1. Mojžíšova
48 Za nějakou dobu bylo Josefovi řečeno: „Tvůj otec slábne.“ A tak s sebou vzal své dva syny Manasseho a Efrajima a šel k Jákobovi.+ 2 Když Jákobovi oznámili: „Přišel k tobě tvůj syn Josef“, Izrael sebral síly a posadil se na lůžku. 3 Řekl Josefovi:
„Všemohoucí Bůh se mi objevil v Luzu v kananejské zemi a požehnal mi.+ 4 Řekl: ‚Způsobím, že budeš plodný, rozmnožím tě a udělám z tebe mnoho národů+ a tvým potomkům* dám tuto zemi do trvalého vlastnictví.‘+ 5 A tvoji dva synové, kteří se ti narodili v Egyptě, dřív než jsem k tobě do Egypta přišel, budou moji.+ Efrajim a Manasse budou mými syny, stejně jako jsou jimi Ruben a Simeon.+ 6 Děti, které se ti narodí po nich, budou tvoje. Budou nést jména svých dvou bratrů a dostanou dědictví z jejich podílu.+ 7 Když jsem se vracel z Paddanu, umřela mi v kananejské zemi Ráchel.+ Do Efratu zbýval ještě kus cesty, a tak jsem ji pohřbil na cestě do Efratu,+ což je Betlém.“+
8 Potom Izrael uviděl Josefovy syny a zeptal se: „Kdo to je?“ 9 Josef mu odpověděl: „To jsou moji synové, které mi na tomto místě dal Bůh.“+ Řekl na to: „Přiveď je prosím ke mně, abych jim mohl požehnat.“+ 10 Izrael měl stářím tak zesláblé oči, že už skoro neviděl. Josef je tedy přivedl blíž k němu a on je políbil a objal. 11 Izrael Josefovi řekl: „Nedoufal jsem, že tě ještě někdy uvidím,+ ale Bůh mi dovolil, abych viděl i tvoje potomky.“* 12 Potom je Josef vzal od jeho kolen a poklonil se až k zemi.
13 Nato vzal oba syny a přivedl je k němu blíž. Pravou rukou postavil Efrajima+ k Izraelově levici a levou rukou postavil Manasseho+ k Izraelově pravici. 14 Izrael ale položil svou pravici na hlavu Efrajimovi, i když byl mladší, a svou levici na hlavu Manassemu. Zkřížil ruce záměrně, protože Manasse byl prvorozený.+ 15 Pak Josefovi požehnal a řekl:+
„Pravý Bůh, kterému sloužili* moji otcové Abraham a Izák,+
pravý Bůh, který byl mým pastýřem po celý můj život až dodnes,+
16 anděl, který mě zachraňoval z každého neštěstí,+ ať chlapcům žehná.+
17 Když Josef viděl, že jeho otec má pravici na Efrajimově hlavě, nelíbilo se mu to, a tak chytil otcovu ruku a snažil se ji přesunout z Efrajimovy hlavy na hlavu Manassemu. 18 Řekl otci: „Tak ne, můj otče, tenhle je prvorozený.+ Jemu polož pravici na hlavu.“ 19 Otec to však odmítl a řekl: „Vím to, můj synu, vím to. I z něj vznikne národ a i on bude velký. Ale jeho mladší bratr bude větší než on+ a jeho potomků* bude tolik, že by z nich mohly být národy.“+ 20 A tak jim toho dne žehnal.+ Řekl:
„Ať se o tobě Izraelité zmiňují, až budou pronášet požehnání, a říkají:
‚Kéž Bůh dá, abys byl jako Efrajim a jako Manasse.‘“
Dal tedy přednost Efrajimovi před Manassem.
21 Potom Izrael řekl Josefovi: „Já umírám,+ ale Bůh bude dál s vámi a přivede vás zpátky do země vašich praotců.+ 22 A dávám ti o jeden díl země* víc než tvým bratrům, ten, který jsem vzal mečem a lukem z rukou Amorejců.“