ŽALMY
PRVNÍ KNIHA
(1.–41. žalm)
1 Šťastný je člověk, který se neřídí* radami špatných lidí,
nestojí na cestě hříšníků+
a nesedává s posměvači,+
2 ale má potěšení v Jehovově zákoně+
3 Bude jako strom zasazený u vodních toků,
strom, který ve svůj čas nese ovoce
a jehož listí neusychá.
Všechno, co dělá, se podaří.+
4 Špatní lidé takoví nejsou,
jsou jako plevy, které odnáší vítr.
3 Říkají: „Zpřetrhejme jejich pouta,
zbavme se jejich provazů!“
4 Ten na trůnu v nebesích se bude smát,
Jehova se jim vysměje.
5 Promluví k nim ve svém hněvu,
v planoucím hněvu je vyděsí,
6 když řekne: „Já jsem dosadil svého krále+
na Sionu,+ na své svaté hoře.“
7 Oznámím Jehovův výnos.
8 Požádej mě, a dám ti národy jako dědictví,
dám ti do vlastnictví i končiny země.+
10 A tak, králové, buďte rozumní,
nechte se napravit,* soudci země.
11 Služte Jehovovi s bázní
a radujte se s chvěním.
12 Mějte syna v úctě,*+ jinak se Bůh* rozhněvá
a vy na své cestě zahynete,+
protože jeho hněv rychle vzplane.
Šťastní jsou všichni, kdo u něj hledají útočiště.
Davidův žalm, když utíkal před svým synem Absalomem.+
3 Jehovo, proč mám tolik nepřátel?+
Proč je tolik těch, kdo se postavili proti mně?+
2 Mnozí o mně říkají:
4 Budu hlasitě volat k Jehovovi,
a on mi ze své svaté hory odpoví.+ (Sela)
6 Nebojím se desetitisíců lidí,
kteří se proti mně postavili ze všech stran.+
7 Povstaň, Jehovo! Zachraň mě,+ můj Bože!
Všechny mé nepřátele udeříš do čelisti,
ničemům rozdrtíš zuby.+
8 Záchrana patří Jehovovi.+
Na tvém lidu je tvé požehnání. (Sela)
Pro dirigenta: s doprovodem lyr. Davidův žalm.
4 Můj spravedlivý Bože,+ odpověz mi, když tě volám.
V tísni mi vytvoř cestu k úniku,*
projev mi přízeň a vyslyš mou modlitbu.
2 Jak dlouho budete z mé slávy dělat potupu, lidští synové?
Jak dlouho budete milovat, co je bezcenné, a usilovat o podvod? (Sela)
3 Uvědomte si, že Jehova bude se svým věrným jednat výjimečným způsobem.*
Jehova uslyší, když k němu budu volat.
4 I když jste rozčílení, nehřešte.+
Vypovídejte se ve svém srdci, na lůžku, a mlčte. (Sela)
6 Mnozí říkají: „Kdo nám zajistí lepší časy?“
Ať na nás zazáří světlo tvé tváře, Jehovo.+
7 Naplnil jsi mé srdce větší radostí,
než mají ti, kdo sklízí spoustu obilí a mladého vína.
Pro dirigenta: na nechilot.* Davidův žalm.
5 Naslouchej mým slovům, Jehovo,+
všimni si mého vzdychání.
2 Věnuj pozornost mému volání o pomoc,
můj Králi a můj Bože, vždyť se modlím k tobě.
5 Žádný pyšný člověk ti nesmí přijít na oči.
Násilníci a podvodníci* jsou Jehovovi odporní.+
7 Ale já díky tvé velké věrné lásce+ vejdu do tvého domu,+
v bázni před tebou se budu klanět směrem k tvému svatému chrámu.*+
8 Jehovo, jsi spravedlivý, veď mě, když jsou kolem nepřátelé,
urovnej pro mě svou cestu.+
9 Vždyť se nedá věřit ničemu, co řeknou,
mají v sobě jenom zlobu.
10 Bůh je ale prohlásí za vinné,
jejich vlastní plány jim způsobí pád.+
Odežeň je kvůli jejich mnoha proviněním,
vždyť se vzbouřili proti tobě.
11 Ale všichni, kdo u tebe hledají útočiště, se budou radovat,+
navždy budou radostně křičet.
Zahradíš k nim přístup
a ti, kdo milují tvé jméno, budou díky tobě jásat.
12 Ty, Jehovo, požehnáš každému, kdo jedná správně,
obklopíš ho schválením jako velkým štítem.+
Pro dirigenta: s doprovodem lyr naladěných na šeminit.* Davidův žalm.
6 Jehovo, nekárej mě ve svém hněvu,
nenapravuj mě ve svém vzteku.+
2 Projev mi přízeň,* Jehovo, vždyť slábnu.
Uzdrav mě, Jehovo,+ mé kosti se třesou.
5 Vždyť mrtví na tebe nevzpomínají.*
Kdo tě bude chválit v hrobě?*+
8 Pryč ode mě, vy všichni, kdo pácháte zlo!
Jehova uslyší můj pláč.+
9 Jehova uslyší mou prosbu o přízeň,+
Jehova přijme mou modlitbu.
10 Všichni moji nepřátelé budou zahanbeni a zděšeni,
v hanbě náhle ustoupí.+
Davidův žalozpěv,* který zpíval Jehovovi kvůli slovům Benjamínovce Kuše.
7 Jehovo, můj Bože, hledám u tebe útočiště.+
Zachraň mě před všemi, kdo mě pronásledují, osvoboď mě.+
2 Jinak mě roztrhají jako lev,+
odvlečou mě a nikdo mě neosvobodí.
3 Jehovo, můj Bože, pokud jsem se provinil,
pokud jsem se dopustil bezpráví,
4 pokud jsem ublížil tomu, kdo mi prokazoval dobro,+
nebo jsem bezdůvodně oloupil svého nepřítele,*
5 ať mě nepřítel pronásleduje a dostihne,
ať zašlape můj život do země
a mou slávu srazí do prachu. (Sela)
6 Povstaň ve svém hněvu, Jehovo,
postav se proti zuřivosti mých nepřátel.+
Probuď se kvůli mně a požaduj spravedlnost.+
7 Ať tě národy obklopí
a zakročíš proti nim z výše.
8 Jehova vynese nad národy rozsudek.+
Suď mě, Jehovo, podle mého správného jednání
a podle mé bezúhonnosti.+
9 Prosím, skoncuj se špatnými skutky ničemů
a upevni ty, kdo jednají správně.+
Vždyť jsi spravedlivý Bůh,+ který zkoumá srdce+ i nejhlubší city.*+
10 Bůh je můj štít,+ zachránce těch, kdo mají upřímné srdce.+
13 Chystá si smrtonosné zbraně,
připravuje ohnivé šípy.+
14 Podívej se na toho, kdo je těhotný zlem.
Počal těžkosti a rodí lži.+
15 Kope jámu, hloubí ji,
ale do díry, kterou udělal, sám spadne.+
16 Těžkosti, které působí, se mu vrátí na hlavu,+
jeho násilí mu dopadne na temeno hlavy.
Pro dirigenta: na gittit.* Davidův žalm.
2 Z úst dětí a kojenců+ jsi svým nepřátelům ukázal sílu,
abys umlčel nepřítele i toho, kdo se mstí.
3 Když vidím tvá nebesa, díla tvých prstů,
měsíc a hvězdy, které jsi vytvořil,+
4 co je smrtelný člověk, že na něj pamatuješ,
co je syn člověka, že se o něj staráš?+
5 Dal jsi mu o něco nižší postavení, než mají ti podobní Bohu,*
a korunoval jsi ho slávou a nádherou.
6 Svěřil jsi mu vládu nad díly svých rukou,+
všechno jsi mu položil pod nohy:
7 všechny ovce, kozy i dobytek,
8 nebeské ptáky a mořské ryby,
všechno, co putuje mořskými stezkami.
9 Jehovo, náš Pane, jak majestátní je tvé jméno po celé zemi!
Pro dirigenta: na mut-labben.* Davidův žalm.
א [alef]
9 Jehovo, celým srdcem tě budu chválit,
budu vyprávět o všech tvých úžasných skutcích.+
ב [bet]
3 Až se moji nepřátelé dají na ústup,+
klopýtnou a zahynou před tebou.
4 Zjednal jsi mi právo a obhájil jsi mě,
sedíš na trůnu a soudíš spravedlivě.+
ג [gimel]
ה [he]
ו [vav]
10 Ti, kdo znají tvé jméno, ti budou důvěřovat.+
Jehovo, nikdy neopustíš ty, kdo tě hledají.+
ז [zajin]
11 Chvalte zpěvem Jehovu, který bydlí na Sionu,
vyprávějte mezi národy o jeho skutcích.+
ח [chet]
13 Projev mi přízeň, Jehovo, všimni si, jak mě trápí ti, kdo mě nenávidí,
ty, který mě zvedáš od bran smrti.+
14 Pak budu oznamovat tvé chvályhodné skutky v branách sionské dcery+
a radovat se ze záchrany od tebe.+
ט [tet]
15 Národy zapadly do jámy, kterou udělaly,
do sítě, kterou nastražily, se chytila jejich vlastní noha.+
16 Jehova je známý rozsudky, které vykonává.+
Ničema se chytil do díla svých vlastních rukou.+
Higgajon.* (Sela)
י [jod]
17 Ničemové odejdou do hrobu,*
půjdou tam všechny národy, které zapomínají na Boha.
כ [kaf]
19 Povstaň, Jehovo! Ať smrtelný člověk nezíská převahu.
Ať jsou před tebou národy souzeny.+
20 Nažeň jim strach, Jehovo,+
ať národy poznají, že jsou jen smrtelní lidé. (Sela)
ל [lamed]
10 Proč stojíš tak daleko, Jehovo?
Proč se schováváš v dobách tísně?+
נ [nun]
Znevažuje Jehovu.
4 Ničema kvůli své povýšenosti nic nezkoumá,
všechny jeho myšlenky jsou: „Bůh není.“+
Všem svým nepřátelům se vysmívá.
6 Říká si v srdci: „Mnou nic neotřese.*
Přejde generace za generací
a nic se mi nestane.“+
פ [pe]
8 Číhá poblíž vesnic,
ze svého úkrytu zabíjí nevinného.+
ע [ajin]
Jeho oči vyhlíží nešťastnou oběť.+
9 Číhá ve své skrýši jako lev v doupěti.*+
Čeká, aby chytil bezmocného.
Chytá ho a utahuje svou síť.+
10 Jeho zdrcená oběť klesá k zemi,
nešťastníci končí v jeho spárech.*
11 Říká si v srdci: „Bůh zapomněl.+
Odvrátil svou tvář
a ničeho si nevšímá.“+
ק [kof]
12 Povstaň, Jehovo.+ Bože, pozvedni svou ruku.+
Nezapomeň na bezmocné.+
13 Proč ničema znevažuje Boha?
Říká si v srdci: „Nebudeš mě volat k odpovědnosti.“
ר [reš]
14 Ty ale těžkosti a utrpení vidíš.
Díváš se a bereš věci do svých rukou.+
ש [šin]
16 Jehova je králem po celou věčnost.+
Národy ze země zmizely.+
ת [tav]
17 Ale prosby mírných vyslyšíš, Jehovo.+
Upevníš jejich srdce+ a budeš jim pozorně naslouchat.+
18 Sirotkům a utlačovaným zajistíš spravedlnost,+
Pro dirigenta. Od Davida.
11 Hledám útočiště u Jehovy.+
Jak mi tedy můžete říkat:
„Uprchni jako pták na vaši horu!
2 Podívej se, jak ničemové ohýbají luk.
Nasazují šípy na tětivu,
aby ze tmy stříleli na ty, kdo mají upřímné srdce.
Jeho oči vidí, jeho bdělé* oči zkoumají lidské syny.+
5 Jehova zkoumá dobrého* i špatného člověka.+
Nenávidí* každého, kdo miluje násilí.+
7 Jehova je totiž spravedlivý,+ miluje správné skutky.+
Čestní lidé uvidí jeho tvář.*+
Pro dirigenta: naladit na šeminit.* Davidův žalm.
12 Zachraň mě, Jehovo, vždyť věrní lidé už nejsou,
oddaní lidé vymizeli.
3 Jehova vyhladí všechny rty, které lichotí,
i jazyk, který se vychloubá,+
4 ty, kdo říkají: „Svým jazykem získáme převahu,
naše rty jsou s námi.
Kdo bude naším pánem?“+
„Zachráním je před těmi, kdo se k nim chovají pohrdavě.“
7 Budeš je střežit, Jehovo,+
všechny je budeš před touto generací navždy chránit.
8 Ničemové se volně prochází,
protože lidé vychvalují podlost.+
Pro dirigenta. Davidův žalm.
13 Jehovo, jak dlouho na mě budeš zapomínat? Navždy?
Jak dlouho budeš přede mnou skrývat svou tvář?+
2 Jak dlouho se budu v úzkostech trápit,
každý den mít v srdci zármutek?
Jak dlouho bude můj nepřítel nade mnou vítězit?+
3 Shlédni na mě a odpověz mi, Jehovo, můj Bože.
Rozjasni mé oči, abych neusnul ve smrti
4 a můj nepřítel neřekl: „Porazil jsem ho!“
Ať se moji odpůrci neradují z mého pádu.+
5 Já ale důvěřuji tvé věrné lásce.+
Moje srdce se bude radovat ze záchrany od tebe.+
6 Budu zpívat Jehovovi, protože mě bohatě odměnil.*+
Pro dirigenta. Od Davida.
14 Blázni si v srdci říkají:
„Žádný Jehova není.“+
Jednají zkaženě a jejich skutky jsou odporné.
Ani jeden nekoná dobro.+
2 Ale Jehova shlíží z nebe na lidské syny,
aby viděl, jestli má někdo pochopení, jestli někdo hledá Jehovu.+
3 Všichni sešli z cesty,+
všichni jsou stejně zkažení.
Ani jeden nekoná dobro,
ani jediný.
4 Copak nikdo z těch, kdo páchají zlo, nechápe?
Pohlcují můj lid, jako by jedli chléb.
Nevzývají Jehovu.
5 Ale budou se třást hrůzou,+
protože Jehova je s generací těch, kdo jednají správně.
6 Chudákovi se snažíte mařit plány,
ale Jehova je jeho útočiště.+
7 Kéž záchrana Izraele přijde ze Sionu!+
Až Jehova přivede zpátky svůj zajatý lid,
ať má Jákob radost, ať se Izrael raduje!
Davidův žalm.
15 Jehovo, kdo může být hostem ve tvém stanu?
Kdo může přebývat na tvé svaté hoře?+
4 Odmítá každého, kdo si zaslouží opovržení,+
ale váží si těch, kdo se bojí Jehovy.
Splní svůj slib,* i když je to pro něj nevýhodné.+
Tím, kdo tak jedná, nic neotřese.*+
Davidův miktam.*
16 Ochraňuj mě, Bože, vždyť u tebe hledám útočiště.+
2 Řekl jsem Jehovovi: „Ty jsi Jehova, můj zdroj všeho dobrého.
3 A svatí, kteří jsou na zemi, ti vznešení,
jsou pro mě velkým potěšením.“+
4 Ti, kdo následují jiné bohy, množí své trápení.+
Já jim nikdy nebudu vylévat tekuté oběti z krve
ani se nebudu zmiňovat o jejich jménech.+
5 Jehova je můj podíl+ a můj pohár.+
Střežíš mé dědictví.
6 Byla pro mě vyměřena příjemná místa,
jsem spokojený se svým dědictvím.+
7 Budu chválit Jehovu, který mi radí.+
Mé nejskrytější myšlenky* mě napravují i během noci.+
8 Jehovu mám stále před sebou.+
Je po mé pravici, a proto mnou nic neotřese.*+
10 Nenecháš mě totiž v* hrobě.*+
Nedovolíš, aby tvůj věrný služebník viděl jámu.*+
11 Dáváš mi poznat cestu života.+
Davidova modlitba.
17 Vyslechni mou prosbu o spravedlnost, Jehovo,
všimni si mého volání o pomoc,
naslouchej mé modlitbě, ve které není klam.+
2 Kéž spravedlivě rozhodneš v můj prospěch,+
kéž tvé oči vidí, co je pravda.
Zjistíš, že neplánuji nic špatného
a že má ústa nehřeší.
4 Pokud jde o lidské skutky,
já se v souladu s tvými slovy vyhýbám cestám lupičů.+
5 Ať se mé kroky drží ve tvých stopách,
aby mé nohy neklopýtly.+
6 Tebe vzývám, Bože, protože mi odpovíš.+
Nakloň se ke mně a poslouchej.* Vyslechni má slova.+
7 Ukaž svou věrnou lásku úžasnými skutky,+
vždyť jsi zachránce těch, kdo u tvé pravice hledají útočiště
před těmi, kdo se proti tobě bouří.
9 Chraň mě před ničemy, kteří na mě útočí,
před smrtelnými nepřáteli, kteří mě obkličují.+
10 Jsou bezcitní*
a mluví povýšeně.
12 Každý je jako lev toužící roztrhat svou kořist,
jako mladý lev, který číhá v úkrytu.
13 Povstaň, Jehovo, postav se mu+ a poraz ho.
Zachraň mě svým mečem před ničemou,
14 Jehovo, zachraň mě svou rukou
před lidmi ze světa,* kteří žijí jen pro dnešek,*+
kterým dáváš ze svých zásob plno dobrých věcí+
a kteří zanechávají dědictví mnoha synům.
Pro dirigenta. Píseň Jehovova služebníka Davida, kterou Jehovovi zpíval, když ho Jehova vysvobodil z rukou všech jeho nepřátel a z rukou Saula:+
18 Miluji tě, Jehovo, má sílo.+
2 Jehova je má skála a pevnost, můj osvoboditel.+
Můj Bůh je má skála,+ u něj nacházím útočiště.
Je můj štít a můj mocný zachránce,* můj bezpečný úkryt.*+
3 Volám k Jehovovi, k tomu, kdo si zaslouží chválu,
a budu zachráněn před svými nepřáteli.+
6 V tísni jsem vzýval Jehovu
a stále jsem volal o pomoc ke svému Bohu.
7 Pak se země začala třást a zmítat,+
základy hor se chvěly
a kymácely se sem a tam, protože se rozhněval.+
8 Z nosu mu vyšel dým
a z úst mu vyšlehl stravující oheň.+
Vylétly od něj žhavé uhly.
10 Usedl na cherubína a přilétl.+
Vrhl se dolů na křídlech ducha.*+
12 Z jasu před ním
prorazilo skrz oblaka krupobití a žhnoucí uhly.
14 Vystřelil šípy a rozehnal nepřátele.+
Seslal blesk a uvrhl je do zmatku.+
základy země se odkryly tvým pokáráním, Jehovo,
prudkým vydechnutím z tvého nosu.+
16 Vztáhl ruku z výšky,
uchopil mě a vytáhl mě z hlubokých vod.+
18 Postavili se proti mně v den mého neštěstí,+
ale Jehova mi byl oporou.
21 Držel jsem se totiž Jehovových cest
a neopustil jsem zrádně svého Boha.
22 Všechna jeho ustanovení mám před očima,
jeho nařízení nebudu přehlížet.
28 Jehovo, ty rozsvěcuješ mou lampu,
můj Bože, rozzařuješ mou tmu.+
Je štítem pro všechny, kdo u něj hledají útočiště.+
31 Vždyť kdo je Bohem kromě Jehovy?+
Kdo je skálou kromě našeho Boha?+
32 Pravý Bůh je ten, kdo mi obléká sílu.+
Urovná cestu, po které jdu.+
33 Mým nohám dává mrštnost laně,
pomáhá mi pevně stát na strmých svazích.+
34 Učí mé ruce válčit,
mé paže dokážou ohnout měděný luk.
37 Budu pronásledovat své nepřátele a dostihnu je,
nevrátím se, dokud s nimi neskoncuji.
38 Rozdrtím je, takže nedokážou vstát,+
padnou mi pod nohy.
39 Dodáš mi sílu k boji,
srazíš přede mnou mé nepřátele.+
41 Volají o pomoc, ale nikdo je nezachraňuje.
Dokonce volají k Jehovovi, ale on jim neodpovídá.
42 Rozdrtím je, takže budou jako jemný prach ve větru,
vyhodím je jako bláto z ulic.
Lid, který jsem neznal, mi bude sloužit.+
44 Stačí, aby o mně uslyšeli, a budou mě poslouchat,
cizinci přijdou a budou se přede mnou krčit.+
45 Cizinci ztratí odvahu,*
s chvěním vyjdou ze svých pevností.
46 Jehova je živý! Ať je chválena má Skála.+
Ať je oslavován Bůh mé záchrany.+
Pozvedáš mě nad ty, kdo na mě útočí,+
zachraňuješ mě od násilníka.
50 Vykonává velkolepé skutky záchrany* pro svého krále,+
navždy bude projevovat věrnou lásku svému pomazanému+ –
Pro dirigenta. Davidův žalm.
2 Den za dnem překypují slovy
a noc za nocí předávají poznání.
3 Není tu řeč a nejsou tu slova,
jejich hlas není slyšet.
4 Ale jejich svědectví* se rozneslo po celé zemi,
V nebesích Bůh postavil stan slunci –
5 to je jako ženich vycházející ze svatební komnaty,
raduje se jako silný muž, když běží po své cestě.
7 Jehovův zákon je dokonalý,+ obnovuje síly.+
Jehovovy připomínky jsou spolehlivé,+ nezkušený díky nim zmoudří.+
8 Nařízení od Jehovy jsou správná, rozradostňují srdce,+
Jehovova přikázání jsou čistá, rozzařují oči.+
9 Bázeň před Jehovou+ je ryzí, trvá navždy.
Jehovova soudcovská rozhodnutí jsou pravdivá, naprosto spravedlivá.+
12 Kdo může rozeznat vlastní chyby?+
Očisti mě od hříchů, kterých si nejsem vědom.
Pro dirigenta. Davidův žalm.
20 Kéž ti v den tísně Jehova odpoví.
Kéž tě chrání jméno Jákobova Boha.+
3 Kéž si vzpomene na všechny tvé obětní dary,
kéž tvou zápalnou oběť přijme příznivě.* (Sela)
Kéž Jehova splní všechny tvé prosby.
6 Teď vím, že Jehova svého pomazaného zachraňuje.+
8 Oni se zhroutili a padli,
ale my jsme vstali a znovu stojíme zpříma.+
9 Jehovo, zachraň krále!+
V den, kdy budeme volat o pomoc, nám odpoví.+
Pro dirigenta. Davidův žalm.
2 Dal jsi mu, po čem toužilo jeho srdce,+
a prosbu jeho rtů jsi neodmítl. (Sela)
5 Záchrana od tebe mu přináší velkou slávu,+
dáváš mu důstojnost a nádheru.
8 Tvá ruka najde všechny tvé nepřátele,
tvá pravice najde ty, kdo tě nenávidí.
9 Ve stanovený čas, až na ně zaměříš pozornost, z nich uděláš ohnivou pec.
Jehova je ve svém hněvu spolkne, oheň je pohltí.+
10 Jejich potomky* vyhladíš ze země,
jejich potomstvo zprostřed lidských synů.
13 Povstaň, Jehovo, a ukaž svou sílu.
Budeme zpěvem chválit tvoji moc.*
Pro dirigenta: na „Laň úsvitu“.* Davidův žalm.
22 Můj Bože, můj Bože, proč jsi mě opustil?+
Proč jsi tak daleko a nezachraňuješ mě,
když křičím v mukách?+
2 Můj Bože, ve dne volám, ani v noci nemlčím,+
a ty neodpovídáš.
8 „Spoléhal se na Jehovu. Ať ho osvobodí!
Ať ho zachrání, když ho má tak rád!“+
9 Ty jsi ten, kdo mě vytáhl z lůna,+
ten, kdo mi dal pocit bezpečí na prsou matky.
10 Od narození mě svěřili do tvé péče,*
od matčina lůna jsi mým Bohem.
14 Jsem vylitý jako voda,
všechny kosti mám vykloubené.
Jako lev jdou po mých rukou a nohou.+
17 Můžu spočítat všechny své kosti.+
Oni se dívají, sledují mě.
18 Můj oděv si rozdělují mezi sebou
a o mé oblečení hází los.+
19 Ale ty, Jehovo, nezůstávej daleko.+
Ty jsi má síla, pospěš mi na pomoc.+
20 Zachraň mě před mečem,
můj vzácný život* před tlapami* psů,+
21 zachraň mě ze lví tlamy+ a před rohy divokých býků.
Odpověz a zachraň mě!
23 Vy, kdo se bojíte Jehovy, chvalte ho!
Oslavujte ho, všichni Jákobovi potomci!*+
Stůjte před ním v posvátné úctě, všichni Izraelovi potomci.*
Když k němu volal o pomoc, vyslyšel ho.+
25 Budu tě chválit ve velkém sboru,+
před těmi, kdo se tě bojí, splním své slavnostní sliby.
Ať váš život trvá* věčně.
27 Všechny končiny země si vzpomenou na Jehovu a obrátí se k němu.
Všechny rodiny národů se před tebou budou klanět.+
28 Královská moc totiž patří Jehovovi,+
on vládne nad národy.
29 Všichni bohatí* na zemi budou jíst a klanět se,
pokleknou před ním všichni, kdo sestupují do prachu.
Nikdo z nich si nemůže zachovat život.
30 Jejich potomci* mu budou sloužit,
generace, která přijde, uslyší o Jehovovi.
31 Přijdou a budou vyprávět o jeho spravedlnosti.
Lidu, který se teprve narodí, budou vyprávět, co vykonal.
Davidův žalm.
23 Jehova je můj pastýř.+
Nic mi nebude chybět.+
Tvůj prut a tvá hůl mi dodávají klid.*
Naplnil jsi můj pohár až po okraj.+
6 Tvá dobrota a věrná láska mě budou provázet po všechny mé dny+
a celý svůj život budu bydlet v Jehovově domě.+
Od Davida. Žalm.
24 Jehovovi patří země a všechno, co je na ní,+
úrodná země i ti, kdo na ní bydlí.
2 Vždyť on ji založil na mořích+
a upevnil na řekách.
3 Kdo smí vystoupit na Jehovovu horu?+
Kdo se smí postavit na jeho svatém místě?
4 Každý s nevinnýma rukama a čistým srdcem,+
kdo nepřísahá křivě na můj* život,
kdo neskládá falešné přísahy.+
6 Taková je generace těch, kdo ho hledají,
těch, kdo usilují o tvou přízeň,* Jákobův Bože. (Sela)
8 Kdo je ten slavný král?
10 Kdo je ten slavný král?
Jehova, Bůh vojsk* – on je ten slavný král!+ (Sela)
Od Davida.
א [alef]
25 Jehovo, obracím se k tobě.
ב [bet]
2 Můj Bože, spoléhám na tebe.+
ג [gimel]
3 Nikdo z těch, kdo v tebe doufají, nebude zahanben.+
Hanba čeká na ty, kdo bez důvodu jednají zrádně.+
ד [dalet]
ה [he]
5 Pomoz mi chodit v tvé pravdě a vyučuj mě,+
vždyť jsi mým Bohem záchrany.
ו [vav]
Celý den v tebe doufám.
ז [zajin]
ח [chet]
7 Nepřipomínej si hříchy mého mládí a má provinění.
ט [tet]
8 Jehova je dobrý a čestný.+
Proto poučuje hříšníky o tom, jak žít.+
י [jod]
כ [kaf]
10 Všechny Jehovovy stezky ukazují jeho věrnou lásku a věrnost
ל [lamed]
11 Kvůli svému jménu, Jehovo,+
mi odpusť můj hřích, i když je velký.
מ [mem]
12 Kdo je ten muž, který se bojí Jehovy?+
Bude ho učit o cestě, kterou by si měl zvolit.+
נ [nun]
ס [samech]
ע [ajin]
פ [pe]
16 Obrať ke mně svou tvář a projev mi přízeň,
jsem sám a bezmocný.
צ [cade]
17 V srdci mám čím dál větší tíseň,+
zbav mě mého utrpení.
ר [reš]
19 Podívej, kolik mám nepřátel
a jak silně mě nenávidí.
ש [šin]
20 Střež můj život a zachraň mě.+
Ať nejsem zahanben, vždyť hledám útočiště u tebe.
ת [tav]
22 Bože, vysvoboď* Izrael ze všech jeho tísní.
Od Davida.
3 Tvou věrnou lásku mám stále před očima
a chodím v tvé pravdě.+
6 Budu si mýt ruce v nevinnosti
a obcházet kolem tvého oltáře, Jehovo,
7 abych ti nahlas děkoval+
a vyprávěl o všech tvých úžasných skutcích.
9 Nesmeť mě spolu s hříšníky,+
neber mi život spolu s násilníky,*
10 jejichž ruce se dopouští nestoudného chování
a jejichž pravice je plná úplatků.
11 Já ale chci žít bezúhonně.
Zachraň* mě a projev mi přízeň.
Od Davida.
27 Jehova je mé světlo+ a má záchrana.
Z koho bych měl mít strach?+
Jehova je pevnost mého života.+
Koho bych se měl děsit?
2 Když na mě zaútočili zlí lidé, aby sežrali mé tělo,+
byli to moji protivníci a nepřátelé, kdo klopýtli a padli.
3 I kdyby se proti mně utábořilo vojsko,
mé srdce se nebude bát.+
A kdyby proti mně vypukla válka,
ani pak neztratím důvěru.
4 Prosil jsem Jehovu o jednu věc
a po ní toužím,
abych mohl přebývat v Jehovově domě po celý svůj život,+
kochat se tím, jak je Jehova příjemný,
5 V den neštěstí mě totiž schová ve svém úkrytu,+
skryje mě na tajném místě, ve svém stanu,+
postaví mě vysoko na skálu.+
6 Teď je má hlava vysoko nad nepřáteli, kteří mě obklopují.
Budu u jeho stanu s jásotem přinášet oběti,
budu Jehovu chválit zpěvem.*
8 Mé srdce řeklo za tebe:
„Snažte se najít mou tvář.“
Tvou tvář, Jehovo, se snažím najít.+
9 Neskrývej ji přede mnou.+
Neodvracej se v hněvu od svého sluhy.
Jsi můj pomocník,+
neopouštěj mě, nenechávej mě samotného, můj Bože záchrany.
11 Poučuj mě o své cestě, Jehovo,+
veď mě správnou stezkou kvůli mým nepřátelům.
14 Doufej v Jehovu.+
Buď odvážný a ať je tvé srdce silné.+
Doufej v Jehovu!
Od Davida.
28 Tebe volám, Jehovo, má skálo,+
nebuď ke mně hluchý.
2 Vyslechni mé úpěnlivé prosby, když k tobě volám o pomoc,
když pozvedám ruce k nejvnitřnější místnosti tvé svatyně.+
3 Neodvleč mě spolu s ničemy, s těmi, kdo dělají zlé věci,+
kdo s bližními mluví pokojně, a přitom mají v srdci zlo.+
4 Odplať jim za jejich skutky,+
za jejich špatné jednání.
Odplať jim za díla jejich rukou,
za to, co napáchali.+
Strhne je a nebude je budovat.
6 Ať je Jehova chválen,
vždyť vyslyšel mé úpěnlivé prosby o pomoc.
Dostal jsem od něj pomoc a mé srdce jásá,
proto ho budu chválit svou písní.
8 Jehova je pro svůj lid silou,
je pevností – přináší svému pomazanému velkolepou záchranu.+
9 Zachraň svůj lid a požehnej svému dědictví.+
Pas je a navždy je nes v náruči.+
Davidův žalm.
29 Vzdávejte Jehovovi čest, synové mocných,
vzdávejte Jehovovi čest za jeho slávu a sílu.+
2 Vzdávejte Jehovovi slávu hodnou jeho jména.
Klaňte se* Jehovovi v nádherném rouchu svatosti.*
3 Jehovův hlas je slyšet nad vodami,
slavný Bůh hřmí.+
Jehova je nad mnoha vodami.+
4 Jehovův hlas je mocný.+
Jehovův hlas je nádherný.
5 Jehovův hlas láme cedry,
Jehova tříští libanonské cedry.+
7 Jehovův hlas šlehá ohnivými plameny.+
9 Jehovův hlas působí, že se laně třesou a rodí,
a obnažuje lesy.+
V jeho chrámu všichni volají: „Sláva!“
11 Jehova dá svému lidu sílu.+
Jehova svému lidu požehná mírem.+
Žalm. Píseň k zasvěcení domu. Od Davida.
30 Budu tě oslavovat, Jehovo, protože jsi mě vytáhl nahoru,
nenechal jsi mé nepřátele, aby se radovali z mého neštěstí.+
2 Jehovo, můj Bože, volal jsem k tobě o pomoc a ty jsi mě uzdravil.+
3 Jehovo, vytáhl jsi mě z hrobu.*+
Zachoval jsi mě naživu, nenechal jsi mě klesnout do jámy.*+
4 Chvalte Jehovu zpěvem,* jeho věrní,+
vzdávejte díky jeho svatému jménu,*+
5 protože jeho hněv je jen na okamžik,+
Večer snad vejde pláč, ale ráno je tu radostné volání.+
6 Když jsem byl bez starostí, řekl jsem:
„Nic mnou neotřese.“*
7 Jehovo, když jsem měl tvou přízeň,* byl jsem silný jako hora,+
ale když jsi skryl svou tvář, dostal jsem strach.+
8 Tebe, Jehovo, jsem volal.+
Jehovu jsem úpěnlivě prosil o přízeň.
9 K čemu je dobré, když zemřu,* když sestoupím do jámy?*+
Bude tě snad chválit prach?+ Bude vyprávět o tvé věrnosti?+
10 Vyslechni mě, Jehovo, a projev mi přízeň.+
Jehovo, buď mým pomocníkem.+
11 Mé truchlení jsi změnil v tanec,
svlékl jsi ze mě pytlovinu a oblékáš mi radování,
12 abych tě* mohl chválit zpěvem a nemlčel.
Jehovo, můj Bože, navždy tě budu chválit.
Pro dirigenta. Davidův žalm.
31 U tebe, Jehovo, hledám útočiště.+
Ať nejsem nikdy zahanben.+
Ve své spravedlnosti mě osvoboď.+
2 Nakloň se ke mně a poslouchej.*
Rychle mě přijď osvobodit.+
Staň se pro mě skalní pevností,
opevněným místem, kde mě zachráníš.+
5 Do tvých rukou svěřuji svého ducha.+
Vyplatil jsi mě, Jehovo, Bože pravdy.*+
6 Nenávidím ty, kdo jsou oddaní bezcenným, marným modlám.
Já důvěřuji Jehovovi.
7 Budu se velmi radovat z tvé věrné lásky.
Viděl jsi totiž mé trápení,+
víš o tom, jaká prožívám muka.
8 Nevydal jsi mě nepřátelům,
ale postavil jsi mě na bezpečné* místo.
9 Projev mi přízeň, Jehovo, je mi úzko.
Utrpením mi zeslábly oči+ i celé tělo.*+
Kvůli svému hříchu ztrácím sílu,
moje kosti slábnou.+
11 Všichni moji nepřátelé se mi vysmívají,+
zvlášť moji sousedé.
Moji známí se mě děsí,
když mě venku vidí, utíkají přede mnou.+
12 Odstranili mě ze svého srdce* a zapomněli na mě, jako bych byl mrtvý.
Jsem jako rozbitá nádoba.
13 Slyšel jsem spoustu zlých řečí,
obklopuje mě hrůza.+
Shromažďují se proti mně
a plánují, jak mě připraví o život.+
14 Ale já ti důvěřuji, Jehovo.+
Prohlašuji: „Ty jsi můj Bůh.“+
16 Pohlédni na svého sluhu s rozzářenou tváří,+
zachraň mě svou věrnou láskou.
17 Jehovo, ať nejsem zahanben, když tě vzývám.+
18 Ať oněmí prolhané rty,+
rty, které s pýchou a pohrdáním povýšeně mluví proti těm, kdo jednají správně.
19 Jak velká je tvá dobrota!+
Uchováváš ji pro ty, kdo se tě bojí,+
a před všemi lidmi ji projevuješ těm, kdo u tebe hledají útočiště.+
20 Na tajném místě blízko u sebe+
je ukryješ před lidskými úklady.
22 V panice jsem řekl:
„Zahynu a už se před tebou neobjevím.“+
Ale ty jsi vyslyšel mé úpěnlivé prosby, když jsem k tobě volal o pomoc.+
23 Milujte Jehovu, všichni, kdo jste mu oddaní!+
Od Davida. Maskil.*
32 Šťastný je ten, komu je prominuto provinění, jehož hřích je odpuštěn.*+
2 Šťastný je člověk, kterému Jehova nepřičítá vinu,+
v jehož duchu není žádný klam.
3 Když jsem mlčel, moje kosti zeslábly celodenním sténáním.+
4 Ve dne v noci na mě těžce doléhala tvoje ruka.*+
Moje síla se vypařila* jako voda v suchém letním žáru. (Sela)
5 Nakonec jsem ti vyznal svůj hřích,
svou vinu jsem nezakrýval.+
Řekl jsem: „Vyznám Jehovovi svá provinění.“+
A ty jsi mě zbavil viny za mé hříchy.+ (Sela)
Pak na něj nedosáhnou ani přívaly vod.
7 Jsi moje skrýš,
budeš mě chránit před těžkostmi.+
Obklopíš mě jásotem ze záchrany.+ (Sela)
8 „Dám ti pochopení a ukážu ti cestu, po které bys měl jít.+
Budu ti radit s očima upřenýma na tebe.+
9 Nebuďte nerozumní jako kůň nebo mula,+
kteří musí být zkroceni uzdou nebo ohlávkou,
než se ti podřídí.“
10 Ničema zažívá mnoho bolesti,
ale toho, kdo důvěřuje Jehovovi, obklopuje jeho věrná láska.+
11 Vy, kdo jednáte správně, se radujte z Jehovy a mějte radost,
křičte radostí, všichni, kdo máte upřímné srdce.
33 Vy, kdo jednáte správně, křičte radostí kvůli Jehovovi.+
Je vhodné, aby ho čestní chválili.
3 Zpívejte mu novou píseň,+
dovedně hrajte na struny a radostně křičte.
4 Vždyť Jehovovo slovo je pravdivé+
a všechno, co dělá, je důvěryhodné.
5 Jehova miluje spravedlnost a právo.+
Země je plná jeho věrné lásky.+
7 Shromažďuje mořské vody jako hráz,+
ukládá vzdouvající se vody do zásobáren.
8 Ať se Jehovy bojí celá země,+
ať před ním mají všichni obyvatelé země posvátnou úctu.
11 Ale Jehovova rozhodnutí* budou platit navždy,+
myšlenky jeho srdce potrvají z generace na generaci.
13 Jehova se dívá z nebe,
vidí všechny lidské syny.+
14 Z místa, kde bydlí,
pozoruje obyvatele země.
15 To on utváří srdce všech,
zkoumá všechny jejich skutky.+
18 Jehovovy oči dávají pozor na ty, kdo se ho bojí,+
kdo čekají na jeho věrnou lásku,
19 aby je zachránil před smrtí
a během hladomoru je zachoval naživu.+
20 Čekáme na Jehovu.
On je naším pomocníkem a štítem.+
21 Z něho se raduje naše srdce,
vždyť spoléháme na jeho svaté jméno.+
Od Davida, když před Abimelekem předstíral, že ztratil zdravý rozum,+ ten ho vyhnal a David odešel.
א [alef]
34 Budu vždycky chválit Jehovu,
mé rty ho budou stále chválit.
ב [bet]
2 Budu se chlubit v Jehovovi.+
Mírní to uslyší a budou se radovat.
ג [gimel]
3 Oslavujte se mnou Jehovu,+
společně vyvyšujme jeho jméno.
ד [dalet]
4 Ptal jsem se Jehovy, a on mi odpověděl.+
Osvobodil mě od všeho, čeho jsem se bál.+
ה [he]
5 Ti, kdo k němu vzhlíží, se rozzářili,
nikdy si nebudou hanbou zakrývat tvář.
ז [zajin]
6 Tento ztrápený volal, a Jehova slyšel.
Zachránil ho ze všech jeho tísní.+
ח [chet]
ט [tet]
8 Ochutnejte a uvidíte, že Jehova je dobrý.+
Šťastný je ten, kdo u něj hledá útočiště.
י [jod]
9 Bojte se Jehovy, všichni jeho svatí,
vždyť těm, kdo se ho bojí, nic nechybí.+
כ [kaf]
ל [lamed]
11 Pojďte, moji synové, naslouchejte mi,
budu vás učit bázni před Jehovou.+
מ [mem]
12 Máš radost ze života
a rád bys prožil mnoho dobrých dnů?+
נ [nun]
ס [samech]
ע [ajin]
פ [pe]
16 Jehovova tvář je ale proti těm, kdo dělají špatné věci,
a vzpomínky na ně vymaže ze země.+
צ [cade]
ק [kof]
ר [reš]
ש [šin]
20 Střeží všechny jeho kosti,
ani jedna z nich nebyla zlomena.+
ת [tav]
21 Ničemy usmrtí neštěstí,
ti, kdo nenávidí bezúhonné,* budou odsouzeni.
22 Život svých sluhů Jehova vyplácí,
nikdo, kdo u něj hledá útočiště, nebude odsouzen.+
Od Davida.
3 Napřáhni proti mým pronásledovatelům+ kopí a válečnou* sekeru.
Řekni mi: „Jsem tvá záchrana.“+
4 Kéž jsou zahanbeni a pokořeni ti, kdo mi usilují o život.+
Kéž se s hanbou dají na ústup ti, kdo mě plánují zničit.
5 Ať jsou jako plevy ve větru,
ať je Jehovův anděl odežene pryč.+
6 Ať je jejich cesta temná a kluzká,
až je Jehovův anděl bude pronásledovat.
7 Vždyť na mě bezdůvodně nastražili síť,
bez důvodu pro mě vykopali jámu.
8 Ať je zaskočí neštěstí.
Ať se chytí do sítě, kterou nastražili,
ať do ní padnou a zahynou.+
9 Ale já se budu radovat z Jehovy,
budu mít radost z toho, že zachraňuje.
10 Všechny moje kosti řeknou:
„Jehovo, kdo je jako ty?
11 Předstupují zákeřní svědkové+
a ptají se mě na věci, o kterých nic nevím.
12 Oplácejí mi dobré špatným,+
cítím se jako sirotek.
13 Když byli nemocní, oblékl jsem se do pytloviny.
Trápil jsem se půstem,
a když se má modlitba vracela nevyslyšená,*
14 chodil jsem, jako bych truchlil pro přítele nebo bratra,
skláněl jsem se ve smutku jako ten, kdo oplakává matku.
15 Ale když jsem upadl já, měli radost a sešli se,
sešli se, aby mě srazili, až to nebudu čekat.
Slovy mě trhali na kusy, nemlčeli.
17 Jehovo, jak dlouho budeš jen přihlížet?+
18 Pak ti budu děkovat ve velkém sboru,+
uprostřed davů tě budu chválit.
19 Ať se ti, kdo jsou bezdůvodně mými nepřáteli, neradují z mého neštěstí,
ať ti, kdo mě bez důvodu nenávidí,+ nemhouří zlomyslně oči.
20 Vždyť nemluví o pokoji,
ale plánují lsti proti mírumilovným lidem.+
21 Otvírají si na mě ústa a obviňují mě,
říkají: „Ha! Viděli jsme to na vlastní oči.“
22 Jehovo, ty jsi to viděl, tak nemlč!+
Jehovo, nebuď ode mě daleko.+
23 Probuď se a povstaň na mou obranu,
můj Bože, Jehovo, obhajuj mě v právním sporu.
24 Suď mě podle své spravedlnosti,+ Jehovo, můj Bože,
ať se neradují z mého neštěstí.
25 Ať si nikdy neřeknou: „Tak jsme dosáhli svého.“
Ať nikdy neřeknou: „Dostali* jsme ho!“+
26 Ať jsou zahanbeni a potupeni všichni,
kdo se radují z mého neštěstí.
Ať si ti, kdo se nade mě povyšují, oblečou hanbu a pokoření.
27 Ať ti, kdo jsou rádi, že jednám správně, křičí radostí.
Ať stále říkají:
„Kéž je oslavován Jehova, který má potěšení z pokoje svého sluhy.“+
Pro dirigenta. Od Jehovova služebníka Davida.
36 Ničema nemá bázeň před Bohem,+
provinění k němu mluví z hloubi jeho srdce.
2 Má o sobě příliš vysoké mínění,
než aby rozeznal svůj hřích a nenáviděl ho.+
3 Jeho slova škodí a klamou,
už ani neví, jak konat dobro.
4 Zákeřné plány vymýšlí i na lůžku.
Stojí na cestě, která není dobrá,
co je špatné, nezavrhuje.
5 Jehovo, tvá věrná láska sahá až do nebes,+
tvá věrnost až do oblak.
Chráníš* člověka i zvíře, Jehovo.+
7 Bože, jak drahocenná je tvá věrná láska!+
Ve stínu tvých křídel hledají útočiště lidští synové.+
10 Dál projevuj věrnou lásku těm, kdo tě znají,+
a jednej spravedlivě s těmi, kdo mají upřímné srdce.+
11 Ať po mně nešlapou nohy pyšných
a ať mě ruce ničemů nevyženou.
12 Podívej, ti, kdo páchali zlo, padli.
Byli sraženi a nemůžou vstát.+
Od Davida.
א [alef]
2 Uschnou rychle jako tráva,+
zvadnou jako mladá zelená tráva.
ב [bet]
4 Měj největší potěšení v Jehovovi,*
a on ti dá, po čem touží tvé srdce.
ג [gimel]
6 Způsobí, že tvé správné jednání* bude zářit jako úsvit
a tvá spravedlnost jako polední slunce.
ד [dalet]
Nerozčiluj se kvůli člověku,
kterému vychází jeho vychytralé plány.+
ה [he]
ו [vav]
10 Ještě chvilku a špatní lidé už nebudou.+
Podíváš se na místo, kde byli,
a oni tam nebudou.+
ז [zajin]
13 Ale Jehova se mu směje,
protože ví, že přijde jeho den.+
ח [chet]
14 Ničemové tasí meč a napínají luk,
aby srazili utlačované a chudé,
aby pobili ty, kdo jdou po přímé cestě.
15 Ale probodnou si mečem vlastní srdce,+
jejich luky se zlámou.
ט [tet]
17 Paže špatných budou totiž zlomeny,
ale dobré* bude Jehova podporovat.
י [jod]
19 V době neštěstí nebudou zahanbeni
a během hladomoru budou mít dostatek.
כ [kaf]
ל [lamed]
22 Ti, kterým Bůh požehná, budou vlastnit zemi,
ale ti, které prokleje, budou zničeni.+
מ [mem]
נ [nun]
26 Vždy ochotně půjčuje druhým+
a jeho děti čeká požehnání.
ס [samech]
27 Odvrať se od špatného a dělej, co je dobré,+
a budeš žít věčně.
28 Jehova totiž miluje spravedlnost
a neopustí své věrné.+
ע [ajin]
פ [pe]
צ [cade]
32 Špatný člověk sleduje dobrého*
a snaží se ho usmrtit.
ק [kof]
34 Doufej v Jehovu a drž se jeho cesty.
On tě vyvýší a budeš vlastnit zemi.
Až budou špatní lidé zničeni,+ uvidíš to.+
ר [reš]
35 Viděl jsem krutého, zlého člověka,
jak se rozpíná jako košatý strom v rodné půdě.+
36 Ale najednou zmizel, byl pryč.+
Hledal jsem ho, ale nebyl k nalezení.+
ש [šin]
37 Všímej si bezúhonného,*
dávej pozor na čestného,+
protože takového člověka čeká pokojná budoucnost.+
38 Ale všichni hříšníci budou zničeni,
špatní nemají budoucnost.+
ת [tav]
40 Jehova jim pomůže a osvobodí je.+
Osvobodí je od špatných lidí a zachrání je,
protože u něj hledají útočiště.+
Davidův žalm, jako připomínka.*
38 Jehovo, nekárej mě ve svém hněvu,
nenapravuj mě ve svém vzteku.+
2 Vždyť tvé šípy se do mě hluboko zabodly
a těžce na mě dolehla tvá ruka.+
3 Kvůli tvému rozhořčení je celé moje tělo nemocné.*
Kvůli svému hříchu nemám v kostech pokoj.+
4 Má provinění mi přerostla přes hlavu,+
jsou jako těžké břemeno, které nemůžu unést.
5 Mé rány páchnou a hnisají
pro mou hloupost.
6 Jsem sklíčený a úplně na dně,
celý den chodím smutný.
8 Strnul jsem a jsem úplně zdrcený,
řvu* z bolesti svého srdce.
9 Jehovo, ty znáš všechny moje touhy,
ani moje vzdychání není před tebou skryté.
10 Srdce mi buší, opustila mě síla
a světlo mých očí vyhaslo.+
11 Přátelé a druhové se mi kvůli mým ranám vyhýbají
a moji blízcí si drží odstup.
12 Ti, kdo mi usilují o život, kladou pasti,
ti, kdo mi chtějí ublížit, mluví o tom, že mě zničí,+
celý den vymýšlejí lsti.
14 Jsem jako muž, který neslyší
a který nemá co říct na svou obranu.
16 Řekl jsem: „Ať se neradují z mého neštěstí,
ať se nade mě nepovyšují, když mi uklouzne noha.“
17 Vždyť jsem málem padl
a pořád jsem cítil bolest.+
20 Opláceli mi dobré špatným,
odporovali mi za to, že jsem usiloval o dobro.
21 Neopouštěj mě, Jehovo.
Bože, nebuď ode mě daleko!+
22 Pospěš mi přece na pomoc,
Jehovo, má záchrano.+
Pro dirigenta: Jedutun.*+ Davidův žalm.
39 Řekl jsem: „Dám si pozor na své kroky,
abych nehřešil svým jazykem.+
3 Srdce ve mně doutnalo.*
Když jsem přemýšlel,* hořel ve mně oheň.
Pak můj jazyk promluvil:
4 „Jehovo, dej mi poznat, jaký bude můj konec
a kolik dnů je mi určeno,+
abych chápal, jak je můj život krátký.*
Každý člověk, i když je zdánlivě v bezpečí, není nic než závan větru.+ (Sela)
6 Každý člověk je ve skutečnosti jako stín.
Honí se* zbytečně.
Hromadí majetek a ani neví, kdo si ho užije.+
7 V co tedy můžu doufat, Jehovo?
Jsi má jediná naděje.
8 Zachraň mě před všemi mými hříchy.+
Nedovol, aby mnou hlupáci pohrdali.
10 Odstraň ode mě neštěstí, které jsi způsobil.
Umírám pod údery tvé ruky.
11 Napravuješ člověka tím, že ho trestáš za provinění,+
jako mol požíráš, co je mu drahé.
Člověk není nic než závan větru.+ (Sela)
12 Vyslechni mou modlitbu, Jehovo,
naslouchej mému volání o pomoc.+
Nepřehlížej mé slzy.
13 Odvrať ode mě svůj káravý pohled, abych pookřál,
než odejdu a nebudu tu.“
Pro dirigenta. Od Davida. Žalm.
2 Vynesl mě z jámy, kde burácí voda,
z kluzkého bláta,
a postavil mě na skálu.
Dal mi pevnou půdu pod nohama.
3 Pak mi do úst vložil novou píseň,+
chválu našemu Bohu.
Mnozí to budou s bázní sledovat
a začnou Jehovovi důvěřovat.
4 Šťastný je člověk, který důvěřuje Jehovovi
a nespoléhá na vzpurné lidi ani na lháře.*
Nikdo se s tebou nemůže srovnávat.+
Kdybych o nich chtěl mluvit a vyprávět,
bylo by jich víc, než můžu vylíčit.+
Zápalné oběti ani oběti za hřích jsi nežádal.+
9 Ve velkém sboru ohlašuji dobrou zprávu o spravedlnosti.+
Nebráním svým rtům,+
dobře to víš, Jehovo.
10 Neskrývám tvou spravedlnost ve svém srdci,
tvou věrnost a záchranu oznamuji,
tvou věrnou lásku a pravdu netajím ve velkém sboru.“+
11 Jehovo, neodpírej mi své milosrdenství!
Ať mě tvá věrná láska a pravda stále střeží.+
12 Obklopuje mě tolik neštěstí, že se nedají spočítat.+
Zavalilo mě tolik mých provinění, že nevidím na cestu.+
Je jich víc, než mám vlasů na hlavě,
a ztratil jsem odvahu.*
13 Jehovo, prosím, buď ochotný mě zachránit.+
Jehovo, pospěš mi na pomoc!+
14 Ať jsou všichni, kdo mi usilují o život,
zahanbeni a potupeni.
Ať jsou ti, kdo mají radost z mého neštěstí,
pokořeni a dají se na ústup.
15 Ať jsou ti, kdo mi říkají: „Haha!“,
zděšeni ze své hanby.
Ať ti, kdo milují tvé skutky záchrany, stále říkají:
„Jehova je velký.“+
17 Ale já jsem bezmocný a chudý,
kéž se o mě Jehova zajímá.
Ty jsi můj pomocník a zachránce.+
Můj Bože, neopozdi se!+
Pro dirigenta. Davidův žalm.
41 Šťastný je každý, kdo se zajímá o slabé.*+
V den neštěstí ho Jehova zachrání.
2 Jehova ho bude střežit a zachová ho naživu.
Bude na zemi považován za šťastného.+
Nikdy ho nevydáš napospas jeho nepřátelům.+
3 Když bude nemocný, Jehova ho bude na lůžku podporovat.+
Jeho lůžko během nemoci úplně změníš.
4 Řekl jsem: „Jehovo, projev mi přízeň.+
Uzdrav mě,+ vždyť jsem proti tobě zhřešil.“+
5 Ale moji nepřátelé o mně zle mluví:
„Kdy umře a jeho jméno zanikne?“
6 A když mě někdo z nich navštíví, z jeho srdce mluví faleš.
Hledá, co by o mně mohl říct špatného,
pak vyjde ven a všude to šíří.
7 Všichni, kdo mě nenávidí, si spolu šeptají,
plánují proti mně něco zlého:
8 „Postihla ho strašná věc.
Teď leží a už nevstane.“+
9 Dokonce i můj blízký přítel, ten, kterému jsem důvěřoval+
10 Ale ty, Jehovo, mi projev přízeň a pomoz mi vstát,
abych jim mohl oplatit.
11 Když nade mnou můj nepřítel vítězoslavně nekřičí,+
vím, že máš ve mně potěšení.
Amen a amen.
DRUHÁ KNIHA
(42.–72. žalm)
Pro dirigenta. Maskil* Korachových synů.+
42 Jako laň touží po vodě z potoků,
toužím já po tobě, Bože.
2 Opravdu žízním po Bohu, po živém Bohu.+
Kdy budu moct přijít a objevit se před ním?+
3 Ve dne v noci jsou mi pokrmem slzy,
lidé se mi celý den posmívají: „Kde je tvůj Bůh?“+
4 Vylévám své srdce a vzpomínám,
jak jsem kdysi kráčel se zástupem.
Slavnostně* jsem před ním chodíval k Božímu domu,
za zvuku radování a díkůvzdání davu,
který slavil svátek.+
5 Proč jsem zoufalý?+
Proč se to ve mně bouří?
6 Jsem zoufalý, můj Bože.+
7 Hluboké vody volají k hlubokým vodám
hukotem tvých vodopádů.
Všechny tvé mocné vlny se přese mě valí.+
8 Ve dne mi Jehova projeví svou věrnou lásku
a v noci se mnou bude jeho píseň – modlitba k Bohu mého života.+
9 Řeknu Bohu, své skále:
„Proč jsi na mě zapomněl?+
Proč mě utlačuje nepřítel a já musím chodit smutný?“+
11 Proč jsem zoufalý?
Proč se to ve mně bouří?
Osvoboď mě od člověka, který je lstivý a špatný.
2 Vždyť jsi můj Bůh, má pevnost.+
Proč jsi mě odvrhl?
Proč mě utlačuje nepřítel a já musím chodit smutný?+
3 Vyšli své světlo a svou pravdu.+
4 Pak přijdu k Božímu oltáři,+
k Bohu, k mé nezměrné radosti.
A budu ti hrát na harfu+ a chválit tě, Bože, můj Bože.
5 Proč jsem zoufalý?
Proč se to ve mně bouří?
Pro dirigenta. Od Korachových synů.+ Maskil.*
44 Bože, na vlastní uši jsme to slyšeli,
naši předkové nám vyprávěli+
o skutcích, které jsi vykonal za jejich dnů,
v dávné době.
Rozdrtil jsi národy a vyhnal je.+
4 Ty jsi můj král, Bože.+
Přikaž, ať Jákob úplně zvítězí.*
6 Vždyť se nespoléhám na svůj luk
a můj meč mě nemůže zachránit.+
7 To ty jsi nás zachránil před našimi nepřáteli+
a pokořil ty, kdo nás nenávidí.
8 Boha budeme chválit po celý den,
navždy budeme vzdávat díky tvému jménu. (Sela)
9 Teď jsi nás ale odvrhl a pokořil,
netáhneš s našimi vojsky.
10 Zaháníš nás před nepřítelem na ústup,+
ti, kdo nás nenávidí, si berou, co chtějí.
11 Vydáváš nás jako ovce na porážku,
rozehnal jsi nás mezi národy.+
13 Zahanbuješ nás před našimi sousedy,
všichni kolem se nám vysmívají a pošklebují.
15 Celý den cítím pokoření,
jsem přemožený hanbou,
16 když slyším jejich posměch a urážky,
když se nám nepřátelé mstí.
17 To všechno nás potkalo, a přece jsme na tebe nezapomněli
a neporušili tvou smlouvu.+
18 Naše srdce neodbočilo,
naše kroky nesešly z tvé cesty.
19 Ale ty jsi nás rozdrtil a nechal šakalům,
přikryl jsi nás hlubokou tmou.
20 Pokud jsme zapomněli na jméno svého Boha
nebo při modlitbě pozvedáme ruce k cizímu bohu,
21 copak to Bůh nezjistí?
On zná tajemství srdce.+
22 Kvůli tobě nás celý den vydávají na smrt,
považují nás za ovce určené na porážku.+
23 Vzbuď se, Jehovo. Proč stále spíš?+
Probuď se! Neodvrhuj nás navždy.
24 Proč skrýváš svou tvář?+
Proč zapomínáš na naše trápení a útlak?
25 Vždyť jsme byli sraženi do prachu,
jsme přitlačeni k zemi.+
26 Povstaň a pomoz nám!+
Osvoboď* nás ve své věrné lásce.+
Pro dirigenta: na „Lilie“. Od Korachových synů.+ Maskil.* Milostná píseň.
45 Moje srdce překypuje něčím dobrým.
Říkám: „Moje píseň je* o králi.“+
Ať je můj jazyk rydlem*+ zručného písaře.*+
2 Jsi nejkrásnější z lidských synů,
z tvých rtů kanou příjemná slova.+
Proto ti Bůh navždy požehnal.+
4 A ve své nádheře postupuj k vítězství.*+
7 Miloval jsi spravedlnost*+ a nenáviděl špatnost.+
Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal+ olejem radosti+ víc než tvé společníky.
8 Všechny tvé oděvy voní myrhou, aloí a kasiovou skořicí,
z velkolepého paláce zdobeného slonovinou zní k tvé radosti zvuk lyr.
9 Mezi tvými váženými dámami jsou dcery králů.
Královská choť* se postavila po tvé pravici, ozdobená zlatem z Ofiru.+
10 Naslouchej, dcero, dávej pozor a nakloň své ucho,
zapomeň na svůj lid a na dům svého otce.
11 Král zatouží po tvé kráse,
vždyť je tvým pánem,
pokloň se mu tedy.
12 Tyrská dcera přijde s darem,
nejbohatší lidé budou usilovat o tvou přízeň.*
14 V překrásně utkaných šatech* bude přivedena ke králi.
Jsou k tobě uváděny její družky, panny, které ji následují.
15 Budou přivedeny s jásotem a radostí,
vstoupí do králova paláce.
16 Místo tvých předků zaujmou tvoji synové.
Ustanovíš je za knížata po celé zemi.+
17 O tvém jménu budu mluvit po všechny budoucí generace.+
Proto tě budou národy chválit po celou věčnost.
Pro dirigenta. Od Korachových synů.+ Ve stylu alamot.* Píseň.
2 Proto se nebudeme bát, ani kdyby se třásla země
a hory se zřítily do hlubin moře,+
3 ani kdyby jeho vody burácely a pěnily+
a bylo tak rozbouřené, že by se hory kymácely. (Sela)
4 Je řeka, která svými rameny rozradostňuje Boží město,+
svaté a velkolepé obydlí Nejvyššího.
5 V tom městě je Bůh,+ nemůže být poraženo.
Za úsvitu mu přijde na pomoc.+
6 V národech to vřelo, království byla svržena,
Bůh pozvedl svůj hlas, a země roztála.+
8 Pojďte, podívejte se na Jehovovy činy,
jaké úžasné věci na zemi dělá.
9 Na celé zemi ukončuje války.+
Láme luky, kopí seká na kusy
a válečné vozy* pálí v ohni.
10 „Podřiďte se a poznejte, že já jsem Bůh.
Pro dirigenta. Od Korachových synů.+ Žalm.
47 Tleskejte, všechny národy!
Vítězoslavně křičte, radostně volejte k Bohu!
3 Podmaňuje nám národy,
klade nám je k nohám.+
5 Bůh vystoupil vzhůru za velkého jásotu,
Jehova vystoupil za zvuku rohu.*
6 Chvalte Boha zpěvem,* chvalte ho zpěvem.
Chvalte zpěvem našeho krále, chvalte ho zpěvem.
7 Vždyť Bůh je králem celé země,+
chvalte ho zpěvem a jednejte s pochopením.
8 Bůh se stal králem nad národy.+
Bůh sedí na svém svatém trůnu.
9 Vůdci národů se shromáždili
spolu s lidem Abrahamova Boha.
Vždyť vládci* země patří Bohu.
Je velmi vyvýšený.+
Píseň. Žalm Korachových synů.+
48 Jehova je velký a zaslouží si chválu jako nikdo jiný
ve městě našeho Boha, na jeho svaté hoře.
2 Krásná ve své majestátnosti, radost celé země+
je hora Sion daleko na severu,
město Vznešeného krále.+
4 Vždyť králové se shromáždili,*
společně se přiblížili.
5 Když ho ale viděli, byli ohromeni.
Propadli panice a v hrůze utekli.
6 Celí se tam roztřásli,
zmocnily se jich bolesti, jaké má rodící žena.
7 Východním větrem rozbíjíš taršišské lodě.
8 To, co jsme slyšeli, teď sami vidíme
ve městě Jehovy, Boha vojsk, ve městě našeho Boha.
Bůh ho upevní navždy.+ (Sela)
9 Uvnitř tvého chrámu, Bože,
rozjímáme o tvé věrné lásce.+
10 Tvá chvála, Bože, stejně jako tvé jméno
sahá až do konců země.+
Tvá pravice je naplněná spravedlností.+
12 Pochodujte kolem Sionu, celý ho obejděte,
počítejte jeho věže.+
13 Pozorně si všimněte jeho hradeb.*+
Prohlédněte si jeho opevněné věže,
abyste o tom mohli vyprávět budoucím generacím.
14 Tento Bůh je totiž naším Bohem+ na celou věčnost.
Pro dirigenta. Od Korachových synů.+ Žalm.
49 Slyšte to, všechny národy,
dávejte pozor, všichni obyvatelé světa,*
2 obyčejní i významní,*
bohatí i chudí.
3 Z mých úst zazní moudrost
a v rozjímání mého srdce+ se projeví porozumění.
4 Vyslechnu si přísloví,
za doprovodu harfy objasním svou hádanku.
6 Ti, kdo se spoléhají na majetek+
a chlubí se velkým bohatstvím+ –
7 nikdo z nich nemůže nijak vyplatit bratra
ani za něho dát Bohu výkupné+
8 (výkupní* cena za lidský život je tak vysoká,
že bude vždy nad jejich možnosti),
10 Každý vidí, že i moudří umírají,
hlupáci a nerozumní hynou společně+
a svůj majetek musí zanechat jiným.+
11 V nitru si přejí, aby jejich domy přetrvaly navěky,
jejich stany po generaci za generací.
Své pozemky pojmenovali po sobě.
13 Taková je cesta hlupáků+
a těch, kdo je následují, komu se líbí jejich řeči. (Sela)
14 Jako ovce jsou určeni pro hrob,*
smrt je bude pást.
Až přijde ráno, čestní nad nimi budou vládnout.+
16 Neměj strach, když někdo bohatne,
když je jeho dům čím dál přepychovější.
18 Během svého života si totiž blahopřeje+
(lidé tě chválí, když se ti dobře daří+),
19 ale nakonec se připojí ke generaci svých předků,
kteří už nikdy neuvidí světlo.
20 Člověk, který to nechápe, i kdyby byl vážený,+
je na tom stejně jako zvířata, která hynou.
Asafův žalm.+
50 Bůh bohů, Jehova,*+ promluvil.
Svolává zemi
od východu slunce až do jeho západu.*
2 Bůh září ze Sionu, místa dokonalé krásy.+
3 Náš Bůh přijde a nezůstane zticha.+
5 „Shromážděte ke mně mé věrné,
ty, kdo se mnou nad obětí uzavírají smlouvu.“+
6 Nebesa ohlašují jeho spravedlnost,
vždyť Bůh sám je Soudce.+ (Sela)
7 „Naslouchej, můj lide, a já budu mluvit,
budu svědčit proti tobě, Izraeli.+
Jsem Bůh, tvůj Bůh.+
8 Nekárám tě kvůli tvým obětem
ani kvůli tvým zápalným obětním darům, které jsou stále přede mnou.+
9 Nepotřebuji býka z tvého domu
ani kozly z tvých ohrad.+
10 Patří mi přece každé divoké zvíře v lesích+
i zvířata na tisíci horách.
11 Znám každého ptáka v horách+
a nesčetná zvířata v polích jsou moje.
12 Kdybych měl hlad, neříkal bych ti to,
vždyť mi patří úrodná země a všechno na ní.+
13 Potřebuji snad jíst maso býků
a pít krev kozlů?+
15 Volej ke mně v době tísně.+
Osvobodím tě a ty mě budeš oslavovat.“+
16 Ale ničemovi Bůh řekne:
19 Svými ústy šíříš špatné věci,
na tvém jazyku lpí podvod.+
21 Když jsi ty věci dělal, mlčel jsem,
a tak sis myslel, že jsem jako ty.
Ale teď tě budu kárat
a předložím svá obvinění proti tobě.+
22 Zamyslete se nad tím prosím, vy, kdo zapomínáte na Boha,+
jinak vás budu muset roztrhat na kusy a nikdo vás nezachrání.
23 Ten, kdo jako oběť přináší poděkování, mě oslavuje+
a ten, kdo se drží stanovené cesty,
uvidí, jak ho zachráním.“+
Pro dirigenta. Davidův žalm, když za ním potom, co zcizoložil s Bat-šebou,+ přišel prorok Natan.
51 Projev mi přízeň, Bože, kvůli své věrné lásce.+
Ve svém velkém milosrdenství vymaž mé přestupky.+
8 Dej, ať slyším jásot a radování,
aby se zaradovaly kosti, které jsi rozdrtil.+
11 Neodháněj mě od sebe
a neber mi svého svatého ducha.
13 Budu učit provinilce tvým cestám,+
aby se k tobě hříšníci vrátili.
14 Bože, Bože mé záchrany,+ osvoboď mě od viny za prolitou krev,+
aby můj jazyk mohl radostně ohlašovat tvou spravedlnost.+
15 Jehovo, otevři mé rty,
ať má ústa ohlašují tvou chválu.+
17 Obětí, která se Bohu líbí, je ztrápený duch.
Srdce ztrápené a zdrcené, Bože, neodmítneš.*+
18 Ve své laskavosti prokazuj dobro Sionu,
znovu postav jeruzalémské hradby.
19 Pak se budeš těšit z přijatelných obětí,*
ze zápalných obětí a celých obětních darů.
Pak budou na tvém oltáři obětováni býci.+
Pro dirigenta. Maskil.* Od Davida, když k Saulovi přišel Edomita Doeg a řekl mu, že David vešel do Achimelekova domu.+
52 Proč se chlubíš zlými skutky, siláku?+
Boží věrná láska trvá celý den.+
3 Zlo miluješ víc než dobro
a lež víc než mluvit pravdu. (Sela)
4 Miluješ každé slovo, které ničí,
ty zrádný jazyku!
5 Proto tě Bůh jednou provždy strhne,+
popadne tě a vytáhne z tvého stanu,+
vytrhne tě i s kořeny ze země živých.+ (Sela)
8 Ale já budu jako zelený olivovník v Božím domě,
po celou věčnost se budu spoléhat na Boží věrnou lásku.+
9 Budu tě navždy chválit za to, co jsi udělal.+
Pro dirigenta: ve stylu machalat.* Maskil.* Od Davida.
53 Blázni si v srdci říkají:
„Žádný Jehova není.“+
Jejich špatné skutky jsou zkažené a odporné.
Ani jeden nekoná dobro.+
2 Ale Bůh shlíží z nebe na lidské syny,+
aby viděl, jestli má někdo pochopení, jestli někdo hledá Jehovu.+
3 Všichni sešli z cesty,
všichni jsou stejně zkažení.
Ani jeden nekoná dobro,
ani jediný.+
4 Copak nikdo z těch, kdo páchají zlo, nechápe?
Pohlcují můj lid, jako by jedli chléb.
Nevzývají Jehovu.+
5 Ale budou se třást hrůzou,
hrůzou, jakou nikdy předtím nepoznali.*
Bůh totiž rozhází kosti těch, kdo na tebe útočí.*
Zahanbíš je, vždyť Jehova je zavrhl.
6 Kéž záchrana Izraele přijde ze Sionu!+
Až Jehova přivede zpátky svůj zajatý lid,
ať má Jákob radost, ať se Izrael raduje!
Pro dirigenta: s doprovodem lyr. Maskil.* Od Davida, když přišli Zifané a řekli Saulovi: „David se skrývá u nás.“+
2 Bože, vyslechni mou modlitbu,+
věnuj pozornost slovům mých úst.
3 Cizinci totiž povstali proti mně
a násilníci mi usilují o život.+
Boha vůbec neberou v úvahu.*+ (Sela)
4 Bůh je můj pomocník.+
Jehova je s těmi, kdo mě podporují.
5 Zlo mých nepřátel obrátí proti nim samotným.+
Skoncuj s nimi,* vždyť jsi věrný.+
6 Rád ti budu přinášet oběti.+
Budu chválit tvé jméno, Jehovo, protože je dobré.*+
Pro dirigenta: s doprovodem lyr. Maskil.* Od Davida.
2 Věnuj mi pozornost a odpověz mi.+
Kupí na mě neštěstí,
zuřivě mě nenávidí.+
5 Zachvátila mě hrůza a chvění,
celý se třesu.
6 Říkám si: „Kdybych tak měl křídla jako holubice!
Odletěl bych a přebýval v bezpečí.
8 Spěchal bych do úkrytu
skrýt se před zuřícím větrem, před bouří.“
10 Ve dne v noci ho obcházejí po hradbách,
je v něm zloba a těžkosti.+
11 Uvnitř je zkáza,
z jeho náměstí se nevzdaluje útlak a podvod.+
12 Vždyť se mi nevysmívá protivník,+
s tím bych se vyrovnal.
Nepovstal proti mně nepřítel,
před ním bych se dokázal skrýt.
14 Těšili jsme se z blízkého přátelství,
se zástupem jsme chodívali do Božího domu.
15 Ať je dostihne zničení!+
Ať zaživa sestoupí do hrobu.*
Vždyť mezi nimi bydlí zlo, je i v jejich nitru.
16 Já ale budu volat k Bohu
a Jehova mě zachrání.+
Ti, kdo se nebojí Boha,+
se nebudou chtít změnit.
21 Jeho slova jsou jemnější než máslo,+
ale v srdci má boj.
Jeho slova jsou hladší než olej,
ale jsou to tasené meče.+
Nikdy nedovolí, aby ten, kdo jedná správně,* padl.*+
23 Ničemy ale srazíš do nejhlubší jámy, Bože.+
Vrazi* a podvodníci se nedožijí ani poloviny svých dnů.+
Já budu důvěřovat tobě.
Pro dirigenta: na „Mlčící holubici, která je daleko“. Od Davida. Miktam.* Když ho v Gatu zajali Filištíni.+
56 Projev mi přízeň, Bože, útočí na mě* smrtelný člověk.
Celý den proti mně bojují a utlačují mě.
2 Moji nepřátelé po mně celý den chňapou,
mnozí proti mně pyšně bojují.
3 Když mám strach,+ spoléhám se na tebe.+
4 Na Boha, jehož slovo chválím,
na Boha se spoléhám, nebojím se.
Co mi může udělat pouhý člověk?*+
5 Celý den mi dělají potíže,
myslí jen na to, jak mi ublížit.+
7 Kvůli jejich špatnosti je zavrhni.
Bože, ve svém hněvu sraz národy.+
8 Dobře víš, kudy putuji.+
Seber mé slzy do svého koženého měchu.+
Copak je nemáš zapsané ve své knize?+
9 V den, kdy zavolám o pomoc, se moji nepřátelé dají na ústup.+
Jsem si jistý, že Bůh je na mé straně.+
Co mi může udělat pouhý člověk?+
12 Bože, jsem vázán slavnostními sliby, které jsem ti dal.+
Přinesu ti oběti díků.+
13 Vždyť jsi mě zachránil před smrtí+
a mé nohy jsi uchránil před pádem,+
abych mohl chodit před Bohem ve světle živých.+
Pro dirigenta: na „Nenič“. Od Davida. Miktam.* Když utekl před Saulem do jeskyně.+
57 Projev mi přízeň, Bože, projev mi přízeň,
vždyť u tebe hledám útočiště,+
hledám útočiště ve stínu tvých křídel, dokud nepominou těžkosti.+
2 Volám k Nejvyššímu Bohu,
k pravému Bohu, který je kvůli mně ukončí.
3 Pošle z nebe pomoc a zachrání mě.+
Zmate toho, kdo po mně chňape. (Sela)
Bůh sešle svou věrnou lásku a věrnost.+
4 Jsem obklíčený lvy,+
musím ulehnout mezi lidi, kteří mě chtějí sežrat.
Jejich zuby jsou kopí a šípy
a jejich jazyk je ostrý meč.+
5 Buď vyvýšen nad nebesa, Bože,
ať je tvá sláva nad celou zemí.+
Vykopali přede mnou jámu,
ale sami do ní spadli.+ (Sela)
7 Mé srdce je stálé, Bože,+
mé srdce je stálé.
Budu zpívat a hrát.
8 Probuď se, mé nitro!*
Probuď se, lyro, ty také, harfo!
Probudím úsvit.+
10 Vždyť tvá věrná láska je velká, vysoká jako nebesa,+
a tvá věrnost sahá až do oblak.
11 Buď vyvýšen nad nebesa, Bože,
ať je tvá sláva nad celou zemí.+
Pro dirigenta: na „Nenič“. Od Davida. Miktam.*
58 Jak můžete mluvit o spravedlnosti, když mlčíte?+
Jak můžete soudit správně, lidští synové?+
4 Jejich jed je jako jed hadí,+
jsou hluší jako kobra, která si zacpává uši.
5 Nebude poslouchat hlas zaklínačů,
ať zaklínají sebelíp.
6 Bože, vyraz jim zuby z úst!
Zlom těm lvům* čelisti, Jehovo!
7 Ať zmizí jako vody, které odtékají,
ať Bůh napne luk a svými šípy je srazí.
8 Ať jsou jako hlemýžď, který na své cestě vyschne,
jako mrtvě narozené dítě, které neuvidí slunce.
9 Než vaše hrnce stihnou pocítit žár trní,
čerstvé i hořící větvičky Bůh smete jako vichřice.+
11 Pak lidé řeknou: „Toho, kdo jedná správně, skutečně čeká odměna.+
Bůh, který soudí zemi, opravdu existuje.“+
Pro dirigenta: na „Nenič“. Od Davida. Miktam.* Když Saul poslal muže, aby sledovali Davidův dům, protože ho chtěl zabít.+
2 Osvoboď mě od těch, kdo páchají zlo,
zachraň mě před násilníky.*
4 I když jsem neudělal nic špatného, běží a chystají se zaútočit.
Probuď se přece, když volám, a všimni si toho.
5 Ty, Jehovo, Bože vojsk, jsi Bohem Izraele.+
Vzbuď se a zaměř se na všechny ty národy.
Neměj slitování s žádným podlým zrádcem.+ (Sela)
Říkají totiž: „Kdo to slyší?“+
10 Bůh, který mi projevuje věrnou lásku, mi přijde na pomoc,+
Bůh způsobí, že uvidím porážku svých nepřátel.+
11 Nezabíjej je, ať můj lid nezapomene.
Svou mocí je přinuť bloudit,
svrhni je, Jehovo, náš štíte.+
12 Za hřích svých úst, za slovo svých rtů
ať jsou chyceni svou pýchou,+
za proklínání a podvod, které mluví.
13 Skoncuj s nimi ve svém vzteku,+
skoncuj s nimi, ať už nejsou.
Ať poznají, že Bůh vládne v Jákobovi a až do konců země.+ (Sela)
15 Ať bloudí a hledají jídlo,+
ať se nenasytí ani nenajdou nocleh.
16 Ale já budu zpívat o tvé síle,+
ráno budu radostně vyprávět o tvé věrné lásce.
17 Má sílo, tebe budu chválit zpěvem,*+
vždyť Bůh je moje bezpečné útočiště, Bůh, který mi projevuje věrnou lásku.+
Pro dirigenta: na „Lilii připomínky“. Miktam.* Od Davida. K vyučování. Když bojoval s Aram-naharajimem a Aram-cobou a Joab se vrátil a srazil v Solném údolí 12 000 Edomitů.+
60 Bože, zavrhl jsi nás, prorazil jsi naše obranné linie.+
Byl jsi na nás rozzlobený. Ale teď nás přijmi zpět!
2 Otřásl jsi zemí, rozpoltil jsi ji.
Oprav její průlomy, vždyť padá.
3 Způsobil jsi svému lidu těžkosti.
Dal jsi nám pít víno, po kterém se motáme.+
4 Dej* signál těm, kdo se tě bojí,
aby prchali a uhýbali před lukem. (Sela)
5 Zachraň nás svou pravicí a odpověz nám,
aby byli tvoji milovaní osvobozeni.+
6 Bůh promluvil ve své svatosti:*
Juda je má velitelská hůl.+
8 Moab je má nádoba na mytí.+
Na Edom hodím svůj sandál.+
Nad Filisteou budu vítězoslavně křičet.“+
9 Kdo mě přivede k obleženému* městu?
Kdo mě dovede až do Edomu?+
10 Kdo jiný než ty, Bože, který jsi nás zavrhl,
náš Bože, který už netáhneš s našimi vojsky?+
11 Pomoz nám v tísni,
vždyť záchrana od lidí je marná.+
Pro dirigenta: s doprovodem lyr. Od Davida.
61 Vyslechni, Bože, mé volání o pomoc.
Věnuj přece pozornost mé modlitbě.+
Doveď mě na skálu, která je vyšší než já.+
3 Vždyť jsi mé útočiště,
silná věž, která mě chrání před nepřítelem.+
5 Bože, ty jsi slyšel mé slavnostní sliby.
Dal jsi mi dědictví určené pro ty, kdo se bojí tvého jména.+
7 Před Bohem bude sedět na trůnu* navždy.+
Pověř* věrnou lásku a věrnost, aby ho střežily.+
Pro dirigenta: Jedutun.* Davidův žalm.
62 Ano, mlčky čekám na Boha.
On je moje záchrana.+
3 Jak dlouho budete člověka napadat a snažit se ho zavraždit?+
Všichni jste nebezpeční, jste jako šikmá stěna, kamenná zeď, která se každou chvíli zhroutí.*
4 Radí se, jak ho svrhnout,*
libují si ve lžích.
Ústy žehnají, ale uvnitř proklínají.+ (Sela)
6 On je moje skála a záchrana, moje bezpečné útočiště,
nic mnou neotřese.+
7 Má záchrana a sláva závisí na Bohu.
Bůh je má silná skála, mé útočiště.+
8 Důvěřujte mu v každé době.
Vylévejte mu své srdce.+
Bůh je pro nás útočištěm.+ (Sela)
9 Lidští synové jsou jen závan větru,
synové lidstva jsou přelud.+
Když je položí na váhy, jsou dohromady lehčí než závan větru.+
10 Nespoléhejte se na vydírání
ani nedoufejte v loupení.
Když roste bohatství, neupínejte k němu své srdce.+
11 Jednou Bůh promluvil, dvakrát jsem to slyšel:
Síla patří Bohu.+
Davidův žalm, když byl v judské pustině.+
63 Bože, ty jsi můj Bůh, stále tě hledám.+
Žízním po tobě.+
2 Vídal jsem tě na svatém místě,
viděl jsem tvou sílu a slávu.+
4 Celý život tě budu chválit,
v tvém jménu budu pozvedat ruce.
6 Na lůžku na tebe vzpomínám,
rozjímám o tobě během nočních hlídek.+
8 Přilnul jsem k tobě,
tvá pravice mě pevně drží.+
9 Ti, kdo se mě snaží připravit o život,
sestoupí do hlubin země.
10 Budou vydáni napospas meči,
stanou se potravou šakalů.*
11 Ale král se bude radovat z toho, co pro něj Bůh udělá.
Každý, kdo při Bohu přísahá, bude jásat,*
protože ústa lhářů budou umlčena.
Pro dirigenta. Davidův žalm.
64 Slyš můj hlas, Bože, když naléhavě prosím.+
Střež můj život před děsivými útoky nepřítele.
2 Skryj mě před intrikami ničemů,+
před davem zločinců.
3 Ostří svůj jazyk jako meč,
svá krutá slova namířili jako šípy,
4 aby z úkrytů stříleli na nevinného.
Náhle na něj vystřelí a nemají strach.
6 Hledají způsoby, jak páchat zlo,
tajně vymýšlí chytrý plán.+
Nikdo nezjistí, co mají v srdci.
7 Ale Bůh na ně vystřelí,+
náhle je zraní šíp.
8 Jejich vlastní jazyk je přivede k pádu,+
každý, kdo je uvidí, bude potřásat hlavou.
10 Ten, kdo jedná správně, se bude radovat z Jehovy+ a hledat u něj útočiště,
všichni s upřímným srdcem budou jásat.*
Pro dirigenta. Davidův žalm. Píseň.
2 K tobě, který vyslýcháš modlitby, přijdou lidé všeho druhu.*+
4 Šťastný je ten, koho vyvolíš a přivedeš k sobě,
aby přebýval na tvých nádvořích.+
5 Odpovíš nám bázeň vzbuzujícími a spravedlivými skutky,+
Bože naší záchrany.
Jsi důvěrou pro ty, kdo jsou na všech koncích země+
i daleko za mořem.
8 Obyvatele vzdálených míst ohromí tvá znamení.+
Díky tobě lidé od východu po západ radostně volají.
Potok od Boha je plný vody,
dáváš lidem obilí.+
Tak jsi připravil zemi.
10 Zavlažuješ její brázdy a srovnáváš zoranou půdu,*
změkčuješ ji sprškami deště a žehnáš tomu, co z ní roste.+
Vítězoslavně křičí, zpívají!+
Pro dirigenta. Píseň. Žalm.
66 Vítězoslavně volej k Bohu, celá země.+
2 Chvalte zpěvem* jeho slavné jméno.
Oslavujte Boha a chvalte ho.+
3 Řekněte Bohu: „Jakou bázeň vzbuzují tvá díla!+
Kvůli tvé velké moci
se budou tvoji nepřátelé před tebou krčit.+
4 Celá země se ti bude klanět.+
Budou tě chválit zpěvem,
budou chválit zpěvem tvé jméno.“+ (Sela)
5 Pojďte a podívejte se na Boží díla.
To, jak jedná s lidskými syny, vzbuzuje bázeň.+
Tam jsme se díky němu radovali.+
7 Svou mocí vládne věčně.+
8 Chvalte našeho Boha, národy,+
ať je hlasitě chválen.
10 Vždyť jsi nás prozkoumal, Bože,+
přečistil jsi nás, jako se přečišťuje stříbro.
11 Nahnal jsi nás do lovecké sítě,
naložil jsi na nás* těžké břemeno.
12 Dovolil jsi, aby po nás* jezdil smrtelný člověk,
prošli jsme ohněm a vodou,
pak jsi nás přivedl na místo odpočinku.
13 Vejdu do tvého domu se zápalnými oběťmi.+
Splním slavnostní sliby, které jsem ti dal,+
14 to, co slíbily mé rty+
a o čem mluvila má ústa, když jsem byl v tísni.
15 Přinesu ti jako zápalné oběti tučná zvířata
a nechám stoupat dým obětních beranů.
Předložím býky i kozly. (Sela)
16 Pojďte a poslouchejte, všichni, kdo se bojíte Boha,
a já vám řeknu, co pro mě udělal.+
17 Svými ústy jsem ho volal
a svým jazykem oslavoval.
18 Kdybych v srdci přemýšlel, že někomu ublížím,
Jehova by mě neslyšel.+
20 Ať je chválen Bůh, který neodmítl mou modlitbu
ani mi neodepřel svou věrnou lásku.
Pro dirigenta: s doprovodem lyr. Žalm. Píseň.
67 Bože, projevíš nám přízeň a požehnáš nám,
pohlédneš na nás s rozzářenou tváří,+ (Sela)
2 aby byla tvá cesta známá po celé zemi,+
tvé skutky záchrany mezi všemi národy.+
3 Ať tě národy chválí, Bože,
ať tě všechny národy chválí.
Povedeš národy země. (Sela)
5 Ať tě národy chválí, Bože,
ať tě všechny národy chválí.
Pro dirigenta. Od Davida. Žalm. Píseň.
68 Ať Bůh povstane, ať se jeho nepřátelé rozutečou
a ti, kdo ho nenávidí, ať před ním prchnou.+
2 Kéž je rozeženeš, jako vítr rozhání dým.
Ať ničemové zahynou před Bohem,
jako vosk taje před ohněm.+
3 Ale ti, kdo jednají správně, ať se radují,+
ať mají před Bohem velkou radost,
ať jásají a radují se.
Jeho jméno je Jah!*+ Radujte se před ním!
Ale zatvrzelí* musí žít ve vyprahlé zemi.+
7 Bože, když jsi vedl* svůj lid,+
když jsi pochodoval pouští, (Sela)
8 třásla se země,+
před Bohem se z nebe lil déšť,*
před Bohem, Bohem Izraele, se Sinaj otřásal.+
9 Seslal jsi vydatný liják, Bože,
svému vyčerpanému lidu* jsi obnovil síly.
10 Bydleli v tvém stanovém táboře.+
Bože, ve své dobrotě ses staral o chudé.
11 Jehova dává příkaz.
Žen, které oznamují dobrou zprávu, je velké vojsko.+
12 Králové s vojsky prchají,+ prchají!
Žena, která zůstala doma, má podíl na kořisti.+
13 I když jste leželi mezi táborovými ohni,*
dostanete holubici s křídly pokrytými stříbrem,
s perutěmi z ryzího* zlata.
Ano, Jehova tam bude přebývat navždy.+
17 Božích válečných vozů jsou desítky tisíc, tisíce a tisíce.+
Jehova přišel ze Sinaje do svatého místa.+
18 Vystoupil jsi do výše,+
odvedl jsi zajatce,
dokonce i zatvrzelé,+ abys mezi nimi přebýval, Jah, Bože.
19 Ať je chválen Jehova, který za nás denně nosí náklad,+
pravý Bůh naší záchrany. (Sela)
22 Jehova řekl: „Z Bašanu+ je přivedu zpět,
přivedu je zpět z hlubin moře,
23 aby se tvá noha mohla brodit v krvi+
a jazyk tvých psů měl podíl z nepřátel.“
24 Lidé vidí tvé průvody, Bože,
průvody mého Boha, mého krále, na svaté místo.+
27 Je tam Benjamín,+ ten nejmladší, který podmaňuje lid,
také knížata Judy se svým hlučným zástupem,
knížata Zebulona, knížata Naftaliho.
28 Tvůj Bůh přikázal, že budeš silný.
Ukaž svou sílu, Bože, ty, který jsi jednal v náš prospěch.+
On rozhání národy, které rády válčí.
32 Království země, zpívejte Bohu,+
chvalte Jehovu zpěvem,* (Sela)
33 toho, kdo jede po starodávném nebi nebes.+
Slyšte! Hřmí svým hlasem, svým mocným hlasem.
34 Uznejte Boží sílu.+
Jeho vznešenost je nad Izraelem
a jeho síla v oblacích.
35 Bůh vzbuzuje bázeň,+ když vychází ze své* velkolepé svatyně.
Je Bohem Izraele,
on dává sílu a moc svému lidu.+
Ať je Bůh chválen!
Pro dirigenta: na „Lilie“. Od Davida.
69 Zachraň mě, Bože, vždyť vody ohrožují můj život.+
2 Zapadl jsem do hlubokého bahna a nemám na čem stát.+
Dostal jsem se do hlubokých vod
a strhává mě silný proud.+
3 Vysílil jsem se voláním,+
hrdlo mám ochraptělé.
Oči mi pohasly, když čekám na svého Boha.+
4 Těch, kdo mě bez důvodu nenávidí,+
je víc než vlasů na mé hlavě.
Těch, kdo by mě rádi odstranili,
mých zrádných nepřátel,* je mnoho.
Musel jsem vrátit, co jsem neukradl.
5 Bože, ty víš, jak hloupě jsem se choval,
a moje vina není před tebou utajená.
6 Kéž ti, kdo v tebe doufají, nejsou kvůli mně zahanbeni,
Svrchovaný pane, Jehovo, Bože vojsk.
Kéž ti, kdo tě hledají, nejsou kvůli mně pokořeni,
Bože Izraele.
8 Pro své bratry jsem se stal někým cizím,
cizincem pro syny své matky.+
10 Když jsem se pokořoval a postil,*
uráželi mě za to.
11 Když jsem se oblékl do pytloviny,
stal jsem se pro ně terčem posměchu.*
12 Ti, kdo sedí v městské bráně, o mně tlachají
a opilci si o mně zpívají písně.
13 Ale kéž k tobě má modlitba přijde
v příznivém čase, Jehovo.+
Ve své velké věrné lásce, Bože,
mi odpověz a ukaž, že jsi ten pravý zachránce.+
14 Vytáhni mě z bahna,
ať nezapadnu.
Osvoboď mě od těch, kdo mě nenávidí,
a z hlubokých vod.+
16 Odpověz mi, Jehovo, vždyť tvá věrná láska je dobrá.+
Odpověz mi rychle, je mi úzko.+
18 Přibliž se ke mně a osvoboď mě,*
vyplať mě kvůli mým nepřátelům.
19 Znáš mou pohanu, mou hanbu a mé pokoření,+
všechny mé nepřátele vidíš.
20 Pohana mi zlomila srdce a nedá se to vyléčit.*
22 Ať se jim jejich stůl stane pastí
a jejich blahobyt léčkou.+
23 Ať se jim zatmí oči, aby neviděli,
a způsob, ať se jim pořád třesou nohy.*
26 Vždyť pronásledují toho, koho jsi udeřil,
a stále dokola mluví o bolestech toho, koho jsi zranil.
27 K jejich vině přičti další vinu,
nepovažuj je za nevinné.*
29 Já jsem ale ztrápený a v bolestech.+
Kéž mě střeží tvá zachraňující moc, Bože.
30 Budu zpěvem chválit Boží jméno,
budu Boha oslavovat díkůvzdáním.
31 To Jehovu potěší víc než býk,
než mladý býk s rohy a kopyty.+
32 Mírní to uvidí a budou se radovat.
Vy, kdo hledáte Boha, ať vaše srdce ožije.
34 Ať ho chválí nebe i země,+
moře a všechno, co se v nich hýbe.
35 Vždyť Bůh zachrání Sion+
a znovu postaví judská města.
A budou tam bydlet a vlastnit tu zemi.
Pro dirigenta. Od Davida, jako připomínka.*
70 Bože, zachraň mě,
Jehovo, pospěš mi na pomoc!+
2 Ať jsou ti, kdo mi usilují o život,
zahanbeni a potupeni.
Ať jsou ti, kdo mají radost z mého neštěstí,
pokořeni a dají se na ústup.
3 Ať jsou ti, kdo říkají: „Haha!“,
s hanbou zahnáni.
4 Ať ti, kdo tě hledají,
jásají a radují se z tebe.+
Ať ti, kdo milují tvé skutky záchrany, stále říkají:
„Bůh je velký.“
5 Ale já jsem bezmocný a chudý.+
Bože, jednej rychle v můj prospěch.+
71 U tebe, Jehovo, hledám útočiště.
Ať nejsem nikdy zahanben.+
2 Zachraň mě a osvoboď, vždyť jsi spravedlivý.
Věnuj mi pozornost* a zachraň mě.+
3 Staň se pro mě skalní tvrzí,
kam bych mohl kdykoli vejít.
Dej příkaz, abych byl zachráněn,
jsi moje skála a pevnost.+
4 Můj Bože, osvoboď mě z rukou ničemy,+
ze sevření nespravedlivého utlačovatele.
5 Vždyť jsi má naděje, Svrchovaný pane Jehovo,
už od mládí ti důvěřuji.+
6 Už od narození na tebe spoléhám,
ty jsi mě oddělil od matčina lůna.+
Stále tě chválím.
7 Pro mnohé jsem byl jako zázrak,
ale moje pevné útočiště jsi ty.
8 Má ústa jsou plná tvé chvály,+
celý den vyprávím o tvé nádheře.
10 Moji nepřátelé se na mě domlouvají,
ti, kdo mi usilují o život, se spolu tajně radí.+
11 Říkají: „Bůh ho opustil.
Hoňte ho a chyťte, vždyť ho nemá kdo zachránit.“+
12 Bože, nebuď ode mě daleko.
Můj Bože, pospěš mi na pomoc!+
13 Ať jsou moji odpůrci
zahanbeni a zahynou.+
Ať ty, kdo se mě snaží zničit,
přikryje hanba a pokoření.+
14 Ale já budu dál čekat
a budu tě chválit ještě víc.
15 Má ústa budou vyprávět o tvé spravedlnosti,+
celý den o tvých skutcích záchrany,
16 Přijdu a budu mluvit o tvých mocných skutcích,
Svrchovaný pane Jehovo.
Budu připomínat tvou spravedlnost, jen tvou.
18 Neopouštěj mě, Bože, ani až budu starý a šedivý,+
ať můžu vyprávět o tvé síle* další generaci
a o tvé moci všem, kdo mají přijít.+
19 Tvá spravedlnost, Bože, sahá až do výšin,+
udělal jsi velké věci.
Bože, kdo je jako ty?+
21 Kéž mi vrátíš důstojnost,
obklopíš mě a utěšíš.
22 Pak tě budu chválit hrou na lyru
za tvou věrnost, můj Bože.+
Budu tě chválit zpěvem* za doprovodu harfy,
Svatý Izraele.
24 Můj jazyk bude celý den mluvit* o tvé spravedlnosti,+
vždyť ti, kdo se mě snaží zničit, budou zahanbeni a potupeni.+
O Šalomounovi.
72 Bože, nauč krále svá soudcovská rozhodnutí
a obdař syna krále svou spravedlností.+
2 Ať hájí tvůj lid spravedlivě,
tvé bezmocné podle práva.+
3 Ať hory přináší lidu pokoj
a pahorky spravedlnost.
6 Bude jako déšť, který se snáší na posečenou louku,
jako dešťové spršky, které zavlažují zemi.+
7 Ti, kdo jednají správně, budou za jeho dnů vzkvétat,*+
a dokud bude měsíc na nebi, bude vládnout pokoj.+
9 Obyvatelé pouští se mu budou klanět
a jeho nepřátelé budou lízat prach.+
10 Králové Taršiše a ostrovů budou platit poplatky.+
Králové Sáby* a Seby přinesou dary.+
11 Všichni králové se mu pokloní
a všechny národy mu budou sloužit.
12 On osvobodí chudé, kteří volají o pomoc,
i bezmocné a každého, kdo nemá pomocníka.
13 Slabých* a chudých mu bude líto,
chudým zachrání život.
14 Vysvobodí je* z útlaku a násilí
a jejich krev bude v jeho očích drahocenná.
15 Ať žije a dostane zlato ze Sáby.+
Ať se za něj stále pronáší modlitby
a celý den se mu žehná.
16 Na zemi bude spousta obilí,+
i na vrcholcích hor ho bude nadbytek.
17 Ať jeho jméno trvá věčně,+
ať se jeho jménu daří tak dlouho jako slunci.
Ať lidé jeho prostřednictvím získají požehnání+
a ať ho všechny národy prohlásí za šťastného.
Amen a amen.
20 Tím končí modlitby Jišaiova syna Davida.+
TŘETÍ KNIHA
(73.–89. žalm)
Asafův žalm.+
73 Bůh je dobrý k Izraeli, k těm, kdo mají čisté srdce.+
2 Ale já jsem málem sešel z cesty,
mé nohy téměř uklouzly.+
5 Nemají těžkosti jako jiní lidé,+
netrpí jako ostatní,+
6 a tak je jejich náhrdelníkem pýcha+
a jejich oděvem násilí.
7 Z blahobytu* se jim vypoulily oči,
mají víc, než o čem snilo jejich srdce.
9 Mluví, jako by sahali až do nebe,
vykračují si po zemi a říkají, co se jim zachce.
10 Proto se k nim Boží* lid obrací
a pije z jejich hojných vod.
11 Říkají: „Může Bůh o něčem vědět?+
Copak Nejvyšší ví, co se děje?“
12 Tihle ničemové to mají vždycky jednoduché.+
Jen hromadí majetek.+
13 Zbytečně jsem si udržoval čisté srdce
a myl si ruce v nevinnosti.+
15 Ale kdybych takové věci říkal,
zradil bych tvůj lid.*
16 Když jsem se to snažil pochopit,
trápilo mě to,
17 dokud jsem nevešel do velkolepé Boží svatyně.
Tam jsem si uvědomil, co je čeká.
19 Budou zničeni v jediném okamžiku.+
Čeká je náhlý a strašný konec!
20 Jako se po probuzení zapomene na sen, Jehovo,
tak je zavrhneš,* až se probudíš.
22 Byl jsem nerozumný a nic jsem nechápal,
byl jsem v tvých očích jako hloupé zvíře.
25 Koho jiného mám v nebesích?
Když mám tebe, po ničem jiném na zemi netoužím.+
26 Mé tělo a mé srdce můžou selhat,
ale Bůh je navěky skálou mého srdce a mým podílem.+
27 Ti, kdo se od tebe drží daleko, zahynou.
Skoncuješ s každým,* kdo tě nemravně* opouští.+
28 Ale pro mě je dobré přiblížit se k Bohu.+
Svrchovaného pána Jehovu jsem udělal svým útočištěm.
Budu vyprávět o všech tvých skutcích.+
74 Proč jsi nás navždy odvrhl, Bože?+
Proč tvůj hněv plane* proti ovcím, které paseš?+
Vzpomeň si na horu Sion, kde přebýváš.+
3 Namiř své kroky k věčným rozvalinám.+
Nepřítel zničil všechno ve svatyni.+
4 Nepřátelé vítězoslavně křičeli uvnitř tvého místa setkávání.*+
Vztyčili tam svá znamení.
5 Byli jako muži, kteří se ohání sekerou v hustém lese,
6 sekerami a železnými tyčemi zničili všechny jeho řezby.+
7 Zapálili tvou svatyni.+
Znesvětili svatostánek, který nese tvé jméno, strhli ho k zemi.
8 Oni a jejich potomci si v srdci řekli:
„V této zemi vypálíme všechna Boží místa setkávání.“*
9 Už nevidíme žádná znamení,
nejsou tu už žádní proroci
a nikdo z nás neví, jak dlouho to potrvá.
10 Bože, jak dlouho se nám budou nepřátelé posmívat?+
Budou navždy znevažovat tvé jméno?+
11 Proč zadržuješ svou ruku, svou pravici?+
Napřáhni ji* a skoncuj s nimi.
12 Vždyť ty, Bože, jsi odedávna můj král,
ten, kdo na zemi vykonává skutky záchrany.+
13 Svou silou jsi rozbouřil moře,+
mořským obludám jsi rozbil hlavy.
14 Rozdrtil jsi hlavy leviatana,*
dal jsi ho za pokrm lidu, který žije v poušti.
18 Vzpomeň si na posměšky nepřátel, Jehovo,
jak bláznivý národ znevažuje tvé jméno.+
19 Nenechávej svou hrdličku napospas šelmám.
Nezapomínej navždy na svůj trpící lid.
20 Pamatuj na svoji smlouvu,
vždyť v temných koutech země je plno doupat násilí.
22 Povstaň, Bože, a veď svůj spor.
Pamatuj na to, jak se ti celý den blázniví lidé vysmívají.+
23 Nezapomínej, co říkají tvoji nepřátelé.
Řev tvých odpůrců stále stoupá vzhůru.
Pro dirigenta: na melodii „Nenič“. Od Asafa.+ Píseň.
75 Vzdáváme ti díky, Bože, vzdáváme ti díky.
Tvé jméno je blízko+
a lidé vypráví o tvých úžasných skutcích.
2 Říkáš: „Určím čas soudu
a budu soudit spravedlivě.
3 Když se třásla* země i všichni její obyvatelé,
já jsem pevně držel její sloupy.“ (Sela)
4 Vychloubačům říkám: „Nechlubte se“
a ničemům: „Nechvástejte se svou mocí.*
5 Nechvástejte se tolik svou mocí,*
nemluvte tak povýšeně.
6 Vždyť pocta nepřijde
ani od východu, ani od západu, ani od jihu.
8 Jehova má v ruce pohár,+
pění v něm kořeněné víno.
9 Ale já to budu navěky ohlašovat,
budu chválit zpěvem* Jákobova Boha.
Pro dirigenta: s doprovodem lyr. Asafův žalm.+ Píseň.
3 Tam zlámal ohnivé šípy,
štíty a meče a válečné zbraně.+ (Sela)
4 Záříš jasným světlem,*
jsi vznešenější než hory plné kořisti.
6 Když jsi je pokáral, Jákobův Bože,
vozataj i kůň tvrdě usnuli.+
7 Vzbuzuješ bázeň.+
Kdo snese tvůj prudký hněv?+
8 Z nebe jsi vynesl rozsudek.+
Země strachem ztichla,+
9 když Bůh povstal, aby vykonal rozsudek,
aby zachránil všechny mírné na zemi.+ (Sela)
10 Vždyť vztek člověka poslouží k tvé chvále,+
zbytkem jejich vzteku se ozdobíš.
11 Jehovovi, svému Bohu, dávejte slavnostní sliby a plňte je,+
ať všichni z okolí přinesou s bázní svůj dar.+
12 Pokoří pyšné vůdce,*
v králích země vzbuzuje hrůzu.
Pro dirigenta: Jedutun.* Od Asafa.+ Žalm.
77 Budu volat k Bohu,
budu volat k Bohu a on mě uslyší.+
2 V den tísně pátrám po Jehovovi.+
V noci k němu bez přestání vztahuji ruce.*
Nic mě nedokáže utěšit.
4 Víčka mých očí držíš otevřená,
jsem rozrušený a nemůžu mluvit.
5 V myšlenkách se vracím do dávných dnů,+
do let vzdálené minulosti.
7 Odvrhne nás Jehova navždy?+
Copak nám už nikdy neprojeví přízeň?+
8 Pominula navždy jeho věrná láska?
Copak už žádná generace nezažije splnění jeho slibů?
9 Zapomněl Bůh projevovat přízeň?+
Udusil v něm hněv veškerý soucit? (Sela)
11 Budu vzpomínat na skutky Jah,
na tvé obdivuhodné činy z dávných dob.
12 Budu rozjímat o všem, co jsi udělal,
a přemýšlet o tvém jednání.+
13 Bože, tvé cesty jsou svaté.
Který bůh je tak velký jako ty, Bože?+
14 Ty jsi pravý Bůh, který dělá obdivuhodné věci.+
Ukázal jsi národům svou sílu.+
16 Vody tě viděly, Bože,
vody tě viděly a rozbouřily se.+
Hluboké vody se rozvířily.
2 Otevřu ústa v příslovích,
přednesu starodávné hádanky,+
3 to, co jsme slyšeli a známe,
co nám vyprávěli naši otcové.+
4 Nebudeme to tajit před svými syny,
budoucí generaci budeme vyprávět+
o Jehovových chvályhodných skutcích a jeho síle,+
o úžasných věcech, které vykonal.+
5 Dal Jákobovi připomínky,
stanovil v Izraeli zákon
a přikázal našim předkům,
aby tyto věci předávali svým dětem,+
6 a tak je znala i příští generace,
děti, které se teprve měly narodit.+
Ty je zase měly vyprávět svým dětem,+
7 aby se spoléhaly na Boha,
nezapomínaly na Boží skutky+
a dodržovaly jeho přikázání.+
8 Pak by nebyly jako jejich předkové,
jako ta zatvrzelá a vzpurná generace,+
která nebyla* Bohu věrná.
9 Efrajimovci byli vyzbrojení luky,
ale v den boje se dali na ústup.
14 Ve dne je vedl oblakem
a po celou noc světlem ohně.+
15 Rozpoltil skály v pustině
a uhasil jejich žízeň, jako by jim dal pít z hlubokých vod.+
16 Vyvedl proudy vody ze skály
a nechal je stékat jako řeky.+
17 Ale oni proti němu dál hřešili,
bouřili se v poušti proti Nejvyššímu.+
19 Mluvili proti Bohu,
říkali: „Dokáže Bůh prostřít stůl v pustině?“+
20 Udeřil do skály
a vytryskla z ní voda, valila se proudem.+
„Může nám dát i chleba
nebo obstarat svému lidu maso?“+
21 Když je Jehova slyšel, dostal vztek.+
Proti Jákobovi se rozhořel oheň,+
proti Izraeli vzplanul hněv,+
22 protože nedůvěřovali Bohu,+
nevěřili, že je dokáže zachránit.
23 A tak dal příkaz mrakům nahoře
a otevřel brány nebe.
24 Nechával pršet manu, aby měli co jíst,
dával jim nebeské obilí.+
26 Zvedl v nebesích východní vítr,
svou mocí přihnal vítr z jihu.+
27 A nechal na ně pršet maso, bylo ho jako prachu,
tolik ptáků jako zrnek písku na břehu moře.
28 Nechal je padat doprostřed svého tábora,
všude kolem svých stanů.
29 A oni jedli, až se přejedli,
dal jim, po čem toužili.+
30 Ještě nestihli uspokojit svoji touhu,
ještě měli jídlo v ústech,
31 když proti nim vzplanul Boží hněv.+
Usmrtil jejich nejsilnější muže,+
srazil mladé muže Izraele.
33 Proto ukončil jejich dny, takže pominuly jako závan větru,+
zkrátil jejich roky náhlou hrůzou.
34 Pokaždé když je zabíjel, začali po něm pátrat,+
vraceli se k Bohu a hledali ho,
35 vzpomněli si, že Bůh je jejich skála,+
36 Ale svými ústy ho podváděli,
svým jazykem mu lhali.
Často potlačoval svůj hněv+
a neprobouzel všechen svůj vztek.
42 Nepamatovali na jeho moc,*
na den, kdy je vysvobodil* z rukou nepřítele,+
43 na to, jak v Egyptě prováděl znamení,+
zázraky v oblasti Coanu,
44 a jak změnil nilské kanály v krev,+
takže ze svých toků nemohli pít.
46 Jejich úrodu dal nenasytným sarančatům,
plody jejich práce hejnům sarančat.+
47 Jejich révu ničil krupobitím,+
jejich sykomory kroupami.
49 Seslal na ně svůj planoucí hněv,
zuřivost, rozhořčení a tíseň,
zástupy andělů přinášejících zkázu.
50 Dal volný průchod svému hněvu.
Neušetřil je smrti,
vydal je* napospas moru.
51 Nakonec v Egyptě srazil všechny prvorozené,+
ty první, kteří se narodili v Chamových stanech.
52 Pak svůj lid vyvedl jako ovce+
a vedl je jako stádo pustinou.
53 Bezpečně je vedl,
proto neměli strach.+
Jejich nepřátele přikrylo moře.+
55 Vyhnal před nimi národy,+
měřicí šňůrou jim přidělil dědictví+
a usadil izraelské kmeny v jejich domovech.+
56 Ale oni se stavěli proti* Nejvyššímu Bohu a bouřili se proti němu,+
nevěnovali pozornost jeho připomínkám.+
59 Bůh slyšel a rozzuřil se,+
úplně Izrael zavrhl.
61 Symbol své moci nechal padnout do zajetí,
svou slávu do rukou nepřátel.+
62 Svůj lid vydal meči,+
rozzuřil se na své dědictví.
63 Jeho mladé muže pohltil oheň
a jeho pannám nezpívali svatební písně.*
66 A zahnal své nepřátele na útěk,+
vydal je věčné potupě.
Asafův žalm.+
79 Bože, do tvého dědictví+ vtrhly národy,
poskvrnily tvůj svatý chrám+
a z Jeruzaléma udělaly hromadu trosek.+
2 Mrtvoly tvých sluhů dali za potravu ptákům,
těla tvých věrných divokým zvířatům.+
3 Jejich krev vylili kolem Jeruzaléma jako vodu
a neměl je kdo pohřbít.+
4 Pro naše sousedy jsme teď terčem posměchu,+
lidé v okolí se nám vysmívají a pošklebují.
5 Jak dlouho budeš zuřit, Jehovo? Navždy?+
Jak dlouho bude tvůj hněv planout jako oheň?+
6 Vylij svůj vztek na národy, které tě neznají,
a na království, která nevzývají tvé jméno.+
7 Pohltily totiž Jákoba
a zpustošily jeho domovinu.+
8 Nevolej nás k odpovědnosti za provinění našich předků.+
Co nejdřív se nad námi slituj,+
vždyť jsme se dostali na úplné dno.
9 Bože naší záchrany, pomoz nám+
kvůli svému slavnému jménu,
10 Proč by měly národy říkat: „Kde je jejich Bůh?“+
Ať národy před našima očima poznají,
že prolitá krev tvých sluhů byla pomstěna.+
Pro dirigenta: na „Lilie“. Připomínka. Od Asafa.+ Žalm.
80 Pastýři Izraele, naslouchej,
ty, který vedeš Josefa jako stádo ovcí.+
4 Jehovo, Bože vojsk, jak dlouho budeš s hněvem odmítat* modlitby svého lidu?+
5 Sytíš nás slzami jako chlebem,
dáváš nám pít slzy plnou měrou.
6 Dopustil jsi, že se naši sousedé kvůli nám přou,
nepřátelé se nám vysmívají, jak se jim zachce.+
7 Bože vojsk, přijmi nás zpět,
pohlédni na nás s rozzářenou tváří, a budeme zachráněni.+
9 Připravil jsi pro ni místo
a ona zakořenila a rozrostla se po zemi.+
10 Její stín pokryl hory
a její větve Boží cedry.
12 Proč jsi pobořil kamenné zdi vinice?+
Teď z ní trhá každý, kdo jde kolem.+
13 Ničí ji kanci z lesa
a pasou se na ní divoká zvířata.+
14 Bože vojsk, prosím, vrať se,
shlédni z nebe a podívej se!+
Podívej se na syna,* kterého jsi udělal silným ke své slávě.+
17 Kéž podporuješ muže po své pravici,
syna člověka, kterého jsi udělal silným ke své slávě.+
18 Pak už tě neopustíme.
Zachovej nás naživu, abychom mohli vzývat tvé jméno.
19 Jehovo, Bože vojsk, přijmi nás zpět,
pohlédni na nás s rozzářenou tváří, a budeme zachráněni.+
Pro dirigenta: na gittit.* Od Asafa.+
81 Radostně volejte k Bohu, naší síle,+
vítězoslavně křičte k Jákobovu Bohu.
2 Začněte hrát, vezměte tamburínu,
libozvučnou harfu i lyru.
4 Vždyť je to ustanovení pro Izrael,
rozhodnutí Jákobova Boha.+
Slyšel jsem hlas,* který jsem neznal:
6 „Sundal jsem z jeho ramen břemeno,+
vzal jsem z jeho rukou koš.
Zkoušel jsem tě u vod Meriba.*+ (Sela)
8 Poslouchej, můj lide, budu proti tobě svědčit.
Kdybys mi jen naslouchal, Izraeli!+
9 Nebude mezi vámi žádný cizí bůh,
nebudeš se klanět cizímu bohu.+
10 Já, Jehova, jsem tvůj Bůh,
ten, kdo tě vyvedl z Egypta.+
Otevři ústa a já tě nasytím.+
11 Ale můj lid mi nenaslouchal,
Izrael se mi nepodřídil.+
12 A tak jsem je nechal, ať se řídí svým zatvrzelým srdcem,
14 Jejich protivníky bych si rychle podmanil,
napřáhl bych ruku proti jejich nepřátelům.+
15 Ti, kdo Jehovu nenávidí, se před ním budou krčit
a jejich konec* bude věčný.
Asafův žalm.+
3 Zastávejte se* bezvýznamných a sirotků.*+
Chraňte práva bezmocných a těch, kdo žijí v bídě.+
4 Zachraňte bezvýznamné a chudé,
osvoboďte je z rukou ničemů.“
5 Ale oni nevědí a nerozumí,+
chodí ve tmě.
Celá země se otřásá v základech.+
8 Povstaň, Bože, a suď zemi,+
vždyť tobě patří všechny národy.
Píseň. Asafův žalm.+
3 Proti tvému lidu spřádají zákeřné plány,
spikli se proti těm, kdo jsou ti drazí.*
4 Řekli: „Pojďme a vyhlaďme ten národ,+
ať si na jméno Izraele už nikdo nevzpomene.“
5 Vymýšlejí společný postup,*
uzavřeli proti tobě spojeneckou smlouvu+ –
6 Edomité a Išmaelité,* Moabci+ a Hagrejci,+
7 Gebal, Ammon+ a Amalek,
10 Byli vyhlazeni v En-doru,+
stali se hnojem pro půdu.
11 Udělej jejich urozeným to co Orebovi a Zeebovi,+
jejich knížatům* to co Zebachovi a Calmunnovi,+
12 vždyť řekli: „Zmocníme se země, ve které bydlí Bůh.“
13 Můj Bože, rozptyl je jako suché bodláky,+
jako slámu unášenou větrem.
14 Jako když oheň vypaluje les,
jako když plamen sežehuje hory,+
15 tak je pronásleduj svou bouří+
a děs je svou vichřicí.+
16 Zahal* jejich obličej hanbou,
aby pátrali po tvém jménu, Jehovo.
17 Ať jsou zahanbeni a věčně žijí ve strachu,
ať jsou potupeni a zahynou.
Pro dirigenta: na gittit.* Od Korachových synů.+ Žalm.
84 Jak drahé je mi tvé vznešené bydliště,+
Jehovo, Bože vojsk!
Mé srdce i tělo radostně volají k živému Bohu.
3 I ptáček si tam našel domov
a vlaštovka hnízdo,
kde se stará o své mladé.
Jsou u tvého velkolepého oltáře, Jehovo, Bože vojsk,
můj Králi a můj Bože!
4 Šťastní jsou ti, kdo bydlí v tvém domě!+
Stále tě chválí.+ (Sela)
7 Půjdou dál a nebudou jim ubývat síly,+
každý se objeví před Bohem na Sionu.
8 Jehovo, Bože vojsk, vyslechni mou modlitbu,
naslouchej, Jákobův Bože. (Sela)
10 Vždyť jeden den na tvých nádvořích je lepší než tisíc jinde!+
Radši budu stát u prahu domu svého Boha
než bydlet ve stanech ničemů.
Jehova neodepře nic dobrého těm,
kdo žijí bezúhonně.+
12 Jehovo, Bože vojsk,
šťastný je člověk, který ti důvěřuje.+
Pro dirigenta. Od Korachových synů.+ Žalm.
3 Zadržel jsi všechen svůj vztek,
upustil jsi od svého prudkého hněvu.+
5 Budeš se na nás zlobit věčně?+
Budeš svůj vztek přenášet z generace na generaci?
6 Nedodáš nám znovu sílu,
aby se z tebe mohl tvůj lid radovat?+
7 Projev nám svou věrnou lásku, Jehovo,+
a zachraň nás.
8 Budu poslouchat, co říká pravý Bůh Jehova,
vždyť bude ke svému lidu, ke svým věrným, mluvit o pokoji.+
Jen ať se znovu nestanou příliš sebejistými.+
9 Je připravený zachránit ty, kdo se ho bojí,+
aby v naší zemi mohla přebývat jeho sláva.
11 Věrnost vyraší ze země
a spravedlnost shlédne z nebes.+
13 Spravedlnost půjde před ním+
a připraví cestu jeho krokům.
Davidova modlitba.
86 Jehovo, věnuj mi pozornost* a odpověz mi.
Jsem ztrápený a chudý.+
2 Střež můj život, vždyť jsem věrný.+
Zachraň svého sluhu, který na tebe spoléhá,
vždyť jsi můj Bůh.+
4 Rozradostni svého sluhu,
vždyť na tebe, Jehovo, se obracím.
6 Naslouchej, Jehovo, mé modlitbě,
vyslechni mé naléhavé prosby o pomoc.+
9 Všechny národy, které jsi udělal,
přijdou a budou se ti klanět, Jehovo,+
budou oslavovat tvé jméno.+
10 Vždyť jsi velký a děláš úžasné věci.+
Ty jsi Bůh, jen ty.+
11 Jehovo, poučuj mě o své cestě.+
Sjednoť mé srdce,* aby se bálo tvého jména.+
12 Chválím tě, Jehovo, můj Bože, celým srdcem,+
navždy budu oslavovat tvé jméno,
13 protože tvá věrná láska ke mně je velká
14 Bože, troufalí lidé se staví proti mně,+
tlupa násilníků mě chce připravit o život
16 Obrať se ke mně a projev mi přízeň.+
Posilni svého sluhu+
a zachraň syna své otrokyně.
17 Dej, ať se na mně ukáže tvá dobrota,*
aby to viděli ti, kdo mě nenávidí, a byli zahanbeni.
Vždyť ty, Jehovo, mi pomáháš a utěšuješ mě.
Od Korachových synů.+ Žalm. Píseň.
87 Základy jeho města jsou na svatých horách.+
2 Jehova miluje brány Sionu+
víc než všechny Jákobovy stany.
3 Říkají se o tobě slavné věci, město pravého Boha.+ (Sela)
O každém z nich se řekne: „To je ten, který se tam narodil.“
5 A o Sionu se řekne:
„Jeden jako druhý se v něm narodil.“
Nejvyšší ho upevní.
6 Až bude Jehova sepisovat národy, prohlásí:
„To je ten, který se tam narodil.“ (Sela)
7 Zpěváci+ a tanečníci kolových tanců+ řeknou:
„Všechny mé prameny jsou v tobě.“*+
Píseň. Žalm Korachových synů.+ Pro dirigenta: ve stylu machalat,* zpívat střídavě. Maskil* Ezrachovce Hemana.+
4 Už mě počítají k těm, kdo sestupují do jámy,*+
5 jsem zanechaný mezi mrtvými,
podobám se zabitým, kteří leží v hrobě
a na které už nevzpomínáš,
kteří jsou odříznutí od tvé péče.*
6 Odložil jsi mě do nejhlubší jámy,
do temnot, do velké propasti.
7 Tvůj vztek na mě těžce doléhá,+
zaplavuje mě jako mořský příboj. (Sela)
8 Mé známé jsi ode mě odehnal,+
způsobil jsi, že jsem jim odporný.
Jsem v pasti, ze které není úniku.
9 Trápením se mi unavily oči.+
Celý den tě vzývám, Jehovo,+
vztahuji k tobě ruce.
10 Budeš dělat zázraky pro mrtvé?
Můžou mrtví vstát, aby tě chválili?+ (Sela)
11 Bude se o tvé věrné lásce vyprávět v hrobě,
o tvé věrnosti na místě zkázy?*
12 Budou tvé zázraky známé ve tmě
a tvá spravedlnost v zemi zapomnění?+
14 Jehovo, proč mě odmítáš?+
Proč přede mnou skrýváš svou tvář?+
15 Od mládí trpím a jsem blízko smrti.+
Ochromily mě strašné věci, které v mém životě dopouštíš.
16 Tvůj planoucí hněv mě přemáhá,+
tvé hrůzy mě ničí.
17 Celý den mě obklopují jako vody,
svírají mě ze všech stran.*
18 Přátele i blízké jsi ode mě odehnal,+
mým společníkem je temnota.
Maskil.* Od Ezrachovce Etana.+
89 Navěky budu zpívat o Jehovově věrné lásce.
Všem generacím budu oznamovat tvoji věrnost.
5 Nebesa chválí tvé zázraky, Jehovo,
sbor svatých tvoji věrnost.
6 Vždyť kdo v oblacích se vyrovná Jehovovi?+
Kdo z Božích synů+ je jako Jehova?
8 Jehovo, Bože vojsk,
kdo je mocný jako ty, Jah?+
Tvá věrnost tě obklopuje.+
9 Vládneš rozbouřenému moři.+
Když zvedá vlny, ty je tišíš.+
10 Rozdrtil jsi Raaba,*+ zabil jsi ho.+
Svou silnou paží jsi rozehnal nepřátele.+
15 Šťastný je lid, který tě chválí radostným hlasem.+
Chodí ve světle tvé tváře, Jehovo.
16 Z tvého jména se radují celý den
a díky tvé spravedlnosti jsou vyvýšeni.
18 Náš štít je od Jehovy,
náš král od Svatého Izraele.+
19 Tehdy jsi ve vidění mluvil ke svým věrným a řekl jsi:
21 Moje ruka ho bude podporovat,+
moje paže ho posílí.
22 Nepřítel od něj nebude vymáhat poplatky
a špatný člověk ho nebude utlačovat.+
25 Dám mu moc nad mořem
a vládu nad řekami.+
26 Bude ke mně volat: ‚Ty jsi můj Otec,
můj Bůh a Skála mé záchrany.‘+
30 Pokud jeho synové opustí můj zákon
a nebudou se držet mých rozhodnutí,*
31 pokud poruší má nařízení
a nebudou dodržovat má přikázání,
32 potrestám jejich neposlušnost* prutem+
a jejich provinění bičem.
35 Jednou provždy jsem přísahal ve své svatosti.
Davidovi nebudu lhát.+
37 Bude upevněn navždy jako měsíc,
jako věrný svědek na obloze.“ (Sela)
38 Ale ty jsi ho odhodil a zavrhl,+
rozzlobil ses na svého pomazaného.
39 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem,
znesvětil jsi jeho korunu,* hodil jsi ji na zem.
40 Zbořil jsi všechny jeho kamenné zdi,*
jeho opevnění jsi změnil v trosky.
41 Všichni, kdo procházeli kolem, ho plenili,
jeho sousedé se mu posmívají.+
43 Jeho meč jsi zahnal na ústup
a nepodpořil jsi ho v bitvě.
44 Zbavil jsi ho lesku
a jeho trůn jsi svrhl na zem.
45 Zkrátil jsi dny jeho mládí,
zahalil jsi ho hanbou. (Sela)
46 Jehovo, jak dlouho se budeš skrývat? Navždy?+
Bude tvůj vztek stále planout jako oheň?
47 Pamatuj, jak je můj život krátký!+
Stvořil jsi všechny lidi zbytečně?
48 Kdo z lidí může žít a nespatřit smrt?+
Kdo se* může zachránit z moci hrobu?* (Sela)
49 Jehovo, kde je tvá věrná láska, kterou jsi dřív projevoval,
kterou jsi ve své věrnosti přísahal Davidovi?+
50 Vzpomeň si, Jehovo, na posměšky namířené proti tvým sluhům,
na výsměch, který musím snášet* od všech národů,
51 vzpomeň si, Jehovo, jak tvoji nepřátelé znevažují,
jak znevažují každý krok tvého pomazaného.
52 Ať je Jehova navždy chválen. Amen a amen.+
ČTVRTÁ KNIHA
(90.–106. žalm)
Modlitba Mojžíše, muže pravého Boha.+
90 Jehovo, ty jsi naším obydlím*+ po všechny generace.
3 Vracíš člověka do prachu,
říkáš: „Vraťte se tam, lidští synové.“+
4 Vždyť tisíc let je v tvých očích jen jako včerejšek, který pominul,+
jako jedna noční hlídka.
5 Odplavuješ je,+ mizí jako spánek.
7 Vždyť nás pohlcuje tvůj hněv+
a děsíme se tvého vzteku.
Ale je plný těžkostí a trápení,
rychle pomíjí a my ulétáme.+
11 Dokáže někdo pochopit sílu tvého hněvu?
Tvůj vztek je tak velký jako bázeň, kterou si zasloužíš.+
13 Vrať se, Jehovo!+ Jak dlouho to bude trvat?+
Slituj se nad svými sluhy.+
15 Dávej nám radost tolik dnů, kolik dnů jsi nás trápil,+
tolik let, kolik let jsme zažívali neštěstí.+
16 Kéž tvoji sluhové vidí tvé skutky
a jejich synové tvou nádheru.+
17 Kéž máme přízeň Jehovy, našeho Boha.
3 On tě totiž osvobodí z pasti ptáčníka,
od ničivého moru.
Jeho věrnost+ bude velkým štítem+ a hradbou.*
5 Nebudeš se bát hrůz noci+
ani šípu letícího ve dne+
6 ani moru, který se plíží temnotou,
ani zničení, které pustoší v poledne.
8 Budeš se jen dívat
a uvidíš, jak ničemy postihne trest.*
9 Tím, že jsi řekl: „Jehova je mé útočiště“,
udělal jsi Nejvyššího svým obydlím.+
10 Nepostihne tě nic zlého+
a k tvému stanu se nepřiblíží žádná pohroma.
13 Na mladého lva a kobru šlápneš,
pošlapeš lva s hřívou i velkého hada.+
14 Bůh řekl: „Protože mě miluje,* osvobodím ho.+
Budu ho chránit, protože zná* moje jméno.+
15 Bude mě vzývat a já mu odpovím.+
Budu s ním v čase tísně.+
Vysvobodím ho a oslavím.
Žalm. Píseň pro sabatní den.
92 Je dobré ti vzdávat díky, Jehovo,+
a chválit zpěvem* tvé jméno, Nejvyšší,
2 ráno vyprávět o tvé věrné lásce+
a za nocí o tvé věrnosti,
3 za doprovodu lyry* a loutny,
za příjemného zvuku harfy.+
4 Vždyť tvé skutky mě naplňují radostí, Jehovo,
jásám nad díly tvých rukou.
5 Jak veliká jsou tvá díla, Jehovo!+
Jak hluboké jsou tvé myšlenky!+
6 Nerozumný člověk je nemůže pochopit.
Hlupák neporozumí tomu,+
7 že když ničemové raší jako plevel*
a zločinci vzkvétají,
je to proto, aby byli navždy vyhlazeni.+
8 Ale ty, Jehovo, jsi navždy vyvýšený.
9 Vítězoslavně se podívej na své nepřátele, Jehovo,
podívej se, jak zahynou.
Všichni, kdo páchají zlo, budou rozehnáni.+
11 Mé oči uvidí porážku nepřátel,+
mé uši uslyší o pádu zlých lidí, kteří na mě útočí.
12 Ale ti, kdo jednají správně, budou vzkvétat jako palma
a zmohutní jako cedr v Libanonu.+
13 Jsou zasazeni v Jehovově domě,
na nádvořích našeho Boha vzkvétají.+
14 I ve stáří* se jim bude dobře dařit,+
zůstanou plní života* a svěží+
15 a budou oznamovat, že Jehova je čestný.
On je má Skála,+ není v něm nespravedlnost.
93 Jehova se stal králem!+
Oblékl si vznešenost.
Jehova si oblékl sílu,
přepásal se jí.
3 Řeky se zvedají, Jehovo,
řeky se zvedají a hučí,
řeky se stále zvedají a duní.
4 Ale ty, vznešený Jehovo ve výšinách,+
jsi mocnější než zvuk mnoha vod,
mocnější než mořské příboje.+
5 Tvé připomínky jsou naprosto spolehlivé.+
Jehovo, svatost zdobí* tvůj dům+ navěky.
94 Bože pomsty, Jehovo,+
Bože pomsty, zazař!
2 Povstaň, Soudce země.+
Dej pyšným, co si zaslouží.+
3 Jak dlouho, Jehovo,
jak dlouho budou ničemové jásat?+
4 Chrlí pyšné řeči,
všichni, kdo páchají zlo, se chvástají.
5 Drtí tvůj lid, Jehovo,+
utlačují tvé dědictví.
6 Zabíjejí vdovy a cizince,
vraždí sirotky.*
8 Pochopte to, vy nerozumní!
Vy hlupáci, kdy už dostanete rozum?+
9 Copak ten, kdo udělal* ucho, neslyší?
Copak ten, kdo vytvořil oko, nevidí?+
10 Copak ten, kdo napravuje národy, vás nemůže pokárat?+
On je ten, kdo dává lidem poznání.+
11 Jehova zná lidské myšlenky,
ví, že jsou jako závan větru.+
12 Šťastný je člověk, kterého napravuješ, Jah,+
kterého vyučuješ ze svého zákona,+
13 abys mu dal klid v těžké době,
dokud se pro ničemy nevykope jáma.+
15 Znovu budou vynášeny spravedlivé rozsudky
a všichni, kdo mají upřímné srdce, se jim podřídí.
16 Kdo se za mě postaví proti ničemům?
Kdo se mě zastane před těmi, kdo páchají zlo?
18 Když jsem řekl: „Podklouzla mi noha“,
tvá věrná láska, Jehovo, mi byla oporou.+
95 Pojďte, radostně volejme k Jehovovi!
Vítězoslavně volejme k naší Skále záchrany.+
3 Vždyť Jehova je velký Bůh,
velký král nad všemi bohy.+
4 V jeho ruce jsou hlubiny země,
jemu patří štíty hor.+
6 Pojďte, uctívejme ho a klaňme se mu,
poklekněme před Jehovou, naším Tvůrcem.+
Pokud dnes uslyšíte jeho hlas,+
8 nezatvrzujte své srdce jako u Meriby,*+
9 kdy mě vaši předkové zkoušeli.+
Postavili se proti mně, i když viděli mé skutky.+
10 Čtyřicet let se mi hnusila ta generace. Řekl jsem:
„Jsou lidem, který v srdci stále bloudí.
Nepoznali mé cesty.“
11 A tak jsem ve svém hněvu přísahal:
„Nevejdou do mého odpočinku.“+
96 Zpívejte Jehovovi novou píseň.+
Zpívej Jehovovi, celá země!+
2 Zpívejte Jehovovi, chvalte jeho jméno.
Den co den vyprávějte dobrou zprávu o záchraně od něj.+
3 Vyprávějte mezi národy o jeho slávě,
oznamujte všem lidem jeho úžasné skutky.+
4 Jehova je velký a zaslouží si všechnu chválu.
Vzbuzuje větší bázeň než všichni ostatní bohové.
7 Vzdávejte Jehovovi čest, rodiny národů,
vzdávejte Jehovovi čest za jeho slávu a sílu.+
8 Vzdávejte Jehovovi slávu hodnou jeho jména,+
přineste dar a vejděte na jeho nádvoří.
9 Klaňte se* Jehovovi v nádherném rouchu svatosti.*
Chvěj se před ním, celá země!
10 Oznamujte mezi národy: „Jehova se stal králem!+
Země* stojí na pevných základech, nic jí neotřese.*
On bude soudit* národy spravedlivě.“+
11 Ať se radují nebesa, ať jásá země,
ať burácí moře a všechno, co je v něm,+
12 ať jásají pole a všechno, co je na nich.+
97 Jehova se stal králem!+
4 Jeho blesky ozařují zemi,
země to vidí a chvěje se.+
5 Hory tají jako vosk před Jehovou,+
před Pánem celé země.
6 Nebesa vypráví o jeho spravedlnosti
a všechny národy vidí jeho slávu.+
Pokloňte se mu,* všichni bohové!+
9 Vždyť ty, Jehovo, jsi Nejvyšší nad celou zemí,
daleko převyšuješ všechny jiné bohy.+
10 Vy, kdo milujete Jehovu, nenáviďte, co je špatné.+
12 Vy, kdo jednáte správně, radujte se z Jehovy
a vzdávejte díky jeho svatému jménu.*
Žalm.
Jeho pravice, jeho svatá paže přinesla záchranu.*+
3 Vzpomněl si na svou věrnou lásku a věrnost k izraelskému domu.+
Všechny končiny země viděly záchranu od* našeho Boha.+
4 Vítězoslavně volej k Jehovovi, celá země.
Buďte veselí, radostně volejte a chvalte ho zpěvem.*+
5 Chvalte zpěvem* Jehovu za zvuku harfy,
za zvuku harfy ho chvalte příjemnou písní.
6 Trubte na trubky a rohy,+
vítězoslavně křičte před Králem, před Jehovou.
7 Ať burácí moře a všechno, co je v něm,
země* i ti, kdo na ní bydlí.
8 Ať řeky tleskají.
Ať hory spolu radostně volají+
9 před Jehovou, protože přichází* soudit zemi.
99 Jehova se stal králem.+ Ať se národy třesou.
Sedí na trůnu nad* cherubíny.+ Ať se země chvěje.
2 Jehova je velký na Sionu,
je vysoko nad všemi národy.+
3 Ať chválí tvé velké jméno,+
vždyť vzbuzuje bázeň a je svaté.
4 On je mocný král, který miluje právo.+
Upevnil jsi to, co je správné.
V Jákobovi jsi zavedl právo a spravedlnost.+
Volali k Jehovovi
a on jim odpovídal.+
7 Mluvil k nim z oblačného sloupu.+
Dodržovali jeho připomínky a zákon, který jim dal.+
8 Jehovo, náš Bože, odpověděl jsi jim.+
Vždyť Jehova, náš Bůh, je svatý.+
Děkovný žalm.
100 Vítězoslavně volej k Jehovovi, celá země.+
2 Služte Jehovovi s radostí.+
Přicházejte před něj s radostným křikem.
3 Uvědomte si,* že Jehova je Bůh.+
To on nás udělal a my mu patříme.*+
Jsme jeho lid a ovce, které pase.+
Vzdávejte mu díky, chvalte jeho jméno.+
Od Davida. Žalm.
101 Budu zpívat o věrné lásce a právu,
tebe, Jehovo, budu chválit zpěvem.*
2 Budu jednat rozvážně a bezúhonně.
Kdy ke mně přijdeš?
Ve svém domě budu žít* s čistým* srdcem.+
3 Nebudu se dívat na* nic bezcenného.
4 Pokřivené srdce je mi vzdálené,
nepřistoupím na* nic špatného.
Kdo má povýšené oči a pyšné srdce,
toho nestrpím.
6 Upřu zrak na věrné v zemi,
ti u mě budou bydlet.
Kdo žije bezúhonně, ten mi bude sloužit.
7 V mém domě nebude bydlet žádný podvodník,
žádný lhář přede mnou* neobstojí.
Modlitba utlačovaného, který je zoufalý* a vylévá své starosti Jehovovi.+
2 Neskrývej přede mnou svou tvář v době tísně.+
3 Mé dny mizí jako dým
a moje kosti hoří, jako by byly v ohni.+
4 Mé srdce je sežehnuté jako tráva a usychá,+
nemám ani pomyšlení na jídlo.
6 Podobám se pelikánovi z pustiny,
jsem jako sýček uprostřed rozvalin.
10 To kvůli tvému hněvu a rozhořčení,
vždyť jsi mě pozvedl jen proto, abys mě odvrhl.
Stanovený čas už je tu.+
15 Národy se budou bát Jehovova jména
a všichni králové země tvé slávy.+
19 Vždyť shlíží ze svých svatých výšin,+
Jehova se z nebes dívá na zemi,
20 aby slyšel vzdychání vězňů+
a propustil ty, kdo jsou odsouzeni k smrti,+
21 aby tak bylo Jehovovo jméno oznamováno na Sionu+
a jeho chvála zaznívala v Jeruzalémě,
22 až se shromáždí všechny národy a království,
aby sloužily Jehovovi.+
23 Předčasně mě připravil o sílu,
zkrátil dny mého života.
25 Dávno jsi položil základy země
a nebesa jsou dílem tvých rukou.+
26 Ony zaniknou, ale ty zůstaneš.
Všechny se obnosí jako oděv.
Vyměníš je jako oblečení a budou pryč.
27 Ale ty jsi stále stejný a tvá léta nikdy neskončí.+
28 Děti tvých sluhů budou žít v pokoji
a jejich potomci budou před tebou bydlet v bezpečí.“+
Od Davida.
103 Chci chválit Jehovu,
ať celé mé nitro chválí jeho svaté jméno.
2 Chci chválit Jehovu,
kéž nikdy nezapomenu na to, co udělal.+
11 Vždyť jak vysoko jsou nebesa nad zemí,
tak velká je jeho věrná láska k těm, kdo se ho bojí.+
12 Jak daleko je východ od západu,
tak daleko od nás vzdálil naše přestupky.+
13 Jako je otec milosrdný ke svým synům,
tak je Jehova milosrdný k těm, kdo se ho bojí.+
15 Smrtelný člověk žije krátce jako tráva,+
rozkvete jako polní květ,+
16 ale zafouká vítr, a on už není,
jako by tam nikdy nebyl.*
17 Ale Jehovova věrná láska je po celou věčnost*
s těmi, kdo se ho bojí,+
a jeho spravedlnost s dětmi jejich dětí,+
18 s těmi, kdo dodržují jeho smlouvu+
a pečlivě zachovávají jeho nařízení.
22 Chvalte Jehovu, všechna jeho díla,
chvalte ho na všech místech, kde vládne.*
Celou duší* chci chválit Jehovu.
104 Chci chválit Jehovu.+
Jehovo, můj Bože, jsi nesmírně velký.+
Nebesa roztahuješ jako stanovou látku.+
3 V oblacích* kladeš trámy svých horních místností,+
z mraků si děláš vůz,+
vznášíš se na křídlech větru.+
4 Ze svých andělů děláš mocné duchy,
ze svých služebníků stravující oheň.+
6 Přikryl jsi ji hlubokými vodami jako oděvem,+
vody stály nad horami.
7 Po tvém pokárání se daly na útěk,+
potom co jsi zahřměl, zděšeně prchly
8 na místo, které jsi jim vymezil –
hory vystoupily+ a údolí klesla.
9 Určil jsi jim hranici, kterou nesmí přestoupit,+
aby už nikdy nepokryly zemi.
10 Posíláš prameny do údolí,*
protékají mezi horami.
11 Napájejí všechna divoká zvířata,
divocí osli u nich hasí žízeň.
12 Hnízdí nad nimi nebeští ptáci,
z hustého listí se ozývá jejich zpěv.
14 Necháváš růst trávu pro dobytek
a rostliny k užitku člověka,+
aby země vydávala potravu,
15 víno, které rozradostňuje lidské srdce,+
olej, díky kterému se leskne obličej,
a chléb, který posiluje srdce smrtelného člověka.+
16 Tvé stromy se sytí vláhou, Jehovo,
libanonské cedry, které jsi zasadil.
17 Ptáci si v nich dělají hnízda,
domovem čápa+ jsou jalovce.
19 Měsíc jsi udělal k určování období,
slunce dobře ví, kdy má zapadat.+
20 Přivádíš tmu a nastává noc,+
tehdy vychází všechna lesní zvířata.
22 Když vychází slunce,
stahují se a lehají si do svých doupat.
23 Člověk jde za svou prací
a namáhá se až do večera.
24 Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo!+
Všechna jsi je udělal moudře.+
Země je plná tvých výtvorů.
25 Je tu veliké a širé moře,
hemží se v něm nespočet tvorů, malých i velkých.+
27 Ti všichni spoléhají na tebe,
že jim dáš potravu v pravý čas.+
28 Sbírají to, co jim dáváš.+
Když otevřeš ruku, nasytí se dobrými věcmi.+
29 Když skryješ svou tvář, rozruší se.
Když jim vezmeš jejich ducha, umírají a vrací se do prachu.+
30 Když sesíláš svého ducha, jsou stvořeni+
a obnovuješ povrch země.
31 Jehovova sláva potrvá věčně.
Jehova se bude radovat ze svých děl.+
32 Podívá se na zemi, a ta se zachvěje,
dotkne se hor, a začne se z nich kouřit.+
34 Ať jsou mu moje myšlenky příjemné.*
Budu se radovat z Jehovy.
35 Hříšníci zmizí ze země
a ničemové tady už nebudou.+
Chci chválit Jehovu. Chvalte Jah!*
3 Chlubte se jeho svatým jménem.+
Ať se raduje srdce těch, kdo hledají Jehovu.+
5 Pamatujte na úžasné skutky, které vykonal,
na jeho zázraky a na rozsudky, které vynesl,+
6 vy, potomci* jeho služebníka Abrahama,+
synové Jákoba, jeho vyvolení.+
7 On je Jehova, náš Bůh.+
Soudí celou zemi.+
8 Navěky bude pamatovat na svou smlouvu,+
až do tisící generace na slib, který dal,*+
9 na smlouvu, kterou uzavřel s Abrahamem,+
a na svou přísahu Izákovi.+
10 Jákobovi ji potvrdil ustanovením,
Izraelovi ji dal jako trvalou smlouvu.
13 Putovali od národa k národu,
z jednoho království do druhého.+
15 Říkal: „Nedotýkejte se mých pomazaných
a neubližujte mým prorokům.“+
17 Poslal před nimi muže,
který byl prodán do otroctví, Josefa.+
19 Dokud se nesplnilo jeho slovo,+
Jehovův výrok ho přečišťoval.
20 Král přikázal, aby ho propustili,+
vládce národů ho osvobodil.
21 Udělal z něj pána své domácnosti,
vládce nad vším svým majetkem.+
22 Dal mu neomezenou moc nad svými knížaty
a pověřil ho, aby jeho starší muže učil moudrosti.+
23 Potom přišel do Egypta Izrael,+
Jákob žil jako cizinec v Chamově zemi.
25 Dovolil, aby se srdce nepřátel změnilo, takže začali jeho lid nenávidět
a spikli se proti jeho sluhům.+
27 Prováděli mezi nimi jeho znamení,
jeho zázraky v Chamově zemi.+
28 Poslal temnotu a v zemi se zatmělo,+
nevzbouřili se proti jeho slovům.
29 Proměnil jejich vody v krev
a usmrtil jejich ryby.+
30 Jejich země se zahemžila žábami,+
dostaly se i do královských komnat.
31 Na jeho příkaz přiletěli ovádi
a komáři byli na celém jejich území.+
33 Potloukl jejich révu a fíkovníky,
polámal stromy na jejich území.
34 Řekl, ať přiletí sarančata,
bezpočet mladých sarančat.+
35 Sežrala všechny rostliny v zemi,
sežrala to, co půda urodila.
36 Potom usmrtil všechny prvorozené v jejich zemi,+
počátek jejich plodivé síly.
37 Vyvedl svůj lid se stříbrem a zlatem,+
nikdo v jeho kmenech neklopýtal únavou.
42 Pamatoval totiž na svatý slib, který dal svému služebníku Abrahamovi.+
43 Vyvedl svůj lid a oni jásali,+
jeho vyvolení křičeli radostí.
45 Udělal to, aby dodržovali jeho ustanovení+
a zachovávali jeho zákony.
Chvalte Jah!*
106 Chvalte Jah!*
2 Kdo může vylíčit Jehovovy mocné skutky
nebo rozhlásit všechny jeho chvályhodné činy?+
3 Šťastní jsou ti, kdo jednají podle práva,
ti, kdo vždy dělají, co je správné.+
4 Vzpomeň si na mě, Jehovo, až svému lidu projevíš přízeň.*+
Postarej se o mě a zachraň mě,
5 abych mohl pocítit dobrotu, kterou projevuješ svým vyvoleným,+
abych se mohl radovat s tvým národem,
abych tě mohl hrdě chválit* spolu s tvým dědictvím.
7 Naši předkové v Egyptě si nevážili* tvých úžasných skutků.
Nepamatovali na tvou velkou věrnou lásku,
ale vzbouřili se u moře, u Rudého moře.+
13 Ale rychle zapomněli na to, co udělal,+
nečekali na jeho pokyny.
15 Dal jim, o co žádali,
ale potom je postihl vysilující chorobou.+
17 Tehdy se otevřela země a spolkla Datana,
přikryla i ty, kdo se shromáždili k Abiramovi.+
18 V jejich středu vzplanul oheň,
plamen strávil ničemy.+
20 Vyměnili mou slávu
za zobrazení býka, který žere trávu.+
21 Zapomněli na Boha,+ svého zachránce,
který dělal velké věci v Egyptě,+
22 úžasné činy v Chamově zemi,+
bázeň vzbuzující skutky u Rudého moře.+
23 Chystal se nařídit jejich vyhlazení,
ale Mojžíš, jeho vyvolený, se za ně přimluvil,*
aby odvrátil jeho ničivý hněv.+
26 Pozvedl tedy ruku v přísaze,
že je nechá padnout v pustině,+
27 že jejich potomky rozežene mezi národy
a padnou v jiných zemích.+
30 Ale když vstal Pinechas a zakročil,
pohroma se zastavila.+
37 Obětovali své syny
a své dcery démonům.+
38 Prolévali nevinnou krev,+
krev vlastních synů a dcer,
které obětovali kananejským modlám,+
a země se poskvrnila krveprolitím.
40 A tak Jehovův hněv vzplanul proti jeho lidu
a on ke svému dědictví pocítil odpor.
42 Nepřátelé je utlačovali
a drželi je ve své moci.*
43 Mnohokrát je vysvobodil,+
ale oni se bouřili a neposlouchali+
a kvůli svým proviněním byli pokořováni.+
45 Pamatoval kvůli nim na svou smlouvu
a ve své velké věrné lásce se nad nimi pokaždé slitoval.+
46 Všechny, kdo je drželi v zajetí,
podněcoval, aby s nimi měli soucit.+
47 Zachraň nás, Jehovo, náš Bože,+
a shromáždi nás z národů,+
abychom mohli vzdávat díky tvému svatému jménu
a s jásotem tě chválit.+
A všechen lid ať řekne: „Amen!“*
Chvalte Jah!*
PÁTÁ KNIHA
(107.–150. žalm)
2 To ať říkají ti, které si Jehova vyžádal,*
ti, které si vyžádal z rukou* nepřítele,+
3 ti, které shromáždil ze zemí,+
od východu i západu,
od severu i jihu.+
4 Bloudili pustinou, pouští,
nenacházeli cestu k městu, kde by mohli žít.
5 Měli hlad a žízeň,
omdlévali vyčerpáním.
9 Vždyť dal pít žíznivým
a hladové nasytil dobrými věcmi.+
10 Někteří žili v nejhlubší tmě,
uvězněni v trápení a železech.
11 Bouřili se totiž proti Božímu slovu,
pohrdali radou Nejvyššího.+
12 A tak jejich srdce pokořoval těžkostmi,+
klopýtali a nikdo jim nepomáhal.
13 V tísni volali k Jehovovi o pomoc,
a on je z jejich těžké situace zachránil.
14 Vyvedl je z nejhlubší tmy
a roztrhl jejich pouta.+
15 Ať lidé děkují Jehovovi za jeho věrnou lásku+
a za úžasné věci, které udělal pro lidské syny.
16 Rozrazil měděné brány
a zlomil železné závory.+
18 Úplně ztratili chuť k jídlu
a přiblížili se k branám smrti.
19 V tísni volali k Jehovovi o pomoc,
a on je z jejich těžké situace zachránil.
20 Posílal své slovo a uzdravoval je,+
vysvobozoval je z jam, do kterých se chytili.
21 Ať lidé děkují Jehovovi za jeho věrnou lásku
a za úžasné věci, které udělal pro lidské syny.
22 Ať přinášejí oběti díkůvzdání+
a oznamují jeho skutky s radostným voláním.
23 Ti, kdo cestují na lodích po moři,
kdo obchodují přes ohromné vody,+
24 viděli Jehovovy skutky,
jeho úžasné skutky v hlubinách,+
25 jak svým slovem rozpoutává větrnou bouři+
a vzdouvá mořské vlny.
26 Námořníci stoupají k nebi,
řítí se do hlubin,
ztrácí odvahu, protože se blíží neštěstí.
27 Motají se a potácí jako opilec,
všechny zkušenosti jsou jim k ničemu.+
28 V tísni pak volají k Jehovovi,+
a on je z jejich těžké situace zachraňuje.
29 Uklidňuje větrnou bouři,
mořské vlny tichnou.+
30 Mají radost, když se vlny tiší,
a on je vede k vytouženému přístavu.
31 Ať lidé děkují Jehovovi za jeho věrnou lásku
a za úžasné věci, které udělal pro lidské syny.+
33 Řeky mění v poušť
a prameny vod ve vyprahlou půdu,+
34 úrodnou zemi v solnou pustinu+
kvůli špatnosti těch, kdo v ní bydlí.
35 Poušť mění v rákosnaté tůně
a vyschlou zem v prameny vod.+
38 Žehná jim a velmi jich přibývá,
chrání jejich stáda, aby se nezmenšovala.+
39 Ale znovu jich ubývá
a jsou pokořeni útlakem, neštěstím a zármutkem.
40 Na urozené vylévá hanbu
a nechává je bloudit pustinou bez cest.+
Píseň. Davidův žalm.
108 Mé srdce je stálé, Bože.
Celé mé nitro* ti bude zpívat a hrát.+
2 Probuď se, lyro, ty také, harfo!+
Probudím úsvit.
3 Budu tě chválit mezi národy, Jehovo,
mezi národy tě budu chválit zpěvem.*
4 Vždyť tvá věrná láska je velká, vysoká jako nebesa,+
a tvá věrnost sahá až do oblak.
5 Buď vyvýšen nad nebesa, Bože,
ať je tvá sláva nad celou zemí.+
6 Zachraň nás svou pravicí a odpověz mi,
aby byli tvoji milovaní osvobozeni.+
7 Bůh promluvil ve své svatosti:*
Juda je má velitelská hůl.+
9 Moab je má nádoba na mytí.+
Na Edom hodím svůj sandál.+
Nad Filisteou budu vítězoslavně křičet.“+
10 Kdo mě přivede k opevněnému městu?
Kdo mě dovede až do Edomu?+
11 Kdo jiný než ty, Bože, který jsi nás zavrhl,
náš Bože, který už netáhneš s našimi vojsky?+
Pro dirigenta. Od Davida. Žalm.
109 Bože, kterého chválím,+ nemlč!
2 Vždyť ničemové a podvodníci mluví proti mně.
4 Za mou lásku se mi staví na odpor,+
ale já se dál modlím.
8 Ať je jeho dnů málo.+
Ať jeho úřad dozorce převezme někdo jiný.+
9 Ať jsou z jeho dětí* sirotci
a z jeho manželky vdova.
10 Ať se jeho děti* potulují jako žebráci
a ze svých pobořených domů vycházejí hledat jídlo.
11 Ať mu věřitel zabaví* všechno, co má,
a jeho majetek ať vydrancují cizí lidé.
12 Ať mu nikdo neprokáže laskavost*
a ať se nad jeho sirotky nikdo neslituje.
14 Ať Jehova nezapomene na provinění jeho předků+
a ať nesmaže hřích jeho matky.
15 Kéž má Jehova stále na paměti, co udělali,
a kéž ze země odstraní památku na ně.+
16 Vždyť nemyslel na to, aby prokazoval laskavost,*+
ale pronásledoval utlačované,+ chudé a zdrcené,
aby je usmrtil.+
17 Rád pronášel kletby, a tak na něho přišly,
nechtěl nikomu žehnat, a tak žádné požehnání nedostal.
18 Kletby si oblékal jako oděv,
vnikly do jeho těla jako voda,
do jeho kostí jako olej.
19 Ať jsou jeho kletby jako oděv, do kterého se zahaluje,+
a jako pás, který stále nosí.
20 Tak Jehova odplatí tomu, kdo se mi staví na odpor,+
a těm, kdo proti mně mluví zlé věci.
21 Ale ty, Svrchovaný pane Jehovo,
kvůli svému jménu jednej v můj prospěch.+
Osvoboď mě, vždyť tvá věrná láska je dobrá.+
23 Odcházím jako mizející stín,
byl jsem setřesen jako saranče.
24 Z půstu se mi podlamují kolena,
tělo mám vyhublé, chřadnu.*
25 Stal jsem se pro ně terčem posměchu.+
Když mě vidí, potřásají hlavou.+
26 Pomoz mi, Jehovo, můj Bože,
zachraň mě ve své věrné lásce.
27 Ať poznají, že to byla tvá ruka,
že jsi to udělal ty, Jehovo.
28 Oni ať proklínají, ale ty žehnej.
Když proti mně povstanou, ať jsou zahanbeni,
ale tvůj sluha ať se raduje.
30 Svými ústy budu nadšeně chválit Jehovu,
budu ho chválit před mnoha lidmi.+
31 Vždyť bude stát po pravici chudého,
aby ho zachránil před těmi, kdo ho odsuzují.
Od Davida. Žalm.
110 Jehova řekl mému Pánu:
2 Jehova napřáhne žezlo tvé moci ze Sionu a řekne:
„Podmaňuj uprostřed svých nepřátel.“+
3 Tvůj lid se ochotně nabídne v den, kdy povedeš své vojsko do boje.*
V nádherné svatosti máš svou skupinu mladých lidí,
jsou jako kapky rosy, které se rodí při úsvitu.
4 Jehova přísahal a své rozhodnutí nezmění:*
7 Napije se* z potoka podél cesty,
a proto bude mít hlavu vztyčenou.
א [alef]
ג [gimel]
ה [he]
ז [zajin]
4 Působí, že se na jeho úžasné skutky vzpomíná.+
ח [chet]
Jehova je soucitný* a milosrdný.+
ט [tet]
5 Dává jídlo těm, kdo se ho bojí.+
י [jod]
Navěky bude pamatovat na svou smlouvu.+
כ [kaf]
מ [mem]
ס [samech]
פ [pe]
9 Vyplatil svůj lid.+
צ [cade]
Přikázal, aby jeho smlouva trvala věčně.
ק [kof]
Jeho jméno je svaté a vzbuzuje bázeň.+
ר [reš]
10 Bázeň před Jehovou je prvním krokem k moudrosti.*+
ש [sin]
Všichni, kdo jeho nařízení* dodržují, mají dobré pochopení.+
ת [tav]
Má být navždy chválen.
א [alef]
ג [gimel]
ה [he]
ז [zajin]
4 Pro čestné září jako světlo ve tmě.+
ח [chet]
Je soucitný,* milosrdný+ a jedná správně.
ט [tet]
5 Tomu, kdo štědře* půjčuje, se dobře daří.+
י [jod]
Ve svých záležitostech jedná podle práva.
כ [kaf]
6 Nic jím neotřese.+
ל [lamed]
Na toho, kdo jedná správně, se bude vzpomínat navždy.+
מ [mem]
7 Nebude se bát špatných zpráv.+
נ [nun]
Jeho srdce je stálé, důvěřuje Jehovovi.+
ס [samech]
8 Jeho srdce je neotřesitelné,* nebojí se.+
ע [ajin]
Nakonec uvidí porážku svých nepřátel.+
פ [pe]
9 Rozděloval doširoka,* dával chudým.+
צ [cade]
Plody jeho správných skutků* potrvají navždy.+
ק [kof]
Jeho moc* vzroste ve slávě.
ר [reš]
10 Špatný člověk to uvidí a rozzlobí se.
ש [šin]
Bude skřípat zuby a rozplyne se.
ת [tav]
Touhy špatných lidí zaniknou.+
113 Chvalte Jah!*
Vzdávejte chválu, Jehovovi sluhové,
chvalte Jehovovo jméno.
2 Ať je Jehovovo jméno chváleno
odteď až navěky.+
6 Snižuje se, aby se podíval na nebe a zemi,+
7 a nevýznamného pozvedá z prachu.
Chvalte Jah!*
114 Když Izrael vyšel z Egypta,+
Jákobův dům od lidu cizího jazyka,
2 Juda se stal Boží svatyní,*
Izrael jeho panstvím.+
4 Hory poskakovaly jako berani,+
pahorky jako jehňata.
5 Moře, proč jsi uprchlo?+
Proč ses, Jordáne, obrátil zpět?+
6 Hory, proč jste poskakovaly jako berani
a vy, pahorky, jako jehňata?
7 Země, třes se před Pánem,
před Jákobovým Bohem,+
8 který mění skálu v rákosnatou tůň,
křemennou skálu v prameny vody.+
2 Proč by měly národy říkat:
„Kde je jejich Bůh?“+
3 Náš Bůh je v nebesích.
Dělá všechno, co si přeje.
4 Jejich modly jsou stříbro a zlato,
dílo lidských rukou.+
5 Mají ústa, ale nemluví,+
mají oči, ale nevidí,
6 mají uši, ale neslyší,
mají nos, ale nic necítí,
7 mají ruce, ale ničeho se nedotknou,
mají nohy, ale nechodí,+
z hrdla nevydají ani hlásku.+
9 Izraeli, důvěřuj Jehovovi!+
On je jejich pomocí a štítem.+
10 Áronovi potomci,*+ důvěřujte Jehovovi!
On je jejich pomocí a štítem.
11 Vy, kdo se bojíte Jehovy, důvěřujte Jehovovi!+
On je jejich pomocí a štítem.+
13 Požehná těm, kdo se bojí Jehovy,
malým i velkým.
18 Ale my budeme chválit Jah
odteď až navěky.
Chvalte Jah!*
Dolehla na mě tíseň a zármutek.+
4 Ale vzýval jsem Jehovovo jméno:+
„Jehovo, vysvoboď mě!“
6 Jehova střeží nezkušené.+
Dostal jsem se na dno a on mě zachránil.
7 Ať si má duše* znovu odpočine,
vždyť Jehova se ke mně zachoval laskavě.
8 Vysvobodil jsi mě ze smrti,
mé oči ze slz, mé nohy z klopýtání.+
9 Budu chodit před Jehovou v zemi živých.
10 Věřil jsem, a proto jsem mluvil,+
i když jsem byl velmi ztrápený.
11 V panice jsem řekl:
„Všichni lidé jsou lháři.“+
12 Čím Jehovovi oplatím
všechno dobré, co pro mě udělal?
13 Vezmu pohár záchrany*
a budu vzývat Jehovovo jméno.
14 To, co jsem Jehovovi slavnostně slíbil,
splním před vším jeho lidem.+
16 Jehovo, prosím,
vždyť jsem tvůj sluha,
tvůj sluha, syn tvé otrokyně.
Ty jsi mě osvobodil z pout.+
17 Přinesu ti oběť díkůvzdání.+
Budu vzývat Jehovovo jméno.
18 To, co jsem Jehovovi slavnostně slíbil,+
splním před vším jeho lidem,+
19 na nádvořích Jehovova domu,+
v tvém středu, Jeruzaléme.
118 Vzdávejte díky Jehovovi, protože je dobrý+
a jeho věrná láska trvá navěky.
2 Ať teď Izrael řekne:
„Jeho věrná láska trvá navěky.“
3 Ať teď Áronovi potomci* řeknou:
„Jeho věrná láska trvá navěky.“
4 Ať ti, kdo se bojí Jehovy, teď řeknou:
„Jeho věrná láska trvá navěky.“
5 V tísni jsem vzýval Jah.*
Jah odpověděl a odvedl mě do bezpečí.*+
6 Jehova je na mé straně, nebudu se bát.+
Co mi může udělat člověk?+
8 Je lepší hledat útočiště u Jehovy
než spoléhat na lidi.+
9 Je lepší hledat útočiště u Jehovy
než spoléhat na knížata.+
10 Obklíčily mě všechny národy,
ale ve jménu Jehovy jsem je zahnal.+
11 Obklíčily mě, úplně mě obklíčily,
ale ve jménu Jehovy jsem je zahnal.
12 Obklíčily mě jako včely,
ale rychle uhasly, jako když shoří trní.
Ve jménu Jehovy jsem je zahnal.+
13 Tvrdě na mě doráželi,* abych padl,
ale Jehova mi pomohl.
14 Jah je můj úkryt a má síla,
stal se mou záchranou.+
15 Zvuk radování a záchrany*
je ve stanech těch, kdo jednají správně.
Jehovova pravice ukazuje svou moc.+
16 Jehovova pravice je vztyčená,
Jehovova pravice ukazuje svou moc.+
17 Ne, nezemřu, budu žít,
abych oznamoval skutky Jah.+
19 Otevřete mi brány spravedlnosti.*+
Vejdu do nich a budu chválit Jah.
20 Toto je Jehovova brána.
Projdou jí ti, kdo jednají správně.+
21 Budu tě chválit, protože jsi mi odpověděl+
a stal ses mou záchranou.
24 Toto je den, který udělal Jehova,
budeme mít radost a radovat se v něm.
25 Prosíme, Jehovo, zachraň nás!
Jehovo, dej nám prosím vítězství!
26 Požehnaný je ten, kdo přichází v Jehovově jménu.+
Žehnáme vám z Jehovova domu.
27 Jehova je Bůh
a dává nám světlo.+
28 Ty jsi můj Bůh, budu tě chválit,
můj Bůh, budu tě oslavovat.+
א [alef]
3 Nedopouštějí se ničeho špatného,
chodí po jeho cestách.+
4 Přikázal jsi,
aby se tvá nařízení pečlivě dodržovala.+
6 Když pak budu přemýšlet o všech tvých přikázáních,
nebudu se stydět.+
7 Když se budu učit tvá spravedlivá soudcovská rozhodnutí,
budu tě chválit s upřímným srdcem.
8 Budu zachovávat tvé předpisy.
Kéž mě nikdy úplně neopustíš.
ב [bet]
9 Jak může mladý muž udržet svou cestu čistou?
Tím, že se bude střežit a jednat podle tvého slova.+
10 Celým srdcem tě hledám.
Nenech mě odbočit od tvých přikázání.+
12 Ať jsi chválen, Jehovo,
uč mě své předpisy.
13 Svými rty oznamuji
všechna soudcovská rozhodnutí, která jsi vyslovil.
16 Mám rád tvé zákony,
na tvé slovo nezapomenu.+
ג [gimel]
17 Jednej se svým sluhou laskavě,
abych mohl žít a dodržovat tvé slovo.+
18 Otevři mi oči, abych jasně viděl
úžasné věci v tvém zákoně.
19 Jsem v zemi jenom cizinec.+
Neskrývej přede mnou svá přikázání.
20 Stále mě stravuje touha
po tvých soudcovských rozhodnutích.
21 Káráš troufalé lidi,
ty prokleté, kteří odbočují od tvých přikázání.+
22 Zbav mě* posměchu a pohrdání,
vždyť dodržuji tvé připomínky.
23 I když knížata zasedají a mluví proti mně,
tvůj sluha přemýšlí* o tvých předpisech.
ד [dalet]
26 Vyprávěl jsem ti o svých cestách a ty jsi mi odpověděl.
Uč mě své předpisy.+
28 Nespím zármutkem.
Posilni mě, jak jsi slíbil.*
29 Odvrať mě od cesty podvodu,+
projev mi přízeň a dej mi poznat svůj zákon.
30 Vybral jsem si cestu věrnosti.+
Tvá soudcovská rozhodnutí považuji za správná.
31 Lpím na tvých připomínkách.+
ה [he]
34 Dej mi porozumění,
abych zachovával tvůj zákon
a dodržoval ho celým srdcem.
36 Nakloň mé srdce ke svým připomínkám,
ne k sobeckému zisku.+
37 Odvrať mé oči, aby se nedívaly na to, co je bezcenné,+
dej, abych šel po tvé cestě a zůstal naživu.
39 Zbav mě potupy, která mě děsí,
vždyť tvá soudcovská rozhodnutí jsou dobrá.+
40 Vidíš, jak toužím po tvých nařízeních.
Ve své spravedlnosti mě zachovej naživu.
ו [vav]
41 Kéž pocítím tvou věrnou lásku, Jehovo,+
tvou záchranu, jak jsi slíbil,*+
42 a já odpovím tomu, kdo se mi vysmívá,
vždyť spoléhám na tvé slovo.
43 Nikdy mi neber z úst slovo pravdy,
vždyť doufám v* tvé soudcovské rozhodnutí.
44 Budu stále dodržovat tvůj zákon,
po celou věčnost.+
46 Budu mluvit o tvých připomínkách před králi
a nebudu se stydět.+
47 Tvá přikázání mám rád,
miluji je.+
ז [zajin]
50 To je mi útěchou v mém trápení,+
tvůj výrok mě zachovává naživu.
51 Troufalí lidé se mi krutě vysmívají,
ale já se od tvého zákona neodchyluji.+
53 Zmocňuje se mě vztek kvůli ničemům,
kteří opouští tvůj zákon.+
54 Tvé předpisy jsou pro mě písněmi,
ať žiji kdekoli.*
55 V noci myslím na tvé jméno, Jehovo,+
abych dodržoval tvůj zákon.
56 Je to můj zvyk,
protože chci zachovávat tvá nařízení.
ח [chet]
57 Jehova je můj podíl.+
Slíbil jsem, že budu dodržovat tvá slova.+
60 Neotálím a spěchám
dodržovat tvá přikázání.+
61 Omotaly mě provazy ničemů,
ale na tvůj zákon nezapomínám.+
62 O půlnoci vstávám, abych ti děkoval+
za tvá spravedlivá soudcovská rozhodnutí.
63 Jsem přítelem všech, kdo se tě bojí
a dodržují tvá nařízení.+
64 Země je plná tvé věrné lásky, Jehovo,+
uč mě své předpisy.
ט [tet]
65 Jehovo, jednal jsi se svým sluhou dobře,
jak jsi slíbil.*
66 Uč mě rozvaze a poznání,+
vždyť důvěřuji tvým přikázáním.
69 Troufalí lidé mě očerňují lžemi,
ale já celým srdcem zachovávám tvá nařízení.
71 Je dobré, že jsem zažil trápení,+
protože jsem se díky tomu naučil tvé předpisy.
י [jod]
73 Tvé ruce mě udělaly a zformovaly.
Dej mi porozumění,
abych se naučil tvá přikázání.+
75 Vím, Jehovo, že tvá soudcovská rozhodnutí jsou spravedlivá+
a že jsi mě trápil proto, že jsi věrný.+
78 Ať jsou troufalí lidé zahanbeni,
protože mi bezdůvodně* ubližují.
Já ale přemýšlím* o tvých nařízeních.+
79 Ať se ke mně vrátí ti, kdo se tě bojí,
ti, kdo znají tvé připomínky.
כ [kaf]
83 Jsem jako kožený měch vysušený dýmem,
ale na tvé předpisy nezapomínám.+
84 Jak dlouho bude muset tvůj sluha čekat?
Kdy vykonáš rozsudek nad mými pronásledovateli?+
85 Troufalí lidé pro mě kopou jámy,
ti, kdo vzdorují tvému zákonu.
86 Všechna tvá přikázání jsou důvěryhodná.
Lidé mě pronásledují bez důvodu. Pomoz mi!+
87 Málem mě sprovodili ze světa,
ale já jsem neopustil tvá nařízení.
88 Ve své věrné lásce mě zachovej naživu,
abych mohl dodržovat připomínky, které jsi vyslovil.
ל [lamed]
89 Jehovo, tvé slovo
přetrvá v nebesích navěky.+
90 Tvá věrnost trvá po všechny generace.+
Upevnil jsi zemi a ona stojí.+
91 Podle tvých soudcovských rozhodnutí jsou* tu dodnes,
vždyť to všechno ti slouží.
92 Kdybych neměl rád tvůj zákon,
dávno bych ve svém trápení zahynul.+
93 Nikdy nezapomenu na tvá nařízení,
protože jejich prostřednictvím mě zachováváš naživu.+
95 Zlí lidé na mě číhají, chtějí mě zničit,
ale já se pečlivě zamýšlím nad tvými připomínkami.
96 Viděl jsem, že všechno dokonalé má své hranice,
ale tvé přikázání je bez hranic.*
מ [mem]
97 Jak moc miluji tvůj zákon!+
98 Díky tvému přikázání jsem moudřejší než moji nepřátelé,+
protože je stále se mnou.
100 Jednám s větším porozuměním než starší muži,
protože zachovávám tvá nařízení.
101 Vyhýbám se všem špatným stezkám,+
protože chci dodržovat tvé slovo.
102 Neodchyluji se od tvých soudcovských rozhodnutí,
vždyť mě poučuješ.
103 Jak sladké jsou tvé výroky pro mé patro,
víc než med pro má ústa!+
נ [nun]
105 Tvé slovo je lampou pro mé kroky
a světlem pro mou cestu.+
106 Přísahal jsem, že budu zachovávat tvá spravedlivá soudcovská rozhodnutí,
a dodržím to.
107 Jsem velmi ztrápený.+
Jehovo, zachovej mě naživu, jak jsi slíbil.*+
110 Ničemové mi nastražili past,
ale já jsem neodbočil od tvých nařízení.+
112 Jsem rozhodnutý* poslouchat tvé předpisy
po celý život, až do konce.
ס [samech]
115 Pryč ode mě, zlí lidé!+
Chci zachovávat přikázání svého Boha.
Nedopusť, aby má naděje vedla ke zklamání.*+
118 Zavrhuješ všechny, kdo od tvých předpisů odbočují,+
protože jsou to lháři a podvodníci.
119 Všechny ničemy na zemi odstraňuješ jako bezcennou strusku.+
Proto miluji tvé připomínky.
120 Celý* se třesu strachem z tebe,
před tvými soudcovskými rozhodnutími mám bázeň.
ע [ajin]
121 Dělám to, co je správné a spravedlivé.
Nenechávej mě napospas těm, kdo mě utlačují!
122 Zajisti,* aby se tvému sluhovi dobře dařilo.
Ať mě neutlačují troufalí lidé.
125 Jsem tvůj sluha, dej mi porozumění,+
abych chápal tvé připomínky.
126 Přišel čas, abys jednal, Jehovo,+
vždyť porušují tvůj zákon.
פ [pe]
129 Tvé připomínky jsou obdivuhodné,
proto je dodržuji.
134 Osvoboď* mě od utlačovatelů
a já budu dodržovat tvá nařízení.
136 Z očí mi tečou proudy slz,
protože lidé nedodržují tvůj zákon.+
צ [cade]
138 Připomínky, které dáváš, jsou správné
a naprosto spolehlivé.
139 Stravuje mě horlivost,+
protože moji nepřátelé zapomínají na tvá slova.
141 Jsem bezvýznamný a opovrhovaný,+
přesto nezapomínám na tvá nařízení.
143 I když zažívám tíseň a těžkosti,
nepřestávám mít rád tvá přikázání.
144 Tvé připomínky jsou správné, a to navěky.
Dej mi porozumění,+ ať zůstanu naživu.
ק [kof]
145 Volám celým srdcem, odpověz mi, Jehovo.
Budu zachovávat tvé předpisy.
146 Vzývám tě. Zachraň mě!
Budu dodržovat tvé připomínky.
149 Vyslechni mě ve své věrné lásce.+
Jehovo, ve své spravedlnosti mě zachovej naživu.
150 Ti, kdo se chovají nestoudně,* se ke mně blíží,
jsou daleko od tvého zákona.
152 Už dávno vím, že jsi své připomínky
ustanovil navěky.+
ר [reš]
153 Podívej se, jak trpím, a vysvoboď mě,+
vždyť nezapomínám na tvůj zákon.
154 Zastaň se mě* a vysvoboď mě.+
Zachovej mě naživu, jak jsi slíbil.*
155 Ničemové jsou od záchrany daleko,
protože nechtějí poslouchat tvé předpisy.+
156 Tvoje milosrdenství je velké, Jehovo.+
Ve své spravedlnosti mě zachovej naživu.
157 Mých pronásledovatelů a nepřátel je mnoho,+
ale já se neodchyluji od tvých připomínek.
158 Na zrádce se dívám s odporem,
protože nedbají na tvé výroky.+
159 Vidíš, jak miluji tvá nařízení!
Jehovo, ve své věrné lásce mě zachovej naživu.+
160 Podstatou tvého slova je pravda+
a všechna tvá spravedlivá soudcovská rozhodnutí jsou věčná.
ש [sin] nebo [šin]
162 Raduji se z tvých výroků+
jako ten, kdo našel velkou kořist.
164 Sedmkrát denně tě chválím
za tvá spravedlivá soudcovská rozhodnutí.
166 Doufám v záchranu od tebe, Jehovo,
a zachovávám tvá přikázání.
167 Dodržuji tvé připomínky
a vroucně je miluji.+
168 Zachovávám tvá nařízení a připomínky,
ty přece víš o všem, co dělám.+
ת [tav]
169 Jehovo, kéž k tobě dolehne mé volání o pomoc.+
Prostřednictvím svého slova mi dej porozumění.+
170 Kéž se k tobě dostane má prosba o přízeň.
Zachraň mě, jak jsi slíbil.*
171 Ať mé rty překypují chválou,+
vždyť mě učíš své předpisy.
172 Ať můj jazyk opěvuje tvé výroky,+
vždyť všechna tvá přikázání jsou správná.
174 Toužím po záchraně od tebe, Jehovo,
a tvůj zákon mám rád.+
175 Ať zůstanu naživu, abych tě mohl chválit.+
Kéž mi pomáhají tvá soudcovská rozhodnutí.
Píseň výstupů.*
2 Jehovo, zachraň mě před prolhanými rty,
před zrádným jazykem.
3 Co ti Bůh udělá a jak tě potrestá,*
zrádný jazyku?+
4 Ostrými šípy+ válečníka
a hořícími uhly+ z janovce.
5 Běda mi, vždyť žiji jako cizinec v Mešeku!+
Bydlím mezi kedarskými+ stany.
6 Už moc dlouho bydlím s těmi,
kdo nenávidí pokoj.+
7 Chci pokoj, ale ať řeknu cokoli,
oni chtějí bojovat.
Píseň výstupů.
121 Zvedám oči k horám.+
Odkud mi přijde pomoc?
2 Pomoc mi přichází od Jehovy,+
Tvůrce nebe a země.
3 Nedovolí, aby ti uklouzla* noha.+
Tvůj strážce nikdy nebude ospalý.
4 Strážce Izraele
nikdy nebude ospalý ani nepůjde spát.+
8 Jehova tě bude chránit při všem, co děláš,*
odteď až navěky.
Píseň výstupů. Od Davida.
122 Zaradoval jsem se, když mi řekli:
„Pojďme do Jehovova domu.“+
2 A teď stojíme
v tvých branách, Jeruzaléme.+
3 Jeruzalém je vystavěn jako město,
které je spojeno v jeden celek.+
6 Proste o pokoj pro Jeruzalém.+
Ti, kdo tě milují, město, budou bez starostí.
7 Ať pokoj vládne uvnitř tvých hradeb,*
klid uvnitř tvých opevněných věží.
8 Kvůli svým bratrům a přátelům řeknu:
„Kéž je v tobě pokoj.“
9 Kvůli domu Jehovy, našeho Boha,+
budu usilovat o tvé dobro.
Píseň výstupů.
123 Zvedám oči k tobě,+
který sedíš na trůnu v nebesích.
2 Jako oči sluhů vzhlížejí k ruce jejich pána
a oči služky k ruce její paní,
tak naše oči vzhlížejí k Jehovovi, našemu Bohu,+
dokud nám neprojeví přízeň.+
3 Projev nám přízeň, Jehovo, projev nám přízeň,
vždyť jsme přesyceni pohrdáním.+
4 Jsme přesyceni posměchem sebejistých lidí
a pohrdáním povýšených.
Píseň výstupů. Od Davida.
124 „Kdyby Jehova nebyl s námi,“+
ať teď Izrael řekne,
2 „kdyby Jehova nebyl s námi,+
když na nás lidé zaútočili,+
3 pak by nás zaživa spolkli,+
když proti nám planul jejich hněv.+
4 Pak by nás odplavily vody,
smetla by nás bystřina.+
5 Převalily by se přes nás rozbouřené vody.
6 Ať je Jehova chválen
za to, že nás nevydal jako kořist jejich zubům.
7 Unikli jsme jako pták z pasti lovce.+
Past byla protržena
a my jsme unikli.+
8 Naše pomoc je ve jménu Jehovy,+
Tvůrce nebe a země.“
Píseň výstupů.
3 Žezlo ničemnosti nebude navždy utlačovat zemi těch, kdo jednají správně,+
5 Ty, kdo odbočují na své pokřivené cesty,
Jehova odstraní spolu s těmi, kdo páchají zlo.+
Kéž je nad Izraelem pokoj.
Píseň výstupů.
126 Když Jehova přivedl zpátky sionské zajatce,+
připadalo nám to jako sen.
2 Tehdy naše ústa naplnil smích
a náš jazyk křičel radostí.+
Tehdy se mezi národy říkalo:
„Jehova pro ně udělal velké věci.“+
3 Jehova pro nás udělal velké věci+
a my jsme radostí bez sebe.
5 Ti, kdo sejí v slzách,
budou sklízet s radostným křikem.
6 Ten, kdo vychází, i když pláče,
a nese si vak semene,
se určitě vrátí s radostným křikem+
a přinese si snopy.+
Píseň výstupů. Od Šalomouna.
127 Pokud dům nestaví Jehova,
je marné, že na něm stavitelé tvrdě pracují.+
Pokud město nestřeží Jehova,+
je marné, že strážci bdí.
2 Je marné, že brzy vstáváte,
že jste dlouho vzhůru,
že těžce vyděláváte na chleba.
Vždyť on se o své milované stará a dopřává jim spánek.+
4 Synové mládí
jsou jako šípy v ruce silného muže.+
5 Šťastný je muž, který jimi naplnil svůj toulec.+
Píseň výstupů.
2 Budeš jíst plody své tvrdé práce.
Budeš šťastný a dobře se ti povede.+
3 Tvá manželka bude uvnitř domu jako plodná réva,+
tvoji synové budou kolem stolu jako výhonky olivovníku.
4 Takové požehnání bude mít muž,
který se bojí Jehovy.+
5 Jehova ti požehná ze Sionu.
Kéž po všechny dny svého života vidíš, jak se Jeruzalému dobře daří,+
6 a kéž vidíš syny svých synů.
Kéž je nad Izraelem pokoj.
Píseň výstupů.
129 „Od mého mládí na mě stále útočí,“+
ať teď Izrael řekne,
2 „od mého mládí na mě stále útočí,+
ale nepřemohli mě.+
3 Oráči mi orali po zádech,+
dělali dlouhé brázdy.“
5 Všichni, kdo nenávidí Sion,
budou zahanbeni a potupně se dají na ústup.+
6 Budou jako tráva na střechách,
která uschne dřív, než ji vytrhají,
7 která nenaplní ruku žence
ani náruč toho, kdo sbírá snopy.
8 Kolemjdoucí neřeknou:
„Ať máte Jehovovo požehnání.
Žehnáme vám v Jehovově jménu.“
Píseň výstupů.
130 Z hlubin tě volám, Jehovo.+
2 Jehovo, slyš můj hlas.
Kéž nasloucháš mým naléhavým prosbám o pomoc.
4 Vždyť u tebe je pravé odpuštění,+
aby k tobě lidé měli posvátnou úctu.*+
5 Doufám v Jehovu, celou duší* v něj doufám,
čekám na jeho slovo.
8 Vyplatí Izrael ze všech jejich provinění.
Píseň výstupů. Od Davida.
131 Jehovo, mé srdce není pyšné
ani mé oči nejsou povýšené,+
neusiluji o věci, které jsou příliš velké,+
ani o to, co je nad mé možnosti.
Jsem spokojený jako malé* dítě.
3 Ať Izrael čeká na Jehovu+
odteď až navěky.
Píseň výstupů.
132 Jehovo, pamatuj na Davida
a na všechna jeho utrpení,+
2 na to, jak přísahal Jehovovi,
jak slavnostně slíbil Jákobovu Mocnému:+
3 „Nevejdu do svého stanu, do svého domu,+
nelehnu si na lehátko, na postel,
4 nedopřeji svým očím spánek
ani svým víčkům dřímotu,
5 dokud nenajdu místo pro Jehovu,
9 Ať si tvoji kněží oblečou spravedlnost
a tvoji věrní ať křičí radostí.
11 Jehova Davidovi přísahal,
své slovo určitě nevezme zpět:
12 Pokud budou tvoji synové dodržovat mou smlouvu
a dbát na připomínky, které je učím,+
i jejich synové
budou navždy sedět na tvém trůnu.“+
14 „To je mé místo odpočinku navždy.
Tady budu bydlet,+ to je mé přání.
15 Bohatě mu požehnám zásobami jídla
a jeho chudé nasytím chlebem.+
17 Tam způsobím, že Davidova moc* poroste.
Připravil jsem lampu pro svého pomazaného.+
Píseň výstupů. Od Davida.
133 Jak je dobré a příjemné,
když spolu bratři bydlí v jednotě!+
Jehova přikázal, že právě tam má být jeho požehnání –
věčný život.
Píseň výstupů.
3 Kéž ti Jehova, Tvůrce nebe a země,
požehná ze Sionu.
135 Chvalte Jah!*
Chvalte Jehovovo jméno,
vzdávejte chválu, Jehovovi sluhové,+
2 vy, kdo sloužíte v Jehovově domě,
na nádvořích domu našeho Boha.+
3 Chvalte Jah, protože Jehova je dobrý.+
Chvalte zpěvem* jeho jméno, protože je příjemné.*
5 Dobře vím, že Jehova je velký,
náš Pán je větší než všichni ostatní bohové.+
6 Cokoli chce Jehova dělat, to dělá+ –
v nebi i na zemi, v mořích i ve všech hlubinách.
8 Srazil egyptské prvorozené,
člověka i zvíře.+
10 Srazil mnoho národů+
a pobil mocné krále+ –
11 amorejského krále Sichona,+
bašanského krále Oga+
a všechna kananejská království.
12 Dal jejich zemi jako dědictví,
jako dědictví svému lidu Izraeli.+
13 Jehovo, tvé jméno trvá věčně.
Jehovo, tvá sláva* trvá po všechny generace.+
15 Modly národů jsou stříbro a zlato,
dílo lidských rukou.+
V jejich ústech není dech.+
19 Izraelský lide,* chval Jehovu.
Áronovi potomci,* chvalte Jehovu.
20 Leviho potomci,* chvalte Jehovu.+
Vy, kdo se bojíte Jehovy, chvalte Jehovu.
Chvalte Jah!+
2 Vzdávejte díky Bohu bohů,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
3 Vzdávejte díky Pánovi pánů,
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
6 Rozprostřel zemi nad vodami,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
7 Udělal velká světla,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky,
8 slunce, aby vládlo dni,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky,
9 měsíc a hvězdy, aby vládly noci,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
10 Srazil egyptské prvorozené,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
11 Vyvedl Izraelity z jejich středu,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky,
12 silnou rukou+ a vztaženou paží,
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
13 Rozdělil Rudé moře na dvě části,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
14 Převedl Izrael jeho středem,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
15 Setřásl faraona a jeho vojsko do Rudého moře,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
16 Vedl svůj lid pustinou,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
17 Srazil velké krále,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
18 Zabil mocné krále,
vždyť jeho věrná láska trvá navěky,
19 amorejského krále Sichona,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky,
20 a bašanského krále Oga,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
21 Dal jejich zemi jako dědictví,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky,
22 jako dědictví svému služebníkovi Izraeli,
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
24 Osvobozoval nás od nepřátel,+
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
26 Vzdávejte díky Bohu nebes,
vždyť jeho věrná láska trvá navěky.
3 Naši věznitelé nás tam žádali o píseň,+
ti, kdo se nám posmívali, se chtěli pobavit:
„Zazpívejte nám jednu ze sionských písní.“
4 Jak můžeme zpívat Jehovovu píseň
na cizí půdě?
6 Ať se mi jazyk přilepí k patru,
pokud na tebe přestanu myslet,
pokud Jeruzalém nebude
mou největší radostí.+
7 Vzpomeň si, Jehovo,
co říkali Edomité v den, kdy Jeruzalém padl:
„Zboř ho! Zboř ho až do základů!“+
8 Babylonská dcero, která budeš brzy zpustošena,+
šťastný bude ten, kdo ti odplatí
a zachová se k tobě jako ty k nám.+
9 Šťastný bude ten, kdo popadne tvé děti
a rozrazí je o skálu.+
Od Davida.
138 Celým srdcem tě budu chválit.+
Před jinými bohy
tě budu chválit zpěvem.*
2 Budu se klanět směrem k tvému svatému chrámu*+
a budu chválit tvé jméno+
kvůli tvé věrné lásce a věrnosti.
Vždyť jsi své slovo a své jméno vyvýšil nad všechno ostatní.*
4 Budou tě chválit všichni králové země, Jehovo,+
protože uslyší sliby, které jsi vyslovil.
5 Budou zpívat o Jehovových cestách,
vždyť Jehovova sláva je velká.+
7 I kdybych se ocitl v nebezpečí, zachováš mě naživu.+
Vztáhneš ruku proti hněvu mých nepřátel,
tvá pravice mě zachrání.
8 Jehova dokončí všechno, co je v můj prospěch.
Jehovo, tvá věrná láska trvá navěky.+
Neopouštěj díla svých rukou.+
Pro dirigenta. Od Davida. Žalm.
139 Jehovo, prozkoumal jsi mě a znáš mě.+
2 Víš, kdy si sedám a kdy vstávám.+
Zdálky rozeznáváš mé myšlenky.+
4 Ještě nemám slovo na jazyku,
a ty, Jehovo, o něm už dobře víš.+
5 Obklopil jsi mě ze všech stran
a pokládáš na mě svou ruku.
7 Kam můžu uniknout před tvým duchem,
kam můžu utéct před tvou tváří?+
9 Kdybych odletěl na křídlech úsvitu
a usadil se u nejvzdálenějšího moře,
10 i tam by mě vedla tvá ruka,
tvá pravice by mě držela.+
11 Kdybych si řekl: „Určitě mě přikryje tma!“,
pak by se noc kolem mě stala světlem.
12 Pro tebe by ani tma nebyla příliš temná,
noc by byla jasná jako den.+
Pro tebe je tma jako světlo.+
14 Chválím tě za to, jak úžasně jsem vytvořený, naplňuje mě to bázní.+
Tvá díla jsou obdivuhodná,+
to moc dobře vím.
15 Mé kosti před tebou nebyly utajené,
když jsem byl dělán vskrytu,
když jsem byl tkán v hlubinách země.+
16 Tvé oči viděly už můj zárodek.
Ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části
i dny, kdy měly být utvořeny,
ještě před tím, než každá z nich začala existovat.
17 Jak vzácné jsou pro mě tvé myšlenky!+
Bože, jak ohromný je jejich počet!+
18 Kdybych je zkusil spočítat, bylo by jich víc než zrnek písku.+
Když se probudím, jsem v mysli zase s tebou.*+
19 Bože, kdybys tak zabil ničemy!+
21 Nemám snad nenávist k těm, kdo tě nenávidí, Jehovo?+
Nehnusím si ty, kdo se proti tobě bouří?+
22 Necítím k nim nic než nenávist.+
Stali se pro mě skutečnými nepřáteli.
23 Prozkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce.+
Vyzkoušej mě a poznej, co mě trápí.*+
Pro dirigenta. Davidův žalm.
140 Jehovo, osvoboď mě od zlých lidí,
ochraň mě před násilníky,+
2 před těmi, kdo v srdci plánují zlé věci+
a celý den vyvolávají boje.
4 Chraň mě, Jehovo, před rukama ničemů,+
střež mě před násilníky,
před těmi, kdo mi plánují podrazit nohy.
5 Pyšní na mě chystají past,
s pomocí provazů rozprostírají u cesty síť.+
Kladou mi léčky.+ (Sela)
6 Říkám Jehovovi: „Ty jsi můj Bůh.
Jehovo, naslouchej mým naléhavým prosbám o pomoc.“+
7 Svrchovaný pane Jehovo, můj silný zachránce,
kryješ mi hlavu v den bitvy.+
8 Jehovo, neplň touhy ničemů.
Nedopřej jejich úkladům úspěch, aby se nepovyšovali.+ (Sela)
9 Ať na hlavy těch, kdo mě obkličují,
padne zlo, které vychází z jejich rtů.+
10 Ať na ně prší žhavé uhly.+
11 Pro pomlouvače ať na zemi není místo.+
Násilníky ať pronásleduje zlo a srazí je.
12 Vím, že Jehova obhájí bezvýznamné
a chudým zajistí spravedlnost.+
Davidův žalm.
141 Jehovo, vzývám tě.+
Rychle mi přijď na pomoc!+
Naslouchej, když k tobě volám.+
2 Kéž je má modlitba před tebou připravená jako kadidlo,+
mé pozvednuté ruce jako večerní obilná oběť.+
3 Postav stráž k mým ústům, Jehovo,
postav hlídku ke dveřím mých rtů.+
4 Nedovol, aby mé srdce mělo sklon k něčemu špatnému,+
ať se nepodílím na ničemných skutcích se zlými lidmi.
Nikdy si nechci pochutnávat na jejich lahůdkách.
5 Když mě uhodí ten, kdo jedná správně,* je to projev věrné lásky,+
když mě pokárá, je to olej na mou hlavu,+
který nikdy neodmítnu.+
Pokud ho postihne neštěstí, budu se za něj stále modlit.
6 Přestože soudci lidu byli svrženi z útesu,
lidé budou naslouchat mým slovům, protože jsou příjemná.
7 Jako po oráči zůstávají hroudy půdy,
tak jsou naše kosti poházeny u ústí hrobu.*
8 Ale mé oči vzhlíží k tobě, Svrchovaný pane Jehovo.+
U tebe hledám útočiště.
Neber mi život.*
9 Chraň mě před čelistmi pasti, kterou mi nastražili,
před léčkami těch, kdo páchají zlo.
10 Všichni ničemové spolu padnou do vlastních sítí,+
ale já bezpečně projdu kolem.
Maskil.* Od Davida, když byl v jeskyni.+ Modlitba.
142 Volám k Jehovovi o pomoc,+
naléhavě prosím Jehovu o přízeň.
A ty dáváš pozor na mou cestu.+
Na stezce, po které jdu,
mi nastražili pasti.
Nemám kam utéct,+
nikdo se o mě nezajímá.
5 Jehovo, k tobě volám o pomoc.
6 Naslouchej mému volání,
vždyť jsem se dostal na úplné dno.
Osvoboď mě od mých pronásledovatelů,+
jsou silnější než já.
7 Vyveď mě z kobky
a já budu chválit tvé jméno.
Ti, kdo jednají správně, ať se kolem mě shromáždí,
protože se mnou jednáš laskavě.
Davidův žalm.
143 Jehovo, vyslechni mou modlitbu,+
naslouchej mé naléhavé prosbě o pomoc.
Odpověz mi, vždyť jsi věrný a spravedlivý.
3 Pronásleduje mě nepřítel,
zašlapal můj život do země,
přinutil mě bydlet ve tmě jako ti, kdo už jsou dávno mrtví.
6 Pozvedám k tobě ruce,
toužím po tobě jako vyprahlá země po dešti.+ (Sela)
8 Ať ráno slyším o tvé věrné lásce,
vždyť na tebe spoléhám.
Ukaž mi cestu, kterou bych měl jít,+
vždyť na tebe se obracím.
9 Osvoboď mě od mých nepřátel, Jehovo,
u tebe hledám ochranu.+
10 Uč mě, jak konat tvou vůli,+
vždyť jsi můj Bůh.
Tvůj duch je dobrý,
ať mě vede po rovné zemi.*
11 Jehovo, kvůli svému jménu mě zachovej naživu.
Ve své spravedlnosti mě vysvoboď z tísně.+
12 Ve své věrné lásce skoncuj s* mými nepřáteli,+
znič všechny, kdo se mnou špatně zachází,+
vždyť jsem tvůj sluha.+
Od Davida.
2 On je má věrná láska a má pevnost,
mé bezpečné útočiště* a můj osvoboditel,
můj štít a ten, u koho hledám úkryt,+
ten, kdo mi podrobuje národy.+
3 Jehovo, co je člověk, že by sis ho měl všímat,
syn smrtelného člověka, že bys mu měl věnovat pozornost?+
7 Natáhni ruce z výše a osvoboď mě,
zachraň mě z rozbouřených vod,
8 kteří mluví lži
a zvedají svou pravici, aby křivě přísahali.*
9 Bože, budu ti zpívat novou píseň.+
Za doprovodu lyry* tě budu chválit zpěvem,*
10 tebe, který dáváš králům vítězství,*+
který svého sluhu Davida osvobozuješ od smrtícího meče.+
11 Osvoboď mě, zachraň mě z rukou cizinců,
kteří mluví lži
a zvedají svou pravici, aby křivě přísahali.
12 Pak budou naši synové jako rychle rostoucí mladé stromky,
naše dcery jako zdobené sloupy v rozích paláce.
13 Naše zásobárny budou překypovat plodinami všeho druhu,
stáda ovcí na našich pastvinách se budou množit po tisících, po desetitisících.
14 Náš březí dobytek nepostihne nehoda* ani potrat,
na našich náměstích nebude slyšet zoufalý nářek.
15 Šťastný je lid, kterému se tak vede!
Šťastný je lid, jehož Bohem je Jehova!+
Chvála od Davida.
א [alef]
ב [bet]
ג [gimel]
ד [dalet]
4 Generace za generací bude chválit tvé činy.
Budou vyprávět o tvých mocných skutcích.+
ה [he]
5 Budou mluvit o slavné nádheře tvého majestátu+
a já budu přemýšlet o tvých úžasných činech.
ו [vav]
6 Budou mluvit o tvých bázeň vzbuzujících skutcích*
a já budu ohlašovat tvou velikost.
ז [zajin]
ח [chet]
ט [tet]
9 Jehova je dobrý ke všem+
a jeho milosrdenství je vidět ve všech jeho dílech.
י [jod]
כ [kaf]
11 Budou vyprávět o slávě tvého kralování+
a mluvit o tvé moci,+
ל [lamed]
12 aby se lidé dozvěděli o tvých mocných skutcích+
a slavné nádheře tvého kralování.+
מ [mem]
13 Tvé kralování je věčné,
tvá vláda trvá po všechny generace.+
ס [samech]
ע [ajin]
15 Oči všech s nadějí vzhlíží k tobě.
Ty jim dáváš potravu v pravý čas.+
פ [pe]
16 Otevíráš svou ruku
a uspokojuješ touhu všeho živého.+
צ [cade]
ק [kof]
ר [reš]
ש [šin]
ת [tav]
2 Budu chválit Jehovu celý svůj život.
Budu svého Boha chválit zpěvem,* dokud budu žít.
5 Šťastný je ten, komu pomáhá Jákobův Bůh,+
kdo vkládá naději v Jehovu, svého Boha,+
6 v Tvůrce nebe, země i moře
a všeho, co je v nich,+
v toho, kdo vždy zůstává věrný,+
7 v toho, kdo zjednává právo ošizeným,
v toho, kdo dává chléb hladovým.+
8 Jehova otvírá oči slepým.+
Jehova pozvedá sklíčené.+
Jehova miluje ty, kdo jednají správně.
9 Jehova chrání cizince.
10 Jehova bude králem věčně,+
Sione, tvůj Bůh bude vládnout generaci za generací.
Chvalte Jah!*
147 Chvalte Jah!*
Je dobré chválit zpěvem* našeho Boha.
Chválit ho je příjemné a vhodné!+
3 Uzdravuje ty, kdo mají ztrápené srdce,
ovazuje jim rány.
4 Zná počet hvězd,
všechny je nazývá jménem.+
6 Mírné lidi Jehova pozvedá,+
ale špatné shazuje k zemi.
7 Zpívejte Jehovovi děkovné písně,
za doprovodu harfy chvalte našeho Boha zpěvem,
8 toho, kdo pokrývá nebesa oblaky,
toho, kdo dává zemi déšť,+
toho, kdo nechává na horách rašit trávu.+
12 Oslavuj Jehovu, Jeruzaléme.
Chval svého Boha, Sione.
13 Zesiluje závory tvých bran,
žehná tvým synům v tvém středu.
15 Posílá svůj příkaz na zem,
jeho slovo běží rychle.
17 Shazuje kroupy* jako kousky chleba.+
Kdo může snést jeho chlad?+
18 Vysílá své slovo, a ony tají.
Zafouká svým větrem,+ a vody tečou.
19 Oznamuje své slovo Jákobovi,
své zákony a soudcovská rozhodnutí Izraeli.+
20 To neudělal pro žádný jiný národ,+
ty o jeho soudcovských rozhodnutích nic nevědí.
148 Chvalte Jah!*
Chvalte Jehovu v nebesích,+
chvalte ho ve výšinách.
3 Chvalte ho, slunce a měsíci.
Chvalte ho, všechny zářící hvězdy.+
4 Chvalte ho, nejvyšší nebesa*
i vody nad nebesy.
5 Ať chválí Jehovovo jméno,
vždyť na jeho příkaz byly stvořeny.+
7 Chvalte Jehovu na zemi,
velcí mořští tvorové a vodní hlubiny,
8 blesky a kroupy, sněhu a hustá oblaka,
bouřlivý větře, který plníš jeho slovo,+
9 hory a všechny pahorky,+
ovocné stromy a všechny cedry,+
10 divoká zvířata+ a všechna domácí zvířata,
plazi* a ptáci,
11 králové země a všechny národy,
knížata a všichni soudci země,+
12 mladí muži a mladé ženy,*
staří spolu s dětmi.*
13 Ať chválí Jehovovo jméno,
vždyť jen jeho jméno je nedosažitelně vysoko.+
Jeho vznešenost je nad zemí i nebem.+
Chvalte Jah!*
149 Chvalte Jah!*
2 Ať se Izrael raduje ze svého Vznešeného tvůrce,+
ať mají synové Sionu radost ze svého Krále.
4 Vždyť Jehova má radost ze svého lidu.+
Mírné zdobí záchranou.+
5 Ať věrní jásají ve své slávě,
ať na lůžku křičí radostí.+
6 Ať mají v hrdle písně, které chválí Boha,
a v ruce dvojsečný meč,
7 aby vykonali pomstu na národech
a potrestali je,
8 aby spoutali jejich krále řetězy
a jejich urozené železnými okovy,
9 aby vykonali rozsudek, který byl proti nim zapsaný.+
Taková čest patří všem jeho věrným.
Chvalte Jah!*
Chvalte Boha na jeho svatém místě.+
Chvalte ho pod nebem, které svědčí o jeho síle.*+
2 Chvalte ho za jeho mocná díla.+
Chvalte ho, protože je nesmírně velký.+
3 Chvalte ho troubením na roh.+
Chvalte ho lyrou a harfou.+
4 Chvalte ho tamburínou+ a kolovým tancem.
Chvalte ho strunnými nástroji+ a flétnou.*+
5 Chvalte ho zvučnými činely.
Chvalte ho řinčivými činely.+
6 Všechno, co dýchá, ať chválí Jah!
Dosl. „nechodí“.
Nebo „rozjímá nad ním“.
Nebo „spravedlivých“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „spravedlivých“.
Nebo „přemýšlí o“.
Nebo „radí se spolu“.
Nebo „jeho Kristu“.
Nebo „varovat“.
Dosl. „líbejte syna“.
Dosl. „on“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „široký prostor“.
Nebo „rozezná svého věrného“, „oddělí si svého věrného“.
Nebo „oběti spravedlnosti“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „muži krveprolévání a podvodu“.
Nebo „svatyni“.
Nebo „používají hladký jazyk“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „slituj se“.
Nebo „se o tobě nezmiňují“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazném hrobě lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „působím, že mé lůžko plave“.
Nebo „zestárly“.
Nebo „smuteční píseň“.
Nebo možná „a toho, kdo se bezdůvodně stavěl proti mně, jsem ušetřil“.
Nebo „zkouší srdce i ledviny“.
Nebo „vrhá veřejná odsouzení“.
Nebo „budu hrát“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo možná „ty, o jehož slávě se vypráví nad nebesy“.
Nebo „andělé“.
Dosl. „polní“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „budu hrát“.
Nebo „na celou věčnost“.
Nebo „úrodnou“.
Nebo „bezpečnou výšinou“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo možná „chamtivý si žehná“.
Nebo: „Nikdy se nezapotácím.“
Nebo „houští“.
Nebo „silných drápech“.
Nebo „dítě bez otce“.
Dosl. „smrtelný člověk ze země“.
Nebo „základy práva“.
Nebo „spravedliví“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „zářící“.
Nebo „spravedlivého“.
Nebo „jeho duše nenávidí, on bytostně nenávidí“.
Nebo možná „hořící uhly“.
Dosl. „podílem jejich poháru“.
Nebo „pocítí jeho přízeň“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „mluví hladkým rtem“.
Dosl. „se srdcem a srdcem“.
Nebo možná „tavicí peci postavené na zemi“.
Nebo „byl ke mně dobrý“.
Dosl. „chodí“.
Nebo „nezahanbuje“.
Dosl. „nemění přísahu“.
Nebo: „Ten ... se nikdy nezapotácí.“
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „nejhlubší city“, dosl. „ledviny“.
Nebo „se nikdy nezapotácím“.
Dosl. „má sláva je“.
Nebo „mé tělo přebývá“.
Nebo „nepřenecháš mou duši“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazném hrobě lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo možná „zkázu“.
Nebo „příjemnost“.
Dosl.: „Nakloň ke mně své ucho.“
Nebo „uzavřeli se do svého tuku“.
Nebo „povalili na zem“.
Nebo „tohoto systému“. Viz heslo Systém ve Slovníčku pojmů.
Nebo „jejichž podíl je v tomto životě“.
Nebo „a uvidím tvou podobu“.
Dosl. „roh záchrany“.
Nebo „bezpečná výšina“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „větru“.
Nebo „vodní kanály“.
Nebo „na prostorné místo“.
Dosl. „čistotu“.
Nebo „chudáky“.
Dosl. „povýšené oči“.
Nebo „podpírá“.
Nebo „kotníky“.
Nebo „dáš mi záda mých nepřátel“.
Dosl. „umlčím“.
Nebo „zeslábnou“.
Nebo „tvému jménu hrát“.
Nebo „dává slavná vítězství“.
Dosl. „semeni“.
Nebo „prostor“.
Nebo „zvuk“, nebo možná „měřicí šňůra“.
Nebo „obydlené, úrodné země“.
Nebo „přečištěného“.
Nebo „mnoha“.
Dosl. „považuje za tučnou“.
Nebo „radám“.
Nebo „vítězství“.
Nebo „přečištěného“.
Dosl. „délku dnů“.
Nebo „z tvého obličeje“.
Nebo „se nikdy nezapotácí“.
Dosl. „plod“.
Dosl. „jejich obličeje“.
Dosl. „tětivami“.
Dosl. „zpívat a hrát o tvojí moci“.
Možná nápěv nebo hudební styl.
Nebo „sídlíš mezi, sídlíš na“.
Nebo „nebyli zahanbeni“.
Nebo „mě haní“.
Dosl. „uvrhli na tebe“.
Dosl. „můj jediný“, vztahuje se na jeho život.
Dosl. „rukou“.
Dosl. „semeno“.
Dosl. „semeno“.
Dosl. „vaše srdce žije“.
Dosl. „tuční“.
Dosl. „semeno“.
Nebo možná „ke klidným vodám“.
Nebo „stezkách spravedlnosti“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „mě utěšují“.
Nebo „osvěžuješ“.
Tj. Jehovův.
Nebo „spravedlnost“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Dosl. „hledají tvůj obličej“.
Dosl. „zvedněte hlavy“.
Nebo „zvedněte se“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „které jsou odedávna“.
Nebo „podle práva“.
Dosl. „semeno“.
Nebo „ryzost“.
Dosl. „vyplať“.
Nebo „chodím v ryzosti“.
Nebo „nejhlubší city“, dosl. „ledviny“.
Dosl. „nesedávám“.
Nebo „nestýkám se s pokrytci“.
Dosl. „nesedávám“.
Nebo „muži, kteří prolévají krev“.
Dosl. „vyplať“.
Dosl. „ve shromážděních“.
Nebo „rozjímat při pohledu“.
Nebo „svatyni“.
Nebo „Jehovovi hrát“.
Nebo možná: „Pevně věřím, že ... budu zažívat Jehovovu dobrotu.“
Nebo „hrobu“.
Nebo „uctívejte“.
Nebo možná „kvůli nádheře jeho svatosti“.
Zjevně pohoří Libanon.
Nebo „nebeským oceánem“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „hrobu“.
Nebo „hrajte Jehovovi“.
Dosl. „svaté památce“.
Nebo „dobrá vůle“.
Nebo: „Nikdy se nezapotácím.“
Nebo „dobrou vůli“.
Nebo „dobrá moje krev“.
Nebo „hrobu“.
Nebo „aby tě má sláva“.
Dosl.: „Nakloň ke mně své ucho.“
Nebo „věrný Bože“.
Nebo „prostorné“.
Nebo „i duše a břicho“.
Nebo „mysli“.
Dosl. „časy“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazném hrobě lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „před hádkou jazyků“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „přikryt“.
Nebo „nelibost“.
Nebo „moje životní vláha se změnila“.
Nebo „desetistrunného nástroje“.
Nebo „mu hrajte“.
Nebo „dechem“.
Dosl. „všechno jejich vojsko“.
Nebo „radu“.
Nebo „myšlenky“.
Nebo „rada“.
Nebo „vítězství“.
Tj. Jehovy.
Nebo „mladí lvi s hřívou“.
Nebo „na spravedlivé“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „skleslí na duchu“.
Nebo „neštěstí“.
Nebo „spravedlivé“.
Malé štíty obvykle nosili lukostřelci.
Nebo „dvojsečnou“.
Nebo „vracela se mi na prsa“.
Nebo možná „bezbožníci se vysmívají za kus chleba“.
Dosl. „můj jediný“, vztahuje se na jeho život.
Nebo „mladými lvy s hřívou“.
Dosl. „spolkli“.
Nebo „rozjímat“.
Dosl. „Boží“.
Nebo „zachraňuješ“.
Dosl. „tučnosti“.
Nebo „nerozpaluj“.
Nebo „ve své zemi“.
Nebo „ať je tvou největší radostí Jehova“.
Dosl. „uval svou cestu na“.
Nebo „tvá spravedlnost“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „trpělivě“.
Nebo možná „nerozčiluj se, vždyť to jen škodí“.
Nebo „pokorní“.
Nebo „spravedlivému“.
Nebo „spravedlivý“.
Nebo „spravedlivé“.
Dosl. „zná dny bezúhonných“.
Nebo „spravedlivý“.
Nebo „projevuje přízeň“.
Nebo „upevňuje“.
Nebo „svou rukou“.
Nebo „spravedlivého“.
Nebo „jídlo“.
Tj. v Božích očích. Nebo „spravedliví“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „spravedlivého“.
Nebo „polohlasem pronášejí“.
Nebo „spravedlivého“.
Nebo „ryzího“.
Nebo „spravedlivé“.
Nebo „k připomínání“.
Dosl. „není na mém těle zdravé místo“.
Dosl. „má bedra jsou plná žáru“.
Nebo „hlasitě sténám“.
Dosl. „živí“.
Nebo možná „ale těch, kdo jsou bezdůvodně mými nepřáteli, je mnoho“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „chránit náhubkem“.
Nebo „rozjitřená“.
Dosl. „rozpálilo se“.
Nebo „vzdychal“.
Nebo „jak jsem pomíjivý“.
Dosl. „dlaně“.
Dosl. „dělá hluk“.
Nebo „osadník“.
Nebo „trpělivě jsem čekal na“.
Nebo „ty, kdo se uchylují k podvodu“.
Nebo „z oběti a daru jsi neměl potěšení“.
Dosl. „ve svitku knihy“.
Nebo „toužím“.
Dosl. „srdce“.
Nebo „chudé, bezvýznamné“.
Nebo „obrátil se proti mně“.
Nebo „ryzosti“.
Nebo „od věků na věky“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „pomalu“.
Nebo „malé hoře“.
Nebo možná „jako by mi drtili kosti“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo: „Dej Jákobovi velkolepou záchranu.“
Nebo „z ceny za ně“.
Dosl. „přísloví“.
Dosl. „vyplať“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „moje díla jsou“.
Nebo „perem“.
Nebo „opisovače“.
Nebo „úspěchu“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „tě bude učit“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „královna“.
Nebo „obměkčovat tvůj obličej“.
Dosl. „uvnitř“.
Dosl. „lemovaný“.
Nebo možná „ve vyšívaném rouchu“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „bezpečnou výšinou“.
Nebo možná „a štíty“.
Nebo „beraního rohu, trubky“.
Nebo „hrajte Bohu“.
Dosl. „štíty“.
Nebo „bezpečnou výšinou“.
Nebo „se po domluvě sešli“.
Dosl. „dcery“.
Nebo „náspů“.
Nebo možná „dokud nezemřeme“.
Nebo „tohoto systému“. Viz heslo Systém ve Slovníčku pojmů.
Dosl. „synové lidstva i synové muže“.
Dosl. „provinění“.
Nebo „výplatní“.
Dosl. „jámu“.
Nebo „šeol“, tj. obrazný hrob lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „šeol“, tj. obrazný hrob lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „ruky“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „ten Božský, Bůh, Jehova“.
Nebo „od východu k západu“.
Nebo „poučování“.
Dosl. „moje slova házíš za sebe“.
Nebo možná „připojíš se k němu“.
Nebo „házíš špínu“.
Nebo „v mysli“.
Nebo „jen proti tobě“.
Nebo „jsi spravedlivý“.
Dosl. „moje matka mě počala v hříchu“.
Nebo „mé skryté já“.
Nebo „skryj“.
Nebo „zahlaď“.
Dosl. „kéž mě podporuješ ochotným duchem“.
Nebo „nepohrdneš“.
Nebo „obětí spravedlnosti“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „pro kterého není tvrzí Bůh“.
Nebo „nacházel úkryt v“.
Nebo „potížím, které způsobil“.
Nebo „protože je to dobré“.
Viz Slovníček pojmů.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo možná „strachem, když není čeho se bát“.
Dosl. „táboří proti tobě“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „ujmi se mého případu“.
Nebo: „Nemají Boha před sebou.“
Dosl. „umlč je“.
Nebo „protože je to dobré“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „neschovávej se, když prosím o pomoc“.
Dosl. „rozděl jejich jazyk“.
Nebo „člověk, který je mi roven“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „a jsem rozbouřený“.
Dosl. „vyplatí“.
Vztahuje se na bývalého přítele zmíněného ve 13. a 14. verši.
Nebo „břemeno“.
Nebo „spravedlivý“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „potácel se“.
Nebo „ti, kdo prolévají krev“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „chňape po mně“.
Dosl. „tělo“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „má slávo“.
Nebo „ti budu hrát“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „od lůna“.
Nebo „zkažení“.
Nebo „mladým lvům s hřívou“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „krvelačnými muži“.
Nebo „štěkají“.
Nebo „překypuje“.
Nebo „bezpečná výšina“.
Nebo „štěkají“.
Nebo „tobě budu hrát“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo možná „dal jsi“.
Nebo možná „ve svém svatém místě“.
Nebo „nížinu“.
Dosl. „pevnost“.
Nebo možná „opevněnému“.
Nebo „umdlévá“.
Dosl. „dnům“.
Nebo „bydlet“.
Nebo „dej mu“.
Nebo „hrát tvému jménu“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „bezpečná výšina“.
Nebo možná: „Všichni to děláte, jako by byl šikmou stěnou, kamennou zdí, která se každou chvíli zhroutí.“
Nebo „zbavit jeho důstojného postavení“.
Nebo „mlčky čekej, má duše“.
Dosl. „mé tělo [se vyčerpalo]“.
Dosl. „jako tukem a tučností“.
Nebo „lišek“.
Nebo „bude se chlubit“.
Nebo „povzbuzují se k páchání zla“.
Nebo „budou se chlubit“.
Dosl. „těla“.
Nebo „svatyně“.
Dosl. „on“.
Dosl. „je“.
Dosl. „tiší“.
Dosl. „aby přetékala“.
Nebo „hrůbky“.
Dosl. „kapou tučností“.
Dosl. „kapou“.
Nebo „nížiny“.
Nebo „hrajte“.
Nebo „staví naši duši do života“.
Nebo „potáceli se“.
Dosl. „na naše boky“.
Dosl. „naší hlavě“.
Nebo „ctít“.
Nebo „hrajte“.
Nebo možná „na oblacích“.
„Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „dětí bez otce“.
Dosl. „soudcem“.
Nebo „buřiči“.
Dosl. „vyšel před“.
Dosl. „kanulo“.
Dosl. „dědictví“.
Nebo možná „ohradami pro ovce“.
Nebo „žlutavě zeleného“.
Dosl. „v ní“.
Nebo „bylo to, jako kdyby na Calmonu sněžilo“.
Nebo „majestátní“.
Nebo „touží mít“.
Nebo „dary v podobě lidí“.
Nebo „prochází se“.
Dosl. „ve shromážděních“.
Nebo možná „aby národy dusaly po“.
Nebo možná „přijdou vyslanci“.
Nebo „hrajte Jehovovi“.
Dosl. „tvé“.
Nebo „kdo jsou bezdůvodně mými nepřáteli“.
Nebo možná „když jsem plakal a postil se“.
Dosl. „příslovím“.
Nebo „jáma“.
Nebo „přibliž se k mé duši a vyžádej si ji zpět“.
Nebo „a jsem na pokraji zoufalství“.
Nebo „jedovatou rostlinu“.
Dosl. „boky“.
Nebo „vztek“.
Nebo „ohrazený tábor“.
Nebo „ať nemají podíl na tvé spravedlnosti“.
Nebo „života“.
Nebo „k připomínání“.
Dosl. „nakloň ke mně své ucho“.
Nebo „spočítat“.
Dosl. „paži“.
Nebo „vodních hlubin“.
Nebo „ti hrát“.
Nebo „vyplatil mou duši“.
Nebo „rozjímat“.
Dosl. „soudí“.
Dosl. „rašit“.
Nebo „bude vládnout“.
Tj. Eufratu.
Nebo „Šeby“.
Nebo „bezvýznamných“.
Nebo „vyplatí jejich duši“.
Nebo „vychloubačům“.
Nebo „jejich břicho je tučné“.
Dosl. „tukem“.
Dosl. „jeho“.
Dosl. „generaci tvých synů“.
Dosl. „pohrdneš jejich obrazem“.
Dosl. „v ledvinách“.
Dosl. „pravici“.
Dosl. „umlčíš každého“.
Nebo „nevěrně“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „dýmá“.
Dosl. „na své shromáždění“.
Nebo „místa shromáždění“.
Nebo „všechna místa, kde se uctívá Bůh“.
Nebo „napřáhni ji ze záhybu svého oděvu“, dosl. „od hrudi“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „světelné těleso“.
Dosl. „rozpouštěla“.
Dosl.: „Nevyvyšujte roh.“
Dosl. „nevyvyšujte roh do výše“.
Dosl. „sedliny“.
Nebo „hrát“.
Dosl. „rohů“.
Dosl. „rohy“.
Nebo „jsi zahalen světlem“.
Dosl. „odřízne ducha vůdců“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „je má ruka vztažená a netrne“.
Dosl. „můj duch slábne“.
Nebo „jak jsem hrával na strunách“.
Dosl. „v srdci“.
Dosl. „můj duch hledá“.
Nebo „probodává mě“.
Dosl. „pravice Nejvyššího změnila“.
Dosl. „paží“.
Dosl. „vyplatil“.
Nebo „obydlenou, úrodnou zemi“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „poučení“.
Dosl. „nakloňte ucho k“.
Dosl. „nepřipraveným“.
Dosl. „jejíž duch nebyl“.
Nebo „zeď“.
Dosl. „zkoušeli“.
Nebo „andělů“.
Nebo „mstitel“.
Dosl. „přikrýval“.
Nebo možná „že duch vychází a nevrací se“.
Nebo „smutek“.
Dosl. „ruku“.
Dosl. „vyplatil“.
Nebo možná „spalující horečce“.
Dosl. „jejich život“.
Dosl. „zkoušeli“.
Nebo „žárlivosti“.
Dosl. „a jeho panny nebyly chváleny“.
Dosl. „stan“.
Dosl. „postavil jako výšiny“.
Nebo „ryzím“.
Dosl. „přikryj“.
Dosl. „paží“.
Nebo možná „osvoboď“.
Dosl. „syny smrti“.
Nebo možná „mezi“.
Nebo „ukaž svůj jas“.
Dosl. „soptit proti“.
Tj. Eufratu.
Nebo „kmen“.
Nebo „větev“.
Dosl. „kárání tvého obličeje“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „jazyk“.
Dosl. „na skrytém místě hromu“.
Znamená „hádání se“.
Dosl. „chodili ve svých radách“.
Dosl. „čas“.
Dosl. „jeho“, tj. Boží lid.
Dosl. „tukem pšenice“.
Nebo „ve shromáždění Božského“.
Nebo „těch podobných Bohu“. Zjevně se vztahuje na lidské soudce v Izraeli.
Nebo „suďte“.
Nebo „dětí bez otce“.
Nebo „podobní Bohu“.
Nebo „němý“.
Nebo „zvedají hlavu“.
Dosl. „tvým skrytým“.
Dosl. „radí se společně srdcem“.
Dosl. „stany Edoma a Išmaelitů“.
Dosl. „stali se paží pro“.
Nebo „říčního údolí, vádí“.
Nebo „vůdcům“.
Dosl. „naplň“.
Viz Slovníček pojmů.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „v jejichž srdcích jsou silnice“.
Nebo „údolím keřů baka“.
Nebo možná „a učitel se halí“.
Nebo možná „podívej se na náš štít, Bože“.
Dosl. „přikryl jsi“.
Nebo „shromáždi“.
Nebo „věrná láska“.
Nebo „blahobyt“.
Dosl. „nakloň své ucho“.
Dosl. „chodit“.
Nebo „dej mi nerozdělené srdce“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „nestaví si tě před sebe“.
Nebo „milostivý“.
Nebo „pomalý k hněvu“.
Nebo „věrnosti“.
Nebo „dej mi znamení své dobroty“.
Možná jde o Egypt.
Nebo „uznávají“.
Nebo: „Jsi pro mě zdrojem všeho.“
Viz Slovníček pojmů.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „nakloň své ucho k“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „hrobu“.
Nebo „jsem bezmocný“.
Dosl. „ruky“.
Nebo „v abaddonu“.
Nebo možná „všechny najednou“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „bude vybudovaná“.
Dosl. „semeno“.
Nebo „shromáždění“.
Možná jde o Egypt nebo o faraona.
Dosl. „je vyvýšen náš roh“.
Dosl. „bude vyvýšen jeho roh“.
Dosl. „semeno“.
Nebo „soudcovských rozhodnutí“.
Nebo „vzpouru“.
Dosl. „nebudu falešný ke své věrnosti“.
Dosl. „semeno“.
Nebo „diadém“.
Nebo „kamenné přístřešky“.
Dosl. „vyvýšil pravici“.
Nebo „svou duši“.
Dosl. „ruky šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „nosím v náruči“.
Nebo možná „útočištěm“.
Nebo „v porodních bolestech zrodil“.
Dosl. „kladeš si naše provinění před sebe“.
Nebo „náš život“.
Nebo „povzdech“.
Nebo „zvláštní“.
Nebo „dobře využít“.
Nebo „upevni“.
Nebo „upevni“.
Nebo „uzavře k tobě přístup“.
Nebo „baštou“.
Dosl. „odplata“.
Dosl. „se ke mně připojil“.
Nebo „uznává“.
Nebo „záchranu ode mě“.
Nebo „hrát“.
Nebo „desetistrunného nástroje“.
Nebo „tráva“.
Dosl. „můj roh vyvýšíš“.
Nebo „v šedinách“.
Dosl. „tuční“.
Nebo „úrodná země“.
Nebo „nezapotácí se“.
Nebo „patří k“.
Nebo „děti bez otce“.
Dosl. „vsadil“.
Nebo „bych přebýval v mlčení“.
Nebo „mi v nitru přibylo zneklidňujících myšlenek“.
Nebo „tvá útěcha uklidňovala mou duši“.
Nebo „soudci“, dosl. „trůn“.
Nebo „výnosem“.
Dosl. „a krev nevinného prohlašují za vinnou“.
Nebo „bezpečnou výšinou“.
Dosl. „umlčí“.
Dosl. „umlčí“.
Dosl. „před jeho tvář“.
Dosl. „ovce jeho ruky“.
Znamená „hádání se“.
Znamená „zkoušení, zkouška“.
Nebo „důstojnost“.
Nebo „uctívejte“.
Nebo možná „kvůli nádheře jeho svatosti“.
Nebo „úrodná země“.
Nebo „nezapotácí se“.
Nebo „ujme se případu“.
Nebo „přišel“.
Nebo „úrodnou“.
Nebo „uctívejte ho“.
Dosl. „dcery“.
Nebo „moci“.
Nebo „pro spravedlivé“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Dosl. „svaté památce“.
Nebo „získala mu vítězství“.
Nebo „vítězství“.
Nebo „hrajte mu“.
Nebo „hrajte“.
Nebo „úrodná země“.
Nebo „přišel“.
Nebo „úrodnou“.
Nebo možná „mezi“.
Nebo „uctívejte ho“.
Nebo „za jejich hříchy ses pomstil“.
Nebo „uctívejte ho“.
Nebo „uznejte“.
Nebo možná „a ne my sami“.
Nebo „hrát“.
Dosl. „chodit“.
Nebo „ryzím“.
Dosl. „nepostavím si před oči“.
Nebo „jejich skutky ke mně nelnou“.
Dosl. „nebudu znát“.
Nebo „s tím skoncuji“.
Dosl. „před mýma očima“.
Nebo „skoncuji s“.
Dosl. „odříznu“.
Nebo „slábne“.
Dosl. „nakloň ke mně své ucho“.
Nebo možná „jsem vychrtlý“.
Nebo „ze mě dělají blázna“.
Nebo „prodlužující se“.
Nebo „jméno“, dosl. „památka“.
Dosl. „bude stvořen“.
Nebo „hrobu“.
Nebo „milostivý“.
Nebo „pomalý k hněvu“.
Nebo „milující laskavosti“.
Dosl. „a jeho místo ho už nezná“.
Nebo „od věků na věky“.
Dosl. „hlas (zvuk) jeho slova“.
Nebo „na všech místech jeho svrchovanosti“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „důstojnost“.
Dosl. „ve vodách“.
Nebo „po celou věčnost“.
Nebo „se nezapotácí“.
Nebo „říčních údolí, vádí“.
Nebo „mladí lvi s hřívou“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „svému Bohu hrát“.
Nebo možná: „Ať je příjemné, když o něm rozjímám.“
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „hrajte mu“.
Nebo možná „mluvte“.
Nebo „přítomnost, přízeň“.
Dosl. „semeno“.
Dosl. „slovo, které přikázal“.
Dosl. „zlomil každou chlebovou tyč“. Nejspíš šlo o tyče používané ke skladování chleba.
Dosl. „trápili“.
Nebo „ohnivé plameny“.
Dosl. „z nich“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „dobrou vůli“.
Nebo „se tebou mohl chlubit“.
Nebo „nepochopili význam“.
Nebo „pustina“.
Nebo „nezůstal“.
Nebo „lité“.
Dosl. „se postavil v průrvě před ním“.
Nebo „se přimkli k Baalovi“.
Tj. mrtvým lidem nebo neživým bohům.
Nebo „za spravedlnost“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Znamená „hádání se“.
Dosl. „jeho ducha“.
Nebo „naučili se“.
Nebo „duchovní prostituce“.
Dosl. „ruce“.
Nebo „od věků na věky“.
Nebo: „Tak se staň!“
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „koupil zpět“.
Nebo „moci“.
Dosl. „na sedadle“.
Nebo „umisťuje vysoko“, tj. z dosahu.
Dosl. „i má sláva“.
Nebo „ti budu hrát“.
Nebo možná „ve svém svatém místě“.
Nebo „nížinu“.
Dosl. „pevnost“.
Dosl. „nad ním“.
Nebo „žalobce“.
Nebo „ničemným“.
Dosl. „synů“.
Dosl. „synové“.
Nebo „ať lichvář naklade pasti na“.
Nebo „věrnou lásku“.
Nebo „pokolení“.
Dosl. „odříznuti“.
Nebo „věrnou lásku“.
Dosl. „je bez tuku (oleje)“.
Nebo „pláštěm bez rukávů“.
Nebo „v den tvé vojenské síly“.
Nebo „a nepocítí lítost“.
Nebo „na způsob Melchisedeka“.
Nebo „mezi národy“.
Dosl. „hlavu“.
Nebo „celé“.
Vztahuje se na Pána z 1. verše.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „a plody jeho správných skutků“.
Nebo „milostivý“.
Nebo „dobře podložená“.
Dosl. „počátkem moudrosti“.
Dosl. „je“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „a jeho spravedlnost“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „milostivý“.
Nebo „laskavě“.
Nebo „pevné, klidné“.
Nebo „štědře“.
Nebo „jeho spravedlnost“.
Dosl. „roh“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „od východu k západu“.
Nebo „sedí na trůnu“.
Nebo možná „ze smetiště“.
Dosl. „synů“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „svatým místem“.
Nebo „nám nepatří nic, Jehovo, nám nepatří nic“.
Dosl. „dome“.
Dosl. „domu“.
Dosl. „domu“.
Dosl. „syny“.
Dosl. „do ticha“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo možná „miluji, protože Jehova slyší“.
Dosl. „naklání ke mně své ucho“.
Dosl. „po své dny“.
Dosl. „našly mě tísně šeolu“.
Nebo „milostivý“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „velkolepé záchrany“.
Dosl. „drahocenná“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „všechny rody“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Dosl. „dům“.
„Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „na prostorné místo“.
Nebo možná „mezi těmi, kdo mi pomáhají“.
Nebo možná „tvrdě jsi na mě dorážel“.
Nebo „vítězství“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „hlavou rohu“.
Tj. výčnělkům v podobě zvířecího rohu.
Nebo „jsou na své cestě ryzí“.
Dosl. „chodí v“.
Dosl. „kéž by byly mé cesty pevně založeny“.
Nebo „zkoumat“.
Dosl. „sval ze mě“.
Nebo „zkoumá“.
Nebo „podle svého slova“.
Dosl. „cestu“.
Nebo „zkoumat“.
Nebo „podle svého slova“.
Nebo „zahanbený“.
Dosl. „poběžím cestou tvých přikázání“.
Nebo možná „vždyť dodáváš mému srdci odvahu“.
Nebo „dej, ať kráčím“.
Nebo „výrok“.
Nebo možná „který jsi dal těm, kdo se tě bojí“.
Nebo „podle tvého výroku“.
Nebo „čekám na“.
Nebo „na prostorném místě“.
Nebo „zkoumat“.
Nebo „slib“.
Nebo „na které jsi mě nechal čekat“.
Nebo „v domě, kde bydlím jako cizinec“.
Nebo „obměkčuji tvůj obličej“, „usiluji o úsměv na tvé tváři“.
Nebo „podle svého výroku“.
Dosl. „cestách“.
Nebo „podle svého slova“.
Nebo „hřešil jsem nedopatřením“.
Dosl. „necitelné jako tuk“.
Nebo „čekám na tvé slovo“.
Nebo „podle svého výroku k svému sluhovi“.
Nebo možná „lžemi“.
Nebo „zkoumám“.
Nebo „čekám na tvé slovo“.
Nebo „po tvém výroku“.
Tj. všechna stvořitelská díla.
Dosl. „velmi široké“.
Nebo „zkoumám ho“.
Nebo „zkoumám“.
Nebo „podle svého slova“.
Dosl. „mých úst“.
Nebo „má duše je stále v mé ruce“.
Nebo „věčné dědictví“.
Dosl. „naklonil jsem své srdce“.
Nebo „rozděleným“.
Nebo „čekám na tvé slovo“.
Nebo „podle tvého výroku“.
Nebo „byla zahanbena“.
Dosl. „mé tělo“.
Nebo „zaruč se“.
Nebo „spravedlivý výrok“.
Nebo „přečištěné“.
Nebo „nařízení“.
Dosl. „lapám po dechu“.
Nebo „podle svého soudcovského rozhodnutí vůči těm“.
Nebo „upevni“.
Dosl. „vyplať“.
Nebo „s úsměvem“.
Nebo „čekám na tvá slova“.
Nebo „zkoumal“.
Nebo „hanebně“.
Nebo „veď můj právní spor“.
Nebo „podle svého výroku“.
Nebo „nic jim nezpůsobí pád“.
Nebo „podle svého výroku“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „a co ti přidá“.
Nebo „se ti zapotácela“.
Dosl. „bude střežit tvé vycházení a tvé vcházení“.
„Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „náspů“.
Nebo „neobrátili své ruce“.
Nebo „obnov“.
Nebo „říční údolí (vádí) na jihu“.
Dosl. „synové“.
Pravděpodobně se vztahuje na otce.
Pravděpodobně se vztahuje na syny.
Nebo „na co dáváš pozor“, „co si zaznamenáváš“.
„Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Dosl. „aby se tě báli“.
Viz Slovníček pojmů.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „odstavené“.
Nebo „odstavené“.
Nebo „velkolepé obydlí“.
Zjevně se vztahuje na truhlu.
Nebo „velkolepého obydlí“.
Dosl. „neobracej zpět obličej“.
Dosl. „z plodů tvého lůna“.
Dosl. „roh“.
Nebo „diadém“.
Nebo možná „ve svatyni“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „hrajte“.
Nebo „protože je to příjemné“.
Nebo „vzácné vlastnictví“.
Nebo „páry“.
Nebo možná „pro déšť dělá stavidla“.
Nebo „jméno“, dosl. „památka“.
Nebo „se ujme případu“.
Nebo „pocítí lítost“.
Dosl. „dome“.
Dosl. „dome“.
Dosl. „dome“.
Nebo „s porozuměním“.
Dosl. „všemu tělu“.
Vztahuje se na Babylon.
Nebo možná „uschne“.
Nebo možná: „Jiným bohům navzdory ti budu hrát.“
Nebo „svatyni“.
Nebo možná: „Vždyť jsi své slovo vyvýšil nad celé své jméno.“
Dosl. „odměřuješ“.
Nebo „je to pro mě příliš podivuhodné“.
Nebo „nedokážu to pochopit“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazném hrobě lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo možná „utkal jsi mě“.
Nebo možná „budu je dál počítat“.
Nebo „muži, kteří prolévají krev“.
Nebo „mluví, co si usmyslí“.
Nebo „používají nevhodně, nadarmo“.
Nebo „mé znepokojivé myšlenky“.
Nebo „vodních“.
Nebo „v tvé přítomnosti“.
Nebo „spravedlivý“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo: „Nevylévej mou duši.“
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „ducha“.
Nebo „se ke mně nikdo nehlásí“.
Dosl. „můj podíl“.
Nebo „spravedlivý“.
Dosl. „ducha“.
Nebo „studuji“.
Dosl. „duch“.
Nebo „hrobu“.
Nebo „v zemi čestných“.
Dosl. „umlč“.
Nebo „bezpečná výšina“.
Nebo „sniž“.
Nebo „sevření“.
Dosl. „a jejich pravice je pravice falše“.
Nebo „desetistrunného nástroje“.
Nebo „ti budu hrát“.
Nebo „záchranu“.
Nebo „protržení“.
Nebo „je nevyzkoumatelná“.
Nebo „moci“.
Nebo „milostivý“.
Nebo „pomalý k hněvu“.
Nebo „je spravedlivý na všech svých cestách“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „pravdě“.
Dosl. „tělo“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „svému Bohu hrát“.
Nebo „na urozené, knížata“.
Nebo „syna člověka“.
Dosl. „jeho duch vychází“.
Dosl. „spoutané“.
Nebo „dětí bez otce“.
Nebo „cestu špatných lidí křiví“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „hrát“.
Dosl. „tukem pšenice“.
Nebo „led“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Dosl. „nebesa nebes“.
Nebo „lezoucí tvorové“.
Dosl. „panny“.
Nebo „staří muži spolu s mladými“.
Dosl. „vyvýší roh“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo „mu hrají“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.
Nebo: „Chvalte ho v prostoru jeho síly.“
Nebo „píšťalou“.
Nebo: „Halelujah!“ „Jah“ je zkrácený tvar jména Jehova.