Ɔkpá Ohi ku Ɔkpá ku Ōjila ku Oyeeyi mla Uklɔ Ku Alɔ
ƆYA ƆMAHAAPA 2-8
AGBENU NŌO YƆ IPU ƐLĀ ƆWƆICO | ULÚKU 6–7
“Je Ŋma Ɔtu Ekponu”
(Ulúku 6:37) “Aá híīī kɛpɔ̄ tū ācɛ ɔhá ŋ́, cɛ́ɛ́ kú Ɔwɔicō kóō híīī kɛpɔ̄ tū aá ŋ́. Aá híīī ŋmó ācɛ ɔhá okónu ŋ́, cɛ́ɛ́ kú Ɔwɔicō kóō híīī ŋmó aá okónu ŋ́. Aá je ɔdā nɛ̄ ācɛ yá ā yá uwā ɛhi, cɛ́ɛ́ Ɔwɔicō géē je ɛ̄nɛ̄ aá yá ā yá aá ɛhi.
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 6:37
Aa je ɔdā nɛ ācɛ ya a ya uwa ɛhi, cɛɛ Ɔwɔico géē je ɛ̄nɛ̄ aa ya a ya aa ɛhi: Ɛlā ku Ugriisi néē hi ka “o je ya ɛhi” a lɛ o ya mla “O ma ɔ ta kóō nyɔ; ta ɔ nyɔ; ma ɔ ta nyɔ (ocabɔ mafu, olagba).” Ɛga néē bi ɛlā nyā i yuklɔ a, eko duuma néē bi ɔ le yuklɔ ipu ɛpɔ o ka mla o ŋmɔ ɔcɛ ɛpɔbi, o bi ɛlá ije o gba, ku ɔcɛ kóō miyɛ odee ku nu cigbihi mla o je ya ɛhi, naana nɛ ɛpɔ kóō lɛ ɔcɛ ɔɔma kwu.
w08 5/15 9-10 ¶13-14
Bēē Ya Ɔdā Olɔhi
13 Ɔkoolɔhi ku Umatiyu ka Ujisɔsi ɔ kahinii: “Aá híīī ŋmó ācɛ ɔhá ɛpɔ̄bí ŋ́.” (Umát. 7:1) Amáŋ ipu ɔkpá ku Uluku, Ujisɔsi kahinii: “Aá híīī kɛpɔ̄ tú ācɛ ɔhá ŋ́, cɛ́ɛ́ kú Ɔwɔicō kóō híīī kɛpɔ̄ tū aá ŋ́. Aá híīī ŋmó ācɛ ɔhá okónu ŋ́, cɛ́ɛ́ kú Ɔwɔicō kóō híīī ŋmó aá okónu ŋ́. Aá je ɔdā nɛ̄ ācɛ yá ā yá uwā ɛhi, cɛ́ɛ́ Ɔwɔicō géē je ɛ̄nɛ̄ aá yá ā yá aá ɛhi.” (Ulúku 6:37) Ācɛ Ufarisii ku eko aflɛyi a gē kɛpɔ tu ācɛ ɔhá mla ɔnɔ ɔtu, o ya kéē lɛ uculo ku alɛɛcɛ tu. Ɔcɛ duuma nōo po ɛlā ku Ujisɔsi nōo yɔ i ya lɛ a, cika o ma o “ŋmó ācɛ ɔhá ɛpɔ̄bí.” Ikɔkɔ ɔɔma, uwa cika o bēē “je ɔdā nɛ̄ ācɛ yá ā yá uwā ɛhi.” Upɔlu tu ukɔ́ lɛyikwu o je ya ɛhi nyā duu ɛgɛ nɛ alɔ jé ŋma ɛhico a.
14 Ɔdaŋ ku alɔ nɛ o wɛ ācɛ o yɛce Ukarist a gē je ya ācɛ ɔhá ɛhi, o géē cɛ lɛ uwa je ya ācɛ ɔhá ɛhi duu. Ujisɔsi kahinii “cɛ́ɛ́ ká Ɔwɔicō kóō híīī ŋ́mó aá okónu ŋ́. Ohígbū ka Ɔwɔicō í ŋmó uwɔ ɛpɔ̄bí ɔwɛ ékpó nɛ̄ a bī le ŋmó ɔ̄cɛ ɔhá okónu āa. Ɔdā nɛ̄ a bī le ŋmó ācɛ ɔhá okónu ā, ɔdā ɔ́ɔmā nēé géē bī le kɛpɔ̄ tū uwɔ dúú á.” (Umt 7:2) Lɛyikwu ɛgɛ nɛ a ya mla ācɛ ɔhá a, ɔdā nɛ alɔ nyi a ɔdā ɔɔma nɛ alɔ gáā ce a.—Uga 6:7.
(Ulúku 6:38) Aá yá ācɛ ɔhá ɛhi, cɛ́ɛ́ Ɔwɔicō kē ī yá aá ɛhi. Ɔkwɔɔkwɛyi, aá géē mīyɛ ɔdā nēé le miya omōōmu nēé lɛ abɔ̄ da ɔ́ báajɛ, lɛ ɔ́ gwotū, klla ī ce klɛ́ɛcɛ ā. Okoolo nɛ̄ aá ī miya ɔdā lɛ ɔ̄cɛ ɔhá ā, Okoolo ékpó ɔ́ɔma néē géē bī le miya ɔdā lɛ aá dúú á.”
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 6:38
Kwu ɛhi ō je u piya uce o ya: Amāŋ “Aá yá ācɛ ɔhá ɛhi.” Ɛdɔ ɛlā ku Ugriisi néē bi le kɛla nyā wɛ o “yá ācɛ ɔhá ɛhi,” o klla wɛ ɔdā nɛ ɔcɛ i bēē ya eko doodu.
(Ulúku 6:38) Aá yá ācɛ ɔhá ɛhi, cɛ́ɛ́ Ɔwɔicō kē ī yá aá ɛhi. Ɔkwɔɔkwɛyi, aá géē mīyɛ ɔdā nēé le miya omōōmu nēé lɛ abɔ̄ da ɔ́ báajɛ, lɛ ɔ́ gwotū, klla ī ce klɛ́ɛcɛ ā. Okoolo nɛ̄ aá ī miya ɔdā lɛ ɔ̄cɛ ɔhá ā, okoolo ékpó ɔ́ɔmā nēé géē bī le miya ɔdā lɛ aá dúú á.”
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 6:38
ɔdā nēé le miya omoomu: Ɛyi ɛlā ku Ugriisi nyā wɛ “iyɔbu ɔtu ku ɔcɛ (ɔtu)” amáŋ ipu ɛlā nyā o lɔfu wɛ ili ku ɔcɛ nōo i playi ajɛ eko nɛ ɔcɛ lɛ ɔdokwɛnyɔ tu ohí. ‘O miya odee omoomu nēé lɛ abɔ da ɔ baajɛ’ a lɔfu yɔ i kɛla lɛyikwu ɛgɛ nɛ ācɛ o je ɔla lá gē tu oceba ku ili ku ācɛ mu mla ɔdā nēé lá a. Ɛnyā kē wɛ uculo ku ācɛ nōo i je ɔla lá eko ɔɔma a.
Dɔka Agbenu Nōo Yɔ Ipu Ɛlā Ɔwɔico
(Ulúku 6:12, 13) Eko ɔ́ɔmā Ujísɔ̄si le tá ɛyí ɛfu gaá gbɔ̄ɔkɔ, anɔ́ɔ ó gbɔ̄ɔkɔ abɔ́ɔ lɛ Ɔwɔicō otú gbɔ́ɔ̄ci á. 13 Eko nɛ̄ eyī le nyā ā, ó lɛ ayíkpó kú nū hīgwú, anɔ́ɔ ó lɛ ācɛ igwɛ́ɛpa fu ŋmá ipú uwā.
w07 8/1 6 ¶1
Ɛgɛnyá Nɛ A Géē Ya Lɔhi Ɔkwɔɔkwɛyi Ipu Ɛlā Ɔwɔico A?
Igbalɛwa Ujisɔsi le eko taajɛ gē gba ɔkɔ lɔlɔɔhi. (Ujɔ́ni 17:1-26) Ocabɔ mafu éyi, gbɔbu ɛɛ ka o fu ācɛ igwɛɛpa nōo i je piya ayikpo ku nu a, “Ujísɔ̄si le tá ɛyí ɛfu gaá gbɔ̄ɔkɔ anɔ́ɔ ó gbɔ̄ɔkɔ abɔ́ɔ lɛ Ɔwɔicō otú gbɔ́ɔ̄ci á.” (Ulúku 6:12) Naana nōó wɛ o piii ku alɔ gbɔɔkɔ otu gbɔci ŋ ma, ācɛ nɛ ɛlá ku uwa ta ɛlā ku Ɔwɔico a gē gbla Ujisɔsi ya. Gbɔbu ɛ kéē ya ɔdā duuma nōo cɛgbá nɛɛnɛhi ipu oyeeyi ku uwa, e gē le eko taajɛ gbɔɔkɔ lɛ Ɔwɔico, ku owu ihɔ ku nu kóō ma ɔwɛ fu lɛ uwa ipu ɔdā néē dɔka o ya ipu oyeeyi nóō i cɛ lɛ uwa lɔfu iyē ipu ɛlā Ɔwɔico.
(Ulúku 7:35) Amáŋ íjééyī kú Ɔwɔicō i mafú koó wɛ ɔkwɛ̄yi, oŋmá oyēeyī kú odúúdú ācɛ nēe mīyɛ ɔ́ ā.”
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 7:35
oŋma oyeeyi ku oduudu ācɛ nēe miyɛ ɔ a: Uklɔ ku ijeeyi—Ocabɔ mafu ku Ujɔni o ya ubatisim mla Ujisɔsi mafu ku ɛlā nēé ka lɛyikwu uwa wɛ ɛkɛmgbe. Ohigbu ɔɔma nɛ Ujisɔsi kahinii: “Ācɛ géē má ka íjéeyī kú Ɔwɔicō ɔ́ɔ le kpaakpa o ŋmá lɛ úklɔ́ kú nū.”
ƆYA ƆMAHAAPA 9-15
AGBENU NŌO YƆ IPU ƐLĀ ƆWƆICO | ULÚKU 8-9
“Yɛce Um—Ɔdi Nɛ Alɔ Cɛgbá, O Ya Ɛɛ Ku Alɔ Ya Ɛnyā A?”
(Ulúku 9:57, 58) Abɔ̄ é bá yɔ̄ í nyɔ̄ ɔwɛ ā, ɔnyīlɔ éyi da Ujísɔ̄si kahíníī, “N géē kwúcē uwɔ ga ɛga dúú nɛ̄ a ī nyɔ̄ ā.” 58 Ujísɔ̄si da ɔ́ kahíníī, “Aɛ́pā lɛ ɔ̄gɔ̄ ɔlɛ́ uwā, aígbáanɔ kē lɛ ɔlɛ́. Amáŋ ami, Ɔyínɔ̄nyīlɔ kú Ɔ̄cɛ í lɛ ɛga nɛ̄ um gē lā kú abɔ̄yī n ŋ́.”
it-2 494
Ɔlɛ Igbaanɔ
Eko nɛ ɔmalɛ éyi da Ujisɔsi kahiini: “Itíca, n géē yɛce uwɔ ga ɛga dóódu nɛ̄ a gē nyɔ̄ ā.” Ujisɔsi da ɔ kahinii: “Ɛpā lɛ ɔ̄gɔ̄, ígbáanɔ kú ɔkpáncō kē lɛ ɔlɛ́, Amáŋ Ɔyinɔ̄nyīlɔ kú Ɔ̄cɛ í lɛ ɛga dúúmā nōó gē lɛ ɛyí wu ŋ́.” (Umt 8:19, 20; Ulú 9:57, 58) Ujisɔsi yɔ i mafu lɛ ɔnyilɔ nyā ka ɔdaŋ ka ɔ dɔka o wɛ ɔyikpo ku anuɔ, ɔ cika o habɔ ɔdā agbenu ku ɛcɛ nyā nɛ ācɛ gē jɔɔnyɛ nu a ta, cɛɛ o kwu ɛjɛɛji ɔtu ku nu u ce Ujehofa duudu. Ukɔ́ nyā yɔ ipu ɔkɔ o gba ku adā alɔ nɛ Ujisɔsi nwu ayikpo ku nu a: “Je ɔdōlé nɛ̄ alɔ cɛgbá ɛ̄cī nyā ā lɛ alɔ,” mla ɔkɔ ɛlā ku nu nōo kahinii: “Ɔ̄cɛ dúúmā ká aá í gáā wɛ ɔyíkpó kú um glá ŋ́, ń taafu ŋ́ ó habɔ̄ odúúdú ɔdā nōó lɛ ā tá.”—Umt 6:11; Ulú 14:33.
(Ulúku 9:59, 60) Ujísɔ̄si da ɔ̄cɛ ɔhá kahíníī, “Yɛce um.” Amáŋ ɔnyīlɔ ā kahíníī, “Ɔkpani, lɛ ɛga je gā um ká n gaá lɛ ádā um nyī gbɔbū ɛ́ɛ́.” 60 Ujísɔ̄si tá ɔ̄ ohí kahíníī, “Habɔ̄ aókwū tá kéē nyi aókwū kú uwā. Awɔ ā nyɔ̄ gaá tɔ́ɔna kú ɔ̄kā lɛyíkwu ajɔ̄ɔ̄cɛ́ kú Ɔwɔicō tɛ́ɛcɛ.”
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 9:59, 60
n gaá lɛ adā um nyi gbɔbu ɛɛ: O lɔfu wɛ ka adā ku ɔnyilɔ a i kwu ŋ amāŋ ka o yɔ i tutu ku ɛyikwu ku adā nu ŋ. Ɔdaŋ ka o lɛ a, o gáā tɔɔtɛ lɛ ɔ kóō yɔ abɔ yɔ i kɛla mla Ujisɔsi gla ŋ. Ohigbu kahinii: Middle East igble a, ɔdaŋ ka ɔcɛ gɛkwu, e ge je ɔ nyi bɔɔbu. Adā ku ɔnyilɔ nyā i kwū ɛ ŋ amáŋ o lɔfu yɔ i doōcē amāŋ o le hila okplicii ɛ. Ujisɔsi i gáā da ɔ kóō habɔ adā nu nōo yɔ i doōcē a ta gla ŋ, amāŋ nɛ o cɛgbá o ta abɔ a ŋ, o laafu ŋ, e lɛ ācɛ ɔhá ipu apɔlɛ ku uwa nōo lɔfu teyi ta ɛgbá ku nu gla. (Umák 7:9-13) Ɔnyilɔ a yɔ i ka kahinii, ‘N gē yɛce uwɔ, amáŋ adā um kóō gekwu gbɔbu ɛ. Gbeyi gbeeko nɛ adā um gekwu nɛ um kwu ɔ u nyi.’ Ɛgɛ nɛ Ujisɔsi ma ɔ a, ɔnyilɔ a yɔ i je ɔdā nóō cɛgbá ŋ ma ta aflɛyi gbɔbu lɛ Ajɔɔcɛ ku Ɔwɔico ipu oyeeyi ku nu.—Ulú 9:60, 62.
Habɔ aokwu ta kéē nyi aokwu ku uwa: Ɛgɛ néē má ɔ fu lɛ alɔ ipu ɔdā néē ta lɛyikwu ɔkpá ku Ulú 9:59 a, adā ku ɔnyilɔ nɛ Ujisɔsi yɔ i kɛla mla anu a i kwu ɛ ŋ amáŋ lɔfu yɔ i dooce amāŋ o lɛ hila okplicii ɛ. Ohigbu ɔɔma, ɛyi ɛlā ku Ujisɔsi a wɛ kahinii: ‘Ācɛ nōo gekwu ipu ɛlā Ɔwɔico kéē nyi okwu ku iyi uwa,’ ɔɔma wɛ ka, Ɔnyilɔ a kóō habɔ aɔɔmapu nu ta kéē teyi tu adā nu jaa gbeeko nɛ o gekwu néē gāá nyi ɔ. O yɛce Ujisɔsi a, ɔnyilɔ a géē je ɔwɛ ku oyeeyi opiyoo nɛ o ga wɛ ipu ācɛ nōo gekwu ipu ɛlā Ɔwɔico a ŋ . Ipu ohi nɛ Ujisɔsi ta a, o yɔ i mafu ka ō lɛ Ajɔɔcɛ ku Ɔwɔico ta aflɛyi ipu oyeeyi mla o nyɔ i tɔɔna ku nu lɛ oduudu ācɛ, wɛ ɔdā okpɔcii nōo i ya ku alɔ hayi ipu ɛ̄gbā o gba ku alɔ.
(Ulúku 9:61, 62) Anɔ́ɔ ɔ̄cɛ ɔhá klla kahíníī, “N géē kwúcē uwɔ ɔkpani. Amáŋ lɛ ɛga je ga um ká n̄ nyɔ̄ gáā lɛ úŋmóō tá ācɛ ɔlɛ́ um gbɔbū ɛ́ɛ́.” 62 Amáŋ Ujísɔ̄si tá ɔ̄ ohi kahíníī, “Ɔ̄cɛ dúú nōo gbɔɔ́ ō tá ɔgba ɛhɔ̄, nōo yɔ̄ ī pīyeyī má igbīhi ojígógó í gáā tíile lɛ ajɔ̄ɔ̄cɛ́ kú Ɔwɔicō glá ŋ́.”
aɔdā néē bi le kɛla ipu nwtsty lɛyikwu ɔgba nyā
O bi akplaka le hɛhɔ
Eko nɛ ɔwɔ lɛ ajɛ nóō lɔfu gayi a liiye eko ɔɔma néē gē gbɔɔ o hɛhɔ ɛyinɛhi a. (Má App. B15.) Akplaka o le hɛhɔ ōhī lɛ ogblo nɛ ɛnu ge kwu ikpɛyi nu, e lɛ ɔ gbo tu ogblo néē le hila aɛbɛ a ɔkɔ, cɛɛ aɛbɛ a yɔ i pi ɔ. Eko néē kwu ɛhɔ a u hi mɛ, e kwu ikpɔda ɛhɔ a u nyi tu ɔ. Ipu ɛka nɛncɛ, akplaka o bi le hɛhɔ wɛ ɔdā nɛ ācɛ je lɔɔlɔhi, anu ya ɛɛ néē gē bi ɔ le kɛla ipu aciije igbalɛwa a. (Ācoh 14:18; Ayi 2:4; Ujɛ 4:3; Umá 4:3) Igbalɛwa ipu aciije, Ujisɔsi bi uklɔ ku ɛhɔ le nwu ɛlā nōo cɛgbá nɛhi. Ocabɔ mafu, o bi ɛhɔ o hi mla akplaka le mafu peee ɔdā nōo ya ɛɛ nōó cɛgbá ku ɔcɛ kóō yɛce ɔ mla oduudu ɔtu a. (Ulú 9:62) Ɔdaŋ ka ɔdā duuma gbɔɔ o junwalu amāŋ gbaji tu ɔcɛ nōo yɔ i hɛhɔ mla akplaka, ɔgba idana nɛ o yɔ i ta a i gáā le kpaakpa gɛ ŋ. Ɔwɛ ɛgɔɔma, ɔcɛ o yɛce Ukraist nɛ odee gbɔ o gbaji tu ɔ amāŋ nōó nyɛɛ ŋma o ya ɔdā nɛ o cika o ya a i gáā tiile lɛ Ajɔɔcɛ ku Ɔwɔico gɛ ŋ.
w12 4/15 15-16 ¶11-13
Bi Ɛjɛɛji Ɔtu Ku Uwɔ Le Gba Ujehofa Eko Doodu
11 O ya ɛɛ ku ɛlā o nwu ŋma aciije ku Ujisɔsi kóō le teyi peee a, alɔ lɛ ocabɔ mafu ku aɛlā nōo gē jɛyi ɛlā tɛɛcɛ má. Ɔcɛ éyi bi akplaka yɔ i le hɛhɔ. Abɔ o yɔ i hɛhɔ a, o yɔ i gbɛlá lɛyikwu apɔlɛ, aokolobiya, ɔdole, ije, ɛhɛ mɛmla obɔbɔwu. Aɔdā nōo ba nyā gbɔɔ o ŋmo ɔ unwu. Abɔ o lɛ ɛhɔ a hi kpataa a, unwu ku aɔdā nōo gē ya ku oyeeyi kóō lɔɔnyɛ a ku mu ɔ ɔtu, anɔɔ o piyeyi má ‘aɔdā nōo ba igbihi’ nu á. Naana nɛ uklɔ alɛwa yɔ nɛ o cika o ya ɛɛ ka o nyi ikpɔda ɛhɔ a, o cɛ lɛ unwu ku oyeeyi lɛ gbaji ta ɔ ikpo, anɔɔ uklɔ ku nu gbɔɔ o moowe a. Ɔtu i hɛ ɔkpani nu ŋ, ohigbu ka o ceyitikwu ŋ.
12 Babanya alɔ má ɛgɛ nɛ o lɛ o ya mla alɔ icɛ a. Ɔcɛ o hɛhɔ a lɔfu kwɛyi Ɔcɛ O Yɛce Ukraist duuma nōo yɔ i ya lɔhi ipu ɛ̄gbā o gba ku nu amáŋ nōo lɔfu gwonu ŋma ipu ɛlā Ɔwɔico eko duuma gla. Ocabɔ mafu, ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi gē tɔɔna eko doodu. Naana nɛ o yɔ i ga ojila ku ujɔ klla i nyɔ gā tɔɔna a, o yɔ i gbɛla lɛyikwu uce o ya ku ācɛ ku ɛcɛ nyā nōo hɛ ɔ ɔtu nɛhi a. Ipu ɔtu ku nu a o yɔ ŋma ɔ unwu gaga. Abɔɔ o yuklɔ ku nu ihayi alɛwa gɔbu a, unwu ku ɔdā ku ɛcɛ nyā kwu fiyɛ ɔ ɔfu, anuɔ o piyeyi má ‘aɔdā nōo ba igbihi’ á. Naana nɛ uklɔ ku ɔna o ta yɔ nwune kpɔ ɛ ma, o “mafú lɛ ācɛ ɔwɛ nēé lɔfú lā oyēeyī ɔkwɔ̄ɔ̄kwɛ̄yi glá ā” gɛ ŋ, o klla gā lɛ ɛga lɛ ɔdā nōo gē ya ipu ɛ̄gbā o gba ku nu a gɛ ŋ. (Ufíl. 2:16) O gē kwu Ujehofa, “nōo wɛ óndu kú ɛhɔ̄ ā,” iyē ɔdaŋ ku alɔ i gē lɔtu ŋ.—Ulúku 10:2.
13 Ɛlā o nwu a teyi peee. Ɔdaŋ ka a gē gā ojila ku ujɔ klla gē tɔɔna nōo wɛ aɛnɛnɛ uklɔ nōo gē je eeye lɛ alɔ a, ayika a yɔ i ya lɔhi. Amáŋ ɛ̄gbā o gba Ujehofa mla ɛjɛɛji ɔtu ku alɔ fiyɛ aɔdā nōo banya. (2 Úklɔ́. 25:1, 2, 27) Ɔdaŋ ku Ɔcɛ O Yɛce Ukraist i ma o yiihɔtu ku ‘aɔdā nōo ba igbihi’ a ŋ—lɛbɛɛka unwu ku aɔdā ku ɛcɛ nyā—ɛma ku anu mla Ujehofa géē lɛ unwalu. (Ulúku 17:32) Ɔdaŋ ku alɔ “tá ɔdā nōo bɔ̄bí [nɛ alɔ] lɛ abɔ̄ flá tū ɔdā nōo lɔhi” eko ɔɔma foofunu nɛ alɔ “gáā tíile lɛ ajɔ̄ɔ̄cɛ́ ku Ɔwɔicō glá” a. (Uro. 12:9; Ulúku 9:62) Ɛgɛ duuma nɛ aodee ku ɛcɛ ku Usetan nyā cɛgbá amáŋ tile lɛ, alɔ i cika o cɛ kéē ci alɔ ŋma o gba Ɔwɔico ɛ̄gbā mla ɛjɛɛji ɔtu ku alɔ ŋ.— 2Ukɔ́ 11:14; jé Ācɛ Ufílipāyi 3:13, 14.
Dɔka Agbenu Nōo Yɔ Ipu Ɛlā Ɔwɔico
(Ulúku 8:3) Ujowána, nɛ̄ ɔbá nū wɛ ɔ̄cocɛ̄hɔ̄ kú ipɔ́ɔnū kú Uhɛ́rɔ̄du ā, mɛ́mla Ususána mɛ́mla ācɛnyā alɛwa ohile nēe bī agbénú kú uwā le tá Ujísɔ̄si mla ayíkpó kú nū abɔ̄ ā.
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 8:3
bi agbenu ku uwa le ta uwa abɔ: Ipu uce ku Ugriisi, ɛlā néē hi ka di·a·ko·neʹo a lɔfu wɛ o lɛ ɛlá wu o yɔ ku ācɛ ɔhá lɛbɛɛka o ya ɔdole lɛ uwa amāŋ o ya ɛgbá ku uwa lɛ uwa. Ɔwɛ ekponu nyā néē bi ɔ le kɛla ipu Ulú 10:40 (“gicō gaajɛ yɔ̄ ī yá odée”), Ulú 12:37 (“je ɔdōlé lɛ uwá”), Ulú 17:8 (“le ɔdōlé je ga um”), mla Ācot 6:2 (“kɔ̄ ɔdōlé”) á, o lɛ o klla lɛ o ya mla o ta ɔcɛ abɔ mla aɔdā nɛ o cika o ya abɔyi nu, bɛɛka aɛnɛ alɔ cɔci ɛhico a. Amanya mafu ɛgɛ nɛ acɛnya néē hi ipu ɔgba ɛpa (2) mla ɔgba ɛta (3) a ta Ujisɔsi mɛmla ayikpo ku nu abɔ, o ya ɛɛ kéē le uklɔ nɛ Ɔwɔico je lɛ uwa a ya kwɛyi. Ō ya ku uwa nyā je owofu lɛ Ɔwɔico. Ɔɔma ya ɛɛ nɛ o lɛ ɔ ta tu ipu Ubáyíbu, ku oduudu alɔ kóō jé odee lɛyikwu uwa a. (Aíi 19:17; Uhí 6:10) Ɛlā ekponu ku Ugriisi nyā néē le yuklɔ lɛyikwu acɛnya ipu ɔkpá ku Umt 27:55 mla Umák 15:4.
(Ulúku 9:49, 50) Ujɔ́ni da Ujísɔ̄si kahíníī, “Ɔkpani, alɔ má ɔ̄cɛ éyi yɔ̄ ī bī iyē kú uwɔ le nū ebilíi tɛ́ɛcɛ ŋ́má ipú kú ācɛ. Alɔ da ɔ́ kóō mā ohígbū koó wɛ éyi kú ipú ígwu kú alɔ ŋ́.” 50 Ujísɔ̄si da Ujɔ́ni mɛ́mla ayíkpó ohile kahíníī, “Aá híīī ci ɔ́ anú ŋ́, ohígbū ka ɔ̄cɛ nōó wɛ olɛlā kú aá ŋ́ kē wɛ ɔ̄cɛ ɔlɛ́ aá.”
w08 3/15 31 ¶2
Ɛnɛnɛ Ɛlā Ŋma Ipu Ɔkpá ku Ulúku
9:49, 50—Ɔdiya nɛ Ujisɔsi i ci ɔnyilɔ éyi o nu alelekwu obɔbi tɛɛcɛ ŋma iyē ku ācɛ ŋ, naana nɛ o i yɛce ɔ ŋ ma? Ujisɔsi i ci ɔ anu ŋ ohigbu ka ujɔ ku Ācɛ O Yɛce Ukraist duuma i kwaajɛ eko ɔɔma ɛ ŋ. Ɛnyā mafu ka o wɛ o piii ku ɔnyilɔ a kóō ta Ujisɔsi ɔkwu ɛ kóō kpɔtuce iyē ku Ujisɔsi mla o nu alelekwu obɔbi ta ɛcɛ ŋ.—Umáki 9:38-40.
ƆYA ƆMAHAAPA 16-22
AGBENU NŌO YƆ IPU ƐLĀ ƆWƆICO | ULÚKU 10-11
“Aciije ku Ɔcɛ Ogbonɛnɛ ku Usameriya”
(Ulúku10:29-32) Amáŋ ɔmálɛ ā tíne kóō mafú ka anúɔ wɛ ɔ̄cɛ o jɔ́dā, anɔ́ɔ ó le ɔ̄kā da Ujísɔ̄si kahíníī, “Ɔ̄nyɛ wɛ ɔ́mpa um ā?” 30 Ujísɔ̄si tóohi kahíníī, “Ɛ̄cī éyi, ɔ̄cɛ éyi yɔ̄ ī wúlatū ŋmá Ujerúsālɛm yɔ̄ ī ga Ujérīko. Anɔ́ɔ ó gaá gwōtū ipú abɔ̄ kú ācohéjulúgwu á. É lɛ ɔ́ ŋmíjē nɛ̄hi, lɛ ɛjɛ̄ɛ̄jī ɔdā dóódu kú nū kpó ŋmá ɔ́ɔ iyē, anɔ́ɔ é mā ɔ̄ tá okwōōkwū á. 31 Ɔ̄cogwɛ́ɛya éyi le hɛ́ wā í yɔ̄ ī wúlatū ɔwɛ ɔ́ɔmā piíí ā. Amáŋ eko nōó lɛ ɔnyīlɔ ā má ā, ó kwú cēbla abɔ̄ ɔhá kú ɔwɛ ā. 32 Ɔ̄cɛ Ulífāyi éyi wā abɔ́ɔ, ó le yɛ gaá lɛ ɔ̄cɛ ā má, anɔ́ɔ ó kwú bū abɔ̄ ɔhá kú ɔwɛ ā le yɛ á.
aɔdā néē bi le kɛla ipu nwtsty
Ɔwɛ Nōo Yɛ Ŋma Ujerusalɛm Gā Ujeriko A
Ɔwɛ (1) néē mafu ipu uvidio kpii nyā a lɔfu yɛ ɛga ekponu nɛ aku ikee a yɛ ŋma Ujerusalɛm gā Ujeriko a. Ɔwɛ a yɛ bu igbili ku Ujudiya, o likpo fiyɛ ukilomita 20 (umilu 12), ō lico ku Ujerusalɛm ŋma Ujeriko wɛ ukilomita 1 (umailu 0.6), ɔwɛ a klla wɛ ɔpɛ ɛyinɛhi. Abɔɔ ɔwɛ a yɛ ipu igbili nɛ ācɛ i gē yɛ anu ojooji ŋ ma, ācohejulugwu i hɛ ācɛ tu eko doodu. Ohigbu ɛnyā e lɛ aicɔɔja fu kwu ɔwɛ a, o ya ɛɛ kéē gbo ācɛ o gā iyawu nōo gē yɛ ɔwɛ a. Roman Jericho (2) kwu eyɛɛcɛ ku igbili ku Ujudiya. Igeli ku ikee ku Ujeriko (3) kwu bɛɛka ukilomita 2 (fiyɛ umailu 1) ŋma igeli ku Urom.
w02 9/1 16-17 ¶14-15
“O Gē bi Aciije le Kɛla Lɛ Uwa Eko Doodu”
14 Ɔmpa, blakwu aciije ku ɔcɛ ogbonɛnɛ ku Usameriya a. Ujisɔsi gbɔɔ mla ɛlā o ka kahini: “Ɛ̄cī éyi, ɔ̄cɛ éyi yɔ̄ ī wulatū ŋmá Ujerúsālɛm yɔ̄ ī ga Ujérīko. Anɔ́ɔ ó gaá gwōtū ipú abɔ kú ācohejulúgwu á. É lɛ ɔ́ ŋmíjē nɛ̄hi, lɛ ɛjɛ̄ɛ̄jī ɔdā dóódu kú nū kpó ŋmá ɔ́ɔ iyē, anɔ́ɔ é mā ɔ̄ tá okwōōkwū á.” (Ulúku 10:30) Ujisɔsi bi ɔwɛ nōo “ŋmá Ujerúsālɛm . . . ga Ujérīko” a le bi ɔcɛlā ku nu wɛɛcɛ. Eko nɛ o yɔ i ta aciije nyā a, o yɔ Ujudiya, o laafu ŋ ācɛ nōo yɔ i jahɔ lɛ ɔ a lɔfu jé ɔwɛ nyā, ohigbu ka Ujudiya kwu Ujerusalɛm ajaajɛ. Ɔwɛ ɔɔma bɔɔbi nɛɛnɛhi, ofluflu lɛ ɔcɛ nōo yɔ i gā iyawu foofunu. Abɔɔ ācɛ alɛwa i gē yɛ ɔwɛ a ojooji ŋ ma, o gē cɛ lɛ ācohejulugwu tayinu aklo duuma yɔ i gbeyi ɔcɛ gla.
15 O lɛ ɔdā ɔhá nōo cɛgbá o leyi yɛ ɔ nɛ Ujisɔsi ka lɛyikwu ɔwɛ nōo yɛ “ŋmá Ujerúsālɛm . . . ga Ujérīko.” O ŋma lɛ ɔka nyā, ɔcɛ aflɛyi nōo gā yɛ a wɛ ɔcogwɛɛya, ɔmpa a wɛ ɔcɛ Ulifayi—oduuma ku uwa i je otabɔ lɛ ɔnyilɔ nōo gā gwotu abɔ ku acohejulugwu a ŋ. (Ulúku 10:31, 32) Ɔcogwɛɛya a gē yuklɔ ipu agbliihɔ nɛhi ku Ujerusalɛm, ācɛ Ulifayi a kē i ta uwa abɔ. Abɔɔ o ŋma Ujeriko ga Ujerusalɛm wɛ umailu 14 foofunu [Ukilomita 23] a, acogwɛɛya mla Aulifayi alɛwa gē ba Ujeriko eko duuma néē yuklɔ agbliihɔ nɛhi a ŋ. Abɔɔ o le lɛ a, o laafu ŋ e gē yɛ ɔwɛ nyā ekoohi. Le jé kpɔ, ka ɔcogwɛɛya mla Ulifayi nyā yɔ i yɛ ɔwɛ nōo “ŋmá Ujerúsālɛm” a, ɛnyā mafu ka e yɔ i nyɔ ŋma ɛgiyi agblihɔ nɛhi a. Abɔɔ e yɔ i gā agbliihɔ nɛhi a ŋ ma, ɔcɛ duuma i gáā ka ku ‘uwa ma ɔnyilɔ néē yɛ ɔ agbe a ta ohigbu kóō lɛbɛɛka o gekwu a, ka o lɛ abɔ kwu ɔ i je uwa teelihɔ o yuklɔ agbliihɔ nɛhi a’ (Ulīfayi 21:1; Áluka 19:11, 16) O teeyi peee abɔ Ujisɔsi bi ɔdā nɛ ācɛ je a le ta aciije lɛ uwa.
(Ulúku 10:33-35) Amáŋ ɔ̄cɛ kú Usamérīya éyi yɔ̄ ī bū ɔwɛ ɔ́ɔmā ga iyāwu. Eko nōó lɛ ɔnyīlɔ ā má ā, ó le tū ɔ̄ eyīnyinyi. 34 Ó le yɛ tá ɛgiyí ɔnyīlɔ ā, lɛ ejé mɛ́mla anɔ̄ tū ágbe kú nū, anɔ́ɔ ó le ɔ́ gbō á. Ó kwú ɔnyīlɔ ā ú ce ɛyí ijakī kú nū, anɔ́ɔ ó lɛ ɔ́ bī ga inu kú aúgbɔga á. Ó leyīkwu ɔ́ abɔ́ɔ lɔɔlɔhi. 35 Oŋmɔ́ɔ̄cī nū, ó lɛ ikpīije nɛ̄hɛ́ ɛpa kpó lɛ ɔ̄cɛ nōo gē leyīkwu inu kú aúgbɔga ā, anɔ́ɔ ó da ɔ́ kaíníī, “Leyīkwu ɔ́ lɔɔlɔhi gbēyī um, eko dúú nɛ̄ n kwúcē wā í yɛ ɔwɛ nyā kpɔ́, n géē gbā ɔdā ɔhá nɛ̄ a ŋmó tū ɔ̄ ā.”
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 10:33, 34
ɔcɛ ku Usameriya éyi: Ācɛ ku Ujiyu gē má ācɛ ku Usameriya nyɛ, e klla ta o ya ɔdā doodu tɔha mla uwa. (Ujɔ́ 4:9) Ōhī ku ācɛ ku Ujiyu gē ya uwa okonu ka “ɔcɛ Usameriya” ɛnyā ɛca, o klla mafu kéē je uwa kéē wɛ ɔdā doodu ŋ. (Ujɔ́ 8:48) Ɛlā ku rabbi éyi néē ka ipu Mishna a kahinii: “Ɔcɛ nōo le igbo ku ɔcɛ Usameriya lé, o lɛbɛɛka ɔcɛ nōo i lé ɔkpiye ku aokoome a.” (Shebith 8:10) Alɛwa ku ācɛ Ujiyu i gē kpɔtuce ɛlā ku ācɛ Usameriya e klla gē miyɛ otabɔ ŋma ɛgiyi uwa ŋ. Abɔɔ Ujisɔsi jé ka ācɛ Ujiyu i gē je ācɛ ku Usameriya kéē wɛ ɔdā doodu ŋ ma, o bi ɛlā okpɔcii wɛɛcɛ ipu aciije nyā néē hi igbalɛwa ka aciije ku ɔcogbonɛnɛ ku Usameriya.
lɛ ejé mɛmla anɔ̄ tu agbe ku nu, anɔɔ ó le ɔ gbo a: Uluku nōo wɛ idɔkitɔ a lɛ aciije ku Ujisɔsi nyā ta tu ajɛ lɔɔlɔhi, yɔ i cabɔ ɔwɛ néē i teyi tu agbe ku ɔcɛ ɛ̄cī doodu eko ɔɔma a. Anɔ̄ mla ejé wɛ aɔdā nɛ apɔlɛ gē bi le teyi tu agbe eko ɔɔma. Ekoohi, e gē lɛ anɔ̄ tu agbe kóō je ɔ liiyē (klla má Ayi 1:6), ejé kē lɛ aɔdā nōó gē cɛ lɛ agbe nyila ŋ, nōo kē i gbo iyē nɛɛ klla je ubateriya kpo ŋmo. Ulúku klla kɛla lɛyikwu ɛgɛ néē gē teyi agbe, o ya ɛɛ kóō bɔbi tootɔɔ ŋ ma.
inu ku augbɔga: Ɛyi ɛlā ku Ugriisi nyā wɛ “ɛga néē i miyɛ oduudu ācɛ amāŋ nɛ ɔcɛ doodu gáā gbɔga gla.” Ācɛ o gā iyawu mɛmla aɛbɛ ku uwa, lɔfu má ɛga o gbo iyɔla ɛga ɛgɛnyā gla. Ɔcɛ nōo i leyī kwu inu nyā a gē tutu ɛdɔ aɔdā nɛ ācɛ nōo i gā iyawu cɛgbá a, ɔdaŋ ka e lɛ ije je lɛ ɔ, o lɔfu leyī kwu ɔcɛ néē bi wa abɔɔ a gla duu.
(Ulúku 10:36, 37) Anɔ́ɔ Ujísɔ̄si lɛ ɔ̄kā kú nū ŋmɛ́yí mɛ́mla ɔ̄kā á. Ó kahíníī, “Ɛ̄nyá kú ācɛ ɛtá nēe bá nyā yá ucē kú ɔ́mpa ɔ̄cɛ tū ɔ̄cɛ nēé hɛ́ ɔ̄ éjulúgwu āa?” 37 Ɔmálɛ ā tóohi kahíníī, “Ɔ̄cɛ ɛ̄nɛ̄ o ményinyi nū ā nɛ̄.” Ujísɔ̄si tóohi kahíníī, “Ayíka a nyɔ̄ í yá ɛ́gɛ́ nɛ̄ ɔ̄cɛ ā yá mla ɔ̄cɛ ɔhá mɛ́ɛnɛ.”
w98 7/1 31 ¶2
Ɔcɛ ku Usameriya Éyi Mafu ka Anuɔ Wɛ Ɔcɛ Ogbonɛnɛ
Aciije ku Ujisɔsi nyā mafu ka ɔcɛ nōo le kpaakpa i gáā lɛyi taajɛ lɛ Ɔwɔico foofunu ŋ, amáŋ o géē jé uce o ya ku Ɔwɔico klla gbla ɔ ya. (Ācɛ Ɛ́fēsɔsi 5:1) Ocabɔ mafu, Ubáyíbu da alɔ ku “Ɔwɔicō í má eyīgoo kú ɔ̄cɛ ŋ́.” (Ācot 10:34) Alɔ i gbla Ɔwɔico ya ɔwɛ ɛgɛnyā? Aciije ku Ujisɔsi nyā mafu ka ogbonɛnɛ ku alɔ i cika o kwɛji uce, uculo mɛmla ācɛ o gba ɛ̄gbā tɔha mla alɔ foofunu ŋ. Ɔkwɔɔkwɛyi, e da Ācɛ O Yɛce Ukraist kéē ya ɔdā olɔhi “lɛ ācɛ dóódu”—o wɛ ācɛ nɛ alɔ i ya odee tɔha, uce, ewo mɛmla ācɛ nɛ alɔ i ya ɛlā Ɔwɔico tɔha mla uwa foofunu a ŋ.—Uga 6:10.
Dɔka Agbenu Nōo Yɔ Ipu Ɛlā Ɔwɔico
(Uluku 10:18) Ujísɔ̄si kahíníī, “N má Ebilíi eko nōó míya wāajɛ ŋmá icō, lɛbɛ̄ɛka ɔwɔ olímanya ā.
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 10:18
n má Ebilii yɔ i miya waajɛ ŋma ɔkpanco lɛbɛɛka ɔwɔ olimanya a: O laafu ŋ, akacɛ nɛ Ujisɔsi yɔ i ka á, ka anuɔ má Ebilii yɔ i miya waajɛ ŋma ɔkpanco a lɛbɛɛka o kwu ya ɛ ma. Maf 12:7-9 ka ɛgɛ nɛ ɛfu kpo ɔkpanco mla ɛgɛ nɛ okwaajɛ ku ɔcɛ́ o ce ku Umɛsayiya a, lɛ o ya mla o ta waajɛ ku Usetan ŋma ɔkpanco a. Amanya Ujisɔsi yɔ i kɛla lɛyikwu oyale néē géē ya Usetan mla alelekwu otɛhɔ ku nu le ipu ɛfu o kpo ɛcɔbu a. O kɛla nyā ohigbu ka Ɔwɔico je ɔfu lɛ ayikpo ofɛta ce igwo (70) a, ācɛ ɔlamu anca nóō jila iyē ŋ kéē nu alelekwu obɔbi tɛɛcɛ ŋma iyē ku ācɛ.—Ulú 10:17.
w08 3/15 31 ¶11
Ɛnɛnɛ Ɛlā Ŋma Ipu Ɔkpá ku Ulúku
10:18—Ɔdi nɛ Ujisɔsi yɔ i kɛla lɛyikwu ɔ eko nɛ o da ayikpo ofɛta ce igwo (70) a kahinii: ‘n má Ebilíi yɔ i míya wāajɛ ŋmá ɔkpanco lɛbɛ̄ɛka ɔwɔ olímanya ā’? Ujisɔsi i yɔ i ka kéē kwu Usetan i nu ŋma ɔkpanco ɛ ŋ. E nu Ebilii ŋma ɔkpanco ŋ jaa gbeko nɛ Ukraist je piya Ɔcɛ́ ɔkpanco ipu ihayi ku 1914 a. (Maf 12:1-10) Naana nɛ o ya eko nɛ Ujisɔsi kɛla nyā ɛ ŋ ma, amāŋ ɛlā ku nu yɔ i mafu kóō i ya ɛcɔbu piii.
(Luke 11:5-9) Anɔ́ɔ ó da ayíkpó kú nū kahíníī, “Ɔ̄cɛ í jé ŋ́, anɔ́ɔ éyi kú aá le yɛ tá ɛgiyí oklóbīya nū, ahāpōtú gaá da ɔ́ kahíníī, ‘Oklóbīya um, lɛ igbō ɛtá kplá um káá. 6 Oklóbīya um éyi nōo ŋmá iyāwu ā le yɛ ce ɔlɛ́ um, ń kē lɛ ɔdōle dúú nɛ̄ n ge je lɛ ɔ́ lé ŋ́.’ 7 Anɔ́ɔ ɔ̄cɛ í jé ŋ́, nɛ̄ oklóbīya awɔ lɛ ohi tá ŋmá ipú inu kahíníī, ‘Á je unwalu ga um ŋ́! Ɔwɛ ā le gwu ɛɛ́, ayípɛ̄ ɔlɛ́ um mɛ́mla um bá agōdō, ń nyāŋ́jɛ gaá je ɔdā dúú ga awɔ glá ŋ́!’ 8 Ɔdí nɛ̄ aá gbɛlá koó géē yá mɛ́ɛ̄ ā? “N da aá, ó lɔfu wɛ ɔkwɛ̄yi koó gáā cɛ̄ nyāŋjɛ je igbo ā gā awɔ ohígbū ka awɔ mɛ́mla anú wɛ oklóbīya nɛɛ ŋ́. Amáŋ ó géē cāŋ́jɛ í je odúúdú ɔdā nɛ̄ a cɛgbá ā ga uwɔ ohígbū ka á yúwēyī o yɔ̄ ī bā odée ā piyóo ŋ́.” 9 Ohígbū ɔ́ɔmā, aá ba Ɔwɔicō ɔdā nōo ce aá ɛgbá ā, ó kē í je lɛ aá. Aá tíne odée ŋmó ɛgiyí Ɔwɔicō, a kē í lɛ ɔ́. Aá lɛ abɔ̄ gbo ɔ̄wɛ ā, é kē í nwūla ɔ́ lɛ aá.
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 11:5-9
oklobiya um, lɛ igbo ɛta kpla um: Ipu uculo ku ācɛ ku Middle East, ō ya ācɛ ɔga wɛ ɔdā nɛ ondu ɔlɛ cika o ya, o kē i hɛ ācɛ ɔtu o ya lɔhi ipu aya nyā. Ɔɔma nɛ alɔ kē má ipu aciije nyā yiili a. Naana néē leyice ugbɔga ahapotu ŋ ma, ɛnyā mafu ka eko ɔɔma odee nɛ ɔcɛ o gā iyawu i leyice ŋ kwu ɔ tu ɔwɛ amāŋ kpo ɔ eko bonu gla, naana a, o wɛ ɔtu ku ondu ɔlɛ a kóō dɔka ɔdole lɛ ugbɔga ɔlɛ nu. O gbɛla ka ɔ wɛ ɔdā nɛ anuɔ cika o ya piii, ɔɔma ya ɛɛ nɛ o nyɔ i je unwalu lɛ oladogbe ku nu ahapotu ɔɔma ka ɔ lɛ ɔdole kpla anuɔ a.
Á je unwalu ga um ŋ: O wɛ ɔtu ku oladogbe ipu aciije nyā kóō ta oklobiya nu abɔ, amáŋ o tutu o je otabɔ ɛpleeko ɔɔma ŋ, ohigbu ka o gáā gwuta ɛ. Ɔlɛ eko ɔɔma, ofluflu aku aogbɛha gē wɛ inu o lɔwa éyi foofunu. Ɔdaŋ ku ɔnyilɔ a dɔka o canjɛ, o lɔfu je unwalu lɛ oduudu apɔlɛ a, kwu ayipɛ nɛŋcɛ nōo yɔ i gbiyɔla a duu.
yɔ i bā odee a piyoo: Ɛgɛ néē bi ɛlā nyā i yuklɔ amu a, mafu ka ɔcɛ i uweyi ŋ abɔɔ o ceyitikwu yɔ i ba odee a. Ɔnyilɔ ipu aciije ku Ujisɔsi a i ya uweyi ŋ, o klla ceyitikwu dɔka ɔdā nɛ o ce ɔ ɛgbá a, anu Ujisɔsi da ayikpo ku nu ka ɛgɔɔma nɛ ɔkɔ o gba ku uwa cika o lɛ duu a.—Ulú 11:9, 10.
ƆYA ƆMAHAAPA 23-29
AGBENU NŌO YƆ IPU ƐLĀ ƆWƆICO | ULÚKU 12-13
“Aá Je Ɔwɔico Eyī Nɛɛnɛhi Fiyɛ Akpaŋdede Alɛwa á”
(Ulúku 12:6) “Ó wɛ akpáŋdēde ɛhɔ̄ nēé gē je lá ɔkɔ́bɔ ɛpa ā ŋ́ nɛɛ? Náána Ɔwɔicō í mlanyī ō leyīkwu éyééye kú uwā ŋ́.
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 12:6
iwele (akpandede): Ipu uce ku Ugriisi strou·thiʹon kwɛyi ku igbaanɔ nɛ̄ŋcɛ́ doodu, amáŋ akpandede néē gē hi uwa igbalɛwa a, uwa wɛ aigbaanɔ nōó gbɔla ŋ fiyɛ duu néē gē je lá ku ɔdole a.
(Ulúku 12:7) Ɔwɔicō kōō jé áluka kú inyilɛyí nɛ̄ a lɛ ɛyí kú aá. Ohígbū ɔ́ɔmā aá yúúfi ŋ́, aá jē Ɔwɔicō eyī nɛ̄ɛnɛ̄hi fíyɛ́ akpáŋdēde alɛwa á.”
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 12:7
oduudu inyilɛyi ku aa le aluka: E ka ku inyilɛyi nōo yɔ ɛyi ku ɔcɛ ɔlamu a nwune fiyɛ ula ɛpa ce ofu igwo ba ɛga utaajan ofɛhɔ (100,000). Abɔɔ nɛ Ujehofa jé odee ligii ɛgɛnyā a mafu peee ka o lɛ ɛlá wu eyeeye ku ācɛ o yɛce Ukraist.
(Ulúku 12:7) Ɔwɔicō kōō jé áluka kú inyilɛyí nɛ̄ a lɛ ɛyí kú aá. Ohígbū ɔ́ɔmā aá yúúfi ŋ́, aá jē Ɔwɔicō eyī nɛ̄ɛnɛ̄hi fíyɛ́ akpáŋdēde alɛwa á.”
cl 241 ¶4-5
Ɔdā Duuma “Í Lɔfu Hɛ́ Alɔ Ŋmá Ihɔtū Kú Ɔwɔicō . . . Glá Ŋ́”
4 Aflɛyi, Ubáyíbu ka peee ku Ɔwɔico i má odoodu ku ācɛ nōo i gba ɔ ɛ̄gbā a ka e cɛgbá. Ocabɔ mafu, Ujisɔsi kahinii: “É gē je iwélé ɛpa lá ɔkɔ́bɔ éyi, nááná odúú kú uwá í gáā míya wāajɛ glá ŋ́, ń táafú ŋ́ ayíka Ádā ā cɛ̄. É lɛ odúúdú īnyīlɛ̄yí kú aá gbaáluka ɛɛ́. Ohígbū ɔɔ́mā aá híīī yuúfi ŋ́, ohígbū kā aá gbɔɔ́lá fíyɛ́ iwélé alɛwa á.” (Umátiyu 10:29-31) Leyi yɔ ɔdā nōo wɛ ɛyi ɛlā ɔɔma lɛ ācɛ nōo yɔ i jahɔ lɛ Ujisɔsi eko ɔɔma a.
5 O lɔfu hɛ alɔ idaago ɔdā nōo ya nɛ ācɛ gē lá akpaŋkpede a. Eko ku Ujisɔsi a, akpaŋdede wɛ aigbaanɔ nōó gbɔla ŋ fiyɛ duu nɛ ācɛ gē lā kē lé á. Ɔkɔbɔ éyi, néē gē bi le lá akpaŋdede ɛpa a. Amáŋ Ujisɔsi le ka igbihaajɛ ka ɔcɛ nōo bi ɔkɔbɔ ɛpa gē lá akpaŋdede ɛnɛ, e klla i je éyi ba ɔ lɛ ɔ kpɔ, cɛɛ o kwu piya ɛhɔ. E lɛ ɔmɛhɔ a ba ɔ lɛbɛɛka o lɛ ile duuma ŋ ma. Ɛdɔ aigbaanɔ nyā i wɛ ɔdā duuma ipeyi alɛɛcɛ ŋ, amáŋ ɛgɛnyá nɛ Ɔwɔico nōo ya uwa gē má uwa a? Ujisɔsi kahinii: “Ɔwɔicō í mlanyī ō leyīkwu [o kóō wɛ ɔmɛhɔ néē je ya ɔcɛ ɔɔma ɛhi a] éyééye kú uwā ŋ́.” (Ulúku12:6, 7) Babanya alɔ lɔfu gbɔɔ o má ɛyi ɛlā ku Ujisɔsi. Ɔdaŋ ku Ujehofa lɛ ɛlá wu akpaŋdede éyi, ɛnyā yɔ i mafu lɛ alɔ ku Ujehofa lɛ ɛlá wu alɔ nōo wɛ alɛɛcɛ a nɛhi, alɔ klla jɛ ɔ éyi! Ɛgɛ nɛ Ujisɔsi ka ɔ lɛ a, Ujehofa jé ɛjɛɛji odee lɛyikwu alɔ lɔɔlɔhi. Ɔwɔico kóō jé aluka ku inyilɛyí nɛ̄ alɔ lɛ ɛyi ku alɔ a!
Dɔka Agbenu Nōo Yɔ Ipu Ɛlā Ɔwɔico
(Ulúku 13:24) “Aá píyɛga kú aá le yɛ bū ɔwɛ opíbá ā. Ohígbū ka ācɛ alɛwa géē nya cidaa kéē le bū ɔ̄, amáŋ é gaá bū ɔ̄ glá ŋ́.
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 13:24
Aa píyɛga: Amāŋ “Bēē nya cidaa.” Ukɔ́ ku Ujisɔsi nyā lɛ abɔ kwu ɔdā okpɔcii nōo ya nōó cɛgbá ku alɔ nya mla ɛjɛɛji ɔfu ku alɔ, o ya ɛɛ ku alɔ le bu ɔwɛ opiba a. Ipu ɛlā nyā, ɔka nōo bɛcɛ ŋma ɛga ōhī lɛyikwu ɔwɛ ɔhá nɛ ɔcɛ lɔfu hi ɛlā nyā a wɛ “O piyɛga mla ɛjɛɛji ɔfu; Ya oduudu ɔdā nɛ a ya gla a.” Aɛlā ku Ugriisi nōo wɛ A·go·niʹzo·mai mla a·gonʹ a lɛyi ɛlā nōo lɛ o ya mla iyi uwa, e bi uwa le kɛla igbalɛwa lɛyikwu okweyi ɔgbinya. Ipu ɔkpá ku Uhí 12:1 e bi ɛlā nyā i kɛla lɛyikwu Ācɛ O Yɛce Ukraist ka e “kwinya” ku oyeeyi. E klla bi ɔ le kɛla lɛyikwu o “yúklɔ́ lɔfú nɛ̄hi” (Ukó 2:1) amāŋ “unu” (Ufíl 1:30). Aɔwɛ ɔhá néē lɔfu kɛla ku Ugriisi néē le yuklɔ ipu Ulú 13:24 a wɛ “okweyi” ce odee (1Ukɔ́r 9:25), “[nya] lɔfúlɔfú” (Ukó 4:12; ), mla “unu” (Ufíl 1:30). Abɔɔ ɔwɛ néē i bi ɛlā nyā i kɛla eko ɔɔma a tɛɛma kwu ija nōo lɛ o ya mla okweyi a, ācɛ ōhī ka ku oceyitikwu nɛ Ujisɔsi ta ācɛ ɔtu kwu kéē ya a lɔfu lɛbɛɛka ɛnɛ ɔcɛ nōo wɛ ipu okweyi gē ya mla oduudu ɔfu ku nu, gē na ɔkpiye daa, gē nya cidaa kóō le yale a.
(Ulúku 13:33) Nááná n géē nyɛ̄ɛ̄ ícɛ, óócí mɛ́mla ɛ̄cī ɔhá. Ó le kpaakpa kéē lɛ ɔcomɛ́ɛbɛ ŋmó ɛga ɔhá gwu Ujerúsālɛm tá ŋ́.
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 13:33
Ó le kpaakpa ŋ: Amaŋ “O wɛ ɔdā nɛ ɔcɛ gbɛlá gla ŋ.” Naana nɛ Ubáyíbu i ka peee ku Umesayiya géē kwū Ujerusalɛm piii ŋ ma, ɛlá nyā lɔfu ŋma Udá 9:24-26. Ɔdā ɔhá kpɔ, ɔdaŋ ku ācɛ Ujiyu wɛ ɔdā o ŋmo ɔcomɛbɛ, ofluflu Umesayiya a, o géē wɛ igeli a piii. Ācɛ ofu ɛta ce igwoleyi (71) nōo i hɛpo a le jila ɛga o kɛpɔ ipu Ujerusalɛm, abɔɔ néē i kɛpo ta ācɛ néē kpo ɛlā ce uwa kē wɛ akacɛ ɛkɛmgbɛ a. Ujisɔsi lɔfu bi ɔɔma ipu ɔtu ku nu ka Ujerusalɛm néē i gwɛɛya lɛ Ɔwɔico ojigogo a, o klla wɛ ɛga néē jɛ ɔyi ala ku onyata a gwɛɛya. Abɔɔ eko yɔ i nyɔ a, ɛlā ku Ujisɔsi a le ya jila ɔkwɛyi. E lɛ ɔ bi wa iyɔbu ku ācɛ o hɛpɔ Ujerusalɛm anuɔ e lɛ ɛpɔ ka tu ɔ. Ipu Ujerusalɛm, ɛga nōo ligbo lɛ ɔdɔ ku igeli a ŋ ma nɛ o kwu a, e kwu “ɔyí álá kú onyatá” a u gwɛɛya.—1Ukɔ́ 5:7.
ƆYA ƆMAHAAPA 30–ƆYA ƆMAHATA 5
AGBENU NŌO YƆ IPU ƐLĀ ƆWƆICO | ULÚKU 14-16
“Aciije ku Ɔyinɔnyilɔ Nōo Bi A”
(Ulúku 15:11-16) Ujísɔ̄si klla kɛlā gɔbū kahíníī, “Ó le ɔnyīlɔ éyi yɔ̄ nōo lɛ ayinɔ̄nyīlɔ ɛpa. 12 Ɛnɛ̄ŋcɛ́ ā da ɔ́ kahíníī, ‘Ádā um, lɛ ɔkpɛ̄ kú um kú agbénú kú uwɔ je ga um abālɔbányā ā.’ Anɔ́ɔ ɔnyīlɔ ā le agbénú kú nū kɔ̄ lɛ ayí nū nɔ̄nyīlɔ ɛplɛ́ɛpa ā. 13 Ó gbo ɛ̄cī alɛwa ŋ́, ɔyí nɛŋcɛ́ ā kwú ukpɛ̄ kú agbénú kú nū ú kpó lá, anɔ́ɔ ó kwú ije ā ú nyɛ̄ɛ̄ ŋmá ɔlɛ́ á. Ó le tá ɔlɛ́ ɛga oligbó nɛ̄hi, ɛga nōó kwú ije ā í ŋmó bónū oŋmá lɛ o lā oyēeyī oŋmó ije bónū icííci. 14 Ó le ɛjɛ̄ɛ̄jī ɔdā nōó lɛ ā ŋmó bónū. Anɔ́ɔ ɔkpɛtā nɛ̄hi gbɔɔ́ ō ŋmó ajɛ ɔ́ɔmā á. Ó kē lɛ ɔdā dúúmā nōó í lé gɛ ŋ́. 15 Anɔ́ɔ ó nyɔ̄ í kwú iyī nū í tá olufa lɛ ɔ̄cɛ ajɛ kú abɔ́ɔ éyi á. Ɔ̄cɛ ā kwú ɔ̄ ú tū ga ɛhɔ̄ ɔlɛ́ nū kóō gē je ɔdōlé lɛ aókóome. 16 Eyī yɔ̄ kóō lɛ ɔdōlé kú aókóome ā lé nū ipú amáŋ ó kōō má ɔ̄cɛ dóódu je ɔdā dúúmā lɛ ɔ́ lé ŋ́.
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 15:11-16
ɔnyilɔ éyi yɔ nōo lɛ ayinɔnyilɔ ɛpa: Aya ōhī ku aciije ku ɔyi ilakpa a (nɛ ācɛ klla gē hi ka “ɔyínɔ̄nyīlɔ nōo bī ā”) i lɛ ɛdɔ ɛpa ŋ. Anu wɛ aciije nōo likpo fiyɛ duu nɛ Ujisɔsi ta a. Ɔdā okpɔcii éyi, wɛ ɛma nɛ Ujisɔsi ka apɔlɛ a lɛ mɛmla iyi uwa. Ipu aaciije ɔhá Ujisɔsi bi aɔdā nóō lɛ oyeeyi ŋ ma le kɛla, odee bɛɛka aikpɔdɛhɔ, ɛdɔ ajɛ ɛyɛɛyɛyi amāŋ ɛdɔ ɛma nɛ ɔkpani gē lɛ mla aɔfiyɛ ku nu a. (Umt 13:18-30; 25:14-30; Ulú 19:12-27) Amáŋ ipu aciije ku ɔyi ilakpa nyā, Ujisɔsi kɛla lɛyikwu ɛnɛɛnɛ ɛma nōo yɔ ɔtahɛ Adā mla ayi nu nɔnyilɔ a. A je ŋ, alɛwa ku ācɛ nōo po ɔka nyā a i lɛ ɛdɔ ku Adā nōo gbonɛnɛ klla lɛ ɛyinyinyi nyā ŋ. Aciije nyā mafu ɛdɔ eyinyinyi nɛ Ujehofa Adā alɔ ku ɔkpanco lɛ lɛ alɔ nōo wɛ ayipɛ ɔlɛ nu a, kwu aɛ̄nɛ̄ o i gba ɔ ɛ̄gbā mla aɛ̄nɛ̄ o habɔ klla je cigbihi wa i gbɔɔ o gba ɔ ɛ̄gbā a.
Ɛnɛ̄ŋcɛ́ ā: O ŋma ɛgɛ nɛ Íne ku Umosisi ka lɛ a, ɔkpla géē miyɛ aya ɛpa ku agbenu ku Adā nu. (Obla 21:17) Ɔdaŋ ka ɔyi nɔnyilɔ ɔnyakwɔcɛ ipu aciije nyā a wɛ ɔkpla a, ayika agbenu nɛ ɔyinɛ nu nɛŋcɛ miyɛ a wɛ ɛga éyi ku aku ɔnyakwɔcɛ a.
kwu ije a i ŋmo bonu: Ɛyi ɛlā ku Ugriisi nyā wɛ “o fiyakata (pahīla).” (Ulú 1:51; Ācot 5:37) Ɔwɛ néē bi ɛlā nyā i yuklɔ amu a lɛ o ya mla odee amāŋ ije o ŋmo bonu.
oyeeyi oŋmo ije bonu iciici: Amāŋ “oyeeyi ɔdāhá (obɔbi; iciici).” O lɛ ɛlā ku Ugriisi ɔhá nōo lɛ ɛyi ekponu mla ɛnyā nōo yɔ ɔkpá ku Āfi 5:18; 1Upí 4:4.
gē je ɔdole lɛ aokoome: Íne ku Umosisi ka aɛbɛ nyā wɛ ɛbeelihɔ, ɛnyā mafu ka ɛdɔ uklɔ nyā wɛ uklɔ elihɔ lɛ ācɛ Ujiyu.—Ulī 11:7, 8.
ɔdole ku aokoome: Ɛdɔ oyeeyi nɛ ɔyi nɔnyilɔ nyā yɔ i lā a mafu kóō géē lɛ ɔdole ku aokoome gla.—Má ɔdā ōhī néē ka lɛyikwu Ulú 15:15.
(Ulúku 15:17-24) Eko nɛ̄ eyī gbo ɔ́ gɔɔ ā, ó kahíníī, “Odúúdú ācocɛ̄hɔ̄ olufa kú ɔlɛ́ ádā um gē lé ɔdōlé gē nū ipú klla gē tá. Anɔ́ɔ n yɔ̄ amānyā nɛ̄ ɔkpɛtā gáā je ŋmó yɔ̄ɔ̄! 18 N géē nyāŋjɛ kú n̄ ga ɛgiyí ádā um, kú um gaá da ɔ́ kahíníī, ‘Adá um, n le íne kú Ɔwɔicō mɛ́mla ákú uwɔ bīya ɛɛ́. 19 Ń cíkā nēé gē hī um ka ɔyínɔ̄nyīlɔ kú awɔ gɛ ŋ́. Kwú um bɛ̄ɛka éyi kú ācɛ nēe gē yúklɔ́ ga awɔ ā.’ 20 Anɔ́ɔ ó nyāŋjɛ gbɔɔ́ ō kwúcē gā ɔlɛ́ ádā nū. Ó yɔ̄ ɛga oligbó ŋmá ɔlɛ́ ɛ́ɛ́ nɛ̄ ádā nū má ɔ̄ á. Ó le tū ɔ̄ eyīnyinyi, anɔ́ɔ ó le inya kwu nyɔ̄ gaá lɛ ɔ́ kwú bá ɔtū lɔɔlɔhi á. 21 Ɔyí ā da ɔ́ kahíníī, ‘N le íne kú Ɔwɔicō mɛ́mla ákú uwɔ bīya. Ń cíkā kéē hī um ka ɔyí uwɔ gɛ ŋ́.’ 22 Amáŋ ádā nū da ācocɛ̄hɔ̄ kú nū kahíníī, “Aá pápá lɛ awulú nōo lɔhi fíyɛ́ kpɛ́mm ā kpó wā í wu ɔ́ iyē. Aá kwú eliká ú wu ɔ́ abɔ̄, aá kwú áblákpá ú wu ɔ́ ikpó. 23 Cɛ́ɛ́ aá nyɔ̄ í kwú ɛna ojɔ̄kwū ú kú aá lɛ ɔ́ ŋmó. Cɛ́ɛ́ kú alɔ gwéeyē kú alɔ lé ucɛ! 24 Ohígbū ka ɔyí um nyā gekwú, ó kē kwú héyī abālɔbányā ɛɛ́. Ó gebí, é kē lɛ ɔ́ pīyɛ̄ ɛɛ́!” Anɔ́ɔ é gbɔɔ́ ō gwéeyē gbɔɔ́ ō lé ucɛ á.
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Ulú 15:17-24
ācɛ nēe gē yuklɔ: Eko nɛ ɔyinɔnyilɔ nɛŋcɛ a cigbihi wa ɔlɛ a, o le tutu o da Adā nu kóō miyɛ anuɔ bɛɛka ɔyinu ŋ, amáŋ bɛɛka éyi ku ācɛ nōo gē yuklɔ lɛ ɔ a. Ɔcɛ o yuklɔ ɛgɛnyā i gē lā ɔlɛ ekponu ɛgɛ nɛ aɔfiyɛ gē lā mla ɔkpani uwa a ŋ. Igbalɛwa, e wɛ ācɛ néē gē gba ije lɛ uwa kēe yuklɔ ɛ̄cī mla eko nɛ ācɛ a dɔka.—Umt 20:1, 2, 8.
lɛ ɔ kwu ba ɔtu lɔɔlɔhi (lɛ okonu kwu ɔ okonu ɛmɛɛma): Ɛlā néē hi okonu Ugriisi ka “lɛ okonu kwu okonu ɛmɛɛma” a, ācɛ gáā lɛyi nu jé kóō wa ŋma u phi·leʹo, néē gē hi ɔ ekoohi ka “lɛ okonu kwu okonu” (Umt 26:48; Umák 14:44; Ulú 22:47) Amáŋ ɛyi nu igbalɛwa wɛ o “yíihɔtū” (Ujɔ́ 5:20; 11:3; 16:27). Ɛgɛ nɛ Adā ipu aciije nyā miyɛ ɔyinu nɛ o je piyɛyi wa ɔlɛ klla kɛla ɛmɛɛma mla ɔ a mafu ka o miyɛ ɔ cigbihi wa ɔlɛ a ŋma ɔtu.
hi um ka ɔyinɔnyilɔ ku uwɔ gɛ ŋ: Aɔkpá ōhī néē ta mla abɔ eko igble a klla ka: “Kwú um bɛ̄ɛka éyi kú ācɛ nēe gē yúklɔ́ gā awɔ ā”, aɔkpá ɛ̄nɛ̄ o yɔ icɛ a cɛtɔha mla aɔkpá aku igble a nōo tōō lɔtuce ɔ a. Ācɛ o ta ɔkpá ōhī ka e ta ɔ lɛ a o ya ɛ ku ɔgba a kōo cɛtɔha mla Ulú 15:19.
ili . . . elika . . . ablakpa: Ili nyā i wɛ ili anca ŋ, amáŋ ili nōo lɔhi fiyɛ duu a—ili nōo gbɔla fiyɛ nōo lɛ ɛnɛnɛ ifa klla wɛ ɔdā ojilima néē i bi gē lɛ ugbɔga. Elika nɛ o je wu ɔyinu abɔ a mafu ku adā a yihɔtu ɔyinu lɔɔlɔhi, o klla mafu ojilima mla ikwu nɛ o je lɛ ɔyinu nōo cigbihi wa ɔlɛ a. Igbalɛwa aɔfiyɛ i gē bi elika mla ablakpa ŋ. Adā a yɔ i mafu lɛ ācɛ peee ku anuɔ miyɛ ɔyi anuɔ wa ɔlɛ, ka ɔyi a ɔ kē kwu piya éyi ku apɔlɛ a kpɔ ɛ.
(Ulúku 15:25-32) “Ɔyí ádā nɔ̄nyīlɔ ɔnyākwɔ́cɛ ā yɔ̄ ɛhɔ̄ kpɔ́. Abɔ̄ ó yɔ̄ ī wā ɔlɛ́ ā, eko nōó le bá lɛ ɔlɛ́ ā, ó pó bā ācɛ bá ī gwíijē klla bá í jīije. 26 Anɔ́ɔ ó lɛ éyi kú ācocɛ̄hɔ kú ádā nū ā hīgwú le ɔ̄kā da ɔ́ kahíníī, ‘Ɔdí yɔ̄ í yá ā mɛ́ɛ̄’. 27 Ɔ̄cotɛ̄hɔ̄ ā da ɔ́ kahíníī, ‘Ɔyínɛ́ uwɔ nɔ̄nyīlɔ ā kwúcē wā ɔlɛ́ ɛɛ́. Ádā uwɔ̄ kē lɛ ɛna ojɔ̄kwū ā ŋmo ɛɛ́, ohígbū ka ɔyí nū nɔ̄nyīlɔ kwúcē wā ɔlɛ́ ɛbɔ́.’ 28 Ɔyínɛ́ nū ɔnyākwɔ́cɛ́ ā le cɔ̄nū nɛ̄hi ka anúɔ í gáā bēhé wā ɔlɛ́ ŋ́. Anɔ́ɔ ádā nū le bɛ̄cɛ gaá le ɔkɔ gbā lɛ ɔ́ kóō le bēhé wā ɔlɛ́ á. 29 Amáŋ ó tá ádā nū ohi kahíníī, ‘Mɔ́ɔ̄, n húmáyī yúklɔ́ gā uwɔ bɛ̄ɛka ɔfiyɛ ā iháyí alɛwa. Ń kē yíkpɛ̄yí olɔfú tū uwɔ jéjéē ɛ́ɛ́ ŋ́. Á kē je ɔyí ɛwū ékpó gā um kú ami mɛ́mla aóklóbīya um ka alɔ báajɛ gwéeyē lé ucɛ jéjéē ɛ́ɛ́ ŋ́. 30 Amáŋ ɔyi uwɔ nyā nōo kwú ɛjɛ̄ɛ̄jī ije kú uwɔ í ŋmó tū aákwuna ā, eko nōó kwúcē ga ɔlɛ́ ā, ā lɛ ɛna ojɔ̄kwū ŋmó lɛ ɔ́. 31 Ádā nū tá ɔ̄ ohi kahíníī, ‘Ɔyí um, a yɔ̄ mla um eko dóódu, ɔdā dóódu nōo wɛ ákú um ā kē wɛ ákú uwɔ. 32 Amáŋ ó cíkā kú ālɔ̄ gwéeyē, kú ɔtū kóō wɛ ɛnɛ̄hɛ́ lɛ alɔ ohígbū ka ɔyínɛ́ uwɔ nyā gekwú, abālɔbányā ó kē kwú héyī. Ó gebí, é kē lɛ ɔ́ pīyɛ̄.’ ”
Dɔka Agbenu Nōo Yɔ Ipu Ɛlā Ɔwɔico
(Ulúku 14:26) “Ɔ̄cɛ dúúmā nōo wā ɛgiyí um í gáā wɛ ɔyíkpó kú um glá ŋ́, ń táafú ŋ́ n he ɔ́ ɔtū fíyɛ́ ádā nū mɛ́mla ɛ́nɛ́ nū, mɛ́mla ɔnyā nū mɛ́mla ayí nū mɛ́mla ayinɛ́ nū nɔnyilɔ mɛ́mla anú abɔ̄yī nū dúú.
ɔdā ōhī néē ka ipu nwtsty lɛyikwu Lu 14:26
yihɔtu anuɔ fiyɛ (wɔtu): Ipu Ubáyibu ɛlā nōo wɛ u “wɔtu” a lɛyi alɛwa. O lɔfu bi ɛlá o gbo ku ɔcɛ wɛ olɛla ku ācɛ nōo i cɛ lɛ ɔcɛ bi ɛlā ācɛ ɔtu, nōo klla i ya ku ɔcɛ kóō ya ācɛ ɔhá odee. Amāŋ o lɔfu wɛ o wɔtu ɔcɛ amāŋ odee nōo i ya ku a bi ɛlā ɔtu, o ya ɛɛ ku a lɛ ɔdā duuma o ya mla ɔcɛ amāŋ odee a ŋ. O klla lɔfu wɛ o ta ɔwɛ nɛ ɔcɛ i yihɔtu a waajɛ. Ocabɔ mafu, eko nɛ Ujekɔpu ka anuɔ “í lɛ ihɔtū lɛ Ulɛ́ya bɛ̄ɛka Urécɛ̄lu ā ŋ́ mā” a, ɛyi nu wɛ ka, o yihɔtu ku Urécɛ̄lu fiyɛ Ulɛ́ya (Ohú 29:31; Obla 21:15.), e lɛ ɛlā nyā yuklɔ ɔwɛ ɔhá ipu ɔkpá ku ācɛ Ujiyu néē i ta ikee a. Ujisɔsi i yɔ ka ku ācɛ nōo i yɛce anuɔ a i je piya olɛla ku apɔlɛ ku uwa amāŋ wɔtu iyi uwa ŋ, ohigbu ka ɔɔma i gáā cɛtɔha mla ɛlā ohile nɛ Ubáyíbu ka a ŋ. (Klla má Umák 12:29-31; Āfi 5:28, 29, 33.) Ipu ɛga ku Ubayibu nya, “wɔtu” lɔfu wɛ o ta ɔwɛ nɛ ɔcɛ i yihɔtu a waajɛ.
(Ulúku 16:10-13) Ɔ̄cɛ́ dúúmā nēé lɔtūce ɔ́ ɛgiyí ɔdā olígíi glá ā, é géē lɔtūce ɔ́ ɛgiyí ɔdā nɛ̄hi glá. Ɔ̄cɛ nēé lɔtūce ɔ́ ɛgiyí ɔdā olígíi glá ŋ́ mā, é gáā lɔtūce ɔ́ ɛgiyí ɔdā nɛ̄hi glá ŋ́. 11 Ohígbū ɔ́ɔmā, ɔdāŋ kéē lɔtūce aá ɛgiyí ije nōo wɛ agbénú kú ɛcɛ nyā glá ŋ́, ɔ̄nyɛ géē lɛ agbénú ɔkwɛyí ā tū aá abɔ̄ ā? 12 Ɔ́dāŋ kéē lɔtūce aá ɛgiyí ɔdā kú ɔ̄cɛ ɔhá glá ŋ́, ɔ̄nyɛ kē í je ɔdā nōo wɛ ákú aá tū aá abɔ̄ āa? 13 Ó lɛ ɔ̄cocɛ̄hɔ̄ dúúmā nōo cɛ̄ aɔ́kpani ɛpa ɛhɔ̄ glá ŋ́. Ó géē yíhɔtū tá éyi fíyɛ́ ɔhá. Ó kē í lɛyítáajɛ lɛ éyi cɛ́ɛ́ ó kē leyī gwō ɔhá bónū. Aá gáā lɔfú cɛ Ɔwɔicō mɛ́mla ije ɛhɔ̄ glá ŋ́.”
w17.07 8 ¶7-8
Dɔka Agbenu Nōo Wɛ Ɔkwɔɔkwɛyi
7 Jé Ulúku 16:10-13. Ɔcocɛhɔ ipu aciijɛ ku Ujisɔsi nyā yoklobiya ohigbu itene ku abɔiyinu. Naana a, Ujisɔsi ta ayikpo ku nu ɔtu kwu kéē ta agbenu tu ɔkpanco. Aɔgba nōo gboce aciije nyā a ka ɛgɛ nɛ o bi “agbénú kú íne o bīya” mla o lɛyitaajɛ lɛ Ɔwɔico ta ɛma kwu iyi uwa a. Ɛyi ɛlā ku Ujisɔsi wɛ ku alɔ mafu ku ‘alɔ kpɔtu ce’ kpɔ, amáŋ bi agbenu ɔwɛ nōo cika, eko nɛ alɔ lɛ agbenu lɛ. Ɛgɛnyá nɛ?
8 Ɔwɛ éyi nɛ alɔ i mafu peee ku alɔ kpɔtu ce mla agbenu nɛ alɔ lɛ a, wɛ o bi ije le je otabɔ lɛ uklɔ ku ɔna o ta ipu oduudu ɛcɛ ɛgɛ nɛ Ujisɔsi ka taajɛ ku ɔ i ya a. (Umát 24:14) Ɔyipɛ ɔncɛnya éyi ipu ajɛ ku India lɛ ikpati ligii o kpo ije tu ɔ, o i kpo ikpego tu ɔ ɛmɛɛma, o ta o lá ɔdā o le hija, o ya ɛ kóō ya ɛnyā. Eko nɛ ikpati a le mu a, o kwu ije a u ya otabɔ ku uklɔ ku ɔna o ta. Ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi ipu ajɛ ku India nɛ o lɛ ɛhɔ ku akwumba a bi akwumba nɛhi le je otabɔ ɛga o ce ɔkpá ɔwɔ (RTO) ku Malayalam, o gbɛlá ku abɔ uwa ɔ gē lá akumba a, ka ō kpo akwumba gē lɛ uwa i lɛ itene fiyɛ ije nɛ anuɔ i le je otabɔ a. Ɔɔma kē wɛ ijeeyi ɔkwɔɔkwɛyi. Ɔwɛ ɛgɔma duu, ayinɛ alɔ ipu ajɛ ku Ugriisi gē bi anɔ ku olifu, cake ɛyɛɛyɛyi mla aɔdole ɔhá le je otabɔ lɛ Bethel family ojigogo.