Srdce* se mi svírá bolestí,

divoce mi buší.

Nemůžu mlčet,

vždyť slyším zvuk rohu,

signál k útoku.*+

18 Můj zármutek je nevyléčitelný,

mé srdce je nemocné.

19 Z daleké země je slyšet,

jak moje dcera, můj lid, volá o pomoc:

„Proč jen mě provokovali svými vytesanými modlami,

bezcennými cizími bohy?“

9 Kdyby tak má hlava byla studnou,

mé oči pramenem slz!+

Ve dne v noci bych oplakával

zabité ze svého lidu.