Neděle 15. června
Volal [jsem] k Jehovovi a on mi odpověděl. (Jon. 2:2)
Jonáš si byl v břiše ryby jistý, že když Jehovovi v modlitbě pokorně vyzná svůj hřích, vyslyší ho a pomůže mu. Ryba ho pak vyvrhla na souš a on byl připravený udělat to, co po něm Jehova chtěl. (Jon. 2:10–3:4) Cítíš se někdy tak hrozně, že se ani nedokážeš pomodlit? Nebo jsi tak vyčerpaný, že ani nemáš sílu si studovat? Buď si jistý, že Jehova tě dokonale chápe. Takže i když bude tvoje modlitba jednoduchá, dá ti přesně to, co potřebuješ. (Ef. 3:20) A když je pro tebe kvůli fyzické nebo citové bolesti těžké si číst a studovat, můžeš si poslouchat audionahrávky Bible nebo našich publikací. Můžeš si taky pustit nějakou naši písničku nebo video na jw.org. Když se k Jehovovi modlíš a hledáš odpovědi v Bibli a materiálech, které od něj máme, otevíráš mu tím dveře a zveš ho k sobě. On tě pak může posílit. w23.10 43:6, 9
Pondělí 16. června
Svatý duch … ukazuje, že dokud stál první stan, nebyla ještě zjevena cesta do svatého místa. (Hebr. 9:8)
Svatostánek a chrámy, které byly později postavené v Jeruzalémě, měly velmi podobné rozvržení. Uvnitř byly dvě místnosti – „Svatá“ a „Nejsvětější“ – které byly oddělené vyšívanou oponou. (Hebr. 9:2–5; 2. Mojž. 26:31–33) Ve Svaté byl zlatý svícen, oltář pro pálení kadidla a stůl pro chléb vystavení. Do Svaté mohli jenom „pomazaní kněží“, aby tam vykonávali svoje povinnosti. (4. Mojž. 3:3, 7, 10) V Nejsvětější byla zlatá truhla smlouvy, která představovala Jehovovu přítomnost. (2. Mojž. 25:21, 22) Za oponu do Nejsvětější mohl jenom velekněz v Den smíření. (3. Mojž. 16:2, 17) Vstupoval tam s krví zvířat, aby mohl vykonat smíření za svoje hříchy a za hříchy celého národa. Jehova nakonec objasnil, co jednotlivé rysy svatostánku znamenaly. (Hebr. 9:6, 7) w23.10 45:12
Úterý 17. června
To vám přikazuji proto, abyste jeden druhého milovali. (Jan 15:17)
Příkaz „milujte jeden druhého“ je v Bibli na spoustě míst. (Jan 15:12; Řím. 13:8; 1. Tes. 4:9; 1. Petra 1:22; 1. Jana 4:11) Láska ale vychází zevnitř, z našeho obrazného srdce, a do něj nám nikdo nevidí. Z čeho můžou druzí vidět, co k nim cítíme? Z toho, co říkáme a co děláme. Jsou různé způsoby, jak můžeme bratrům a sestrám dávat najevo, že je máme rádi. Tady je pár z nich: „Říkejte jeden druhému pravdu.“ (Zech. 8:16) „Udržujte mezi sebou pokoj.“ (Mar. 9:50) „Buďte iniciativní v projevování úcty druhým.“ (Řím. 12:10) „Navzájem [se] přijímejte.“ (Řím. 15:7) „Velkoryse si odpouštějte.“ (Kol. 3:13) „Noste břemena jedni druhých.“ (Gal. 6:2) „Povzbuzujte [nebo „utěšujte“, ppč.] se … navzájem a jeden druhého posilujte.“ (1. Tes. 5:11) „Modlete se jeden za druhého.“ (Jak. 5:16) w23.11 47:7-8