Když chválíme jméno našeho nebeského Otce, má z toho radost. (Žalm 119:108) Znamená to ale, že všemohoucí Bůh je jako nedokonalí lidé, kteří touží po ujištění, že jsou potřební a že je druzí mají rádi? Ne. Když chválíme našeho nebeského Otce, pomáháme dokázat, že to, co řekl Satan o každém z nás, je lež. Satan tvrdí, že žádný člověk se nebude věrně zastávat Božího jména. Podle něj nikdo nezůstane Bohu věrný, když se dostane do těžkostí. Tvrdí, že všichni bychom se k Bohu obrátili zády, kdybychom z toho něco mohli mít. (Job 1:9–11; 2:4) Ale Job byl Bohu věrný a dokázal, že Satan je lhář. A co ty? Každý z nás se může rozhodnout, že se bude věrně zastávat našeho Otce a dělat mu radost tím, že mu bude věrně sloužit. (Přísl. 27:11) Je to pro nás opravdu velká čest! w24.02 6:3-5

Po období, kdy Izraelity vedl Mojžíš a Jozue, dal Jehova svému národu soudce, aby ho vedli. Potom, v období králů, je vedl prostřednictvím proroků. Králové, kteří chtěli Jehovu poslouchat, si od proroků nechali poradit. Třeba král David si pokorně vzal k srdci napomenutí od proroka Natana. (2. Sam. 12:7, 13; 1. Par. 17:3, 4) Král Jehošafat důvěřoval pokynům od proroka Jachaziela a vybídl obyvatele Judska: „Věřte [Božím] prorokům.“ (2. Par. 20:14, 15) Když byl v těžké situaci král Ezekjáš, obrátil se na proroka Izajáše. (Iz. 37:1–6) Pokaždé když se nechali králové Jehovou vést, odměnil je za to a národ ochránil. (2. Par. 20:29, 30; 32:22) Bylo jasné, že k tomu, aby vedl svůj lid, Jehova používá proroky. w24.02 8:8

Satan chce, abychom se přátelili s lidmi, kvůli kterým pro nás bude těžší držet se Jehovových norem. Netýká se to ale jenom těch, se kterými se setkáváme osobně. Musíme si dávat pozor i na to, s kým se setkáváme na sociálních sítích. Proti názoru, že žít nemravně je v pořádku, musíme bojovat. Dobře víme, že to správné není. (Ef. 4:19, 20) Měli bychom se sami sebe zeptat: Snažím se omezit kontakt se spolupracovníky, spolužáky a dalšími, kdo neuznávají Jehovova měřítka, jenom na to, co je nezbytně nutné? Mám odvahu zastat se Jehovových norem, i když mě možná druzí budou považovat za netolerantního? Podle 2. Timoteovi 2:20–22 si musíme dobře vybírat i přátele ve sboru. Pravda je, že ne všichni nám pomůžou být Jehovovi věrní. w24.03 12:11-12