UZOẸME UWUHRẸ 22
Ẹvẹ Ma Sai ro Wo Areghẹ nọ Ma re ro Yeri Akpọ?
“Jihova họ ọnọ ọ rẹ kẹ areghẹ.”—ITẸ 2:6.
OLE AVỌ 89 Gaviezọ, Yoẹme, re Who Wo Eghale
EWARE NỌ MA TI WUHRẸa
1. Fikieme o rọ gwọlọ nọ mai kpobi ma re wo areghẹ nọ Ọghẹnẹ ọ rẹ kẹ ohwo? (Itẹ 4:7)
KỌ U wo oware jọ nọ u wuzou gaga nọ whọ jẹ jiroro riẹ ẹdẹ jọ? O tẹ rrọ ere, ẹsejọhọ whọ lẹ re Ọghẹnẹ ọ kẹ owhẹ areghẹ keme whọ riẹ nọ oware nọ u ti fiobọhọ kẹ owhẹ oye. (Jem. 1:5) Solomọn ovie na o kere nọ: “Areghẹ họ oware nọ o mai wuzou.” (Se Itẹ 4:7.) Oghẹrẹ areghẹ vẹ Solomọn ọ be ta kpahe evaọ oria Ebaibol yena? Oye họ areghẹ nọ Jihova Ọghẹnẹ ọ rẹ kẹ ohwo. (Itẹ 2:6) Kọ areghẹ otiọnana o sai fiobọhọ kẹ omai riẹ oware nọ ma re ru kpahe ebẹbẹ nọ i bi te omai nẹnẹ? Ee. Ma te ta kpahe iẹe evaọ uzoẹme nana.
2. Oware jọ vẹ o ti fiobọhọ kẹ omai wo areghẹ ziezi?
2 Oware jọ nọ u re fiobọhọ kẹ omai wo areghẹ ziezi họ nọ ma tẹ romatotọ roro kpahe ẹme nọ ezae ivẹ jọ nọ i wo areghẹ gaga a ta je ru lele iei. Solomọn ma te kake ta kpahe. Ebaibol ọ ta nọ “Ọghẹnẹ ọ kẹ Solomọn areghẹ gbe orimuo nọ u wo umuo ho.” (1 Iv. 4:29) Jesu họ ohwo avọ ivẹ nọ ma te ta kpahe. Ohwo-akpọ ọvo nọ o wo areghẹ kaka Jesu ọ riẹ hẹ. (Mat. 12:42) Ebaibol ọ ruẹaro kpahe Jesu nọ: “Ẹzi Jihova ọ te ruọ ẹe oma, ẹzi areghẹ gbe ọrọ otoriẹ.”—Aiz. 11:2.
3. Eme ma te ta kpahe evaọ uzoẹme nana?
3 Jihova Ọghẹnẹ ọye ọ kẹ Solomọn avọ Jesu areghẹ, yọ aimava na a ta ẹme kpahe eware nọ mai kpobi ma gwọlọ nọ ma rẹ riẹ kpahe. Ma te jọ uzoẹme nana ta kpahe esa jọ. Eye họ oghẹrẹ nọ u fo nọ ma re rri ugho, iruo mai gbe omobọ mai.
WHO LE UGHO VRẸTA HA
4. Ohẹriẹ vẹ o jọ udevie Solomọn avọ Jesu?
4 Solomọn o fe diezọ yọ ọ jẹ reakpọ kuoma. (1 Iv. 10:7, 14, 15) Rekọ Jesu o fe he, yọ o wo uwou obọriẹ nọ ọ jẹ rria ha. (Mat. 8:20) O make rrọ ere na, aimava na a je rri nọ ugho họ oware nọ o mae roja evaọ uzuazọ họ keme a wo areghẹ gaga, yọ Jihova Ọghẹnẹ ọye ọ kẹ rai areghẹ na.
5. Ẹvẹ Solomọn o rri ugho?
5 Solomọn ọ ta nọ “ugho o rẹ thọ ohwo.” (Ọtausi. 7:12) Ugho o tẹ ginẹ rrọ ohwo obọ, ọ sae dẹ eware nọ ọ rẹ rọ kuọ omariẹ, ọ vẹ jẹ dẹ emeware efa jọ nọ i si rie urru. Rekọ ghelọ epanọ Solomọn o fe te na, ọ ta nọ eware jọ e riẹ nọ i wuzou vi ugho. Wọhọ oriruo, o kere nọ: “U fo re a salọ emamọ odẹ viukpọ efe obuobu.” (Itẹ 22:1) Solomọn ọ tẹ jẹ ta nọ ahwo nọ a re le efe gaga, oware nọ a wo o rẹ kake da ae ẹro ho. (Ọtausi. 5:10, 12) Ọ ta nọ ma du roro nọ ohwo ọ tẹ nwani fe no, yọ u re no ho keme ohwo nọ ọ rrọ ọdafe nẹnẹ ọ sae jọ oyogbe odẹnotha.—Itẹ 23:4, 5.
Kọ ekwakwa efe e rrọ omai oja vi Uvie na nọ ma rẹ rọ karo? (Rri edhe-ẹme avọ 6-7)d
6. Ẹvẹ Jesu o rri efe gbe omaweromẹ? (Matiu 6:31-33)
6 Jesu ọ jẹ dhogbo epanọ o re ro fe gbe epanọ ọ rẹ rọ reakpọ kuoma ha. Ghele na, ọ jẹ hae re emamọ emu jẹ da udi. (Luk 19:2, 6, 7) U wo ẹdẹ jọ dede nọ Jesu o zihe ame ruọ emamọ enwaene nọ ọ were gaga. Oyena o jọ iruo igbunu ọsosuọ riẹ. (Jọn 2:10, 11) Ere ọvo ho, ẹdẹ nọ a ro kpei na, ewu nọ ọ jariẹ oma ọ ghare gaga. (Jọn 19:23, 24) Rekọ orọnikọ efe gbe akpọriọ họ eware nọ e jọ Jesu oja ha. Ọ ta kẹ ilele riẹ nọ: “Ohwo ọvo ọ rẹ sae gbodibo kẹ ilori ivẹ hẹ . . . Wha sae gbodibo kẹ Ọghẹnẹ gbe Efe he.” (Mat. 6:24) Jesu ọ ta nọ ma tẹ rọ Uvie Ọghẹnẹ karo, Jihova o ti fiobọhọ kẹ omai wo eware nọ e ginẹ roja kẹ omai.—Se Matiu 6:31-33.
7. Irere vẹ i te oniọvo jọ fikinọ ọ rọ egagọ Ọghẹnẹ karo viukpọ ugho?
7 Inievo buobu a rọ egagọ Ọghẹnẹ karo viukpọ ugho wọhọ epanọ Ebaibol ọ ta, yọ eghale buobu i te rai no. Ere o jọ kẹ oniọvo jọ nọ o ri wo aye he nọ a re se Daniel. Ọ ta nọ: “Oke nọ mẹ jọ uzoge, mẹ tẹ ta nọ egagọ Ọghẹnẹ họ oware nọ mẹ rẹ rọ karo evaọ uzuazọ mẹ.” Fikinọ Daniel o je le efe he, ọ tẹ jẹ rọ oke riẹ gbe eware nọ ọ riẹ ru iruo sa-sa evaọ ukoko na. Ọ ta nọ: “Uzẹme riẹ họ, mẹ be vioja oware nọ mẹ rọ uzuazọ mẹ ru na ha. Mẹ riẹ nọ mẹ hai le ugho, mẹ hai ti gine fe. Rekọ brigho mẹ hai wo nọ a sai ro kele emamọ egbẹnyusu nọ me wo no evaọ ukoko na, hayo eva nọ e be were omẹ fikinọ mẹ rọ Uvie na karo? Eghale nọ Jihova ọ kẹ omẹ no, unuigho ọvo o riẹ nọ a sai ro kele ai hi.” Iku oniọvo na i dhesẹ nọ ma tẹ rọ egagọ Ọghẹnẹ karo viukpọ ugho, eghale buobu i re te omai.
EPANỌ U FO NỌ MA RE RRI IRUO MAI
8. Ẹvẹ ma rọ riẹ nọ Solomọn ọ jọ ọyẹlẹ hẹ, yọ iruo obọriẹ ọvo o je ru hu? (Ọtausiuwoma Na 5:18, 19)
8 Solomọn ọ ta nọ ohwo nọ o bi ru iruo egaga ọ rẹ wereva. Ọ tubẹ ta nọ onana yọ “okẹ Ọghẹnẹ.” (Se Ọtausiuwoma Na 5:18, 19.) O kere nọ: “Erere o re no oghẹrẹ iruo egaga kpobi ze.” (Itẹ 14:23) Solomọn ọ riẹ nọ ẹme nana nọ ọ ta na, ere o ginẹ rrọ keme ọyomariẹ yọ ọgba iruo. Ọ bọ iwou, ọ kọ egbọ sa-sa, te egbọ evaene, ọ tẹ jẹ tọ etẹre ame. Ọ bọ ikpewho sa-sa re. (1 Iv. 9:19; Ọtausi. 2:4-6) Re ọ sai ru eware nana kpobi okolo iruo ho, yọ ma riẹ nọ eva e were riẹ gaga nọ ọ rọ sai ru eware nana. Rekọ Solomọn ọ riẹ nọ orọnikọ eware yena ọvo e rẹ lẹliẹ eva were ohwo ho. O je ru eware buobu kẹ Ọghẹnẹ re. Wọhọ oriruo, ọye ọ bọ etẹmpol ologbo nọ a jẹ jọ gọ Jihova. Yọ ikpe ihrẹ soso a rọ bọ etẹmpol na. (1 Iv. 6:38; 9:1) Solomọn o ru iruo obọriẹ, o te je ru iruo kẹ Jihova. Rekọ ukuhọ riẹ ọ tẹ ruẹ nọ iruo nọ a ru kẹ Jihova eye e mai wuzou. O kere nọ: “Nọ ma yo eware kpobi no na, ukuhọ ẹme na ona: Dhozọ Ọghẹnẹ uzẹme na je koko izi riẹ.”—Ọtausi. 12:13.
9. Eme o dhesẹ nọ iruo ekapenta Jesu ọ jẹ rọ oke riẹ kpobi ru hu?
9 Jesu ọ jọ ọgba iruo. Oke nọ ọ jọ uzoge, iruo ekapenta o je ru. (Mak 6:3) Ma riẹ nọ eva e jẹ were ọsẹgboni riẹ inọ o bi fiobọhọ kẹ ae re a sae kuọ uviuwou na keme ahwo uviuwou na a jọ buobu. Yọ fikinọ Jesu ọ jọ gbagba, ọ te riẹ iruo ekapenta na ziezi, fikiere ahwo buobu a te gwọlọ nọ o ku eware kẹ ae. Ma riẹ nọ iruo nọ Jesu o je ru na e jẹ were iẹe gaga. O make rrọ ere na, orọnikọ iruo ekapenta na ọvo ọ jẹ rọ oke riẹ kpobi ru hu. Ọ jẹ hai ru eware nọ e rẹ lẹliẹ usu riẹ avọ Jihova kpekpe ziezi. (Jọn 7:15) Uwhremu na nọ o mu iruo usi uwoma ota oke kpobi riẹ họ, o wuhrẹ ahwo nọ: “Wha du ru iruo kẹ emu nọ ọ rẹ raha ha, rekọ wha ru iruo kẹ emu nọ ọ rẹ wha uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ ze.” (Jọn 6:27) Yọ oke nọ ọ jẹ kẹ Ovuẹ Obọ Ugbehru na, ọ ta nọ: “Wha koko efe họ obọ odhiwu kẹ omarai.”—Mat. 6:20.
Ẹvẹ ma sae rọ rehọ egagọ Ọghẹnẹ karo viukpọ iruo mai? (Rri edhe-ẹme avọ 10-11)e
10. Eme ọ rẹ sae via kẹ ahwo jọ evaọ iruo rai?
10 Ma te wo areghẹ nọ Ọghẹnẹ ọ rẹ kẹ ohwo, ma rẹ ga obọ iruo ziezi, rekọ iruo na eye e rẹ jọ oware nọ o mae roja kẹ omai hi. Mai Ileleikristi ma riẹ nọ ma re “ru iruo egaga” gbe “iruo iwoma.” (Ẹf. 4:28) Nọ ọga iruo mai o te muẹrohọ nọ ma re tho eware riẹ hẹ, yọ ma ga obọ iruo ziezi, eva mai e rẹ were iẹe, ọ vẹ jẹ hai jiri omai. Onana o sae whae ze nọ ma re ro ru iruo kri vi epanọ u fo, re ọga iruo mai ọ hae rọ emamọ ubiẹro rri omai Isẹri Jihova. Ma sai rri nọ emamọ oware ma bi ru na. Rekọ ma gbẹ yọroma ha, ẹmẹrera na, ma ve bi gbabọkẹ egagọ uviuwou gbe eware efa nọ ma re ru evaọ ukoko na. Oware utioye o tẹ be via, u fo nọ ma re nwene re ma gbe rri ofẹ ọvo ho.
11. Eme Brọda William o muẹrohọ evaọ oma oniọvo jọ?
11 Oniọvo-ọmọzae jọ nọ a re se William nọ ọ rrọ uzoge ọ ruẹ nọ u wuzou gaga re iruo Jihova e jọ omai oja vi okọ mai. U wo ọkpako ukoko jọ nọ Brọda William ọ jẹ kaki lele ru iruo. Ọ ta kpahe ọkpako ukoko na inọ: “Oniọvo nana yọ ọgba iruo, rekọ ọ rẹ rọ egagọ Ọghẹnẹ zaharo ho. O re fi oma họ iruo riẹ ziezi, yọ o re lele ahwo nọ a rẹ kẹe iruo yeri ziezi. O make rrọ ere na, nọ iruo i te kuhọ no, o re kpo ọ vẹ jọ kugbe uviuwou riẹ je ru eware nọ ọg’Ọghẹnẹ o re ru. Yọ evaọ uzẹme, a rẹ kake ruẹ ohwo nọ eva e were te oniọvo nana ha!”b
EPANỌ U FO NỌ MA RE RRI OMAMAI
12. Evaọ oke ọsosuọ, ẹvẹ Solomọn o ro dhesẹ nọ o wo omaurokpotọ, kọ eme ọ via kẹe uwhremu na?
12 Oke nọ Solomọn ọ jẹ gọ Jihova ziezi, o wo omorro ho. Oke nọ ọ jọ uzoge, o wo omaurokpotọ te epanọ ọ rọ ta nọ ọ riẹ oware ovuovo ho, inọ jọ Jihova o fiobọhọ kẹe. (1 Iv. 3:7-9) Makọ oke nọ a rọ Solomọn mu ovie obọ, ọ riẹ nọ omorro o re si uye se ohwo. O kere nọ: “Nọ ohwo o te wo omorro, ekie o re lele iei, yọ ohwo ọ tẹ be wọ oma kpehru, ezoruẹ o re lele iei.” (Itẹ 16:18) Rekọ nọ Solomọn o su te oria jọ no, o te mu oma họ ẹwọ kpehru. Ọ gbẹ jẹ daezọ izi Ọghẹnẹ hẹ. Ẹme omorro nọ ọye ọvo ọ rọ unu riẹ ta na, o gbe je lele iei hi. U yoma kẹhẹ! Wọhọ oriruo, uzi jọ nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ ahwo Izrẹl họ, ovie o “re wo eyae buobu hu, re udu riẹ u gbe su ei thọ họ.” (Izie. 17:17) Solomọn o koko uzi yena ha. O wo eyae nọ i bu te egba ihrẹ (700) soso gbe ese nọ i bu te egba esa (300), yọ eyae na buobu a jẹ gọ edhọ. (1 Iv. 11:1-3) Ẹsejọhọ Solomọn o je roro nọ ọ riẹ omariẹ. Oware kpobi nọ o je roro kẹhẹ, uzi Jihova nọ ọ la vrẹ na u si uye sei.—1 Iv. 11:9-13.
13. Nọ ma te roro kpahe epanọ Jesu o wo omaurokpotọ te, eme ma rẹ sai wuhrẹ noi ze?
13 Jesu yọ ohwo nọ o wo omaurokpotọ ẹsikpobi. Taure ọ tẹ te ziọ otọakpọ, o ru ikpeware buobu evaọ obọ odhiwu. Ọye Jihova ọ “rọ ma eware efa kpobi evaọ obọ idhiwu na gbe otọakpọ na.” (Kọl. 1:16) O wọhọ nọ oke nọ Jesu ọ rọ họ-ame, ọ kareghẹhọ eware nana kpobi nọ Ọsẹ riẹ ọ rehọ e riẹ ru na. (Mat. 3:16; Jọn 17:5) O make rrọ ere na, onana o lẹliẹ Jesu wo omorro ho. O je rri omariẹ inọ o kpehru vi ahwo nọ i kiọkọ họ. Ọ ta kẹ ilele riẹ nọ ọ nyaze otọakpọ na “orọnọ re a gbodibo kẹe he, rekọ re ọ gbodibo je siobọno uzuazọ riẹ rọkẹ ẹtanigbo ahwo buobu.” (Mat. 20:28) Ọ ta re nọ ababọ Ọsẹ riẹ, ọ sae rọ udu obọriẹ ru oware ovuovo ho. (Jọn 5:19) Jesu o gine wo omaurokpotọ kẹhẹ! O fi omamọ oriruo hotọ nọ ma re lele.
14. Eme Jesu ọ ta, nọ u dhesẹ nọ ma rrọ ghaghae kẹ Ọghẹnẹ?
14 Jesu ọ ta kẹ ilele riẹ nọ jọ a du rri omarai inọ a fioka ha ha. Ẹdẹ jọ, ọ ta kẹ ae nọ: “[Ọghẹnẹ] ọ tubẹ riẹ unu ibieto kpobi nọ e rrọ owhai uzou.” (Mat. 10:30) Ẹme yena nọ ọ ta na o rẹ sae lẹliẹ eva were omai, maero otẹrọnọ ma be hai rri omamai nọ ma fioka ahwo ho. Ọsẹ obọ odhiwu mai na ọ rọ omai zaharo vievie he. Jihova o rri omai nọ ma te ahwo nọ a rẹ jọ idibo riẹ, ma vẹ jẹ ruọ akpọ ọkpokpọ na. Rekọ ma te bi rri omamai inọ ma fioka ha, kiyọ ma be ta nọ Jihova o rri thọ. U fo re ma rri omamai ere vievie he.
Ma tẹ be tẹrovi eware obọmai ọvo, eghale vẹ e rẹ vrẹ omai? (Rri edhe-ẹme avọ 15)f
15. (a) Ẹvẹ Uwou-Eroro jọ o ta nọ ma re rri omamai? (b) Wọhọ epanọ o rrọ evaọ iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 24 na, ma tẹ be tẹrovi eware obọmai ọvo, eghale vẹ e rẹ vrẹ omai?
15 Ikpe ikpegbisoi nọ i kpemu, Uwou-Eroro jọ o ta nọ ma rri omamai epanọ u fo. O ta nọ: “Uzẹme, ma re du rri oma mai kpehru te epanọ ma rẹ rọ dẹ orro họ oma mai thesiwa ha; yọ eva abọdekọ riẹ, ma re du rri oma mai kuẹku hrọ họ wọhọ ẹsenọ ma te oware ovo ho. Ukpoye, o rẹ jọ utee mai re ma wo eriwo owowa kpahe oma mai, onọ ma rẹ rọ kareghẹhọ epanọ ma be daoma te gbe ọnyaba mai. Enẹ aye Oleleikristi jọ o dhesẹ i rie: ‘Mẹ yọ ohwo omuomu hu; yọ me woma re gbe he wọhọ ẹsenọ mẹ rrọ okẹ nọ Ọghẹnẹ ọ rọ ghale ahwo. U wo abọ nọ mẹ jọ woma gbe abọ nọ mẹ be jọ riẹ ru tere he, wọhọ epanọ o rrọ kẹ amọfa kpobi re.’”c Kọ whọ gbẹ ruẹ nọ u wuzou gaga re ma rri omamai epanọ u fo?
16. Fikieme Jihova ọ be rọ rehọ Ebaibol na fiobọhọ kẹ omai wo areghẹ?
16 Jihova ọ kẹ omai Ebaibol na re ma rọ eme areghẹ nọ e rrọ eva riẹ yeri akpọ. Jihova o you omai gaga, yọ ọ gwọlọ nọ eva e hae were omai ẹsikpobi. (Aiz. 48:17, 18) Oware nọ o rẹ mae lẹliẹ eva were omai kpobi họ, nọ ma tẹ be rehọ eware nọ ma bi ru kẹ Jihova karo. Ohwo nọ o ru ere, ọye họ ohwo nọ o wo areghẹ. Rekọ ahwo nọ a be dhogbo epanọ a re ro wo ugho, nọ a be rọ oke rai kpobi kọ okọ, gbe ahwo nọ a wo omorro a re si uye buobu se omarai. Ma tẹ rọ egagọ Jihova karo, uye yena kpobi u re te omai hi. Jọ mai kpobi ma gbaemu nọ ma re ru eware nọ i dhesẹ nọ ma wo areghẹ, re eva mai e were Jihova.—Itẹ 23:15.
OLE AVỌ 94 Ma Yere Ọghẹnẹ kẹ Ẹme Riẹ
a Solomọn avọ Jesu a wo areghẹ gaga. Jihova họ ọnọ ọ kẹ rai areghẹ na. Ma te jọ uzoẹme nana ta kpahe ohrẹ nọ Jesu avọ Solomọn a kẹ kpahe oghẹrẹ nọ u fo nọ ma re rri ugho, iruo mai gbe omobọ mai. Ma te jẹ ta kpahe erere nọ o te inievo jọ no fikinọ a bi lele ohrẹ nọ Ebaibol ọ kẹ kpahe eware yena.
b Rri uzoẹme na “How to Enjoy Hard Work” (Epanọ Iruo Egaga E Sae rọ Were Owhẹ) evaọ Uwou-Eroro Ava 1, 2015, ọrọ Oyibo.
c Rri uzoẹme na “Ebaibol na E Sai Fi Obọ họ kẹ Owhẹ Wo Oghọghọ” nọ ọ rrọ Uwou-Eroro Aria 1, 2005.
d IWOHO NA: Inievo-emezae ivẹ jọ nọ a re se John avọ Tom nọ a rrọ ukoko ovona. John ọ rẹ rọ uvẹ kpobi nọ o wo rọ rẹrote omoto riẹ. Rekọ Tom ọ rẹ rọ omoto riẹ wọ inievo na kpohọ ewuhrẹ gbe usi uwoma.
e IWOHO NA: John o ru iruo ruọ aso. Ọ gwọlọ ru oware ovo nọ o rẹ dha ọga iruo riẹ eva ha. Fikiere ẹdẹ kpobi nọ ọga riẹ ọ tẹ ta kẹe nọ o ru iruo ruọ aso, ọ rẹ rọwo. Owọwọ ẹdẹ yena, Tom nọ ọ rrọ odibo oruiruo o lele ọkpako ukoko jọ nyae tuduhọ oniọvo-ọmọtẹ jọ awọ. Tom ọ vuẹ ọga iruo riẹ no anwẹdẹ inọ u wo edẹ jọ nọ ọ te hae kaki no iruo kpo keme ọ rẹ rọ edẹ yena ru eware nọ i wobọ kugbe egagọ Jihova.
f IWOHO NA: Omobọ riẹ ọvo John o bi roro kpahe. Rekọ Tom o kuomagbe inievo na be ruẹrẹ Ọgwa Okokohọ. O wo emamọ egbẹnyusu buobu no fikinọ egagọ Ọghẹnẹ ọ rọ karo.