Schránka otázek
● Je vhodné pěstovat společenství s vyloučenými osobami nebo s nimi studovat?
Scházejí-li se lidé ke studiu Bible, činí to proto, aby se více dověděli o pravém uctívání a o jeho požehnáních. Jejich schůzky slouží ke ‚vzájemné výměně povzbuzení‘ a k ‚podněcování se k lásce a ke znamenitým skutkům‘. (Řím. 1:11, 12; Žid. 10:24, 25) Snažíme se tím činit dobře všem, „zvláště však těm, kteří jsou nám příbuzní ve víře“. (Gal. 6:10) Zveme-li někoho jiného, aby s námi studoval Bibli, ve skutečnosti mu říkáme: „Společně vyvyšujeme jeho jméno.“ — Žalm 34:3, 34:4, „KB“.
Ve spojitosti s „Boží domácností“ jsou dávány určité rady, jichž všichni musí dbát. (1. Tim. 3:15) Je-li někomu odňata pospolitost, pak je vyloučen z „bratrství“. Členové sboru jsou vyzváni, aby „nepěstovali společenské styky s nikým, kdo si říká bratr“ a je svévolným přestupníkem. (1. Kor. 5:11) Kromě toho nadhazuje Pavel otázku: „Vždyť jaké je společenství spravedlnosti a bezzákonnosti? . . . Aneb jaký podíl má věřící osoba s nevěřícím?“ (2. Kor. 6:14, 15) S ohledem na tuto radu tedy není vhodné vést domácí biblické studium s vyloučeným člověkem ani s ním pěstovat společenství. („Or“, str. 163–167.)
Jaké kroky může vyloučený podniknout, aby byl přijat zpět? Ukáže-li, že si upřímně přeje nastoupit správnou cestu, budou snad bratři pokládat za vhodné soukromě s ním mluvit a povzbudit ho z Božího slova, aby podnikl potřebné změny. To by ho mohlo přimět k tomu, aby opustil převrácené jednání. Takový rozhovor není veden formou domácího biblického studia, ale obsahuje pouze napomenutí, aby se vyloučený znovu duchovně obnovil. („Strážná věž“ 8, 1975, čl. „Zaujmout vyrovnané stanovisko k vyloučeným“, odst. 8–16.)