IKUIGBE UZUAZỌ
Udu O jọ Omẹ Awọ Fiki Jihova nọ Mẹ Rẹroso
ẸSIBUOBU nọ ahwo a tẹ nọ omẹ oghẹrẹ nọ me rri uzuazọ nọ me yeri no, mẹ rẹ vuẹ ae nọ, “Mẹ yọ ẹkpa nọ Jihova o kru họ obọ.” Otọ ẹme mẹ na họ wọhọ epanọ mẹ rẹ wha ẹkpa nọ me kru họ obọ kpohọ oria kpobi nọ mẹ gwọlọ nya na, ere mẹ gwọlọ nọ Jihova avọ ukoko riẹ a ru omẹ. Mẹ gwọlọ nọ Jihova avọ ukoko riẹ ae a rẹ vuẹ omẹ obonọ mẹ rẹ nya gbe oke nọ mẹ rẹ rọ nya. A kẹ omẹ iruo buobu no evaọ ukoko na nọ e nwane lọhọ tere he. Oke jọ nọ me je ru iruo nọ a kẹ omẹ, me roro nọ me ti whu no dede. Rekọ fikinọ mẹ rẹroso Jihova, udu u te omẹ otọ.
EPANỌ MẸ RỌ RIẸ JIHOVA, JẸ RẸROSO ẸE
Ukpe 1948 a ro yẹ omẹ evaọ ẹmẹwho ọsese jọ evaọ Nigeria. Oke yena, oniọvo ọsẹ mẹ ọmaha nọ a re se Moustapha avọ oniọvo ọkpako mẹ, Wahabi a rọ họ-ame evaọ ukoko Isẹri Jihova. Nọ mẹ jọ ikpe izii, ọsẹ mẹ o te whu. Uwhu riẹ o da omẹ te onwa. Wahabi ọ tẹ vuẹ omẹ nọ ma sae wariẹ ruẹ ọsẹ mai nọ Jihova ọ tẹ kpare iẹe ze evaọ akpọ ọkpokpọ na. Me roro ẹme yena nọ ọ vuẹ omẹ na gaga, yọ o lẹliẹ udu te omẹ otọ. Fikiere, me te mu Ebaibol họ ewuhrẹ. Evaọ ukpe 1963, mẹ tẹ họ-ame. Inievo esa mẹ a họ-ame re.
Evaọ ukpe 1965, mẹ tẹ nyae rria kugbe oniọvo ọkpako mẹ jọ evaọ obọ Lagos. Odẹ riẹ Wilson. Mẹ avọ ekobaro nọ e jọ ukoko Igbobi nọ mẹ jọ evaọ obei ma kẹle gaga. Eva e jẹ hae were omẹ ẹsikpobi nọ mẹ tẹ rrọ kugbe ai. Inievo nana a kruga ziezi evaọ ukoko na, yọ usi uwoma o rẹ were ae wo umuo ho. Nọ me rri eware na, mẹ omamẹ me te mu ọkobaro họ re evaọ Ọvo, 1968.
Oke jọ nọ oniọvo jọ nọ a re se Albert Olugbebi o no obọ Ebẹtẹle ze, o te lele omai izoge na gba ẹgwae. Ọ tẹ vuẹ omai nọ ukoko o gwọlọ ahwo nọ a re vi kpohọ ewho jọ evaọ Nigeria na, re a jọ ekobaro obọdẹ evaọ obei. Mẹ gbẹ be kareghẹhọ oghẹrẹ nọ Brọda Olugbebi ọ jẹ rọ ta ẹme na re ọ ruọ omai oma ziezi. U wo ẹme jọ nọ ọ ta inọ: “Wha gbẹ maha, ẹgba ọ rrọ owhai oma nọ wha sai ro ru iruo kẹ Jihova. Yọ eria e vọ riẹ nọ wha rẹ jọ ta usi uwoma.” Mẹ gwọlọ rọ aro kele Aizaya ọruẹaro na nọ ọ ta nọ jọ Ọghẹnẹ o vi ei kpohọ obo kpobi nọ ọ gwọlọ vi ei nya. Fikiere, me te fili efọmo inọ mẹ rẹ jọ ọkobaro obọdẹ.—Aiz. 6:8.
Evaọ Asoi 1968, a tẹ rọ omẹ mu ọkobaro obọdẹ. A te vi omẹ kpohọ ẹwho nọ a re se Kano evaọ ofẹ Nigeria nọ a rẹ jọ ta ẹvẹrẹ Hausa. Oke yena, a je fi ẹmo Biafran. A fi ẹmo na no 1967 rite 1970. Taure me te ti te obọ Kano, yọ a raha eware buobu no evaọ obei. Ọ tubẹ jọ obei muhọ no taure o te ti te ofẹ ovatha-ọre Nigeria. Okenọ mẹ jẹ wọ re me kpohọ obei, oniọvo jọ ọ tẹ jẹ ta kẹ omẹ nọ, ‘Kọ obei nọ whọ be te nya na, imaa! Whọ te sae jọ obei ru iruo na?’ Mẹ tẹ vuẹe nọ: “Me yere owhẹ Brọda. Oghẹrẹ kpobi nọ obei ọ rrọ kẹhẹ, mẹ te nya. Nọ orọnọ obei Jihova ọ gwọlọ nọ mẹ nya na, ọ te jọ kugbe omẹ.”
MA RẸROSO JIHOVA OKENỌ A JE FI ẸMO NA
Okenọ a je fi ẹmo na, eware e lọhọ vievie he evaọ obọ Kano. A raha eware gaga evaọ ẹwho na. Ẹsejọ nọ ma tẹ rrọ usi uwoma dede, ma rẹ ruẹ ahwo nọ a kpe fihọ otọ. Dede nọ ikoko nọ e jọ Kano e dina bu, inievo buobu a dhẹ no ẹwho na no fiki ẹmo na. Iwhowho-uvie ikpegbisoi ọvo a kiọkọ, yọ ozọ u je mu ai gaga. Eva e jẹ were ai vievie he fiki epanọ eware e ga te oke yena. Rekọ nọ a vi omai ekobaro obọdẹ ziọ ẹwho na, eva e were rai gaga. Ma tẹ tuduhọ ae awọ, a tẹ wariẹ kru oma ga ziezi. A te mu ewuhrẹ họ ẹnya je mu usi uwoma họ. A te je mu euwa rai họ evi kpohọ obọ uwou ogha. Yọ a je kere se uwou ogha re a vi ebe gbe eware efa se ai.
Mai ekobaro obọdẹ na kpobi ma te mu ẹvẹrẹ Hausa họ ewuhrẹ. Yọ ma tẹ be rehọ iẹe ta usi uwoma kẹ ahwo ẹwho na, ibuobu a rẹ gaviezọ. Rekọ u wo egagọ jọ nọ ahwo buobu a jọ evaọ ẹwho na. Yọ ahwo egagọ yena, a rẹ gwọlọ yo usi uwoma ha. Fikiere ma jẹ hae yọroma gaga nọ ma tẹ rrọ usi uwoma. Ẹdẹ jọ, ọzae jọ ọ rehọ amagha le omẹ avọ oniọvo nọ ma gbẹ jọ usu, rekọ ma tẹ dhẹ se iẹe ba, ọ sai le omai mu hu. Dede nọ ozighi na ọ jọ gaga yọ ozọ u je mu omai, Jihova o ru nọ ma ro wo “omofọwẹ.” Yọ ahwo buobu a kurẹriẹ re. (Ol. 4:8) Ma be ta ẹme na, iwhowho-uvie nọ e rrọ Kano a bu vrẹ egba isoi (500) yọ ikoko nọ e riẹ i te ikpegbọvo.
A WỌSO OMAI EVAỌ OBỌ NIGER
Okenọ mẹ rọ jọ ọkobaro obọdẹ evaọ Niamey, evaọ obọ Niger
Nọ ma rria Kano emerae jọ no, a te vi omẹ avọ ekobaro obọdẹ ivẹ efa kpobọ Niamey nọ ọ rrọ okpẹwho esuo Republic of Niger. Aria 1968 ma rọ nya. Evaọ West Africa orẹwho Niger na ọ rrọ, yọ a te bi kele erẹwho nọ e mae rrorro evaọ akpọ na, a re kele Niger. U te no ẹrrorro na no, ẹbẹbẹ ọfa nọ ma wo evaọ obei họ, epanọ ma re ro wuhrẹ ẹvẹrẹ French nọ ahwo a mae riẹ na. Dede nọ eware e lọhọ họ, ma rẹroso Jihova, ma te je lele inievo na kpohọ usi uwoma. Inievo nọ e jọ Niamey oke yena a bu hu. Rekọ o raha oke he, ma tẹ te ghale obe Uzẹme nọ U re Suohwo kpo Uzuazọ Ebẹdẹbẹdẹ na kẹ enwenọ ohwo kpobi nọ ọ riẹ ese evaọ ẹwho na. Ahwo a jẹ tubẹ nyabru omai ziọ obọ uwou dede re ma kẹ ae obe na.
U ri kri hi na, egọmeti o te mu omai họ ekpokpo. Evaọ Ahrẹ 1969, ma te kpohọ okokohọ okogho ọsosuọ. Mai ahwo udhe ma kpohọ okokohọ na. Inievo ivẹ jọ e jariẹ nọ a gwọlọ họ-ame. Rekọ ẹdẹ ọsosuọ okokohọ na, ipolisi a tẹ nyaze. A tẹ ta nọ ma siọ okokohọ na ba. A te mu omai ekobaro obọdẹ gbe ọsẹro okogho mai kpobọ ipolisteshọno. Nọ a nọ omai enọ buobu no, a tẹ ta nọ ma kpo re okiokiọ riẹ ma zihe ze. Nọ ma rri oghẹrẹ nọ eware e rrọ, ma tẹ jọ uwou oniọvo jọ ru ẹme ame-ọhọ kẹ iwhowho-uvie ivẹ na, jẹ lẹlẹ jọ ethẹ jọ họ ae ame no.
Nọ eka ivẹ e vrẹ no, ahwo egọmeti a tẹ vuẹ omẹ avọ ekobaro obọdẹ isoi nọ i kiọkọ inọ ma no ẹwho na no. Euwa udhuvẹ-gberee ọvo a kẹ omai nọ ma re ro no ẹwho na, yọ mai ọvo ma rẹ gwọlọ omoto hayo arupre nọ ọ rẹ wọ omai. Ere ma rọ tọlọ omamai, ma te kpobọ Nigeria. Nọ ma te uwou ogha Nigeria, a te vi omai kpohọ eria efa nọ ma rẹ sae jọ ta usi uwoma.
A vi omẹ kpohọ iwhre jọ nọ a re se Orisunbare. Inievo nọ e jọ iwhre na a bu hu. Rekọ ẹsikpobi nọ ma te kpohọ usi uwoma, eva ọvo e rẹ were omai, keme ahwo na a je yo usi uwoma gaga. Nọ emerae ezeza e vrẹ no, ukoko o tẹ ta nọ jọ me zihe kpobọ Niger. Ozọ u mu omẹ gaga. Rekọ mẹ rọwo nọ mẹ rẹ nya re mẹ avọ inievo obei ma jẹ ruẹ ẹro.
Nọ me te obọ Niamey no, okiokiọ riẹ mẹ tẹ ruẹ ohwo Nigeria jọ nọ o kpohọ ukane evaọ obei. Ọ tẹ ta nọ o vuhu omẹ inọ mẹ yọ Osẹri Jihova. Ọ tẹ be nọ omẹ enọ kpahe Ebaibol. Me te mu ei Ebaibol họ ewuhrẹ. Ẹmẹrera na, ọ tẹ siọ isigareti ba evovo, jẹ siọ idi ba ẹda vrẹ oma. Ọ tẹ te họ-ame. Eva e were omẹ gaga inọ me lele inievo na ta usi uwoma evaọ obei. Ẹmẹrera na, ahwo a te muhọ ekurẹriẹ. Okenọ mẹ nya kpohọ obei obọ, Isẹri Jihova ọgbagbọvo a jọ obei. Rekọ re me te ti no obei, yọ a bu te udhosa-gbizii no.
“MA NWANE RIẸ OGHẸRẸ NỌ IRUO UVIE NA E RRỌ EVAỌ OBỌ GUINEA HI”
Evaọ ubrobọ urere 1977, a te zizie omẹ inọ mẹ nyaziọ isukulu jọ nọ a gwọlọ ru eka esa evaọ obọ Nigeria. Nọ eka esa na i re no, Brọda Malcolm Vigo nọ ọ jọ ohwo nọ o re koko iruẹru Ogbẹgwae Uwou Ogha họ ọ tẹ kẹ omẹ ileta jọ inọ me se. Uwou ogha obọ Sierra Leone a kere ileta na no ze. A jọ ileta na ta nọ a be gwọlọ oniọvo-ọmọzae nọ o ri wo aye he, nọ oma riẹ o ga ziezi, ọ tẹ jẹ rrọ ọkobaro re a vi ei kpohọ iruo ọsẹro okogho evaọ obọ Guinea. Brọda Vigo ọ tẹ vuẹ omẹ nọ oware nọ a rọ fiki riẹ se omẹ ziọ isukulu na oye. Ọ vuẹ omẹ vevẹ inọ iruo na e lọhọ họ. Ọ ta kẹ omẹ nọ: “Roro iei te ziezi re whọ tẹ te rọwo.” Rekọ etetẹe mẹ jọ vuẹe nọ, “Nọ orọnọ Jihova ọye o bi vi omẹ na, mẹ be nya.”
Mẹ tẹ ruọ arupre kpobọ Sierra Leone. Nọ me te uwou ogha rai, oniọvo jọ nọ ọ rrọ Ogbẹgwae Uwou Ogha na ọ tẹ ta kẹ omẹ nọ, “Ma nwane riẹ oghẹrẹ nọ iruo Uvie na e rrọ evaọ obọ Guinea hi.” Dede nọ inievo yena ae a jẹ rẹrote iruo Uvie na evaọ orẹwho Guinea nọ ọ kẹle rai, a jẹ sai lele inievo obei ta ẹme he fiki ozighi esuo-ohrowo nọ ọ jọ obei. A daoma bẹ no anwẹdẹ re a vi ohwo nya, re a sae riẹ epanọ iruo Uvie na e rrọ evaọ obei. Rekọ o be lọhọ họ. Oyejabọ nọ a rọ ta nọ a re vi omẹ kpobọ Conakry nọ ọ rrọ okpẹwho egọmeti Guinea, re me lele ahwo egọmeti na ta ẹme sọ a sae kẹ omẹ obe-udu nọ mẹ rẹ rọ rria orẹwho na.
“Nọ orọnọ Jihova ọye o bi vi omẹ na, mẹ be nya”
Nọ me te Conakry, me te kpohọ ọfisi ohwo nọ egọmeti Nigeria o vi kpohọ obei. Mẹ tẹ vuẹe nọ mẹ gwọlọ jọ orẹwho Guinea na ta usi uwoma. Ọ tẹ vuẹ omẹ nọ mẹ tẹ jọ orẹwho na ta usi uwoma, a sai mu omẹ hayo ru omẹ oware uyoma jọ. Ọ tẹ ta nọ jọ me zihe kpobọ Nigeria nyae ta usi uwoma. Rekọ mẹ tẹ vuẹe nọ, orẹwho Guinea na mẹ gwọlọ jọ ta usi uwoma. Fikiere o te kere ileta se ohwo egọmeti Guinea jọ re o fiobọhọ kẹ omẹ wo obe-udu nọ mẹ rẹ rọ rria orẹwho na. Ere a rọ ginẹ kẹ omẹ obe-udu na.
Nọ omoke jọ o vrẹ no, me te zihe kpobọ uwou ogha Sierra Leone. Nọ mẹ vuẹ inievo na epanọ Jihova o ro fiobọhọ kẹ omẹ evaọ onya nọ mẹ nya na, a te bo. Eva nọ e were rai ẹdẹ yena, a re gbiku riẹ hẹ!
Okenọ mẹ rọ jọ ọsẹro okogho evaọ obọ Sierra Leone
Me ru iruo ọsẹro okogho no 1978 rite 1989 evaọ Guinea gbe Sierra Leone, yọ a je vi omẹ nyai rri ikoko jọ evaọ obọ Liberia okenọ ọsẹro ọnyawariẹ ọ jariẹ hẹ. Nọ me mu iruo na họ obọ, mẹ jẹ hai dhe ẹmẹmọ. O jẹ hae mae via evaọ oria nọ ọspito ọ rrọ họ. Rekọ inievo na a jẹ hae wọ omẹ kpohọ ọspito evaọ ẹwho ọfa.
Ẹdẹ jọ ifiva egaga i kru omẹ, avọ emera eva nọ e jẹ kẹ omẹ uye. Ibiaro i te bi omẹ. Nọ me dhidhi aro vi, inievo na a tẹ vuẹ omẹ nọ, whaọ oria nọ a ti ki omẹ fihọ a jẹ ta ẹme riẹ na. Epanọ eware e ga te ghele na, me roro ẹdẹvo ho inọ mẹ rẹ siọ iruo nọ Jihova ọ kẹ omẹ na ba. Mẹ riẹ nọ Jihova ọ rẹ sae thọ omai, yọ mẹ tẹ maki whu dede, ọ te kpare omẹ ze.
MẸ AVỌ AYE MẸ MA RẸROSO JIHOVA
Ẹdẹ ehaa orọo mai evaọ 1988
Ukpe 1988 me ro wo aye. Odẹ aye mẹ Dorcas. Dorcas o kruga ziezi evaọ ukoko na. Ọ jọ ọkobaro oke-kpobi, yọ o wo omaurokpotọ. Nọ ma rọo no, o fiobọhọ kẹ omẹ gaga evaọ iruo ọsẹro okogho nọ mẹ jọ na. Ọ romakẹ iruo na. Ẹsejọ nọ ma te bi no ukoko ruọ ukoko, mai imava ma rẹ nya ugbo nọ u thabọ te ikilomita udhegbisoi, koyehọ emaele ikpegbisoi, avọ ewha nọ ma wọ. Nọ ma te bi ti kpohọ ikoko nọ i thabọ viere, ma rẹ ruọ omoto hayo gwọlọ oghẹrẹ ofa nọ ma sai ro te obei. Idhere nọ ma jẹ nya oke yena i yoma gaga, idhere ọloho, e tẹ jẹ jọ egegọdọ.
Aye mẹ ọ gudu gaga. Ẹsejọ ma rẹ fa ithẹ nọ idhere e vọ vrẹ. Oria jọ nọ ma nya okejọ, ma wezẹ edhere edẹ isoi. Nọ ma te ethẹ jọ, ma tẹ ruẹ nọ akwa nọ a rehọ ire ru fihọ iẹe ọ raha no. Ma tẹ dhugbẹ ruọ okọ. Epanọ aye mẹ o je ro no okọ ze, o te kie fihọ ame. Oria na o jọ kokodo, yọ mai imava, ọvo ọ riẹ ame he. Oware nọ Ọghẹnẹ o re ru na, emezae jọ nọ e jọ etẹe a tẹ la ruọ ame. Ere a ro diwi ame na, a tẹ wọ aye mẹ no ame ze. Oware na, iguegue riẹ e jọ omai oma oke lelehie.
Jahgift avọ Eric yọ emọ nọ Ọghẹnẹ ọ rọ ghale omai
Evaọ 1992, aye mẹ ọ tẹ vuẹ omẹ nọ o dihọ. Ma rẹro oware utioye vievie he. Ma te je roro nọ, ‘Kọ enẹ ma bi ro no iruo odibọgba oke-kpobi?’ Dede nọ o dina kẹ omai uye, ma riẹ nọ Jihova ọye ọ kẹ omai ọmọ na. Fikiere ma te mu Jahgift kẹe. Nọ ikpe ene e vrẹ no, ma te yẹ Eric tu ei. Ma yere Jihova inọ emọ ivẹ mai na a be daoma gaga evaọ ukoko na. Ọmọtẹ mai Jahgift ọ rrọ usu ahwo nọ a be fa ebe mai evaọ ọfisi efafa nọ ukoko o bọ fihọ Conakry. Ọrọ ọmọzae Eric ọ tẹ jẹ rrọ odibo oruiruo.
Re aye mẹ ọ sae rẹrote emọ na, ọ tẹ siọ ọkobaro obọdẹ ba, o te je ru ọkobaro oke-kpobi. Rekọ mẹ gbẹ jọ ọkobaro obọdẹ. Nọ emọ mai i te ahwo no, aye mẹ ọ tẹ wariẹ mu ọkobaro obọdẹ họ. Obọnana imishọnare ma rrọ evaọ Conakry.
JIHOVA ỌVO Ọ RẸ SAE THỌ OHWO
Me kpohọ oria kpobi nọ Jihova o vi omẹ nya. Jihova ọ thọ omẹ avọ aye mẹ no ebẹbẹ buobu, yọ o fiobọhọ kẹ omai gaga. Fikinọ ma rẹroso Jihova, ma le efe akpọ na ha. O tẹ so ẹe ze nọ uye nọ o rẹ bẹ ahwo nọ a be dhẹ ogbohrẹ efe o gbẹ bẹ omai hi. Mẹ avọ aye mẹ ma ruẹ nọ Jihova ọ rẹ nyasiọ ahwo nọ a rẹroso ẹe ba ha. Jihova ọvo ọ rẹ sae thọ ohwo. Ọye họ “Ọghẹnẹ esiwo mai.” (1 Irv. 16:35) Mẹ riẹ nọ Jihova Ọghẹnẹ “ọ te nabe fare uzuazọ” ohwo kpobi nọ ọ rẹroso ẹe fihọ “ẹkpa uzuazọ.”—1 Sam. 25:29.