Problémy s alkoholem — Co mohou dělat starší?
ZKOUŠELA všechno možné, jen aby omezila své pití. Zdálo se, že nic nepomáhá. Když se sešla se jmenovanými staršími ve sboru, projevili o ni velkou starost a dali jí biblickou radu o umírněnosti. Jejich snahy však vedly ke zklamání. Problém sahal hlouběji. Byla alkoholička.
Tak vzniká důležitá otázka: Co mohou udělat starší, aby pomohli svým duchovním bratrům a sestrám, kteří mají problém s pitím?
Je jasné, že Písma žádným způsobem nepřehlížejí opilství. Zejména křesťanští dozorci mají odpovědnost dohlédnout, aby zatvrzelí, nekající opilci nebyli trpěni v křesťanském sboru; má jim být odňata pospolitost. (1. Kor. 5:11–13; Gal. 5:19–21) Starší by však především měli pomáhat kajícím osobám, které to s alkoholem přehnaly. Co by měl tedy dělat starší, když za ním přijde bratr nebo sestra, kteří se opili a nyní hledají pomoc?
Nejprve je třeba poznamenat, že je rozdíl mezi tím, kdo nevědomky při jedné příležitosti přebere, a mezi tím, kdo je opilec — když si zvykne opíjet se. Vezmi si příklad Noema, který jednou vypil příliš mnoho vína a opil se. (1. Mojž. 9:20, 21) Noe rozhodně nebyl zatvrzelý opilec. Písma již nikde nenaznačují, že by se někdy znovu opil. — Srovnej Židům 11:7.
Starší, za nímž provinilec přijde, udělá dobře, jestliže rozpozná: Byl to ojedinělý případ? Je provinilec odhodlán dbát na to, aby se to už nestalo? Přiznal otevřeně, že jednal nesprávně, a hledal Boží odpuštění? Nevzešla z té příhody žádná velká pohana? Jestliže jsou tyto a jiné činitele příznivé, může stačit, aby starší „v duchu mírnosti“ poskytl milující radu o umírněnosti a posílil tak provinilce, aby byl odhodlán nesprávné jednání neopakovat. — Gal. 6:1.
Co však, když k opilství došlo opětovně nebo když se o něm všeobecně ví? V takových případech by měl věc řešit právní výbor. Aby se však mohlo provinilci pomoci, může být užitečné, když starší rozpoznají, zda je alkoholikem.
Alkoholismus
Jaký je v tom rozdíl? Velký! Jak ukazuje úvodní zkušenost, nemá téměř cenu radit alkoholikovi, aby pil umírněně. Proč? Protože většina autorit v této oblasti doporučuje alkoholikům úplnou abstinenci. Jakmile totiž začnou pít, zpravidla nedokážou skončit tehdy, když by chtěli.
Mnoho alkoholiků bude navíc svůj problém popírat. Znamená to, že jsou zatvrzelými, nekajícími opilci? To nutně neznamená. Mějme na paměti, že alkoholici jsou zpravidla zaslepení vzhledem ke své skutečné situaci. Jsou postiženi tělesně, duševně, citově a duchovně a tyto činitele je nutno brát v úvahu. Není tedy nijak snadné přimět je, aby pochopili, že mají s pitím problém.
Když se starší zabývají takovými případy, je dobře, aby uvažovali o různých otázkách.
Jak můžete vědět, zda problém je alkoholismus? Buďte pozorní. Někdy může být alkoholismus skrytým problémem. V jednom sboru například přišla sestra za staršími, aby jí pomohli vypořádat se s těžkou depresí. Navzdory jejich dobře míněným snahám o pomoc však její deprese trvala. Starší se ale později dozvěděli, že sestra má problém s pitím. Další snahy pomoci jí odhalily, že je alkoholička. Když sestra přijala pomoc vzhledem ke svému alkoholismu, velmi dobře se zotavila.
Jak můžete pomoci alkoholikovi, aby si uvědomil, že má s pitím problém? Vyhněte se zevšeobecněním jako: „Myslím si, že moc piješ.“ Takové poznámky mohou jen podnítit sebeobranu alkoholika. Možná, že místo toho bude vhodné předložit popis chování a jeho následky. Je důležité, aby tón zrcadlil hluboký zájem: „Máme velkou starost o to, co se s tebou děje, a tady jsou fakta, která naši starost vysvětlují.“
Jeden starší, který se úspěšně vypořádal s vlastním alkoholismem, doporučuje: „Zjistil jsem, že pomáhá, dozvíme-li se, jaké má ta osoba problémy, možná doma nebo v práci. Pak použiji pomocných otázek, aby viděla, že skrytým problémem může být alkohol. Vzpomínám si na jednu zkušenost, která probíhala následujícím způsobem:
‚Dotýká se tvé pití nějak tvé rodiny?‘
‚Kdepak a proč taky?‘
‚Hádáš se s manželkou?‘
‚Ano.‘
‚Mělo s tím co dělat pití?‘
‚Ne.‘
‚Dobře. A pil jsi, když ses s ní pohádal?‘
‚No . . . ano.‘
Když jsme probrali různé problémy, dokázal jsem mu pomoci, aby si uvědomil, že téměř při každé příležitosti se jeho problémy časově shodovaly s obdobím pití.“
Požádat o odbornou pomoc? Alkoholik takovou pomoc může potřebovat, aby se zbavil svého problému. Starší samozřejmě nebudou chtít doporučovat nějakou určitou formu léčení — to je věcí toho, koho se to týká. Není ani nutné pohlížet na odmítnutí odborné pomoci jako na znak nekajícnosti. Zároveň je však nutná pevnost. Alkoholik musí jasně pochopit, že v prvé řadě je v sázce to, zda zůstane v Jehovově přízni jako schválený člen křesťanského sboru.
Jak je to s odnětím pospolitosti? Jde o jedno: Jaký má provinilec postoj k pití? Zdá se, že navzdory vašim trpělivým, ale pevným snahám touží pokračovat v pití? V té souvislosti je zajímavé, co radí zaměstnavatelům alkoholiků kniha „Anonymní alkoholici“:
„Jestliže jste si jistý, že váš zaměstnanec nechce přestat [pít], můžete ho klidně propustit . . . Dát takovému člověku výpověď může být pro něho požehnáním. Může to být právě ten otřes, který potřebuje.“ Jestliže tedy postoj alkoholika vyžaduje, aby mu byla odňata pospolitost, má-li sbor zůstat čistý, může to být také právě ten „otřes“, který potřebuje.
Co když jste přesvědčeni, že opravdu chce přestat? Jestliže provinilec souhlasí s pomocí, může trvat nějaký čas, než se uvidí, zda bude vytrvalý. Může prospět odborná léčba. Měl by samozřejmě pochopit, že pouze tím není problém vyřešen.
Obvykle bude potřebovat dlouhodobou pomoc, a zejména v duchovním ohledu. V minulosti možná řešil depresi, hněv, problémy v práci atd. tím, že se uchyloval k alkoholu. Nyní snad bude potřebovat vaši pomoc, aby čelil skutečnosti jiným způsobem uvažování. Navíc mohou přetrvávat negativní pocity jako vina nebo nedostatek důvěry. Cítí se možná nehodný přiblížit se k Jehovovi v modlitbě a potřebuje snad vaši pomoc, aby znovu získal důvěrný vztah k Bohu. Vaše modlitby s ním a za něho spojené s útěšnými připomínkami z Božího slova možná uleví jeho obavám a utiší jeho pochybnosti.a — Jak. 5:14–16.
Člověk, který si zlomí nohu, může nějaký čas potřebovat oporu. Tak i ten, kdo zápasí s pitím, může potřebovat pevné rameno, o které by se mohl opřít, a naslouchající ucho. Jsi ochoten pomoci?
„Navštěvovali mě starší i mnoho bratrů,“ vysvětloval jeden bratr, který bojoval s pitím. „Slova prostě nemohou vyjádřit, jak jsem byl vděčný za tu lásku a porozumění. Úžasné bylo, že jsem se opět mohl modlit k Jehovovi. To byla úleva!“
„Bratři mi pomohli více než jedním způsobem,“ řekl jiný svědek, kterému pomohli překonat alkoholismus. „Dokonce mi navrhovali, abych si sedl vedle nich na shromáždění, protože jsem se bál přijít. Jeden bratr mi skutečně pomohl. Chodil mě navštěvovat, když jsem to nejvíce potřeboval — bez ohledu na svůj časový plán. Jsem mu velmi vděčný za jeho lásku a trpělivost.“
V některých případech prospěje, když si člověk, který bojuje s alkoholismem, může pohovořit s bratrem, který se sám úspěšně vypořádal s tímto problémem. Proč? Protože takový bratr může hovořit s pochopením a plně zná, v čem všem se musí alkoholik pozměnit. Navíc to ještě zápasícímu ukazuje, že přestat je možné. Vidí před sebou příklad. Alkoholici pochopitelně raději kázání vidí, než slyší.
Co když se alkoholik vrátí ke starému zvyku? Může se to stát. Otázka znovu zní: Jaký je postoj alkoholika? Jste uspokojivě přesvědčeni, že skutečně chce překonat svůj problém s pitím? Vidí, že je třeba zdvojnásobit úsilí, jestliže očekává pokroky v zotavování? Pokud ano, bude potřebovat chápavou pomoc.
Takovému člověku tedy nemusí být odňata pospolitost jen proto, že je alkoholik. Jestliže opravdu chce přestat, měl by dostat příležitost. Ale co když svým jednáním dává najevo, že skutečně přestat nechce? Co když došlo k opakovaným případům opilství a veškerá rozumná pomoc mu neprospěla? Pak by mu měla být podle Pavlových slov v 1. Korinťanům 5:11–13 odňata pospolitost.
Pomáhat těm, kteří mají problém s alkoholem, vyžaduje značnou rozlišovací schopnost, trpělivost a pevnost. Nejde jen o to říci bratrovi nebo sestře: „Vzpamatuj se“. Nebo: „Jestliže miluješ Jehovu, přestaneš pít“.
Spíše se snažte pochopit podstatu alkoholismu, co to je a co lidem působí. Mějte na paměti, že možná budete muset zbořit hradbu odmítavého postoje, kterou si alkoholik kolem sebe postavil. Musíte ho přivést k tomu, aby si uvědomil, že má problém s pitím a že potřebuje pomoc. Bude potřebovat vaši dlouhodobou pomoc a podporu. Nestojí však výsledky za vynaloženou námahu?
Jak to řekla jedna sestra, které pomohli, aby se vypořádala s alkoholismem: „Starší byli tak láskyplní a chápaví, že děkuji Jehovovi každý den, že je poslal. Teď mám čistou hlavu. Mohu mluvit k Jehovovi s čistým svědomím. Účastním se také všech shromáždění a opravdu se z nich těším.“ Jak vděční jsou potom takoví lidé za dozorce, kteří se dávají k dispozici a starají se o stádo ochotně, ze „skutečné touhy sloužit“! — 1. Petra 5:1, 2, „Today’s English Version“.
[Poznámka pod čarou]
a Podívej se, prosím, na článek „Vzdělaný jazyk, který ‚ví, jak má odpovědět zemdlenému‘“ ve „Strážné věži“ 20, 1982. Ten ukazuje, jak mohou starší pomoci těm, kdo jsou sklíčeni vlivem negativních pocitů a postojů.