T’ẹrovi Ewoma Evaọ Oma Ahwo Kpobi
“O, Ọghẹnẹ mẹ, kareghẹhọ omẹ, fiki ewoma.”—NEHEMAYA 13:31.
1. Ẹvẹ Jihova o bi ro ru ewoma kẹ ahwo kpobi?
NỌ EHRU o te bi je mu ovao họ edẹ buobu, oma o rẹ were ahwo nọ ọre ọ tẹ va ze. Oma o rẹ jọ ahwo sasasa. Epọvo na re, uvo o tẹ bẹre kri no nọ oria kpobi o ya fihọ, nọ oso o te yoyo—makọ okposo dede—ọ rẹ sasa oma. Ọnọma oyoyou mai, Jihova, ọye o ru okẹ igbunu orọ ova-ehru na fihọ idedeghe otoakpọ na. Jesu o si iroro kpohọ ọghoruo Ọghẹnẹ nọ o wuhrẹ nnọ: “You ewegrẹ rai lẹ kẹ enọ e be kẹ owhai uye. Re wha te jọ emezae Ọsẹ rai nọ ọ rọ obọ odhiwu; keme o bi ru ọre riẹ vatha ehru ahwo oyoma gbe ahwo owoma, o te bi vi oso ze ehru enọ i kiẹrẹe gbe enọ i kiẹrẹe he.” (Matiu 5:43-45) Ẹhẹ, Jihova o re ru ewoma kẹ ahwo kpobi. Idibo riẹ a rẹ daoma raro kele ei ẹkwoma ewoma nọ a rẹ t’ẹrovi evaọ oma ọ amọfa.
2. (a) Eme ọ be lẹliẹ Jihova ru ewoma? (b) Ẹvẹ Jihova o bi ro muẹrohọ oghẹrẹ nọ ma be jowọ kẹ ewoma riẹ?
2 Eme ọ soriẹ nọ Jihova o bi ro ru ewoma? Anwẹnọ Adamu o ro kie ruọ uzioraha, Jihova o ri si ẹro no ewoma nọ ọ rrọ oma ahwo-akpọ họ. (Olezi 130:3, 4) Ẹjiroro riẹ họ re o zihe ahwo-akpọ ẹmeoyo ziọ uzuazọ evaọ Aparadase. (Ahwo Ẹfẹsọs 1:9, 10) Aruoriwo riẹ ọ kẹ omai ẹruore esiwo ro no uzioraha gbe sebaẹgba ẹkwoma Ubi eyaa na. (Emuhọ 3:15; Ahwo Rom 5:12, 15) Ẹjẹrehọ ọruẹrẹfihotọ ẹtanigbo na o ru uvẹ fihọ nọ a re ro zihe kpohọ ẹgbagba. Enẹna, Jihova o bi muẹro họ omai omomọvo re ọ ruẹ owojẹ mai kẹ ọghoruo riẹ, jegbe eware efa. (1 Jọn 3:16) O bi muẹrohọ oware kpobi nọ ma bi ru ro dhesẹ edẹro mai kẹ ewoma riẹ. Pọl ukọ na o kere nnọ: “Ọghẹnẹ ọ kare ọ rọ ẹrẹreokie he nọ iruo rai i re vẹro ho gbe uyoyou nọ owha be rehọ fiki riẹ ruẹ.”—Ahwo Hibru 6:10.
3. Onọ vẹ o gwọlọ nọ ma roro kpahe?
3 Nọ o rrọ ere na, ẹvẹ ma sae rọ raro kele Jihova evaọ ẹro nọ ma rẹ tọvi ewoma nọ ọ rrọ amọfa oma? J’oma roro kpahe uyo rọkẹ onọ nana evaọ abane jọ ọrọ uzuazọ: (1) odibọgba Ileleikristi na, (2) uviuwou na, (3) ukoko na, gbe (4) usu mai kugbe amọfa.
Evaọ Usiuwoma Ota gbe Ilele-Iruo
4. Ẹvẹ abọ-owo eva odibọgba Oleleikristi na o rọ rrọ odhesẹvia ẹgwọlọ ewoma nọ ọ rrọ amọfa oma?
4 Evaọ uyo rọkẹ onọ nọ ilele riẹ a nọ kpahe otofa ohare ọ eka avọ ikpoko na, Jesu o ru rie vẹ inọ: “Akpọ na họ udhu na.” Wọhọ ilele Kristi erọ ọgbọna, ma bi vuhu uzẹme nana mu eva okenọ ma tẹ rrọ odibọgba mai. (Matiu 13:36-38; 28:19, 20) Iruo odibọgba mai u kugbe ẹrọwọ mai nọ ma re whowho via eva ẹgbede. Uzẹme na inọ a jọ oria kpobi riẹ Isẹri Jihova rọkẹ odibọgba rai no uwou ruọ uwou gbe eva iyẹrẹ, o rrọ imuẹro inọ ma be rehọ osegboja gwọlọ ahwo kpobi nọ i te kẹ ovuẹ Uvie na via. Ẹhẹ, Jesu ọ kẹ ujaje nọ: “Kẹwho kẹwho hayo kiwhre kiwhre nọ wha rẹ te rua, wha guọlọ ohwo eva riẹ nọ o te i.”—Matiu 10:11; Iruẹru 17:17; 20:20.
5, 6. Fikieme ma je thihakọ wariẹ zihe bru ahwo evaọ iwou rai?
5 Nọ ma be nya bru ahwo eva okenọ a rẹro iweze mai hi na, ma bi muẹrohọ oghẹrẹ nọ a be rehọ ovuẹ mai. Ẹsejọ ma rẹ ruẹ nọ ohwo uviuwou jọ ọ be kezọ kẹ ovuẹ mai, yọ eva uwou ovo na, ọfa o bi bo nọ, “Ma gwọlọ yo ho,” ma ve no ere ku ẹme na họ. Ẹvẹ o rẹ da omai te nnọ omukpahọ hayo ababọ-isiuru ohwo jọ u bi kpomahọ ọdekọ! Nọ o rrọ ere na, eme ma rẹ sai ru rọ ruabọhọ ẹrotọvi ewoma evaọ oma ahwo kpobi?
6 Eva okenọ ma tẹ be ta usiuwoma eva ẹkwotọ yena, ezihe kpohọ uwou ovo yena o rẹ sae kẹ omai uvẹ nọ ma rẹ rọ ta ẹme kẹ ohwo nọ o bru iweze ọsosuọ mai dhe na dẹẹ. Ẹkareghẹhọ oware nọ o via eva oke yena o rẹ sai fi obọ họ kẹ omai ruẹrẹ oma kpahe. O sae jọ nọ emamọ iroro ohwo ọwọsuọ na ọ rọ jẹ owọ yena, bi roro nọ u kiehọ re ọ whaha ọnọ ọ be gaviezọ na re ọ se ovuẹ Uvie na ba eyo. O sae jọ nnọ eme ethọthọ nọ o yo kpahe iruẹru mai no e kẹ riẹ iroro yena. Rekọ oyena o rẹ whaha omai hi nọ ma gbẹ dadamu ẹta usiuwoma Uvie na ha eva uwou yena, daoma rehọ areghẹ kpọ ororothọ na vi. O rrọ isiuru mai re ma fi obọ họ kẹ ahwo kpobi ziọ eriariẹ egbagba Ọghẹnẹ. Ẹsejọhọ Jihova o ti si ohwo yena rehọ.—Jọn 6:44; 1 Timoti 2:4.
7. Eme ọ rẹ sai fi obọ họ kẹ omai wo emamọ eriwo eva okenọ ma tẹ be nya bru ahwo?
7 Jesu o wo ọwọsuọ uviuwou họ iroro rọ kẹ ilele riẹ ohrẹ. Kọ ọ gbẹ ta inọ: “Mẹ nyaze ti fi ohwo avọ ọsẹ riẹ họ oma ohẹriẹ, ọmọtẹ avọ oni riẹ, oviaye avọ oniọrọo riẹ”? Jesu o fi bae nnọ: “Ahwo uwou obọ ohwo a rẹ te jọ ewegrẹ riẹ.” (Matiu 10:35, 36) Dede na, uyero gbe uruemu u re nwene. Ẹyao idudhe, uwhu omoni ohwo, okpẹtu, edada iroro, gbe eware efa buobu e rẹ sai kpomahọ oghẹrẹ nọ ahwo a re ru kpahe usiuwoma ota mai. Otẹrọnọ ma wo eriwo ọthọthọ—inọ ahwo nọ ma be ta usiuwoma kẹ na a ti gbe yo viere he—kiyọ ewoma nọ ọ rrọ oma rai ma be ghinẹ tẹrovi na? Eme jabọ whọ gbẹ rọ evawere wariẹ zihe kpohọ iwou rai oke ofa ha? Uruemu rai o rẹ sai nwene. Eva ẹsejọ, orọnikọ ẹme nọ ma ta oye o rẹ lẹliẹ ohwo gaviezọ họ rekọ oghẹrẹ nọ ma rọ tae. Olẹ osegboja se Jihova re ma te mu usiuwomota họ u ti ghine fi obọ họ kẹ omai wo emamọ eriwo je whowho ovuẹ Uvie na eva edhere nọ u ti ro si ahwo kpobi urru.—Ahwo Kọlọsi 4:6; 1 Ahwo Tẹsalonika 5:17.
8. Eme ọ rẹ sae via eva okenọ Oleleikristi ọ tẹ t’ẹrovi ewoma imoni rai nọ e rrọ Ileleikristi hi?
8 Evaọ ikoko jọ, ahwo buobu nọ a no uviuwou ovo ze a be gọ Jihova. Ẹsibuobu oware nọ u si erọ emaha na urru jẹ lẹliẹ ae dhesẹ uruemu adhẹẹ họ, akothiho omoni rai nọ ọ kpako no ọnọ uruemu uwoma riẹ evaọ uwou na gbe ọgbakugbe orọo na o ru emaha na nọ a sai ro nwene iroro rae vẹrẹ. Eyo ohrẹ Pita ukọ na u fi obọ họ kẹ eyae Ileleikristi buobu dẹ ezae rai rehọ no “omake rọnọ a yo ẹme na ha.”—1 Pita 3:1, 2.
Evaọ Uviuwou Na
9, 10. Ẹvẹ Jekọp avọ Josẹf a rọ t’ẹrovi ewoma nọ ọ rrọ oma ọ ahwo uviuwou rai?
9 Usu okpekpe nọ u ku ahwo uviuwou kugbe yọ oria ofa nọ ma sae jọ t’ẹrovi ewoma nọ ọ rrọ amọfa oma. Roro kpahe uwuhrẹ nọ o rrọ oghẹrẹ nọ Jekọp o ro yeri kugbe emọ riẹ. Eva Emuhọ uzou avọ 37, owọ avọ 3 gbe 4, Ebaibol na e ta nnọ Josẹf họ ọmọ nọ Jekọp ọ mai you. Inievo Josẹf a tẹ jẹ riẹe ihri, tubẹ ga te epanọ a rọ gba ẹgwa-emu re a kpe oniọvo rai. Ghele na, muẹrohọ uruemu nọ Jekọp avọ Josẹf a dhesẹ evaọ izuazọ rai. Aimava na a tẹrovi ewoma nọ ọ rrọ oma ọ ahwo uviuwou rai.
10 Eva okenọ Josẹf ọ jọ ọnọ o wuzou ẹruọsa emuore evaọ Ijipti okenọ ohọo u je mu, o dede inievo riẹ rehọ. Dede nọ o dhesẹ oma ẹsiẹsiẹ hẹ, ọ gbẹ edhere nọ ọ rọ ruẹ nọ a nabe rẹro te ae ziezi jẹ rehọ emu kẹ ae nọ a rẹ wha zihe kpo se ọsẹ rai nọ ọ kpako no. Ẹhẹ, dede nọ a mukpahe iẹe eva oke nọ o vrẹ, Josẹf o fi obọ họ kẹ ae. (Emuhọ 41:53–42:8; 45:23) Epọvo na re, okenọ ọ kẹle uwhu no, Jekọp ọ rehọ eghale nọ i wo otofa eruaruẹ te emọ riẹ kpobi. Dede nọ owojẹ uyoma rai o lẹliẹ uvẹ ọghọ jọ vru ku ae, aikpobi a wo ukuoriọ evaọ otọ na. (Emuhọ 49:3-28) Uyoyou nọ u wo oba ha nọ Jekọp o dhesẹ na, u gbunu kẹhẹ!
11, 12. (a) Oriruo eruẹaruẹ vẹ o fi ẹgba họ epanọ u w’uzou te re ma t’ẹrovi ewoma ahwo uviuwou mai? (b) Uwuhrẹ vẹ ma wo no oriruo ọsẹ na ze evaọ ọtadhesẹ Jesu ọrọ ọmọ ogbọfariẹ na?
11 Uye-oruẹ-krẹkri nọ Jihova o ro yeri kugbe orẹwho Izrẹl nọ o kare ẹrọwọ o kẹ oruvẹ ọfa kpahe oghẹrẹ nọ ọ rẹ rọ tẹrovi ewoma nọ ọ rrọ ahwo riẹ oma. Jihova ọ rehọ uyero uviuwou ọ Hosia ọruẹaro na rọ kẹ oriruo uyoyou riẹ nọ u wo oba ha. Goma, aye Hosia, o bruẹnwae unuẹse buobu. Ghele oyena, Jihova ọ ta kẹ Hosia nnọ: “Wariẹ nya, who you aye ọnọ o kiehọ uzi hi nọ ọ rọ obruẹnwae; wọhọ epanọ ỌNOWO na o you ahwo Izrẹl, dede nọ a rẹriẹ bru edhọ je you ekiekia otiowo-eni ọyaya.” (Hosia 3:1) Fikieme ọ jẹ k’ohrẹ utioye? Jihova ọ riẹ inọ ibi ahwo jọ evaọ udevie orẹwho nọ u ghoro no edhere riẹ na, a te jowọ ekurẹriẹ kẹ akothiho riẹ. Hosia o whowho nnọ: “Uwhremuna emọ Izrẹl i veti zihe ze te gwọlọ ỌNOWO na Ọghẹnẹ rai, gbe Devidi ovie rai; a vẹte rọ ozodhẹ ro bru ỌNOWO na ze, jegbe ewoma riẹ eva edẹ urere.” (Hosia 3:5) Evaọ uzẹme, onana yọ emamọ oriruo nọ ma rẹ kareghẹhọ eva okenọ ma tẹ rẹriẹ ovao dhe ebẹbẹ uviuwou. Ewoma ahwo uviuwou na nọ whọ rẹ gbẹ t’ẹrovi u re fi emamọ oriruo akothiho h’otọ.
12 Ohare Jesu orọ ọmọ ogbọfariẹ na o kẹ omai otoriẹ ofa kpahe epanọ ma sae rọ t’ẹrovi ewoma nọ ọ rrọ ahwo uviuwou mai. Ọmọzae ọmaha na o zihe ze uwou nọ o si obọ no uzuazọ ofogori nọ o je yeri no. Ọsẹ na ọ rehọ ohrọ yeri kugbei. Eme ọsẹ na o ru kpahe unoma ọmọzae ọkpako nọ o ri no uwou vievie he na? Ọsẹ na o se ọmọ ọkpako riẹ, ọ tẹ ta nnọ: “Ẹghele, te owhẹ ma gbẹ rọ ẹse kpobi, e nọ erọ emẹ kpobi era.” Onana orọnikọ edoku hu rekọ edhesẹ imuẹro uyoyou ọsẹ na. Ọ ta haro nnọ: “U fo re eva ewere omai, ma ghọghọ, keme omoni ra ọnana o whu no, ọ tẹ jẹ te zọ no; o vru no, a tẹ jẹ rue riẹ no.” Ma rẹ gbẹ hae t’ẹrovi ewoma nọ ọ rrọ oma amọfa re.—Luk 15:11-32.
Evaọ Ukoko Ileleikristi Na
13, 14. Edhere jọ vẹ ma sai ro fi uzi ovie orọ uyoyou na h’iruo eva ukoko Ileleikristi?
13 Wọhọ Ileleikristi, ute mai họ re ma koko uzi ovie na orọ uyoyou. (Jemis 2:1-9) Uzẹme, ma sae jẹ ahwo ukoko na rehọ, enọ i yogbe hayo fe vi omai. Rekọ ma wo ‘ohẹriẹ utu’ fiki uyẹ, uruemu-ẹwho, hayo tubọ egagọ nọ ma jọ vẹre? O tẹ rrọ ere, ẹvẹ ma sai ro si ohrẹ Jemis na te iroro?
14 Edederehọ ahwo kpobi nọ a nyaze ewuhrẹ Ileleikristi mai o rẹ kẹ imuẹro inọ ma be ghinẹ whẹtiẹ ahwo họ oma. Ma tẹ rehọ udu obọ mai ta ẹme kugbe ahwo ọkpokpọ nọ a ziọ Ọgwa Uvie na, udubro gbe awaọruọ nọ a hai wo vẹre e rẹ rayẹ. Evaọ uzẹme, ahwo jọ nọ a ziọ ewuhrẹ Ileleikristi eva orọ ọsosuọ rai a ta nnọ: “Ahwo na kpobi a whẹtiẹ woma kẹhẹ. O wọhọ ẹsenọ ahwo na kpobi a riẹ omẹ no vẹre. Oma o jọ omẹ sasasa.”
15. Ẹvẹ a sai ro fi obọ họ kẹ emaha nọ e rrọ ukoko na dhesẹ isiuru kẹ enọ e kpako no?
15 Evaọ ikoko jọ, nọ ewuhrẹ ọ tẹ fa no, izoge jọ i re si uzou koko họ oria jọ evaọ Ọgwa Uvie na hayo otafe, kẹnoma kẹ enọ e kpako no na. Omamọ oware jọ vẹ a rẹ sai ru ro fi uruemu nana kparobọ? Uzẹme o rrọ, owojẹ ọsosuọ họ re esẹgbini i wuhrẹ emọ rai eva obọ uwou, ruẹrẹ ae họ kẹ iwuhrẹ. (Itẹ 22:6) A rẹ sae kẹ ae iruo nọ a rẹ rọ ruẹrẹ ebe sa-sa họ re ahwo nọ a ti kpohọ ewuhrẹ na kpobi a wo ebe nọ a gwọlọ wha lele oma. Esẹgbini i wo emamọ uvẹ nọ a rẹ rọ ta udu họ emọ rai awọ re a ta umutho eme jọ kugbe enọ e kpako no gbe enọ oma o ga te he eva obọ Ọgwa Uvie na. Emamọ ẹme jọ nọ a rẹ ta kugbe ahwo otiọye na o rẹ sae lẹliẹ eva were emaha na.
16, 17. Ẹvẹ enọ e kpako no a sai ro rri abọ ewoma emọ nọ e rrọ ukoko na?
16 U fo re inievo nọ e kpako no a dhesẹ isiuru kẹ emaha nọ e rrọ ukoko na. (Ahwo Filipai 2:4) A rẹ j’owọ ta eme ọbọga kẹ emaha na. Kẹse kẹse u re wo ugogo eme jọ nọ a rẹ ta kpahe eva iwuhrẹ na. A rẹ sae nọ emaha na sọ a reawere ewuhrẹ na hayo sọ eme jọ e riẹ nọ e were rai gaga nọ a rẹ sai fihọ iruo. Wọhọ ahwo nọ a ru abọ ologbo jọ ọrọ ukoko na via, u fo nọ a re dhesẹ ovuhumuo kẹ ezọgaviẹ izoge na, a ve je jiri ae kẹ ẹme kpobi nọ a kpahe eva ewuhrẹ hayo abọ nọ a wo evaọ abọjọ ọruẹrẹfihotọ ewuhrẹ na. Oghẹrẹ nọ izoge i yeri kugbe enọ e kpako no evaọ ukoko na gbe edhere nọ a rọ rẹro te iruo esese nọ a rọ kẹ ae eva obọ uwou u re ti dhesẹ inọ a te sae rẹro te iruo ilogbo nọ a te rọ kẹ ae eva obaro.—Luk 16:10.
17 Ẹkwoma iruo nọ a rẹ jẹrehọ, emaha jọ a nyaharo no te oria nọ ekwakwa abọ-ẹzi rai e rọ lẹliẹ ae wo iruo nọ i w’uzou viere no. Iruo e tẹ vọ ae abọ nọ a re ru o sai je fi obọ họ whaha uruemu othọthọ. (2 Timoti 2:22) A rẹ sae rehọ iruo yena jawo inievo nọ i bi te kẹ iruo wọhọ idibo iruiruo riwi ‘sọ a te.’ (1 Timoti 3:10) Obọ nọ a bi wo eva iwuhrẹ gbe ọwhọ rai evaọ odibọgba na, jegbe uruemu ẹruọsa rai kẹ ahwo kpobi evaọ ukoko na, u re fi obọ họ kẹ ekpako na riẹ sọ a te eva okenọ a te bi roro kpahe ae kẹ iruo efa.
Ẹrotọvi Ewoma nọ Ọ Rrọ Oma Ahwo Kpobi
18. Agbefẹ vẹ kpahe oziẹobro a rẹ whaha, kọ fikieme?
18 Itẹ 24:23 u whowho nnọ: “Oziẹobro ọriẹwẹ o woma ha.” Areghẹ nọ o no ehru ze ọ gwọlọ inọ ekpako na a rẹ whaha ọriẹwẹ eva okenọ a te bi guẹdhọ evaọ ukoko na. Jemis o whowho nnọ: “Areghẹ nọ o nehru ze o re muhọ avọ ẹfuọ, kẹsena udhedhẹ, omaurokpotọ, o re roro didi, ọrẹ vọ avọ ohrọ gbe emamọ ibi, o re fiabọ ọriẹwẹ gbe eviẹhọ.” (Jemis 3:17) U re vevẹ, dedenọ a be t’ẹrovi ewoma nọ ọ rrọ amọfa oma, u fo re u mu ekpako na ẹro nnọ a be rehọ fikiọ usu nọ ohwo jọ o wo kugbe ae hayo fiki iroro nọ a wo kpahe ohwo jọ gbaviẹ ẹdhoguo ho. Asaf ọso-ilezi na o kere nọ: “Ọghẹnẹ ọ keria ẹta riẹ no eva ogbẹguae obọ odhiwu; eva udevie eghẹnẹ na [“enọ e wọhọ eghẹnẹ,” be ta kpahe ibruoziẹ ahwo akpọ] ọ jẹ rọ obruoziẹ: ‘Ẹvẹ wha re bruoziẹ ọthọthọ kri te re, no wha re ro dhesẹ ọriẹwẹ kẹ ahwo omuomu?’ ” (Olezi 82:1, 2) Ere ọvo na re, ekpako Ileleikristi e rẹ whaha ẹghẹ ọriẹwẹ kpobi nọ a tẹ be ta ẹme nọ o kpomahọ ogbẹnyusu hayo omoni. Oghẹrẹ utiona a rẹ rọ yọrọ okugbe nọ ọ rrọ ukoko na a vẹ jẹ kuvẹ kẹ ẹzi Jihova re o ruiruo evaọ ukoko na.—1 Ahwo Tẹsalonika 5:23.
19. Evaọ idhere vẹ ma sae rọ t’ẹrovi ewoma amọfa?
19 Re ma t’ẹrovi ewoma nọ ọ rrọ oma inievo mai, ma rẹ kareghẹhọ uruemu nọ Pọl o dhesẹ eva okenọ o kere se ukoko obọ Tẹsalonika. Ọ ta nnọ: “Ma wo eva ifihọ eva Ọnowo na kpahe owhai, onọ wha re ruo, gbe epanọ wha ti ruẹ eware nọ ma ta kẹ owhai.” (2 Ahwo Tẹsalonika 3:4) Oma o rẹ wọ omai kpairoro vrẹ iruthọ amọfa viere eva okenọ ma tẹ be t’ẹrovi ewoma rai. Ma rẹ gwọlọ eria jọ nọ ma sai ro jiri inievo mai, whaha ẹzi obrukpe. Pọl o kere inọ: “A gwọlọ nọ irieyero na a rẹ jọ ahwo eva-ifihọ.” (1 Ahwo Kọrint 4:2) Orọnikọ ahwo nọ a rrọ ọkwa-iruo eva ukoko na ọvo ẹrọwọ rai ọ rẹ wọ omai you hu rekọ te inievo Ileleikristi mai kpobi. Ma vẹ te rehọ ere si kẹle ae viere, bọ ọgbakugbe nọ ọ rrọ usu Ileleikristi mai na ga. Ma ve wo eriwo nọ Pọl o wo kpahe inievo na evaọ edẹ riẹ. A rrọ ‘ibe iruiruo rọkẹ uvie Ọghẹnẹ’ gbe ‘obufihọ ọbọga’ rọkẹ omai. (Ahwo Kọlọsi 4:11) Ma vẹ rehọ ere dhesẹ uruemu Jihova.
20. Eghale vẹ i ti te enọ e be t’ẹrovi ewoma nọ ọ rrọ amọfa oma?
20 Ababọ avro, ma rẹ rọ ẹgba wariẹ olẹ Nehemaya na: “O, Ọghẹnẹ mẹ, kareghẹhọ omẹ, fiki ewoma.” (Nehemaya 13:31) Ẹvẹ eva e be were omai te inọ Jihova ọ be t’ẹrovi ewoma nọ ọ rrọ oma ahwo! (1 Ivie 14:13) Ajọ ma ru epọvo na evaọ oghẹrẹ nọ ma re yeri kugbe amọfa. Ere oruo o te k’omai irẹro esiwo gbe uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ evaọ akpọ ọkpokpọ nọ ọ kẹle gaga no na.—Olezi 130:3-8.
Ẹvẹ Whọ te k’Uyo?
• Eme ọ soriẹ nọ Jihova o bi ro ru ewoma kẹ ahwo kpobi?
• Ẹvẹ ma sae rọ t’ẹrovi ewoma nọ ọ rrọ oma amọfa
• evaọ odibọgba mai?
• evaọ uviuwou mai?
• evaọ ukoko mai?
• evaọ usu mai kpobi?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 16]
Dede nọ inievo riẹ i mukpahe iẹe vẹre, Josẹf ọ t’ẹrovi ewoma rai
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 17]
Omukpahọ ọ rẹ whaha omai nọ ma gbẹ rọ daoma fi obọ họ kẹ amọfa ha ha
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 18]
Ghelọ eware nọ a ru vrẹ no, Jekọp ọ eghale emọ riẹ kpobi
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 19]
Dede ahwo kpobi rehọ eva iwuhrẹ Ileleikristi