Když chceš dosáhnout nějakých duchovních cílů, neobejdeš se bez motivace. Mít ji znamená mít silnou touhu dotáhnout něco do konce. Čím silnější motivaci máme, tím pravděpodobnější je, že svých cílů dosáhneme. Takže co můžeš udělat pro to, abys měl větší motivaci? Modli se o větší motivaci. Jehova ti svým duchem může dodat chuť nějakého cíle dosáhnout. Někdy si dáme cíl jenom proto, že víme, že bychom měli, a na tom není nic špatného. Ve skutečnosti po něm ale zas tak netoužíme. Přemýšlej, co pro tebe Jehova udělal. (Žalm 143:5) Co motivovalo apoštola Pavla k tomu, aby se pro Jehovu tolik namáhal? Přemýšlel o nezasloužené laskavosti, kterou mu Jehova projevoval. (1. Kor. 15:9, 10; 1. Tim. 1:12–14) Podobně to může fungovat i u tebe. Čím víc budeš přemýšlet o tom, co pro tebe Jehova udělal a jak se o tebe stará, tím víc si budeš přát svého cíle dosáhnout. (Žalm 116:12) w23.05 24:3-5

Když chválíme jméno našeho nebeského Otce, má z toho radost. (Žalm 119:108) Znamená to ale, že všemohoucí Bůh je jako nedokonalí lidé, kteří touží po ujištění, že jsou potřební a že je druzí mají rádi? Ne. Když chválíme našeho nebeského Otce, pomáháme dokázat, že to, co řekl Satan o každém z nás, je lež. Satan tvrdí, že žádný člověk se nebude věrně zastávat Božího jména. Podle něj nikdo nezůstane Bohu věrný, když se dostane do těžkostí. Tvrdí, že všichni bychom se k Bohu obrátili zády, kdybychom z toho něco mohli mít. (Job 1:9–11; 2:4) Ale Job byl Bohu věrný a dokázal, že Satan je lhář. A co ty? Každý z nás se může rozhodnout, že se bude věrně zastávat našeho Otce a dělat mu radost tím, že mu bude věrně sloužit. (Přísl. 27:11) Je to pro nás opravdu velká čest! w24.02 6:3-5

Po období, kdy Izraelity vedl Mojžíš a Jozue, dal Jehova svému národu soudce, aby ho vedli. Potom, v období králů, je vedl prostřednictvím proroků. Králové, kteří chtěli Jehovu poslouchat, si od proroků nechali poradit. Třeba král David si pokorně vzal k srdci napomenutí od proroka Natana. (2. Sam. 12:7, 13; 1. Par. 17:3, 4) Král Jehošafat důvěřoval pokynům od proroka Jachaziela a vybídl obyvatele Judska: „Věřte [Božím] prorokům.“ (2. Par. 20:14, 15) Když byl v těžké situaci král Ezekjáš, obrátil se na proroka Izajáše. (Iz. 37:1–6) Pokaždé když se nechali králové Jehovou vést, odměnil je za to a národ ochránil. (2. Par. 20:29, 30; 32:22) Bylo jasné, že k tomu, aby vedl svůj lid, Jehova používá proroky. w24.02 8:8