Pravda a víra vítězí
SVĚDKOVÉ JEHOVOVI jsou rozhodnuti uctívat Boha „duchem a pravdou“. (Jan 4:23, 24) Ano, biblickým poselstvím, které oznamují, opravdu odhalují omyly a kladou stejnou otázku jako apoštol Pavel: ‚Stali jsme se tedy vašimi nepřáteli, protože vám říkáme pravdu?‘ (Gal. 4:16) Rozhodně ne! Tito křesťané milují lidi ve svém okolí a přejí si, aby se i oni mohli těšit z duchovní svobody, kterou je možno získat jen prostřednictvím pravdy. — Jan 8:32.
Svědkové jsou také rozhodnuti zachovat pevnou víru, i když jsou pronásledováni za to, že mluví pravdu. Víra pokorných křesťanů v Pangi opravdu dokazuje, že s Jehovovou pomocí mu mohou jeho služebníci zachovat ryzost až do konce. To může být buď konec tohoto zlého systému věcí nebo něčí smrt ve věrnosti, snad tváří v tvář krutému pronásledování z náboženských důvodů. — Mat. 24:13.
Činná víra
Milovníci pravdy, kteří byli povražděni v provincii Kivu, nebyli jediní, kdo projevili pevnou víru. Například jedna starší sestra, Bingimeza Bunene. Dva z jejích synů, Malala Ramazani a Akilimali Walugaba, byli mezi těmi, kteří byli zavražděni v Pangi. Kmenoví starší navíc přemluvili jejího manžela, aby se připojil k vrahům svého synovce Amisi Melende. Když byli zavražděni její dva synové a její synovec, opustila ji celá rodina, i její manžel. Ona však našla útěchu v žalmistových slovech: „A kdyby mě přece opustil vlastní otec a vlastní matka, stejně by se mě sám Jehova ujal.“ (Žalm 27:10) Ujali se jí její bratři a sestry ve víře, potěšovali ji a s láskou jí připomínali podivuhodnou naději na vzkříšení.
Manžel této sestry, Ramazani Musombwa, byl uvězněn za to, že se účastnil usmrcení svého synovce, ale byl nakonec propuštěn. Později přiznal, že na něj silně zapůsobil statečný postoj jeho manželky a láska, kterou jí a ovdovělým snachám prokazovali ostatní svědkové. Dnes toho velice lituje a doprovází svou manželku na shromáždění svědků Jehovových. Úplně se změnil a stal se terčem kritiky a posměchu, ale je rozhodnut nadále sloužit Jehovovi.
Všechny ostatní mladé vdovy byly ze strachu před smrtí z ruky Kimbilikiti svými rodinami vyhnány. Tyto mladé ženy zůstaly pevné a odmítly vzdát se své víry v Jehovu. Ujali se jich jejich spoluvěřící, a tak zažily to, co předpověděl Ježíš: „Nikdo neopustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mne a pro dobré poselství, aby v tomto časovém období nedostal stonásobně domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováními a v přicházejícím systému věcí věčný život.“ — Mar. 10:29, 30.
Víra a pravda zvítězily
Dnes žijí svědkové v oblasti Pangi opět v normálních podmínkách. Všichni pozůstalí a zájemci, kteří předtím museli utéci do jiných vesnic a měst, se vrátili domů. Svědkové tam opět káží poselství o království s novým nadšením a odhodlaností. Přes všechno, co prodělali, se podobají ‚bratrům, kteří pociťovali důvěru pro Pavlova vězeňská pouta a tím více se odvažovali nebojácně mluvit Boží slovo‘. — Fil. 1:14.
Vzpomínky na násilnou smrt osmi věrných křesťanů ve sboru Pangi ovšem stále ještě vyvolávají smutek. Jako předsedající dozorce zde nyní slouží jiný zvěstovatel — průkopník. Jehovův lid zde v srdci Afriky důvěřuje v Boží lásku, kterou jim Bůh projevil prostřednictvím Ježíše Krista, jak to vyjádřil Pavel: „Kdo nás oddělí od Kristovy lásky? Soužení nebo tíseň nebo pronásledování nebo hlad nebo nahota nebo nebezpečí nebo meč?. . . Z toho všeho naopak vycházíme naprosto vítězně prostřednictvím toho, který nás miloval.“ — Řím. 8:35–39.
Proč však Jehova připustil, aby byli zavražděni tito věrní svědkové? V dnešním násilném světě bylo mnoho případů, kdy Jehova zřejmě chránil svůj lid. Tím dává najevo, jak je může bezpečně provést ‚velkým soužením‘. (Mat. 24:21; Iz. 26:20) Ale jak řekl Ježíš u Jana 16:1–3, může být mnoho situací, kdy odpůrcům dovoluje jít až do krajnosti, takže opravdu některé jednotlivé svědky Jehovovy zabijí. Jestliže za takových okolností zachovají ryzost, jako naši věrní bratři v provincii Kivu, slouží to pak jako svědectví a důkaz, že Boží služebníci jsou rozhodnuti zachovat ryzost až do smrti. — Job 27:5; Přísl. 27:11.
Připomíná nám to velké svědectví, které bylo vydáno po smrti Štěpána, mučedníka v prvním století. (Sk. 8:1–8) Tak se může stát, že to hrozné vraždění přiměje mnohé lidi z kmene Rega i jiné v Zairu a všude jinde, aby se vážně zamysleli nad biblickými pravdami.