knězi. Tito muži museli věřit, že je Ježíš může uzdravit z jejich nemoci.

A co se stalo? Zatímco byli na cestě ke knězi, nemoc je opustila. Jejich těla se uzdravila. Byli zdrávi! Jejich víra v Ježíšovu moc byla odměněna. Jakou radost cítili!

Ale co měli nyní udělat, aby ukázali své ocenění? Co bys byl udělal ty?

Jeden z uzdravených se vrátil a začal oslavovat Jehovu. Tento muž říkal dobré věci o Bohu. To bylo správné, protože moc, která jej uzdravila, přišla od Boha. Muž padl též velkému Učiteli k nohám a děkoval mu. Byl vděčný za to, co Ježíš učinil.

Ale co bylo s ostatními devíti muži? Ježíš se zeptal: ‚Bylo přece deset malomocných, kteří byli uzdraveni. Kde je těch ostatních devět? Pouze jeden se vrátil, aby oslavoval Boha?‘

Ano, bylo to tak. Pouze jeden z deseti oslavoval Boha a vrátil se, aby poděkoval Ježíši. A byl to Samaritán, muž z jiné země. Ostatních devět mužů nepoděkovalo ani Bohu, ani Ježíši. — Luk. 17:11–19.

Kterému z těchto mužů se podobáš? My oba bychom přece chtěli být jako Samaritán, že ano? Co tedy nemáme zapomenout udělat, když nám někdo prokáže laskavost? Máme vyjádřit svůj dík.

Často lidé zapomenou poděkovat. Ale je dobré poděkovat. Je správné tak jednat. A když to děláš, líbí se to Jehovovi Bohu a jeho Synovi Ježíši.

Když přemýšlíš, napadne tě, že jiní lidé pro tebe mnoho udělali. Můžeš si vzpomenout, že jsi byl již někdy nemocen? Asi jsi nebyl nikdy tak nemocný jako oněch deset malomocných! Ale snad jsi byl velmi nastydlý nebo tě bolel žaludek. Starala se o tebe tvá maminka nebo tvůj tatínek? Asi ti dávali léky a dělali pro tebe ještě více. Máš radost, že ti pomohli, aby ti bylo zase dobře?

Je správné děkovat za to, co pro nás jiní lidé dělají. Samaritán děkoval Ježíši, protože jej uzdravil, a Ježíše to potěšilo. Věříš, že tvá maminka nebo tvůj tatínek se radují, když jim poděkuješ za to, co pro tebe dělají? Ano, mají radost.

Někdy pro nás lidé dělají něco každý den nebo každý týden. Snad je jejich povinnost, aby to dělali. Snad jsou dokonce šťastni, že to mohou dělat. Ale my jim možná zapomínáme poděkovat.

Tvá učitelka se asi velmi namáhá, aby tě mnohému naučila. Je to její úkol. Ale potěší ji, když jí poděkuješ, že ti pomáhá při učení.

Někdy pro tebe lidé udělají maličkost. Přidržel ti již někdo dveře? Nebo podal ti někdo u stolu jídlo? Je dobré poděkovat i za takové maličkosti.

Myslíme-li na to, že máme poděkovat lidem na zemi, měli bychom ještě více myslet na to, abychom děkovali svému Otci v nebesích. A jak mnoho toho je, zač můžeme Jehovovi děkovat! Dal nám život a všechno dobré, co dělá život příjemným. Proto máme všechny důvody oslavovat Boha tím, že každý den o něm dobře mluvíme.