Každý člověk, i když je zdánlivě v bezpečí, není nic než závan větru.+ (Sela)

 6 Každý člověk je ve skutečnosti jako stín.

Honí se* zbytečně.

Hromadí majetek a ani neví, kdo si ho užije.+

11 Když jsem ale přemýšlel o všech dílech svých rukou a o veškeré tvrdé práci, kterou jsem s námahou vykonal,+ viděl jsem, že všechno je marnost a honba za větrem.+ Pod sluncem nebylo nic, co by mělo skutečnou hodnotu.*+

18 Začal jsem nenávidět všechno, na čem jsem pod sluncem tak tvrdě pracoval,+ protože to budu muset zanechat člověku, který přijde po mně.+

26 Člověku, ve kterém má zalíbení, dává moudrost, poznání a radost,+ ale hříšníka nechává shromažďovat a sbírat jen proto, aby dal tomu, v kom má pravý Bůh zalíbení.+ I to je marnost a honba za větrem.