Co pro nás činí Král
„Bude nazván jménem Podivuhodný rádce, Mocný bůh, Věčný otec, Kníže pokoje.“ — Izaiáš 9:6.
1, 2. Jaké pocity mají lidé, když pozorují špatnou světovou situaci?
PRO nedokonalé lidi je obtížné pochopit, proč Bůh připustil, aby nedokonalé poměry dále trvaly již déle než 1 900 let od doby, kdy byl Ježíš na zemi. Ptají se: „Proč věci nemají rychlejší průběh?“ Při pohledu na zmatek ve světě často říkají: „Nemohu si představit, jak to vše má být jednou uvedeno do pořádku.“ Jestliže však prozkoumáme program Krále Boží vlády, pochopíme toto zdánlivé zdržení. Snad se dokonce podivíme, co všechno dosáhne tato vláda v poměrně krátké době.
2 V předcházejícím článku bylo ukázáno, že Ježíš, který byl duchovním tvorem v nebi, se stal člověkem, aby položil tento lidský život jako oběť, čímž vytvořil předpoklad pro to, aby se mohl stát veleknězem pro lidstvo. Svou poslušností na zemi dokázal, že je způsobilý stát se Králem. Jak využije těchto úřadů k užitku lidského rodu?
3. Do jakého vztahu k lidskému rodu se dostal Ježíš Kristus na základě své oběti? (1. Tim. 2:5, 6; 1. Jana 2:1, 2)
3 Na základě výkupní oběti, kterou Ježíš Kristus zaplatil Jehovovi Bohu, majiteli všech věcí, patří Ježíši Kristu celý lidský rod, a on se může zabývat každým jednotlivcem podle Božího spravedlivého záměru, až nakonec uvede všechny poslušné lidi do původního stavu a úplně je smíří s Bohem. (Jan 5:22) Bůh učinil tato opatření proto, aby pozvedl lidi z hříchů a aby mohli být opět přijati do jeho spravedlivé rodiny. Tak Bůh zachoval svou absolutní spravedlnost, a přitom lidstvu pomáhá. — Řím. 3:23–26.
4. a) Co učinil Kristus po svém vzkříšení a čím se stává pro poslušné lidi? b) Jak pisatel knihy Židům ukazuje, že zkoušky, které Ježíš podstoupil, jsou pro nás zárukou, že nám bude poskytována velmi soucitná a ohleduplná pomoc?
4 Kristus po svém vzkříšení vystoupil do nebe, aby předložil Bohu hodnotu své oběti, jako kdysi velekněz izraelského lidu každý rok v Den smíření pokropil malým množstvím zvířecí krve Nejsvětější chrámu, která symbolizovala Boží příbytek. Kristus se pro všechny poslušné lidi stává „posledním Adamem“, „Věčným otcem“, který jim může opět propůjčit život. (1. Kor. 15:4, 5; Iz. 9:6) Zkouška, kterou podstoupil na zemi, nám poskytuje záruku, že nám bude pomáhat nanejvýš soucitným, ohleduplným způsobem a s pochopením. Je to patrné ze slov:
„Když tedy vidíme, že máme velkého velekněze, který prošel nebesy, Ježíše, Božího Syna, držme se svého vyznání o něm. Jako velekněze totiž nemáme někoho, kdo nemůže mít pochopení pro naše slabosti, ale máme toho, kdo byl zkoušen ve všech ohledech jako my sami, ale bez hříchu. Přibližujme se tedy s volností řeči k trůnu nezasloužené laskavosti, abychom obdrželi milosrdenství a nalezli nezaslouženou laskavost jako pomoc v pravý čas.“ — Žid. 4:14–16.
MOHOU SE LIDÉ STÁT DOKONALÝMI?
5. a) Co je dokázáno tím, že Kristus jako člověk zůstal dokonalý a bezhříšný? b) Co způsobí jeho oběť a jeho kněžství pro 144 000 jeho druhů?
5 Kristus žil dokonalým životem, a proto o něm Bůh mohl říci, že zůstal dokonale poslušný, naprosto bezhříšný, a že se dokonce ani nezabýval nějakou nesprávnou myšlenkou. To dokazuje, že s Boží pomocí může každý zůstat ryzí a dosáhnout Božího schválení. (Řím. 5:18, 19) Člověk, který dosáhne dokonalosti, může stejně zůstat dokonale poslušný a nehřešit. Jakých velkých výsledků bude dosaženo Kristovým životem, jeho obětí a jeho kněžskou službou! Pomáhá 144 000 jiných, aby se stali jeho spolukráli a spolukněžími a pod jeho vedením aby žehnali lidstvu a umožnili mu získat užitek z Kristovy usmiřující oběti.
6. a) Co je smrt, která bude zničena jako poslední nepřítel? b) Kdy a jak bude zničena smrt?
6 Království se svým kněžstvím odstraní nakonec smrt, která trápila celé lidstvo, smrt, kterou lidstvo zdědilo následkem hříchu svého otce Adama. (Řím. 5:12) Na konci tisíciletého panství království, v době, kdy všem poslušným lidem bude dána plnost života v dokonalosti, bude tato smrt zděděná po Adamovi odstraněna. Z Bible se dovídáme, že bude odstraněno všechno ostatní, co brání lidskému štěstí — špatné mocnosti, všichni odpůrci Boží spravedlivé svrchovanosti, jinými slovy: všechno, co působí proti blahu lidí. Potom „jako poslední nepřítel má být odstraněna smrt“. — 1. Kor. 15:25, 26.
PROČ BŮH PŘIPUSTIL ZLO
7. Co zaručují sliby království a jaká otázka ve spojení s tím vyžaduje vysvětlení?
7 Sliby o tom, co Boží království učiní ve prospěch člověka, jsou tedy zárukou, že Bůh nepřehlíží hřích, špatnost, nedokonalost a jejich smrtelné následky, a že je navždy úplně odstraní. Mnozí upřímní, přemýšliví lidé se již dávno zabývají otázkou, proč Bůh tak dlouho připouští špatnost. Jde přitom vlastně o závažnou spornou otázku, která byla vznesena před celým tvorstvem. Chceme-li porozumět Božím záměrům a dílu, které vykoná jeho království, je nezbytně nutné, abychom této sporné otázce porozuměli.
8. Čeho se týká velká univerzální sporná otázka?
8 Je to sporná otázka vzhledem ke svrchovanosti, ke svrchovanosti Boží neboli Boží panovnické moci. Není to otázka, zda je Bůh svrchovaným vládcem, protože to je jistá skutečnost. (Žalm 90:2; Sk. 4:24) Byla však vznesena pochybnost, zda Jehovova svrchovanost je správná, zasloužená a spravedlivá. Pro tuto spornou otázku Bůh dovolil, aby na omezený čas existovalo zlo.
9. S jakou schopností stvořil Bůh první lidské tvory a stali se snad touto schopností nedokonalými?
9 Skutečnost, že Bůh připustil zlo, souvisí s tím, že Bůh vytvořil první lidské tvory „ke svému obrazu, podle své podoby“. (1. Mojž. 1:26, 27) Lidé mají svobodnou vůli. Mohou si vybrat mezi dobrem a zlem. Nejsou jako roboti, kteří by byli „naprogramováni“, aby jednali jen dobře. Adam a Eva byli inteligentní osoby a byli v tomto ohledu dokonalí. Kdyby byli stvořeni tak, že by si nemohli v mravním ohledu nic volit a nemohli by činit rozhodnutí, zůstali by neúplní, něco by jim chybělo. Rozumnému tvoru, který byl vytvořen k Božímu obrazu, by Bůh neodepřel možnost rozhodovat se a volit si mezi správným a nesprávným. Právě proto dal lidem svědomí. — Řím. 2:15.
10. Jak Adam a Eva svým způsobem jednání uvedli v pochybnost Boží svrchovanost?
10 Tím, že se Adam a Eva rozhodli neposlechnout Boží příkaz, uvedli v pochybnost jeho svrchovanost. Eva chtěla sama všechno ‚poznat‘, to znamená posoudit nebo rozhodnout; chtěla ‚být jako Bůh‘. Adam se k ní připojil v tomto jednání, jímž si oba pyšně činili nárok na úplnou soběstačnost a nezávislost. (1. Mojž. 3:5, 6, 22) Oba ve skutečnosti odmítli uznat své postavení, které zaujímali jako stvořené osoby. Neprojevili lásku ani ocenění toho, co pro ně Bůh učinil. Přisvojili si výsady, které patřily pouze Bohu, stvořiteli a vlastníku Země, udržovateli života a univerzálnímu svrchovanému panovníku.
11. Kdo byl ve skutečnosti v pozadí, když Adam a Eva uvedli v pochybnost Boží svrchované panství, a jak to poznáváme z knihy Jobovy?
11 K tomuto domýšlivému jednání podněcoval Adama a Evu jeden Boží duchovní syn, anděl, který se dopustil vzpoury. (1. Mojž. 3:1–5; Jan 8:44) Ten napadl způsob Jehovovy vlády, neboť tvrdil, že Boží panství a poslušnost jeho tvorů nejsou založeny na lásce, ale na sobectví nebo strachu. Později zřetelně vyjádřil toto tvrzení ve spojení s Jobem, věrným Božím služebníkem. Inspirovaný pisatel (Mojžíš) poodhrnuje závěs neviditelnosti, aby nám pro naše poučení ukázal, co se odehrálo v nebesích:
„Potom nastal den, kdy synové pravého Boha vstoupili, aby zaujali své postavení před Jehovou, a satan také vstoupil přímo mezi ně, aby zaujal své postavení před Jehovou. . . A Jehova řekl dále satanovi: ‚Zaměřil jsi své srdce na mého služebníka Joba. . . ?. . .‘ Satan však Jehovovi odpověděl: ‚Kůži za kůži a všechno, co člověk má, dá za svou duši. Vztáhni, prosím, pro změnu svou ruku a dotkni se i jeho kostí a masa a podívej se, zda tě nebude proklínat přímo v tvář.‘ “ — Job 2:1–5.
12. a) Jak vznikla druhořadá sporná otázka ve spojení s ryzostí lidí, a proč Bůh dovolil, aby satan dále působil na nějaký čas? b) Co podle slov pisatele dopisu Židům učiní Kristus se satanem a jeho díly?
12 Satan (což znamená „odpůrce“, „protivník“) tedy uvedl v pochybnost, zda si Bůh zaslouží svrchované postavení, a vznesl také vedlejší spornou otázku ohledně ryzosti člověka k Bohu. Boží panství není despotická diktatura. Bůh dovolil, aby satan v postavení „mimo zákon“ po nějaký čas existoval dále, a v zájmu člověka Bůh dovolil, aby lidé prokázali svou věrnost; učinil to také v zájmu zástupů svých andělů, aby tato sporná otázka byla v jejich mysli jednou provždy vyřešena. Adamovi potomci byli hříšní, a proto je satan mohl ovlivňovat a tak se stát „bohem tohoto systému věcí“. (2. Kor. 4:4) Bůh jej však odsoudil k smrti, a satan bude brzy zničen a všechna jeho díla budou odstraněna. (1. Mojž. 3:15) O Ježíši, který jej zničí, čteme:
„Protože se tedy ‚malé děti‘ [Kristovi učedníci] podílejí na krvi a těle, on se také podobně účastnil týchž věcí, aby svou smrtí zničil toho, který má prostředek k působení smrti, totiž ďábla [což znamená „pomlouvač“], a aby osvobodil všechny ty, kteří byli ze strachu před smrtí po celý život podrobeni otroctví.“ — Žid. 2:14, 15.
Kromě toho čteme: „Proto byl Boží Syn učiněn zjevným, totiž aby přerušil ďáblova díla.“ — 1. Jana 3:8.
13. Jak Ježíš ukázal, že způsobem svého života vyřešil spornou otázku ryzosti? (Jan 12:31)
13 Ježíš svou dokonalou poslušností Boha navždy dokázal a vyřešil spornou otázku ohledně ryzosti, a nepotřeboval při tom pomoc jiných lidí. Ježíš před svou smrtí řekl: „Přichází vládce světa. A nemá nade mnou moc.“ (Jan 14:30) Ježíš „zvítězil nad světem“, který je podřízen satanovi, svému bohu. Jiní bohabojní lidé před ním i po něm také sloužili ve prospěch této sporné otázky a Bůh a jeho Syn jim při tom pomáhali. Těchto lidí Kristus použije, aby pomáhali ostatním po dobu jeho tisíciletého panství nad zemí. — Jan 16:33.
14, 15. Jak poznáváme ze slov apoštola Petra ve 2. Petrově 3:9, že Bůh není pomalý ani lhostejný?
14 Někteří snad budou tvrdit, že Bůh je „povolný“ nebo pomalý či lhostejný. Apoštol Petr však vyvrací tuto myšlenku, když říká: „Jehova není pomalý vzhledem ke svému zaslíbení, jak to někteří lidé pokládají za pomalost, ale je k vám trpělivý, protože si nepřeje, aby byl někdo zničen, ale přeje si, aby všichni dospěli k pokání.“ — 2. Petra 3:9.
15 Z Petrových slov poznáváme, že se Bůh o nás stará. Tím, že poskytl čas, dal nám všem příležitost slyšet pravdu. Každý měsíc se ovšem rodí milióny lidí, a mnoho lidí zemřelo. Ze slov Petrových tedy poznáváme, že Bůh ví, co je nejlepší, nejen pro generaci, která žije nyní, ale pro všechny, pro žijící i pro ty, kteří budou vzkříšeni. A zná přesný čas, kdy zasáhne do lidských záležitostí a ukončí přítomný systém věcí, aby bylo umožněno Kristovo tisícileté panství, v němž bude celý svět souzen „ve spravedlnosti“. (Sk. 17:31; Zjev. 20:11–15) Tak může být k věčnému životu zachráněn největší počet lidí — ve skutečnosti všichni, kteří chtějí jednat správně. — Zjev. 20:7–10, 15.
CO SE STANE NA KONCI TISÍCILETÉHO PANSTVÍ KRÁLOVSTVÍ?
16. Do jakého stavu uvede království lidstvo? (Zjev. 21:3)
16 Tisíc let, kdy bude panovat království a bude ovlivňovat všechny pozemské záležitosti, bude pro lidstvo nesmírně šťastná doba. Potom, na konci tisíci let, království skončí a Boží vůle bude splněna „jako v nebi, tak i na zemi“. (Mat. 6:10) Bude vyhlazen adamovský hřích a smrt, která je jeho důsledkem, a celé lidstvo pak bude dokonalé a nebude již potřebovat kněžské služby království. Bůh je bude moci zcela přijmout jako „Boží děti“ do své čisté, dokonalé rodiny. — Řím. 8:21.
17. Co učiní Ježíš Kristus na konci tisíce let a proč?
17 Bible ukazuje, že Kristus, který je v lásce a věrnosti k Jehovovi, svému Otci, „týž včera a dnes a na věky“, na konci tisíciletí uzná před celým stvořením věčnou svrchovanost Jehovy Boha: „Potom konec, až odevzdá království svému Bohu a Otci, když odstraní všechnu vládu a všechnu autoritu a všechnu moc. . . Až mu bude všechno podřízeno, potom se také sám Syn podřídí tomu, který mu podřídil všechno, aby Bůh byl každému vším.“ Bůh bude potom stát jako jediný svrchovaný vládce nad všemi; bude ospravedlněn a bude přímo projevovat svou svrchovanost nad celým svým tvorstvem. — Žid. 13:8; 1. Kor. 15:24–28.
18. Připravil Jehova pro Krista a jeho 144 000 druhů další podivuhodné věci na dobu po skončení tisíciletého panství?
18 Kristus bude ovšem stále uznáván a ctěn za své velké dílo a bude tak říkajíc čestným veleknězem a králem. Jehova je velkým dárcem odměny a ve svých dalších vztazích ke Kristu a k jeho 144 000 nebeských spolupracovníků a v úkolech které jim bude dávat, bude jim projevovat velikou lásku. (Žid. 6:10) Z Bible nevyplývá, co pro ně připravil, ale to, co pro ně již učinil, je velkolepé.
„Bůh, který je bohatý v milosrdenství, pro svou velkou lásku, kterou nás miloval, oživil nás spolu s Kristem. . . a společně nás vzkřísil a společně nás posadil v nebeských místech ve spojení s Kristem Ježíšem, aby se v nadcházejících systémech věcí ukázalo vynikající bohatství jeho nezasloužené laskavosti v jeho milosti k nám ve spojení s Kristem Ježíšem.“ — Ef. 2:4–7.
19. Proč je nutné rozumět tomu, co jsme právě studovali?
19 To vše patří k dobrému poselství, a kdo chce Bohu sloužit přijatelným způsobem a sdělovat druhým dobré poselství, musí tomu všemu rozumět a vážit si toho.