Čtvrtek 14. srpna
V době, kdy pátral po Jehovovi, mu pravý Bůh dával úspěch. (2. Par. 26:5)
Jako mladý byl král Uzzijáš pokorný. Učil se „bát … pravého Boha“. Dožil se 68 let a většinu jeho života byl Jehova s ním a podporoval ho. (2. Par. 26:1–4) Porazil spoustu nepřátel Božího lidu a udělal hodně pro to, aby byl Jeruzalém dobře chráněný. (2. Par. 26:6–15) Jehova mu úžasným způsobem pomáhal a Uzzijáš měl určitě skvělý pocit z toho, co díky němu dokázal. (Kaz. 3:12, 13) Uzzijáš byl jako král zvyklý říkat druhým, co mají dělat. Myslel si proto, že si může dovolit úplně všechno? To nevíme. Každopádně se jednou rozhodl udělat něco, na co jako král neměl právo a co bylo hodně opovážlivé. Šel do chrámu, aby na oltáři pálil kadidlo. (2. Par. 26:16–18) Velekněz Azarjáš mu řekl, že to nesmí, ale Uzzijáše to rozzuřilo. Jehova ho za to potrestal malomocenstvím. (2. Par. 26:19–21) Je škoda, že Uzzijáš zahodil všechny ty roky, kdy mu byl věrný. Kdyby zůstal pokorný, jeho život by se dál ubíral správným směrem. w23.09 38:9-10
Pátek 15. srpna
Začal si od nich držet odstup, protože se bál zastánců obřízky. (Gal. 2:12)
Apoštol Petr musel se svými chybami bojovat i potom, co byl pomazaný svatým duchem. V roce 36 n. l. byl u toho, když svatého ducha dostal i Kornélius, který byl neobřezaný. Bylo z toho jasně vidět, že „Bůh je nestranný“ a že do křesťanského sboru můžou patřit i lidé z jiných národů. (Sk. 10:34, 44, 45) Petr pak neměl problém s takovými lidmi jíst. Něco takového by nikdy předtím neudělal. Někteří židovští křesťané ale měli pocit, že Židé by s lidmi z jiných národů jíst neměli. Když tihle Židé přišli do Antiochie, Petr se jich nejspíš nechtěl dotknout, a tak se svými bratry z jiných národů přestal jíst. Apoštol Pavel si jeho pokrytectví všiml a přede všemi ho pokáral. (Gal. 2:13, 14) To, co Petr udělal, byl krok zpátky, ale nevzdal to. w23.09 40:8
Sobota 16. srpna
Pomůže vám pevně stát. (1. Petra 5:10)
Jestli jsi zjistil, že máš v něčem mezery, nevzdávej to! „Pán je laskavý“ a pomůže ti s tím. (1. Petra 2:3) Apoštol Petr nás ujišťuje: „Bůh … sám dokončí vaše školení. Upevní vás.“ Petr měl kdysi pocit, že si nezaslouží být v Ježíšově přítomnosti. (Luk. 5:8) Jehova a Ježíš mu ale s láskou pomáhali, a tak se nevzdal a dál Ježíše následoval. Díky tomu získal úžasnou odměnu – mohl vstoupit „do věčného království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista“. (2. Petra 1:11) Když se stejně jako Petr nevzdáš a dovolíš Jehovovi, aby tě školil, získáš věčný život i ty. Dosáhneš „cíle své víry – své záchrany“. (1. Petra 1:9) w23.09 41:16-17