Otázky čtenářů

● Co chtěl říci apoštol Pavel v 2. Korintským 2:15, 16, když mluvil o sobě a svých druzích jako o „vůni“?

Apoštol Pavel napsal: „My jsme totiž Bohu jako vonné kadidlo vydychující Krista, a to jak mezi těmi, kteří docházejí spásy, tak i mezi těmi, kdo jdou k záhubě. Pro jedny vůně smrtonosná vedoucí ke smrti, pro druhé zase vůně životodárná vedoucí k životu.“ — 2. Kor. 2:15, 16, Petrů.

Těmto slovům můžeme lépe porozumět, když si uvědomíme určité rysy římských triumfálních průvodů. Když vracející se vítězné vojsko táhlo v triumfálním průvodu městem Římem, byl vzduch naplněn vůní kadidla páleného na chrámových oltářích. Vůně kadidla měla pro různé lidi rozličný význam. Pro vítězné vojáky byla sladká jako předzvěst poct, povýšení a bohatství. Ale pro zajatce, kterým nebyla udělena milost a kteří byli vedeni ulicemi, bylo hořící kadidlo nepříjemnou připomínkou, že budou na konci triumfálního průvodu popraveni. Právě tak bylo poselství, které oznamoval Pavel a jeho druhové, jako příjemná vůně pro ty, kteří je přijali, ale jako nepříjemná vůně pro ty, kteří je odmítli.