Tenhle slib dal Jehova Abrahamovi, když mu bylo 75 let a neměl žádné děti. Zažil Abraham splnění toho slibu? Jenom zčásti. Pětadvacet let potom, co překročil řeku Eufrat, se mu zázračně narodil syn Izák. Po dalších 60 letech se mu narodili vnuci, Ezau a Jákob. (Hebr. 6:15) Ale nedočkal se toho, že by se z jeho potomků stal velký národ, který by zdědil Zaslíbenou zemi. Přesto měl s Jehovou krásný vztah. (Jak. 2:23) A představ si, jak bude po svém vzkříšení nadšený, až se dozví, že díky jeho víře a trpělivosti získaly požehnání všechny národy na zemi. (1. Mojž. 22:18) Co se z toho můžeš naučit? Ty osobně teď možná nezažiješ splnění všech Jehovových slibů. Když ale budeš trpělivý jako Abraham, můžeš si být jistý, že to Jehova nenechá bez povšimnutí. Dá ti hodně dobrého už teď a ještě mnohem víc ti toho dá v novém světě. (Mar. 10:29, 30) w23.08 35:14

Jako mladý byl král Uzzijáš pokorný. Učil se „bát … pravého Boha“. Dožil se 68 let a většinu jeho života byl Jehova s ním a podporoval ho. (2. Par. 26:1–4) Porazil spoustu nepřátel Božího lidu a udělal hodně pro to, aby byl Jeruzalém dobře chráněný. (2. Par. 26:6–15) Jehova mu úžasným způsobem pomáhal a Uzzijáš měl určitě skvělý pocit z toho, co díky němu dokázal. (Kaz. 3:12, 13) Uzzijáš byl jako král zvyklý říkat druhým, co mají dělat. Myslel si proto, že si může dovolit úplně všechno? To nevíme. Každopádně se jednou rozhodl udělat něco, na co jako král neměl právo a co bylo hodně opovážlivé. Šel do chrámu, aby na oltáři pálil kadidlo. (2. Par. 26:16–18) Velekněz Azarjáš mu řekl, že to nesmí, ale Uzzijáše to rozzuřilo. Jehova ho za to potrestal malomocenstvím. (2. Par. 26:19–21) Je škoda, že Uzzijáš zahodil všechny ty roky, kdy mu byl věrný. Kdyby zůstal pokorný, jeho život by se dál ubíral správným směrem. w23.09 38:9-10

Apoštol Petr musel se svými chybami bojovat i potom, co byl pomazaný svatým duchem. V roce 36 n. l. byl u toho, když svatého ducha dostal i Kornélius, který byl neobřezaný. Bylo z toho jasně vidět, že „Bůh je nestranný“ a že do křesťanského sboru můžou patřit i lidé z jiných národů. (Sk. 10:34, 44, 45) Petr pak neměl problém s takovými lidmi jíst. Něco takového by nikdy předtím neudělal. Někteří židovští křesťané ale měli pocit, že Židé by s lidmi z jiných národů jíst neměli. Když tihle Židé přišli do Antiochie, Petr se jich nejspíš nechtěl dotknout, a tak se svými bratry z jiných národů přestal jíst. Apoštol Pavel si jeho pokrytectví všiml a přede všemi ho pokáral. (Gal. 2:13, 14) To, co Petr udělal, byl krok zpátky, ale nevzdal to. w23.09 40:8